Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zkuste si, jaké by to bylo, kdyby atomová bomba vybuchla v Praze

aktualizováno 
Z pumovnice vysoko letícího bombardéru se k zemi snáší oblé tělo atomové pumy. Po minutě letu exploduje půl kilometru nad pražským náměstím Míru. Zjistěte, jak by vypadala jaderná exploze v centru Prahy a jaké by byly její následky.

Výbuch „Little Boye“ nad Prahou by zabil 65 tisíc lidí, zraněno by bylo minimálně dalších 129 tisíc obyvatel. | foto: nuclearsecrecy.com/nukemap/

Přesně před 69 lety, 6. srpna 1945, byl v japonské Hirošimě slunečný a jasný den s vynikající viditelností. Čtyřmotorovému americkému těžkému bombardéru Boeing B-29, letícímu ve výšce téměř deseti tisíc metrů, nikdo nevěnoval pozornost. Hirošima se zatím ještě nestala terčem ničivých náletů, její ulice se neproměnily v peklo zmítané ohnivými tornády jako například v Tokiu. Zhruba 350 tisíc obyvatel netušilo, že se k nim blíží „smrt, jež ničí vše.“ V 8:15 se pumovnice letounu zvaného Enola Gay otevřela.

On-line simulátory atomové bomby

O minutu později nad Hirošimou zablesklo zlověstné světlo „zářivější než tisíc Sluncí“ a k nebi začal stoupat nestvůrný hřibovitý mrak. Výbuch se silou rovnající se ekvivalentu patnácti kilotun TNT okamžitě, nebo během nejvýše několika sekund zabil odhadem 70 tisíc lidí. Většina z nich se prostě vypařila. Z lidí zůstaly jen matné stíny na několika málo zdech, které nesmetla strašlivá tlaková vlna. Dalších asi 70 tisíc lidí podlehlo zraněním v následujících dnech, tisíce a tisíce dalších čekala smrt v bolestivé masce nemoci z ozáření. Svět poznal novou zbraň, dosud nejničivější vynález, kterým lidstvo usiluje o vlastní sebezničení.

Na jiném místě, 69 let poté

Zkusme se nyní přenést o skoro sedm desítek let v čase a na opačnou stranu zeměkoule. Je čtvrt na devět ráno, 6. srpna 2014. Náměstí míru se rychle zaplňuje turisty. Obloha je jako vymetená. Nikoho nevzrušuje vrčení letadla kdesi vysoko nad centrem města. A pak se nad Prahou zableskne.

Exploze 250kilotunové bojové hlavice rakety ALCM nad Prahou za mlhy.

Exploze 250kilotunové bojové hlavice rakety ALCM nad Prahou za mlhy

Díky softwarovým simulátorům si můžeme udělat vcelku přesný obrázek o tom, co by následovalo, kdyby nad hlavním městem České republiky vybuchl Little Boy, tedy puma, která ničivou explozí nad Hirošimou zahájila atomový věk. Je pochopitelné, že níže uvedené programy nepočítají se všemi aspekty výbuchu. Například zanedbávají nerovnost terénu, která by pochopitelně účinnost exploze ovlivnila.

Ohnivá koule, v jejímž jádru by teplota na několik milisekund  dosahovala řádově milionů stupňů a pak by se postupně snižovala na „pouhých“ pět tisíc stupňů Ceslia, by měla průměr zhruba 180 metrů. Všechno v jejím dosahu by okamžitě zmizelo, vypařilo se, přestalo existovat.

V okruhu zhruba 420 metrů by tlaková vlna smetla všechny budovy, stát by zůstaly jen osamocené trosky nejmodernějších a nejpevnějších budov. Všechno živé by zahynulo. Kdo by nebyl rozdrcen tlakovou vlnou, toho by zabilo následující žhavé peklo. Síla výbuchu by se tím ani zdaleka nevyčerpala, stále se nacházíme v prvních dvou vteřinách po výbuchu hirošimské atomové bomby nad Prahou.

Největší atomová bomba oslavila KSČ

Na zem se snesla před 53 lety, 30. října 1961. Půl tuny vážily jen její padáky. Samotná bomba měla 25 tun. Atomový hřib, který způsobila, měl výšku 64 a průměr 40 kilometrů. Rázová vlna oběhla Zemi třikrát.

Maketa Car bomby v muzeu

Maketa Car bomby v muzeu

Nad městem už se začíná zvedat charakteristický hřibovitý mrak. Voda ve Vltavě mezi Vyšehradem a Karlovým mostem se okamžitě začíná vařit a vypařuje se. V okruhu přibližně jednoho kilometru jsou lidé vystaveni dávce radiace, která mnohonásobně překračuje životu bezpečné hodnoty. Ozáření lidé se potácejí na Karlově náměstí i na Vyšehradě. Bez okamžité lékařské pomoci jich devět z deseti v horizontu týdnů zemře trýznivou smrtí.

Od smíchovského břehu na západě po Olšanské hřbitovy na východě, od Štvanice na severu až po budovu České televize na jihu se potácejí tisíce lidí s hrozivými spáleninami. Nic necítí, žár jim sežehl nervová zakončení. I oni zemřou.

Tlaková vlna smete všechno ve čtyřkilometrovém okruhu. Zmizí celé historické centrum města. Až na výjezdech z Prahy se všechno mění v pustinu. Konečný účet: 65 360 lidí na místě zemřelo, 129 130 lidí utrpělo těžká zranění. Tedy alespoň podle jednoho z nejpropracovanějších simulátorů jaderných explozí Nukemap.

Zejména jeho 3D verze poskytuje morbidní, mrazivou a fascinující podívanou. Není v něm těžké zjistit, jak by podobná exploze vypadala na jiných místech České republiky. Pro ilustraci jen několik čísel: například v Brně by Little Boy zabil 57 tisíc a zranil sto tisíc lidí. Okresní města jako Rakovník nebo Rokycany by byla v několika sekundách vymazána z mapy.

Může být i hůř

Bombu Little Boy uznali američtí vojenští experti za vysoce neúčinnou. Štěpná reakce proběhla u pouhého 1,38 procenta materiálu. Dnešní jaderné bomby jsou nesrovnatelně výkonnější. Vůbec nejúčinnější pumu podle všeho vyrobil Sovětský svaz. Car, jak se jí říkalo, otřásl světem roku 1961.

Fotogalerie - Účinky různých typů atomových zbraní

„Půl tuny vážily jenom její padáky. Samotná bomba měla 25 tun. Atomový hřib, který způsobila, měl výšku 64 a průměr 40 kilometrů. Rázová vlna oběhla Zemi třikrát,“ napsal o hrozivé explozi v článku pro Technet.cz publicista Karel Pacner.

Bomba explodovala po 200 sekundách ve výšce čtyři tisíce metrů. Její síla desetkrát převýšila všechno, co vybuchlo za druhé světové války. Bombardér byl v okamžiku výbuchu vzdálen 45 kilometrů, přesto stěží unikl vzdušnému víru, chvíli byl takřka neovladatelný.

Představme si, že by tato monstrózní zbraň explodovala nad naším hlavním městem. Důsledky by byly strašlivé. Tlaková vlna takové exploze by byla ničivá na severu až v německých Drážďanech, na východě by za sebou nechala spoušť až v Hradci Králové a v Pardubicích. Most, Kadaň, Klatovy, Strakonice – všechno v okruhu 100 kilometrů od Prahy by se změnilo v měsíční krajinu. Plamenné inferno by postihlo Rakovník, Tábor, Kutnou Horu, Litoměřice, Mladou Boleslav.

Na místě by zahynulo 632 590 lidí, dvojnásobný počet by utrpěl vážná zranění, která by vedla ke smrti. Radioaktivní mrak by s sebou nesl smrt dál po celém světě. Začala by skutečná apokalypsa.

Nejúčinnější pumu podle všeho vyrobil Sovětský svaz. Car, jak se jí říkalo,...

Nejúčinnější pumu všech dob podle všeho vyrobil Sovětský svaz. Car, jak se jí říkalo, otřásl světem roku 1961. Takto by vypadal jeho výbuch nad Prahou.

Car je naštěstí již minulostí, ale to ani v nejmenším neznamená, že by se ze světa stalo bezpečnější místo. Aktuálně nejmocnější jadernou zbraní v ruském arzenálu je mezikontinentální balistická střela SS-25 Topol. Exploze její bojové hlavice by měla sílu rovnající se ekvivalentu 800 kilotun trinitrotoluenu. Pokud by Topol explodoval nad Prahou, na místě by okamžitě zahynulo skoro 142 tisíc mužů, žen a dětí, smrtící zranění by utrpělo půl milionu lidí. Průměr kruhu zkázy by činil 20 kilometrů. Šíření tlakové vlny lze nasimulovat například zde.

Jak se plánuje bombardování

V listopadu 2011 uplynulo 100 let od prvního bombardování ve válečných dějinách lidstva. V každém konfliktu existují cíle, které protivník považuje za natolik důležité, že je na jejich zničení ochoten vynaložit velké úsilí i prostředky. Například bombardování, které rozhodně není levné.

Pozorovatel připravený k ručnímu shozu bomby

Pokud by Topol explodoval na úrovni zemského povrchu, charakteristika exploze by se významně změnila. Na místě by zemřelo více než 287 tisíc lidí, vážně zraněných by bylo méně než při výbuchu jaderné bomby ve vzduchu nad cílem, asi 350 tisíc lidí. Tlaková vlna by působila škody v menším okruhu od epicentra výbuchu, její účinek by byl ničivý v přibližném kruhu s průměrem jedenáct kilometrů. Masivnější by byly škody způsobené ohněm, ten by zničil vše v poloměru deseti kilometrů.

Škody způsobené atomovou bombou do značné míry závisí nejen na způsobu svržení, ale také na meteorologických podmínkách. Například exploze 250kt bojové hlavice rakety ALCM by ve velmi jasném dni vyvolala plamenné peklo ve výrazně větším okruhu, než pokud by se nad zemí táhla hustá mlha.

Simulátory počítají i s tím, že některá teroristická skupina může vlastnit takzvanou špinavou bombu. Její exploze v centru Prahy by přinesla okamžitou smrt 240 lidem. Ve srovnání se statisíci mrtvých při výbuších obrovských atomových zbraní se může zdát, že by taková exploze vlastně nebyla nic tak hrozného, ale tak tomu není. Radiace by zabíjela odhadem dva tisíce lidí denně po dlouhou dobu.

V současné době je vysoce nepravděpodobné, že by do středu České republiky mohla dopadnout atomová zbraň a způsobit armageddon, jaký jsme si právě představili. Ve srovnání s tím je výbuch špinavé jaderné pumy pravděpodobnější. A buďme si jisti, že i podomácku sestrojená puma v rukou teroristů by dokázala spustit peklo.

Autor:


Témata: Atomová bomba




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.