Poslední metro v Praze opustilo stanici. Zaměstnanci zavřeli vstupy, ale eskalátory ještě jezdí. To proto, aby úklidové čety, které za posledními cestujícími pilně myjí podlahy stanice a přilehlých prostor, mohly vyjet eskalátory ven. Pak dozorčí pojízdné schody zastaví.
Noční světlo v tunelech
Za posledním metrem ještě stihli dispečeři rozsvítit v tunelech světla, aby mohl začít závod s časem, ve kterém se provádí údržba a úklid prostor, kam se cestující správně nedostanou. "Pečlivě naplánovaný pracovní ruch počítá s každou minutou noční výluky jen proto, aby před pátou ranní mohly opět vyjet soupravy metra, které za následujících necelých dvacet hodin přepraví více než milion cestujících" vysvětluje tisková mluvčí DP Praha Aneta Řehková.
Tunely se čistí podle rozpisu. Slouží k tomu dva principiálně odlišné stroje, přesněji čistící vlaky. Prvním je tunelový vysavač s motorem o výkonu 420 kW. Druhý stroj v tunelech omývá stěny i kabely paprsky tlakové vody.
Jak se vysává tunel
Nejnáročnější akce ve výluceNejnáročnější činnost v noční výluce metra je výměna pražců, kdy četa musí vyměnit až osm opotřebovaných dřevěných pražců. Podrobnosti v reportáži Metro musí vyměnit 40 tisíc pražců. Jak vypadá nejnáročnější noc v podzemce. |
K vysávání tunelů se používá souprava TWS 30 od firmy HANES. Jejím srdcem je vznětový motor o výkonu 420 kW při 1 900 ot./min. Ten pohání sací ventilátory a ostatní točivé stroje a zařízení. Obsluha stroje je dvoučlenná a v tunelech stráví kolem dvou hodin.
Prach uvolňuje nárazový, přesněji řečeno pulsující paprsek vzduchu. Takto uvolněná špína je před nasátím do zásobníku nečistot zvlhčena pomocí vodní clony, aby mohla stékat do spodní části zásobníku a neuvolňovala se zpět. Stroj si tak s sebou veze i nádrž s vodou o objemu asi 10 hektolitrů (1 m³).
Zásobník nečistot má objem přibližně pět metrů krychlových. Většinou obsahuje 300 až 500 litrů špinavé vody s větším, nebo menším množstvím usazenin u dna.
Zásobník se následně vyprazdňuje v depu otočením do boku. Nečistoty samovolně sjedou po nerezovém dně do k tomu určeného kontejneru.
Během noční výluky se vysává pouze jeden mezistaniční úsek. Omezení je dáno maximální pracovní rychlostí 1,9 km/h. Krátké úseky se luxují vícekrát.
Tunelový vysavač pracuje v pětidenním pracovním cyklu. Vysává čtyři směny, pátou se provádí čistění a údržba stroje.
Kudy se dostává do tunelů prachVzduch v tunelech metra proudí díky pístovému efektu od projíždějících souprav. Část prachu je tak nasáta z pražských ulic větracím systémem metra, část jsou nasáté nečistoty ze stanic, zejména od cestujících. Prach se také uvolňuje z ostění tunelu. Pokud byste problematiku studovali detailně, hravě najdete nejméně další desítku zdrojů. Většina špíny se nikde neusadí, díky pístovému efektu ji vytlačí větracím systém metra. Nečistoty v tunelech jsou úplně jiné, než jaké máte doma. Prach se usazuje nikoliv gravitací, ale víry, které způsobí projíždějící soupravy. Z pohledu laika se dá konstatovat, že do povrchů, které najdete v tunelu, je "nastřelen". Díky tomu se usazuje úplně všude, dokonce na stropě tunelu. |
Na něco ale ani tyto stroje nestačí. Pokud průvan nasaje do tunelu noviny, letáky, sáčky nebo dokonce prázdné nápojové plechovky, usadí se tyto nečistoty v centrálním žlabu tunelového odvodnění. Odtud je uklízejí metaři.
Jak se myje tunel
Jelikož součástí metra je tunelové odvodnění, myjí se tunely pomocí mycí soupravy. Mytí ostění se provádí shora dolů pomocí trysek na rampě, které kopírují profil tunelu. Další trysky myjí kolejový spodek a svršek.
Zásobu vody tvoří dvě cisterny, každá o objemu 12 krychlových metrů. Osádka doplňuje spotřebovanou vodu v tunelech, nebo stanicích.
Obsluha, která stojí na plošince před cisternou, myje ještě ručně pochozí stezku, odstupovou rampu, kolejové betony pod přívodní kolejnicí a centrální žlab tunelového odvodnění.
Voda v něm teče do uklidňovacích jímek, odkud jsou přečerpávány do dešťové kanalizace.
