Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Před 1010 lety oblohu rozzářila nejjasnější supernova

Před 1010 lety si někteří lidé všimli, že se na obloze objevila úplně „nová hvězda“. Rozzářila se v místech, kde se na současných mapách nachází souhvězdí Vlka, poblíž jeho hranic s Kentaurem. Svědkové nevěděli, jak velké štěstí při tomto pozorování vlastně měli.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P90e11t43r 57L19i41d13m59i19l65a 2197762290

Už by to chtělo dát nový článek

0/0
12.8.2016 3:10

J85i14ř24í 35F66r84o18l12e42c 7715134152627

Nejslabší pouhým okem pozorovatelné hvězdy za nejlepších pozorovacích podmínek mají +6 magnitudu

Zdroj: http://technet.idnes.cz/pred-1010-lety-oblohu-rozzarila-nejjasnejsi-supernova-pcp-/veda.aspx?c=A160530_142509_veda_mla

Nemají. Mají k 8 mag!

0/−2
12.7.2016 7:43

P63e37t56r 54L23u78k55e43š 6713241

Jiří, +8 mag u nás prostým okem bohužel nehrozí. To musí být hodně daleko od civilizace, nejlépe v horách a chladném vzduchu. Ve střední Evropě je problém i +6 mag.

0/0
3.8.2016 16:51

J33i21ř52í 64F91r72o57l40e41c 7145254842487

Tak já nepíšu že 8 mag u nás :-) A neříká to ani článek, v článku se to píše obecně že max je +6 a to je samozřejmě špatně. Na vrcholu Havajských sopek nebo u VLT v Chile jsou podmínky samozřejmě mnohem lepší. Ale k tomu ČR. Já sám jsem to nezažil a nevím jaký je rekord, ale minimálně 7 mag v ČR jde, viz např:

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1249501099

0/0
4.8.2016 7:24

T38o32m21á52š 79Z30e58m38á40n52e55k 5760748126646

Ještě před Hubbleovým teleskopem se říkalo, že výzkum Vesmíru se rozděluje do dvou skupin. Na Krabí mlhovinu a to ostatní.

0/0
2.6.2016 20:49

O52n40d30ř85e23j 89Š90v23á24b30í26k 1387839412706

Dobrý den, dle mých informací je supernova Ia jediná supernova, která při svém výbuchu rozmetá veškerý materiál do okolí. Neutronové hvězdy, černé díry a další stadia(hypotetické kvarkové, hyperionove) vznikají při výbuchu supernov Ib, Ic a II. Pokud se pletu, tak předem děkuji za upřesnění.

0/0
31.5.2016 19:06

O10n47d78ř88e27j 31Š11i36n75d23l23e84r 2927688956875

https://en.wikipedia.org/wiki/Pair-instability_supernova

0/0
31.5.2016 21:19

P26e69t92r 87H11a83m39ž70í57k 7471183962313

Když budeme mít štěstí, možná již brzy uvidíme tu největší supernovu v historii. Podle všeho již existující a vybuchlá supernova Betelgeuze (Orion beta), jejíž záře k nám zatím nedolétla (je vzdálená cca 600 světelných let) bude pravděpodobně několik týdnů výrazně viditelná i ve dne. Ovšem, pokud budeme mít pech a Země se bude nacházet v ose pólů této hvězdy, bude to to poslední, co uvidíme. Chápu, že to zní, jako konspirační teorie, ale přijde mi legrační, jak astronomové, kteří ani nedokážou odhadnout, jak přesně je tato nebezpečná hvězda blízko... se 100% jistotou prohlašují, že určitě nejsme ve směru jejích pólů, ze kterých se při výbuchu uvolnilo smrtelné množství vysokoenerg. částic (především gama záření).

+1/0
31.5.2016 8:45

J63a90r73o96m68í51r 18K96r85á84l 4420509144549

Zajímavé. Z čeho jste usoudil, že už vybuchla ? ;-D

+4/0
31.5.2016 8:57

J71i10r14i 97D54o27b41r98ý 9678909523

Tipnul bych protoze se p Hamzik predpoklada, ze vodik uz "spalila" a jede na termonulkearni rekci helia. A ja znamo tento proces konci u zeleza, jakmiile se dostane k zelezu tak konec.

Osobne bych si tipoval ze exploze k zemi dorazi 31.5.2018 19:47:15 CET. V kazdem pripade to bude nejjasnejsi objekt na nocni obloze (jasnejsi nez Mesic). Viditelny i za bileho dne. Uz se tesim. Tedy az na to ze ten odhad ma presnost +- 1000000 let a mozna i vic. :-P

+6/0
31.5.2016 10:12

P69a26v17e17l 40D79o23b14r14o21v31o49l87n33ý 1268871906394

Děkuji za časové údaje, už jsem si to zaznamenal do kalendář Outlooku.:-)

+5/0
31.5.2016 10:27

J84a60n 47M95i38t66l70e52n48e63r 4781898631323

Tolerance -1000000 let to asi nebude ;-)

+5/0
31.5.2016 10:44

J81i53r98i 35D10o88b55r15ý 9298459103

Detailisto! Treba uz je to davno pryc, ale nikdo si toho nevsiml. ;-)

+1/0
31.5.2016 11:01

P42e49t60r 26H74a37m39ž50í69k 7821403152723

To je jednoduché, Jaromíre :-) Jelikož hvězda, kterou teď vidíme, je ve naprosto finální fázi svého života (a pozor, astronomové výbuch odhadují v rozmezí jednotek, desítek, max. sta let), tak existuje pravděpodobnost hraničící s jistotou, že místo Betelgeuze je už supernova. Protože, to co vidíme teď a tady se tam stalo již před cca 600 lety. Rozumíme? :-P

+3/−1
31.5.2016 11:15

J86i50r46i 86D40o58b35r23ý 9568979663

Privedte me seriozniho astononoma, ktery bude tvrdit s jistotou, ze Betlegeuse vybuchne do max 100let.

Serioznejsi odhad je neco mezi ted az milion let. Nemame nejmensi predstavu, kolik materialu ceka na "spaleni" na zelezo, pripadne ani to, ze uz to nezacalo. Jiste je, ze to bude hodne brzo, ale ne z lidskeho, ale astronomickeho merika.

+5/0
31.5.2016 11:41

P43e33t90r 86H11a83m79ž40í11k 7951943262203

Nebudu se s vámi samozřejmě přít. Nikdo to pochopitelně neví 100% přesně, protože jsme takový úkaz ještě v podstatě nepozorovali. Nicméně, dle urychleného zvětšování v poslední letech se obecně uvažuje o hranici spíše pod 100 let. Jistě, že to může být klidně ale i 1000 let :-). Třeba ještě asi před 7 lety byla vzdálenost Betelgeuze odhadnuta na 1300ly, pak na 300ly... Takže odhady se prostě mění, zpřesňují. Bohužel nemohu dohledat zdroj na krásnou asi rok starou přednášku a následnou diskuzi, která byla celá o Betelgeuze (myslím od p. Kulhánka), kde se všechny tyto aspekty probíraly.

+2/0
31.5.2016 12:56

J36i73r35i 48K49o93s49t51k47a 2368472596512

ta prednaska je tady, mimochodem velmi poutava. pan Kulhanek tam myslim zminil 500 let.

https://www.youtube.com/watch?v=hNbJCWqyP1Y

+1/0
31.5.2016 14:28

J67i74r69i 20K85o85s51t93k81a 2508462516482

ted az milion let neni seriozni odhad. astronomove sami uvadeji stovky max tisice let.

0/0
31.5.2016 14:25

J85o12s98e14f 76H90á33j36e60k 6658330859732

...áha, takže konec světa +- 1 000 let. Sakra. To je poněkud víc, než je trvanlivost masových konzerv... Ach jo:-)

+1/0
31.5.2016 21:02

J62i58r24i 94K96o52s37t59k25a 2158702896192

myslite nase "masove" konzervy bez masa? ;-) trvanlivosti bych se nebal, je v nich tolik chemikalii, ze to prezije i konec slunecni soustavy.

+1/0
1.6.2016 7:04

J19o74s25e53f 33H87á96j10e18k 6478520439582

...po 100 ... ... 000 letech kdesi v hlubokém vesmíru:

Dvojice mimozemšťanů studuje plechovku s nápisem Hamé.

"Queeku, co se tam píše?"

"Píše se tady... moment: Receptura, která vám chutná!"

"Hm, to je divné."

"Co?"

"Tady v archivu čtu, že tohle pozemšťanům moc nechutnalo... alespoň to tvrdili v internetových diskusích... divné."

Oba se na sebe chvíli hloubavě dívají.

Nakonec Queek zasněně pronese:"Ach ti pozemšťané, nikdy se nenabažím těch jejich dvojsmyslných jinotajů..."

Trochu fabuluju, ale kdo ví? Možná jednou budeme slavní...:-)

+2/0
1.6.2016 8:18

K55a35r25e17l 18V45o33h21n32o91u78t 4868539920237

Zdroj?

0/0
31.5.2016 9:04

R88a70d96e38k 23H66o81l58e20c17e41k 3456880738541

Pri vzdálenosti 600 světelných let je pravděpodobnost, že budeme v ose asi 0,00000000000000000000000...000001 %. Proto ta jistota.

+2/−2
31.5.2016 9:28

P21e70t61r 47H96a12m43ž17í95k 7341653972853

A na to jste přišel jak?

0/0
31.5.2016 11:16

J81i46ř66í 79P93a82u21l 3476495247292

Na základě těch tří teček mezi nulami usuzuji, že kvalifikovaným odhadem.

+2/0
31.5.2016 11:52

J91i73r76i 14D10o75b10r44ý 9478779803

protoze ta osa je primka. Z pohledu Betlegeuse je zeme uhlove naprosto nepatrna, nasimi soucasnymi prostredky o nekolik radu pod hranici zjistitelnosti. Takze pravdepodobnost, ze jsme presne v ose je v postate nula. Realy vytrisk ovsem nebude primka, ale obecne je pravdepodobnost ze nas zasahne pomerem 2*(prostorovy uhel vytrysku v radianech) / 4*pi

Nevim jesli to p Holecen neprehnal s poctem nula, ale i tak je to hodne malo

PS: pro cisou osu jako primku je ten vypocet 2*(prostorovy uhel, ktery predstavuje zeme z pohledu Bethegeuse v radianech) / 4*pi. = prakticky nula, proto jsem to v predchozim vypoctu zanedbal.

+2/−1
31.5.2016 11:58

J17i34r15i 95K21o54s62t10k14a 2578682946752

ten minus je tam proc? sance, ze zemi zasahne gamma paprsek ze supernovy betelgeuze je prakticky nulova - asi jako kdyz vyhrajete kazdy den od narozeni do smrti sportku, zatimco do vas denne mlati blesky.

+1/0
1.6.2016 7:07

T73o49m61á50š 16Z61e17m70á56n42e54k 5320348396176

;-D

0/0
2.6.2016 20:58

K29a33r31e59l 18V10o38h42n73o97u70t 4668839490207

Ta pravděpodobnost není zas tak malá. Ta osa není úplně přímka, je to úzký kužel. Například pokud by šlo o jeden čtverečný stupeň (Měsíc při pohledu ze Země zabírá asi 0,2 čtverečného stupně), ta pravděpodobnost by byla asi 0,005 %.

Ale hlavně by Betelgeuze musel mít dipólové magnetické pole, což zřejmě nemá.

0/0
1.6.2016 9:59
Foto

R71a33d78i11m 39S59v24o59b38o84d70a 9203609906592

Btelgeuze neni nahodou Alfa Orion?

jinak proc by astronomove nevedeli, jak je tato hvezda daleko? cekate, ze vam reknou, ze je vzdalena 613.4ly? nebo jak si to predstavujete.

jinak bude asi kapanek slozitejsi urcit presne vzdalenost hvezdy, ktera meni svoji magnitudu

0/0
31.5.2016 9:31

P72e85t24r 55H79a79m35ž18í85k 7741453172863

Omlouvám se, máte pravdu, není to beta. Však já toto nezpochybňuji, ale vzdálenosti se v nedávné minulosti měnily řádově! Vím, jak se měří vzdálenost a chápu i proč je to tak složité a nepřesné. Proto mě překvapuje ta jistota, že Země nemůže být ve směru osy pólů. Nicméně, 600ly je extrémně nebezpečná blízkost!

+1/0
31.5.2016 11:19

K51a44r94e32l 31J46a70n31k53ů 1334986567154

Hm, to jsem se zrovna nekoukal.

0/0
31.5.2016 8:37

J72a92k73u47b 88Š77a50f24a35n84d51a 7385687391451

Jen poznámka, nejjasnější hvězdou na obloze je Slunce, ne Sirius.:-)

+8/−4
31.5.2016 8:00
Foto

J24a91n 35Š93k51o36d18a 9925898472881

Ale ne na noční obloze ;-)

+5/0
31.5.2016 11:56

J23a30k37u28b 61M25a97t74o17u42š 3445482842673

A jak se tedy povedlo přistát Rusům na Slunci?:-P

0/0
31.5.2016 16:26

M66i72r26e58k 53G92a61j17e35r 5171616979150

Mohl by mne nekdo zodpovedet tri dotazy? (To byl prvni.) Druhy dotaz je pro ceske jazykovedce, proc mame nazev Tychonova supernova a nikoliv Tychova supernova. A treti dotaz je pro astronomy. Rychlost rozpinani obalky supernovy z roku 1006 je necele 1% rychlosti svetla. Pri teto rychlosti by byl prumer te obalky dnes mensi nez 1000x0.01x2 = 20 svetelnych let. Jenze v clanku je uvedeno pres 60 svetelnych let. To znamena, ze zpocatku byla rychlost rozpinani mnohem vetsi nez v soucasnosti. A proto se ptam, co tolik zbrzdilo pohyb te hmoty? Pokud gravitace, tak to znamena, ze tam muselo zustat v centru porad neco hodne hmotneho. Vedecky vypocet by jiste dokazal z toho spocitat, jaka je hmotnost te cerne diry nebo neutronove hvezdy jako pozustatku supernovy.

0/0
31.5.2016 1:29
Foto

O15n77d63ř98e83j 98B10a63r30t85o16š 7324367406927

No a právě ta černá díra nebo neutronová hvězda je něco to hodně hmotného... Ale vzhledem k tomu, že se (pravděpodobně) jednalo o supernovu I.A, tak hmotnost při výbuchu byla jen 1,44 hmotnosti Slunce a to stačí jen na tu neutronovou hvězdu... A brzdit ten vyvržený plyn bude pravděpodobně i mezihvězdné prostředí, a možná víc, než ta gravitace...

+3/0
31.5.2016 2:54

R31a12d78e53k 49H36o84l62e91c43e45k 3536360158931

K třetí otázce: Je to proto, že ta supernova nebouchla v roce 1006, ale v roce 1006-vzdálenost ve světelných rocích.

+2/−2
31.5.2016 7:11

J30a66n 62M19i92t95l52e43n59e48r 4841138461863

Chtěl jsem dát + .

Otázka je, jestli těch 65 l.y. se bere jako předpokládaný skutečný stav, nebo stav pozorovaný ze Země.

+1/0
31.5.2016 8:22

J19a36r27o62m67í84r 33K37r17á58l 4780299244719

A jste si jistý, že někdo tam daleko měří čas na roky ? :-)

0/0
31.5.2016 9:13

R64a47d54e72k 57H35o64l48e68c26e47k 3966780678291

Vaši otázku jsem nepochopil.

0/0
31.5.2016 9:23

M14a63r32t47i75n 81K17r28a90l 7683300703917

Myslim, ze ne. Nemůžeme sledovat cokoli, co se stalo "pred" vybuchem dle casu v naší vztazne soustavě. Obal sledujeme v "nasem" case. V case te supernovy samozřejmě vypadá jinak.

+2/0
31.5.2016 9:27

R58a14d40e72k 80H79o78l21e93c22e54k 3206310698661

Když víme, jak je ta supernova daleko, tak i víme, jak vypadá ten obal v čase supernovy.

0/0
31.5.2016 9:35

M11a24r70t16i64n 18K13r93a55l 7803480893567

Vy vychazite z toho, že čas ve všech vztaznych soustavach plyne jako reka o konstantní rychlosti. O čase v okolí toho hmotného tělesa můžeme říci velmi málo. Všechna naše pozorování mají smysl jenom v naší vztazne soustavě.

+2/0
31.5.2016 10:04

J29a62k14u37b 63Š72a88f64a84n74d25a 7975887171201

Jako datum výbuchu si dosaďte skutečné datum, ne to, kdy to bylo pozorovatelné. Tedy dalších 7100 let.

0/0
31.5.2016 7:59

K51a77r37e53l 21R50y27s 9753969240169

Jenomže velikost těch pozůstatků je také vlastně v době před 7100 lety, jen jejich obraz k nám doletěl až teď.

+9/0
31.5.2016 8:04

J83a55r19o84m90í42r 89K31r91á40l 4170269554589

A co je to "skutečné datum" ? To, platné na Zemi, v krabí mlhovině, nebo úplně jinde ? ;-)

0/0
31.5.2016 9:01

J80a12k25u49b 55Š17a75f11a91n52d76a 7535937771161

To datum je všude stejné (pomiňme relativitu). Jen ten přenos na Zemi prostě chvíli trval. Nemůžete tedy vycházet z toho, kdy jste se o tom dozvěděl ale kdy se to stalo.

+1/0
31.5.2016 9:38

M12a86r17t23i57n 88K42r54a98l 7823810183667

Pomiňme relativitu? To nejde. Dva pozorovatelé v různých vztaznych soustavach se neshodnou na okamziku, kdy udalost nastala. Relativita neni o konečné rychlosti šíření informace, nýbrž o důsledcích.

0/0
31.5.2016 9:46

J24a79r43o60m80í94r 40K48r11á36l 4500169394819

Jenomže ten čas stejný není. Nelze pominout jiné vlivy, které na tuto vzdálenost mohou být hodně významné.

0/0
1.6.2016 9:16





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.