Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Před 1010 lety oblohu rozzářila nejjasnější supernova

Před 1010 lety si někteří lidé všimli, že se na obloze objevila úplně „nová hvězda“. Rozzářila se v místech, kde se na současných mapách nachází souhvězdí Vlka, poblíž jeho hranic s Kentaurem. Svědkové nevěděli, jak velké štěstí při tomto pozorování vlastně měli.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P49e88t14r 82L35i64d48m79i92l50a 2397692300

Už by to chtělo dát nový článek

0/0
12.8.2016 3:10

J59i85ř56í 59F70r77o48l57e76c 7205704692537

Nejslabší pouhým okem pozorovatelné hvězdy za nejlepších pozorovacích podmínek mají +6 magnitudu

Zdroj: http://technet.idnes.cz/pred-1010-lety-oblohu-rozzarila-nejjasnejsi-supernova-pcp-/veda.aspx?c=A160530_142509_veda_mla

Nemají. Mají k 8 mag!

0/−2
12.7.2016 7:43

P26e54t40r 51L47u84k55e97š 6143711

Jiří, +8 mag u nás prostým okem bohužel nehrozí. To musí být hodně daleko od civilizace, nejlépe v horách a chladném vzduchu. Ve střední Evropě je problém i +6 mag.

0/0
3.8.2016 16:51

J29i69ř81í 49F54r77o61l68e31c 7855214402347

Tak já nepíšu že 8 mag u nás :-) A neříká to ani článek, v článku se to píše obecně že max je +6 a to je samozřejmě špatně. Na vrcholu Havajských sopek nebo u VLT v Chile jsou podmínky samozřejmě mnohem lepší. Ale k tomu ČR. Já sám jsem to nezažil a nevím jaký je rekord, ale minimálně 7 mag v ČR jde, viz např:

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1249501099

0/0
4.8.2016 7:24

T50o77m10á58š 43Z18e33m44á72n41e87k 5790918806886

Ještě před Hubbleovým teleskopem se říkalo, že výzkum Vesmíru se rozděluje do dvou skupin. Na Krabí mlhovinu a to ostatní.

0/0
2.6.2016 20:49

O78n19d98ř48e20j 40Š77v96á11b56í61k 1467459842296

Dobrý den, dle mých informací je supernova Ia jediná supernova, která při svém výbuchu rozmetá veškerý materiál do okolí. Neutronové hvězdy, černé díry a další stadia(hypotetické kvarkové, hyperionove) vznikají při výbuchu supernov Ib, Ic a II. Pokud se pletu, tak předem děkuji za upřesnění.

0/0
31.5.2016 19:06

O91n52d67ř20e32j 28Š13i21n24d19l33e78r 2477798126395

https://en.wikipedia.org/wiki/Pair-instability_supernova

0/0
31.5.2016 21:19

P54e39t51r 38H52a87m19ž83í71k 7141413252393

Když budeme mít štěstí, možná již brzy uvidíme tu největší supernovu v historii. Podle všeho již existující a vybuchlá supernova Betelgeuze (Orion beta), jejíž záře k nám zatím nedolétla (je vzdálená cca 600 světelných let) bude pravděpodobně několik týdnů výrazně viditelná i ve dne. Ovšem, pokud budeme mít pech a Země se bude nacházet v ose pólů této hvězdy, bude to to poslední, co uvidíme. Chápu, že to zní, jako konspirační teorie, ale přijde mi legrační, jak astronomové, kteří ani nedokážou odhadnout, jak přesně je tato nebezpečná hvězda blízko... se 100% jistotou prohlašují, že určitě nejsme ve směru jejích pólů, ze kterých se při výbuchu uvolnilo smrtelné množství vysokoenerg. částic (především gama záření).

+1/0
31.5.2016 8:45

J51a64r64o33m50í23r 84K68r77á70l 4640989714289

Zajímavé. Z čeho jste usoudil, že už vybuchla ? ;-D

+4/0
31.5.2016 8:57

J45i79r84i 48D55o72b13r73ý 9378619233

Tipnul bych protoze se p Hamzik predpoklada, ze vodik uz "spalila" a jede na termonulkearni rekci helia. A ja znamo tento proces konci u zeleza, jakmiile se dostane k zelezu tak konec.

Osobne bych si tipoval ze exploze k zemi dorazi 31.5.2018 19:47:15 CET. V kazdem pripade to bude nejjasnejsi objekt na nocni obloze (jasnejsi nez Mesic). Viditelny i za bileho dne. Uz se tesim. Tedy az na to ze ten odhad ma presnost +- 1000000 let a mozna i vic. :-P

+6/0
31.5.2016 10:12

P24a59v37e37l 68D66o62b78r69o11v34o64l11n75ý 1258131666354

Děkuji za časové údaje, už jsem si to zaznamenal do kalendář Outlooku.:-)

+5/0
31.5.2016 10:27

J92a70n 52M14i41t45l80e97n76e78r 4111248901373

Tolerance -1000000 let to asi nebude ;-)

+5/0
31.5.2016 10:44

J37i63r83i 60D15o97b75r46ý 9108979943

Detailisto! Treba uz je to davno pryc, ale nikdo si toho nevsiml. ;-)

+1/0
31.5.2016 11:01

P13e42t23r 58H55a84m30ž98í41k 7901803242473

To je jednoduché, Jaromíre :-) Jelikož hvězda, kterou teď vidíme, je ve naprosto finální fázi svého života (a pozor, astronomové výbuch odhadují v rozmezí jednotek, desítek, max. sta let), tak existuje pravděpodobnost hraničící s jistotou, že místo Betelgeuze je už supernova. Protože, to co vidíme teď a tady se tam stalo již před cca 600 lety. Rozumíme? :-P

+3/−1
31.5.2016 11:15

J80i35r23i 77D38o34b24r85ý 9508299653

Privedte me seriozniho astononoma, ktery bude tvrdit s jistotou, ze Betlegeuse vybuchne do max 100let.

Serioznejsi odhad je neco mezi ted az milion let. Nemame nejmensi predstavu, kolik materialu ceka na "spaleni" na zelezo, pripadne ani to, ze uz to nezacalo. Jiste je, ze to bude hodne brzo, ale ne z lidskeho, ale astronomickeho merika.

+5/0
31.5.2016 11:41

P34e39t25r 14H71a32m59ž57í92k 7571563252803

Nebudu se s vámi samozřejmě přít. Nikdo to pochopitelně neví 100% přesně, protože jsme takový úkaz ještě v podstatě nepozorovali. Nicméně, dle urychleného zvětšování v poslední letech se obecně uvažuje o hranici spíše pod 100 let. Jistě, že to může být klidně ale i 1000 let :-). Třeba ještě asi před 7 lety byla vzdálenost Betelgeuze odhadnuta na 1300ly, pak na 300ly... Takže odhady se prostě mění, zpřesňují. Bohužel nemohu dohledat zdroj na krásnou asi rok starou přednášku a následnou diskuzi, která byla celá o Betelgeuze (myslím od p. Kulhánka), kde se všechny tyto aspekty probíraly.

+2/0
31.5.2016 12:56

J66i84r97i 86K75o20s12t23k85a 2548352896222

ta prednaska je tady, mimochodem velmi poutava. pan Kulhanek tam myslim zminil 500 let.

https://www.youtube.com/watch?v=hNbJCWqyP1Y

+1/0
31.5.2016 14:28

J35i26r43i 72K65o87s37t51k36a 2948362366502

ted az milion let neni seriozni odhad. astronomove sami uvadeji stovky max tisice let.

0/0
31.5.2016 14:25

J83o74s98e56f 61H81á48j46e67k 6368210389402

...áha, takže konec světa +- 1 000 let. Sakra. To je poněkud víc, než je trvanlivost masových konzerv... Ach jo:-)

+1/0
31.5.2016 21:02

J25i38r53i 98K23o80s40t16k44a 2328162666622

myslite nase "masove" konzervy bez masa? ;-) trvanlivosti bych se nebal, je v nich tolik chemikalii, ze to prezije i konec slunecni soustavy.

+1/0
1.6.2016 7:04

J29o88s40e82f 20H97á39j24e37k 6638760289282

...po 100 ... ... 000 letech kdesi v hlubokém vesmíru:

Dvojice mimozemšťanů studuje plechovku s nápisem Hamé.

"Queeku, co se tam píše?"

"Píše se tady... moment: Receptura, která vám chutná!"

"Hm, to je divné."

"Co?"

"Tady v archivu čtu, že tohle pozemšťanům moc nechutnalo... alespoň to tvrdili v internetových diskusích... divné."

Oba se na sebe chvíli hloubavě dívají.

Nakonec Queek zasněně pronese:"Ach ti pozemšťané, nikdy se nenabažím těch jejich dvojsmyslných jinotajů..."

Trochu fabuluju, ale kdo ví? Možná jednou budeme slavní...:-)

+2/0
1.6.2016 8:18

K24a61r80e19l 86V88o73h51n16o95u44t 4918729300697

Zdroj?

0/0
31.5.2016 9:04

R86a63d85e67k 73H51o82l19e32c39e71k 3436200218111

Pri vzdálenosti 600 světelných let je pravděpodobnost, že budeme v ose asi 0,00000000000000000000000...000001 %. Proto ta jistota.

+2/−2
31.5.2016 9:28

P76e71t88r 35H90a66m63ž37í35k 7701733882973

A na to jste přišel jak?

0/0
31.5.2016 11:16

J28i52ř28í 34P40a64u71l 3536545537872

Na základě těch tří teček mezi nulami usuzuji, že kvalifikovaným odhadem.

+2/0
31.5.2016 11:52

J55i79r51i 68D18o20b26r84ý 9268249393

protoze ta osa je primka. Z pohledu Betlegeuse je zeme uhlove naprosto nepatrna, nasimi soucasnymi prostredky o nekolik radu pod hranici zjistitelnosti. Takze pravdepodobnost, ze jsme presne v ose je v postate nula. Realy vytrisk ovsem nebude primka, ale obecne je pravdepodobnost ze nas zasahne pomerem 2*(prostorovy uhel vytrysku v radianech) / 4*pi

Nevim jesli to p Holecen neprehnal s poctem nula, ale i tak je to hodne malo

PS: pro cisou osu jako primku je ten vypocet 2*(prostorovy uhel, ktery predstavuje zeme z pohledu Bethegeuse v radianech) / 4*pi. = prakticky nula, proto jsem to v predchozim vypoctu zanedbal.

+2/−1
31.5.2016 11:58

J80i63r47i 59K94o97s64t66k24a 2548272526532

ten minus je tam proc? sance, ze zemi zasahne gamma paprsek ze supernovy betelgeuze je prakticky nulova - asi jako kdyz vyhrajete kazdy den od narozeni do smrti sportku, zatimco do vas denne mlati blesky.

+1/0
1.6.2016 7:07

T59o85m27á88š 31Z64e30m35á13n79e24k 5730808466226

;-D

0/0
2.6.2016 20:58

K94a88r20e51l 48V33o54h63n66o25u19t 4548119100937

Ta pravděpodobnost není zas tak malá. Ta osa není úplně přímka, je to úzký kužel. Například pokud by šlo o jeden čtverečný stupeň (Měsíc při pohledu ze Země zabírá asi 0,2 čtverečného stupně), ta pravděpodobnost by byla asi 0,005 %.

Ale hlavně by Betelgeuze musel mít dipólové magnetické pole, což zřejmě nemá.

0/0
1.6.2016 9:59

R12a38d89i29m 13S86v84o23b14o12d50a 9583449516512

Btelgeuze neni nahodou Alfa Orion?

jinak proc by astronomove nevedeli, jak je tato hvezda daleko? cekate, ze vam reknou, ze je vzdalena 613.4ly? nebo jak si to predstavujete.

jinak bude asi kapanek slozitejsi urcit presne vzdalenost hvezdy, ktera meni svoji magnitudu

0/0
31.5.2016 9:31

P70e84t55r 26H43a69m90ž59í37k 7431143842263

Omlouvám se, máte pravdu, není to beta. Však já toto nezpochybňuji, ale vzdálenosti se v nedávné minulosti měnily řádově! Vím, jak se měří vzdálenost a chápu i proč je to tak složité a nepřesné. Proto mě překvapuje ta jistota, že Země nemůže být ve směru osy pólů. Nicméně, 600ly je extrémně nebezpečná blízkost!

+1/0
31.5.2016 11:19

K94a29r36e40l 15J98a91n39k60ů 1754446717464

Hm, to jsem se zrovna nekoukal.

0/0
31.5.2016 8:37

J53a67k10u77b 47Š98a47f32a55n28d93a 7725657881261

Jen poznámka, nejjasnější hvězdou na obloze je Slunce, ne Sirius.:-)

+8/−4
31.5.2016 8:00
Foto

J21a94n 10Š76k56o78d24a 9225718882811

Ale ne na noční obloze ;-)

+5/0
31.5.2016 11:56

J10a78k14u26b 26M54a47t94o69u53š 3375802252193

A jak se tedy povedlo přistát Rusům na Slunci?:-P

0/0
31.5.2016 16:26

M21i60r15e12k 25G45a15j32e45r 5591456639710

Mohl by mne nekdo zodpovedet tri dotazy? (To byl prvni.) Druhy dotaz je pro ceske jazykovedce, proc mame nazev Tychonova supernova a nikoliv Tychova supernova. A treti dotaz je pro astronomy. Rychlost rozpinani obalky supernovy z roku 1006 je necele 1% rychlosti svetla. Pri teto rychlosti by byl prumer te obalky dnes mensi nez 1000x0.01x2 = 20 svetelnych let. Jenze v clanku je uvedeno pres 60 svetelnych let. To znamena, ze zpocatku byla rychlost rozpinani mnohem vetsi nez v soucasnosti. A proto se ptam, co tolik zbrzdilo pohyb te hmoty? Pokud gravitace, tak to znamena, ze tam muselo zustat v centru porad neco hodne hmotneho. Vedecky vypocet by jiste dokazal z toho spocitat, jaka je hmotnost te cerne diry nebo neutronove hvezdy jako pozustatku supernovy.

0/0
31.5.2016 1:29
Foto

O81n63d53ř87e94j 60B31a54r98t36o84š 7734667906507

No a právě ta černá díra nebo neutronová hvězda je něco to hodně hmotného... Ale vzhledem k tomu, že se (pravděpodobně) jednalo o supernovu I.A, tak hmotnost při výbuchu byla jen 1,44 hmotnosti Slunce a to stačí jen na tu neutronovou hvězdu... A brzdit ten vyvržený plyn bude pravděpodobně i mezihvězdné prostředí, a možná víc, než ta gravitace...

+3/0
31.5.2016 2:54

R78a15d60e88k 96H61o21l73e91c75e21k 3536280378961

K třetí otázce: Je to proto, že ta supernova nebouchla v roce 1006, ale v roce 1006-vzdálenost ve světelných rocích.

+2/−2
31.5.2016 7:11

J50a71n 37M59i86t73l25e54n10e94r 4501528291193

Chtěl jsem dát + .

Otázka je, jestli těch 65 l.y. se bere jako předpokládaný skutečný stav, nebo stav pozorovaný ze Země.

+1/0
31.5.2016 8:22

J36a96r63o55m17í70r 33K85r53á86l 4590389454259

A jste si jistý, že někdo tam daleko měří čas na roky ? :-)

0/0
31.5.2016 9:13

R90a54d87e92k 93H22o62l69e29c65e95k 3986360848501

Vaši otázku jsem nepochopil.

0/0
31.5.2016 9:23

M61a10r96t64i65n 31K52r35a98l 7403760673147

Myslim, ze ne. Nemůžeme sledovat cokoli, co se stalo "pred" vybuchem dle casu v naší vztazne soustavě. Obal sledujeme v "nasem" case. V case te supernovy samozřejmě vypadá jinak.

+2/0
31.5.2016 9:27

R56a46d14e97k 79H30o42l47e35c31e85k 3336200108211

Když víme, jak je ta supernova daleko, tak i víme, jak vypadá ten obal v čase supernovy.

0/0
31.5.2016 9:35

M23a93r17t72i68n 29K32r44a34l 7393150473327

Vy vychazite z toho, že čas ve všech vztaznych soustavach plyne jako reka o konstantní rychlosti. O čase v okolí toho hmotného tělesa můžeme říci velmi málo. Všechna naše pozorování mají smysl jenom v naší vztazne soustavě.

+2/0
31.5.2016 10:04

J49a41k56u89b 23Š81a49f86a28n69d77a 7495617391611

Jako datum výbuchu si dosaďte skutečné datum, ne to, kdy to bylo pozorovatelné. Tedy dalších 7100 let.

0/0
31.5.2016 7:59

K88a82r70e58l 57R83y15s 9753959520389

Jenomže velikost těch pozůstatků je také vlastně v době před 7100 lety, jen jejich obraz k nám doletěl až teď.

+9/0
31.5.2016 8:04

J98a18r23o63m66í33r 40K28r65á84l 4430679624429

A co je to "skutečné datum" ? To, platné na Zemi, v krabí mlhovině, nebo úplně jinde ? ;-)

0/0
31.5.2016 9:01

J59a58k82u41b 28Š89a96f70a74n59d29a 7625187941921

To datum je všude stejné (pomiňme relativitu). Jen ten přenos na Zemi prostě chvíli trval. Nemůžete tedy vycházet z toho, kdy jste se o tom dozvěděl ale kdy se to stalo.

+1/0
31.5.2016 9:38

M50a33r43t35i56n 57K19r68a61l 7833430803977

Pomiňme relativitu? To nejde. Dva pozorovatelé v různých vztaznych soustavach se neshodnou na okamziku, kdy udalost nastala. Relativita neni o konečné rychlosti šíření informace, nýbrž o důsledcích.

0/0
31.5.2016 9:46

J96a11r39o98m38í40r 66K85r43á11l 4450329754899

Jenomže ten čas stejný není. Nelze pominout jiné vlivy, které na tuto vzdálenost mohou být hodně významné.

0/0
1.6.2016 9:16







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.