Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Před 1010 lety oblohu rozzářila nejjasnější supernova

Před 1010 lety si někteří lidé všimli, že se na obloze objevila úplně „nová hvězda“. Rozzářila se v místech, kde se na současných mapách nachází souhvězdí Vlka, poblíž jeho hranic s Kentaurem. Svědkové nevěděli, jak velké štěstí při tomto pozorování vlastně měli.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P43e32t73r 12L31i57d29m67i62l46a 2397322510

Už by to chtělo dát nový článek

0/0
12.8.2016 3:10

J98i36ř18í 96F89r39o93l68e10c 7935304582267

Nejslabší pouhým okem pozorovatelné hvězdy za nejlepších pozorovacích podmínek mají +6 magnitudu

Zdroj: http://technet.idnes.cz/pred-1010-lety-oblohu-rozzarila-nejjasnejsi-supernova-pcp-/veda.aspx?c=A160530_142509_veda_mla

Nemají. Mají k 8 mag!

0/−2
12.7.2016 7:43

P64e65t69r 79L21u16k31e35š 6643631

Jiří, +8 mag u nás prostým okem bohužel nehrozí. To musí být hodně daleko od civilizace, nejlépe v horách a chladném vzduchu. Ve střední Evropě je problém i +6 mag.

0/0
3.8.2016 16:51

J54i69ř58í 58F43r88o34l89e72c 7125234282337

Tak já nepíšu že 8 mag u nás :-) A neříká to ani článek, v článku se to píše obecně že max je +6 a to je samozřejmě špatně. Na vrcholu Havajských sopek nebo u VLT v Chile jsou podmínky samozřejmě mnohem lepší. Ale k tomu ČR. Já sám jsem to nezažil a nevím jaký je rekord, ale minimálně 7 mag v ČR jde, viz např:

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1249501099

0/0
4.8.2016 7:24

T41o89m51á39š 33Z51e43m38á52n52e15k 5910638966826

Ještě před Hubbleovým teleskopem se říkalo, že výzkum Vesmíru se rozděluje do dvou skupin. Na Krabí mlhovinu a to ostatní.

0/0
2.6.2016 20:49

O35n32d11ř25e43j 72Š62v37á41b80í59k 1787749132576

Dobrý den, dle mých informací je supernova Ia jediná supernova, která při svém výbuchu rozmetá veškerý materiál do okolí. Neutronové hvězdy, černé díry a další stadia(hypotetické kvarkové, hyperionove) vznikají při výbuchu supernov Ib, Ic a II. Pokud se pletu, tak předem děkuji za upřesnění.

0/0
31.5.2016 19:06

O56n12d45ř41e38j 89Š68i76n97d83l31e34r 2127278536655

https://en.wikipedia.org/wiki/Pair-instability_supernova

0/0
31.5.2016 21:19

P79e90t51r 64H49a11m97ž84í60k 7771623202583

Když budeme mít štěstí, možná již brzy uvidíme tu největší supernovu v historii. Podle všeho již existující a vybuchlá supernova Betelgeuze (Orion beta), jejíž záře k nám zatím nedolétla (je vzdálená cca 600 světelných let) bude pravděpodobně několik týdnů výrazně viditelná i ve dne. Ovšem, pokud budeme mít pech a Země se bude nacházet v ose pólů této hvězdy, bude to to poslední, co uvidíme. Chápu, že to zní, jako konspirační teorie, ale přijde mi legrační, jak astronomové, kteří ani nedokážou odhadnout, jak přesně je tato nebezpečná hvězda blízko... se 100% jistotou prohlašují, že určitě nejsme ve směru jejích pólů, ze kterých se při výbuchu uvolnilo smrtelné množství vysokoenerg. částic (především gama záření).

+1/0
31.5.2016 8:45

J72a71r67o34m93í95r 12K56r31á68l 4910659544129

Zajímavé. Z čeho jste usoudil, že už vybuchla ? ;-D

+4/0
31.5.2016 8:57

J40i22r47i 59D20o86b24r78ý 9868339483

Tipnul bych protoze se p Hamzik predpoklada, ze vodik uz "spalila" a jede na termonulkearni rekci helia. A ja znamo tento proces konci u zeleza, jakmiile se dostane k zelezu tak konec.

Osobne bych si tipoval ze exploze k zemi dorazi 31.5.2018 19:47:15 CET. V kazdem pripade to bude nejjasnejsi objekt na nocni obloze (jasnejsi nez Mesic). Viditelny i za bileho dne. Uz se tesim. Tedy az na to ze ten odhad ma presnost +- 1000000 let a mozna i vic. :-P

+6/0
31.5.2016 10:12

P18a54v13e60l 80D59o37b58r28o34v21o62l10n18ý 1308501186574

Děkuji za časové údaje, už jsem si to zaznamenal do kalendář Outlooku.:-)

+5/0
31.5.2016 10:27

J32a58n 97M93i98t66l72e23n28e51r 4321438931833

Tolerance -1000000 let to asi nebude ;-)

+5/0
31.5.2016 10:44

J44i85r85i 50D98o95b50r18ý 9648179363

Detailisto! Treba uz je to davno pryc, ale nikdo si toho nevsiml. ;-)

+1/0
31.5.2016 11:01

P76e28t58r 46H51a88m46ž15í31k 7641733492233

To je jednoduché, Jaromíre :-) Jelikož hvězda, kterou teď vidíme, je ve naprosto finální fázi svého života (a pozor, astronomové výbuch odhadují v rozmezí jednotek, desítek, max. sta let), tak existuje pravděpodobnost hraničící s jistotou, že místo Betelgeuze je už supernova. Protože, to co vidíme teď a tady se tam stalo již před cca 600 lety. Rozumíme? :-P

+3/−1
31.5.2016 11:15

J55i45r87i 67D41o84b36r84ý 9408369273

Privedte me seriozniho astononoma, ktery bude tvrdit s jistotou, ze Betlegeuse vybuchne do max 100let.

Serioznejsi odhad je neco mezi ted az milion let. Nemame nejmensi predstavu, kolik materialu ceka na "spaleni" na zelezo, pripadne ani to, ze uz to nezacalo. Jiste je, ze to bude hodne brzo, ale ne z lidskeho, ale astronomickeho merika.

+5/0
31.5.2016 11:41

P23e32t79r 51H22a16m23ž92í90k 7671313482233

Nebudu se s vámi samozřejmě přít. Nikdo to pochopitelně neví 100% přesně, protože jsme takový úkaz ještě v podstatě nepozorovali. Nicméně, dle urychleného zvětšování v poslední letech se obecně uvažuje o hranici spíše pod 100 let. Jistě, že to může být klidně ale i 1000 let :-). Třeba ještě asi před 7 lety byla vzdálenost Betelgeuze odhadnuta na 1300ly, pak na 300ly... Takže odhady se prostě mění, zpřesňují. Bohužel nemohu dohledat zdroj na krásnou asi rok starou přednášku a následnou diskuzi, která byla celá o Betelgeuze (myslím od p. Kulhánka), kde se všechny tyto aspekty probíraly.

+2/0
31.5.2016 12:56

J75i75r62i 84K37o71s29t70k46a 2718942626172

ta prednaska je tady, mimochodem velmi poutava. pan Kulhanek tam myslim zminil 500 let.

https://www.youtube.com/watch?v=hNbJCWqyP1Y

+1/0
31.5.2016 14:28

J82i76r79i 80K50o46s90t40k32a 2298192946912

ted az milion let neni seriozni odhad. astronomove sami uvadeji stovky max tisice let.

0/0
31.5.2016 14:25

J24o50s79e57f 55H34á96j73e90k 6648310509562

...áha, takže konec světa +- 1 000 let. Sakra. To je poněkud víc, než je trvanlivost masových konzerv... Ach jo:-)

+1/0
31.5.2016 21:02

J68i17r56i 76K60o83s88t14k33a 2468222206262

myslite nase "masove" konzervy bez masa? ;-) trvanlivosti bych se nebal, je v nich tolik chemikalii, ze to prezije i konec slunecni soustavy.

+1/0
1.6.2016 7:04

J84o56s82e52f 56H53á89j44e56k 6788890889252

...po 100 ... ... 000 letech kdesi v hlubokém vesmíru:

Dvojice mimozemšťanů studuje plechovku s nápisem Hamé.

"Queeku, co se tam píše?"

"Píše se tady... moment: Receptura, která vám chutná!"

"Hm, to je divné."

"Co?"

"Tady v archivu čtu, že tohle pozemšťanům moc nechutnalo... alespoň to tvrdili v internetových diskusích... divné."

Oba se na sebe chvíli hloubavě dívají.

Nakonec Queek zasněně pronese:"Ach ti pozemšťané, nikdy se nenabažím těch jejich dvojsmyslných jinotajů..."

Trochu fabuluju, ale kdo ví? Možná jednou budeme slavní...:-)

+2/0
1.6.2016 8:18

K70a64r43e90l 22V58o39h93n77o83u82t 4558689340167

Zdroj?

0/0
31.5.2016 9:04

R86a90d14e67k 46H39o49l50e89c48e17k 3776590218211

Pri vzdálenosti 600 světelných let je pravděpodobnost, že budeme v ose asi 0,00000000000000000000000...000001 %. Proto ta jistota.

+2/−2
31.5.2016 9:28

P37e66t87r 44H23a33m70ž41í34k 7631793322163

A na to jste přišel jak?

0/0
31.5.2016 11:16

J71i98ř95í 87P28a82u56l 3656745327512

Na základě těch tří teček mezi nulami usuzuji, že kvalifikovaným odhadem.

+2/0
31.5.2016 11:52

J85i31r23i 52D52o14b80r78ý 9818659563

protoze ta osa je primka. Z pohledu Betlegeuse je zeme uhlove naprosto nepatrna, nasimi soucasnymi prostredky o nekolik radu pod hranici zjistitelnosti. Takze pravdepodobnost, ze jsme presne v ose je v postate nula. Realy vytrisk ovsem nebude primka, ale obecne je pravdepodobnost ze nas zasahne pomerem 2*(prostorovy uhel vytrysku v radianech) / 4*pi

Nevim jesli to p Holecen neprehnal s poctem nula, ale i tak je to hodne malo

PS: pro cisou osu jako primku je ten vypocet 2*(prostorovy uhel, ktery predstavuje zeme z pohledu Bethegeuse v radianech) / 4*pi. = prakticky nula, proto jsem to v predchozim vypoctu zanedbal.

+2/−1
31.5.2016 11:58

J26i67r33i 20K81o26s59t79k13a 2658162426782

ten minus je tam proc? sance, ze zemi zasahne gamma paprsek ze supernovy betelgeuze je prakticky nulova - asi jako kdyz vyhrajete kazdy den od narozeni do smrti sportku, zatimco do vas denne mlati blesky.

+1/0
1.6.2016 7:07

T90o51m29á58š 75Z64e55m62á43n45e57k 5910198276876

;-D

0/0
2.6.2016 20:58

K29a81r11e49l 50V25o82h38n63o18u11t 4408159940287

Ta pravděpodobnost není zas tak malá. Ta osa není úplně přímka, je to úzký kužel. Například pokud by šlo o jeden čtverečný stupeň (Měsíc při pohledu ze Země zabírá asi 0,2 čtverečného stupně), ta pravděpodobnost by byla asi 0,005 %.

Ale hlavně by Betelgeuze musel mít dipólové magnetické pole, což zřejmě nemá.

0/0
1.6.2016 9:59

R84a79d87i44m 61S11v84o32b12o27d20a 9933829316752

Btelgeuze neni nahodou Alfa Orion?

jinak proc by astronomove nevedeli, jak je tato hvezda daleko? cekate, ze vam reknou, ze je vzdalena 613.4ly? nebo jak si to predstavujete.

jinak bude asi kapanek slozitejsi urcit presne vzdalenost hvezdy, ktera meni svoji magnitudu

0/0
31.5.2016 9:31

P27e72t97r 70H59a31m64ž65í91k 7631183222643

Omlouvám se, máte pravdu, není to beta. Však já toto nezpochybňuji, ale vzdálenosti se v nedávné minulosti měnily řádově! Vím, jak se měří vzdálenost a chápu i proč je to tak složité a nepřesné. Proto mě překvapuje ta jistota, že Země nemůže být ve směru osy pólů. Nicméně, 600ly je extrémně nebezpečná blízkost!

+1/0
31.5.2016 11:19

K49a74r33e49l 66J24a59n77k13ů 1734656857444

Hm, to jsem se zrovna nekoukal.

0/0
31.5.2016 8:37

J59a97k32u39b 30Š98a17f87a89n37d41a 7435447961301

Jen poznámka, nejjasnější hvězdou na obloze je Slunce, ne Sirius.:-)

+8/−4
31.5.2016 8:00
Foto

J23a95n 80Š53k88o29d81a 9365928692361

Ale ne na noční obloze ;-)

+5/0
31.5.2016 11:56

J67a70k97u24b 97M42a84t25o70u66š 3435612422183

A jak se tedy povedlo přistát Rusům na Slunci?:-P

0/0
31.5.2016 16:26

M15i76r59e47k 91G15a31j27e39r 5641176929220

Mohl by mne nekdo zodpovedet tri dotazy? (To byl prvni.) Druhy dotaz je pro ceske jazykovedce, proc mame nazev Tychonova supernova a nikoliv Tychova supernova. A treti dotaz je pro astronomy. Rychlost rozpinani obalky supernovy z roku 1006 je necele 1% rychlosti svetla. Pri teto rychlosti by byl prumer te obalky dnes mensi nez 1000x0.01x2 = 20 svetelnych let. Jenze v clanku je uvedeno pres 60 svetelnych let. To znamena, ze zpocatku byla rychlost rozpinani mnohem vetsi nez v soucasnosti. A proto se ptam, co tolik zbrzdilo pohyb te hmoty? Pokud gravitace, tak to znamena, ze tam muselo zustat v centru porad neco hodne hmotneho. Vedecky vypocet by jiste dokazal z toho spocitat, jaka je hmotnost te cerne diry nebo neutronove hvezdy jako pozustatku supernovy.

0/0
31.5.2016 1:29
Foto

O96n24d77ř70e39j 69B93a41r45t88o75š 7394987586297

No a právě ta černá díra nebo neutronová hvězda je něco to hodně hmotného... Ale vzhledem k tomu, že se (pravděpodobně) jednalo o supernovu I.A, tak hmotnost při výbuchu byla jen 1,44 hmotnosti Slunce a to stačí jen na tu neutronovou hvězdu... A brzdit ten vyvržený plyn bude pravděpodobně i mezihvězdné prostředí, a možná víc, než ta gravitace...

+3/0
31.5.2016 2:54

R35a63d78e44k 48H44o83l52e31c88e10k 3636140508401

K třetí otázce: Je to proto, že ta supernova nebouchla v roce 1006, ale v roce 1006-vzdálenost ve světelných rocích.

+2/−2
31.5.2016 7:11

J43a17n 14M29i87t10l92e94n13e91r 4481758681863

Chtěl jsem dát + .

Otázka je, jestli těch 65 l.y. se bere jako předpokládaný skutečný stav, nebo stav pozorovaný ze Země.

+1/0
31.5.2016 8:22

J83a17r92o56m12í90r 75K84r71á53l 4770229704559

A jste si jistý, že někdo tam daleko měří čas na roky ? :-)

0/0
31.5.2016 9:13

R80a38d15e88k 90H15o55l67e34c78e70k 3286410678751

Vaši otázku jsem nepochopil.

0/0
31.5.2016 9:23

M52a10r67t25i64n 46K81r17a17l 7123580643587

Myslim, ze ne. Nemůžeme sledovat cokoli, co se stalo "pred" vybuchem dle casu v naší vztazne soustavě. Obal sledujeme v "nasem" case. V case te supernovy samozřejmě vypadá jinak.

+2/0
31.5.2016 9:27

R44a60d51e74k 38H47o24l73e86c58e84k 3636410258811

Když víme, jak je ta supernova daleko, tak i víme, jak vypadá ten obal v čase supernovy.

0/0
31.5.2016 9:35

M23a84r82t58i17n 18K29r53a19l 7963160183977

Vy vychazite z toho, že čas ve všech vztaznych soustavach plyne jako reka o konstantní rychlosti. O čase v okolí toho hmotného tělesa můžeme říci velmi málo. Všechna naše pozorování mají smysl jenom v naší vztazne soustavě.

+2/0
31.5.2016 10:04

J31a96k85u42b 49Š96a33f73a37n95d88a 7935537111651

Jako datum výbuchu si dosaďte skutečné datum, ne to, kdy to bylo pozorovatelné. Tedy dalších 7100 let.

0/0
31.5.2016 7:59

K50a82r60e33l 31R98y93s 9313299980579

Jenomže velikost těch pozůstatků je také vlastně v době před 7100 lety, jen jejich obraz k nám doletěl až teď.

+9/0
31.5.2016 8:04

J49a25r16o42m76í32r 38K25r52á88l 4710529234449

A co je to "skutečné datum" ? To, platné na Zemi, v krabí mlhovině, nebo úplně jinde ? ;-)

0/0
31.5.2016 9:01

J91a18k84u88b 92Š64a63f17a63n13d36a 7465827861981

To datum je všude stejné (pomiňme relativitu). Jen ten přenos na Zemi prostě chvíli trval. Nemůžete tedy vycházet z toho, kdy jste se o tom dozvěděl ale kdy se to stalo.

+1/0
31.5.2016 9:38

M37a74r66t42i91n 56K18r67a94l 7293660643387

Pomiňme relativitu? To nejde. Dva pozorovatelé v různých vztaznych soustavach se neshodnou na okamziku, kdy udalost nastala. Relativita neni o konečné rychlosti šíření informace, nýbrž o důsledcích.

0/0
31.5.2016 9:46

J58a75r77o39m47í87r 38K90r18á41l 4360449924429

Jenomže ten čas stejný není. Nelze pominout jiné vlivy, které na tuto vzdálenost mohou být hodně významné.

0/0
1.6.2016 9:16







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.