Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Měsíci je živo, ale nemělo by. Přesluhuje tam čínský dalekohled

aktualizováno 
Na Měsíci je v současnosti jediné fungující dílo lidských rukou. Čínský dalekohled. Naposledy na naší oběžnici pracovalo podobné zařízení před 43 lety při přípravě letu Apolla 16. Dalekohled vysadila na Měsíc sonda před dvěma lety a aparát k úžasu všech stále pracuje. „Přežít“ přitom neměl ani jeden rok.

Nefritový králík (Yutu) vyfotografoval svou bohyni Čchang ́e 3. | foto: NAOC/ILOA/UH-Hilo/CFHT

„Máme informace z ultrafialového dalekohledu umístěného na naší sondě, a pokud dostaneme souhlas, rádi bychom se sondou a s jejím dalekohledem pracovali nejméně do konce letošního roku,“ prohlásil čínský vědec Wang Jing z Národních astronomických observatoří v Pekingu.

Fotogalerie

Komentoval tak odborný článek, který spolu s devíti dalšími kolegy zveřejnil v těchto dnech. Nejde o senzační zprávu, že by se snad šestikolové průzkumné vozítko Nefritový králík (Yutu), které sonda Čchang ́e 3 dopravila 14. prosince 2013 na Měsíc do severozápadní části Moře dešťů jižně od kráteru Laplace F, zázračně probudilo k novému životu a začalo vysílat.

Vozítko o hmotnosti přes 120 kg, pojmenované podle oblíbeného mazlíčka mytologické čínské bohyně Měsíce, už na jaře definitivně ukončilo svou činnost. I tak ale překonalo nejoptimističtější přání o délce svého života v extrémních lunárních podmínkách a už jednou dokonce doslova „povstalo z mrtvých“.

Snímek připojený k odbornému článku čínských vědců: Galaxie Větrník (Messier 101, také NGC 5457), která je spirální galaxií v souhvězdí Velké medvědice, od Země je vzdálena 27 milionů světelných let a je nejjasnějším členem kupy galaxií M 101.

Snímek připojený k odbornému článku čínských vědců: Galaxie Větrník (Messier 101, také NGC 5457), která je spirální galaxií v souhvězdí Velké medvědice, od Země je vzdálena 27 milionů světelných let a je nejjasnějším členem kupy galaxií M 101.

Observatoř na Měsíci stále žije

Ovšem mateřská sonda, u níž se původně předpokládala životnost nanejvýš kolem jednoho roku, pracuje stále dál. A především vysílá výsledky pozorování prováděné patnácticentimetrovým ultrafialovým teleskopem typu Ritchey-Chrétien, určeným ke sledování galaxií a hvězd. Je to vynikající úspěch. Jde o první dlouhodobě pracující astronomickou observatoř na Měsíci.

Čínská bohyně Měsíce

Sonda Čchang ́e 3 nese jméno mytologické čínské bohyně Měsíce. Její hmotnost je kolem 1 200 kg. V činnosti ji udržuje systém ohřevu využívající radioizotopový zdroj a panely slunečních baterií dodávající elektrickou energii.

Čína se stala třetím státem, který dokázal na Měsíc bezpečně dopravit průzkumnou sondu. Naposledy se to podařilo návratové sondě Luna 24 v roce 1976.

Měsíční průzkumné vozidlo pracovalo na Měsíci naposledy v roce 1973. Byl jím Lunochod-2. Od té doby zkoumaly Měsíc pouze družicové sondy. Čchang ́e 3 je navíc první sondou, která v 21. století přistála na měsíčním povrchu.

Čchang ́e 3 na Měsíci

Při přípravě letu sondy Čchang ́e 3 byl UV dalekohled určen k pozorování galaxií, aktivních galaktických jader, proměnných hvězd, nov, kvasary a dalších vesmírných objektů, přičemž dokáže detekovat i poměrně málo jasné objekty. Pomalá rotace Měsíce navíc umožňuje mimořádně dlouhá a nepřetržitá pozorování. Dalekohled se po okolním vesmíru rozhlíží v ultrafialové oblasti, takže lze s ním provádět pozorování, jaká nejsou možná na Zemi, kde jim zabraňuje obal atmosféry.

Křišťálová Lupa 2015

Jing Wang uvedl, že dalekohledem během dosavadních 18 měsíců jeho provozu prozkoumali kolem 40 různých hvězd a měli ke své práci k dispozici 2 000 provozních hodin.

Ve svém odborném článku představil Wangův tým mj. poměrně podrobný snímek galaxie Větrník (Messier 101, také NGC 5457), která je spirální galaxií v souhvězdí Velké medvědice a je od Země vzdálena 27 milionů světelných let. Je nejjasnějším členem kupy galaxií M 101.

Ultrafialový dalekohled na palubě čínské lunární sondy je prvním přístrojem tohoto druhu, který pracuje na Měsíci v režimu dálkového ovládání. Předtím byl UV dalekohled na Měsíci pouze při výpravě Apollo 16 a byl ručně ovládaný kosmonauty. Sloužil k pořizování snímků Země a hvězd ve Velkém Magellanově mračnu.

V současné době chystá Čína pokračování lunárního průzkumu svými automatickými sondami. Cílem je umístit teleskop na odvrácené straně Měsíce.

Čchang ́e 3 (čínsky v českém přepisu = Čchang-e san-chao, zápis čínštiny v latince: Cháng'é sānhào, ve zjednodušených značích 嫦娥三号

Autor:
Témata: Apollo




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.