Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Šmírovací zákon“ zahltí tajné služby. Už teď nestíhají třídit informace

aktualizováno  11:55
Kontroverzní „šmírovací zákon“ byl v Británii schválen dolní sněmovnou a bude čekat na posouzení ve sněmovně lordů. Cílem má být mimo jiné větší sběr dat. Děje se tak navzdory tomu, že dokumenty, které odtajnil Edward Snowden, odhalují obavy, že MI5 má k dispozici více informací, než dokáže zpracovat.
Dokument, který odhaluje přetížení MI5 dostupnými daty, je jedním z mnoha, které vynesl Edward Snowden.

Dokument, který odhaluje přetížení MI5 dostupnými daty, je jedním z mnoha, které vynesl Edward Snowden. | foto: Reuters

Takzvaný Investigative Powers Bill je zákon, který byl navrhnut v listopadu minulého roku. Jeho cílem má být revidovat zastaralá pravidla pro sběr dat, která neodpovídají moderní době a potřebám tajných služeb. Podle kritiků však povede jen k větším zásahům do soukromí nebo rozšíření sběru dat. Mezi takové odpůrce patří i osobnosti jako speciální zpravodaj OSN v otázkách soukromí Joseph Cannataci nebo šéf Applu Tim Cook.

Nyní se ukazuje, že kromě zřejmých obav z porušování soukromí může být rozšíření sběru dat i kontraproduktivní. Podle tajné zprávy MI5 z roku 2010, kterou minulé úterý zveřejnil The Intercept, totiž zpravodajské služby mají k dispozici více dat, než zvládají analyzovat a ohrožuje to jejich výkon.

Podle zprávy se sledovací možnosti této agentury „během posledních několika let podstatně zvýšily“. MI5 tak podle vlastního zhodnocení zvládala shromáždit mnohem více dat, než dokáže naplno využít, a přiznává, že tento fakt vytváří reálnou hrozbu „zpravodajského selhání“.

Co má obsahovat kontroverzní zákon

Má revidovat zastaralá pravidla pro sběr dat

  • Nejkontroverznějším bodem je ukládání povinnosti poskytovatelům internetu uchovávat informace o internetové aktivitě uživatele po dobu 12 měsíců. Můžou to být například informace, které sociální sítě byly využívány a kdy. Zahrnuty naopak nejsou například obsah zpráv nebo konkrétní URL.
  • Povoluje hromadný sběr dat agentur GCHQ a MI5 a možnost „hackovat“ mobilní telefon nebo počítač podezřelého.
  • Povinnost společností napomáhat příslušným agenturám v těchto operacích, pokud byly schváleny. To zahrnuje i poskytnutí šifrovacího klíče, pokud je potřeba.

To přitom bylo před šesti lety a od té doby se možnosti agentury a množství dat, které má k dispozici, mohly ještě řádově zvýšit. Nyní má připravovaný zákon například ještě nutit poskytovatele internetu, aby uchovávali informace o aktivitě uživatele po dobu jednoho roku.

Když se ponechají stranou veškeré obavy o soukromí a zneužívání podobných dat, není zcela jasné, zda práci zpravodajských služeb ještě více informací spíše neuškodí. V záplavě dat se totiž mohou ztratit ti lidé, které je opravdu potřeba sledovat.

Server Techcrunch to přirovnává k hledání jehly v kupce sena, na kterou přitom přidáváme stále víc a víc. Připomíná jedno ze selhání britských tajných služeb, kdy byl v roce 2013 britský voják v Londýně zavražděn islamistickými extremisty, kteří přitom předtím na internetu své extremistické názory otevřeně projevovali.

Problémy tajných služeb

Co přeložit? Hned? Potom? Útočníci chtějí zemřít

Uzavřený systém využívající archaické způsoby komunikace, založený na absolutní vzájemné důvěře, který nelze infiltrovat. Tak odborníci popisují základy fungování současných teroristických skupin hlásících se k organizacím jako je takzvaný Islámský stát.

Investigatory Powers Bill po jednoznačném schválení dolní komorou (444 hlasů pro, jen 69 proti) míří do sněmovny lordů. Oproti původnímu návrhu byl zákon mírně pozměněn, jelikož labouristé vůči němu měli výhrady. Byla do něj vložena například větší garance soukromí nebo povinnost schválení vládního povolení ke „šmírování“ soudcem.

I kdyby se ukázalo, že zákon je v nové podobě více „přátelský“ vůči soukromí britských občanů, stále obsahuje rozšíření sběru dat, a není tedy zcela jisté, zda dosáhne zamýšleného účinku a práci tajným službám ulehčí.

MI5 si s tím lámat hlavu zřejmě neplánuje. Ve stejné zprávě, ve které popisuje problémy s analýzou obřího množství informací, zároveň prosazuje nutnost „podstatného rozšíření pokrytí“ jako jeden ze tří hlavních cílů. Dalšími cíli jsou větší spolupráce s ostatními agenturami a snížení „nerovnováhy“ mezi množstvím dat a schopností je dostatečně analyzovat a využít. Jak konkrétně toho dosáhnout, to již zpráva neobsahuje.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.