Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Fotbalové mistrovství na nové televizi? Vybírejte obezřetně

aktualizováno 
Důvod pro koupi nového televizního přijímače může být různý. Možná, že nadcházející fotbalové mistrovství světa může někoho donutit, aby se zbavil své staré pravděpodobně malé televize a poohlédl se po nějaké novější.

Jaké technologie pro zobrazení televizního signálu jsou v nabídce a na co si dát při výběru pozor se vám pokusíme přiblížit v následujícím článku.

Jak velikou obrazovku chtít?

Velikost obrazovky či plochy, ze které sledujeme program, by měla být přímo úměrná vzdálenosti, z níž obraz sledujeme. Bylo by sice zajímavé pozorovat téměř stocentimetrovou úhlopříčku obrazovky ze zhruba půlmetrové vzdálenosti, ale jen v případě, že vás více než film zajímají jednotlivé obrazové body. Pro většinu zobrazovacích zařízení platí, že poměr délky úhlopříčky a pozorovací vzdálenosti má odpovídat poměru 1 : 3. Tedy každý jeden centimetr úhlopříčky znamená minimální vzdálenost od obrazovky tři centimetry.

Důležité poměry: 16:9 nebo 4:3?

V současné době se většina zobrazovacích zařízení pro domácí využití dá rozdělit podle toho, zda nabízejí širokoúhlé zobrazení nebo ne. Výhodu širokoúhlé obrazovky s poměrem stran šestnáct ku devíti ocení každý, kdo se rád dívá na filmy. Ty jsou natáčeny pro plátna kin, která jsou také širokoúhlá. Česká televize podle posledních informací chystá přenos z fotbalového šampionátu i ve formátu 16:9, podrobnosti má přinést na dnešní TK.

Širokoúhlý a standardní televizor

Na obrazovce s poměrem stran 4:3 obraz nevyužije celou plochu. Pokud se však chcete dívat na televizní záznam, bude pro vás ideálem právě čtyřtřetinové zobrazovací zařízení. U modelů s poměrem 16:9 musíte v tomto případě počítat s černými postranními pruhy. Některé systémy sice dokáží obraz roztáhnout na celou šířku, ale buď obraz zkreslí, nebo nahoře a dole oříznou, což samozřejmě není ideální stav, i když některé systémy již využívají poměrně chytré algoritmy pro co nejmenší deformaci obrazu.

Jakou technologii?

Z cenového hlediska se asi většina lidí přikloní ke klasickému televizoru s katodovou (CRT) obrazovkou. Ale i mnohé další technologie se cenově přibližují širokému uživatelskému spektru.

Televizor s katodovou trubicí

Vedle nízké ceny má CRT obrazovka výhodu v rychlém překreslování obrazu a vysokém jasu. Nevýhodou pak je u levnějších modelů vypouklá obrazovka, nároky na prostor a váha. Počítat se také musí s tím, že obraz nebude po celé ploše obrazovky, neboť technologie katodové trubice neumožňuje vytvořit přesný obraz i těsně u okrajů.

Pro sledování fotbalového mistrovství světa sice stačí 50herzová obrazovka, ale pro oči je mnohem šetrnější televize s obnovovací frekvencí 100 Hz.

CRT telvize

LCD

Do spotřební elektroniky míří stále více technologií, které byly kdysi výsostnými vodami výpočetní techniky. Jednou z nich jsou i televize z tekutých krystalů (LCD). Vzhledem k tomu, že se na tomto poli jedná o relativně novou technologii, odpovídá tomu i její cena. Zatímco u počítačů si uživatel vystačí s patnácti- až dvacetitřípalcovými modely, pro televizní obrazovku je potřeba připočítat ještě několik palců. Pokud samozřejmě nehledáme přenosné zařízení do ruky, které lze vzít všude s sebou. Avšak při tak malých rozměrech obrazovky, které u těchto přístrojů nacházíme, se může stát, že prostě neuvidíte malé objekty, jako například hokejový puk. S míčem by problém být neměl.

 LCD TV

Hlavní výhodou technologie LCD je rovná zobrazovací plocha , která snižuje množství odlesků. Dále obraz, který využívá každý milimetr zobrazovací plochy, ale například i malá hloubka přístrojů. Některé starší modely však mohou mít problém při překreslování rychlejších scén, což by především při rychlém pohybu míče mohlo způsobovat nepříjemnosti. Nezanedbatelný také může být problém s úhlem pohledu, ze kterého se dá televizor sledovat, aniž by došlo ke změně barevnosti.

Blíže se s technologií CRT a následně LCD můžete seznámit v tomto článku.

Televizory se zpětnou projekcí

Pokud vám připadají velikosti obrazovek u v současnosti nabízených LCD a CRT televizorů malé, můžete se zkusit poohlédnout po systémech se zpětnou projekcí. Obraz je na těchto velkých obrazovkách vytvářen prostřednictvím malých obrazovek, jimiž vytvořený výjev je promítán na matnici, která má obvykle úhlopříčku větší než 1 metr. Levnější modely nabízejí katodovou obrazovku, ty dražší pak zobrazovací zařízení na bázi LCD či DLP.

Televizor se zpětnou projekcí

Zajímavý poměr ceny za velikost zobrazovací plochy poněkud kazí fakt, že má tato technologie problém s pozorovacími úhly, kdy po překročení určité hranice obraz tmavne a ztrácí se. Problémy také mohou nastat v okamžiku, kdy je místnost, v níž je televizor se zpětnou projekcí umístěn, zalitá světlem.

Plazma

Plazmová obrazovka je takovým mixem CRT a LCD. Také jsou využívány barevné fosforové luminofory ve stínítku jako u katodové obrazovky, ale zároveň zde existuje pevná struktura zobrazovacích bodů. Ty jsou však samy zdrojem světla. Plazmový displej se tak skládá z matice samostatně svítících buněk, u nichž dochází k záření barevných luminoforů při plynovém výboji.

Plazmová obrazovka

Ceny plazmových obrazovek již sestoupily z nadoblačných výšin, ale stále se drží poměrně vysoko. Plazmové televize se vyrábějí v širokoúhlém formátu s velkými úhlopříčkami, nabízejí rychlý obraz, minimální hloubku a syté barvy. Estetici také ocení design těchto zařízení. Energetici naopak odsoudí jejich vyšší spotřebu.

Projektory

Další, kdysi luxusní výrobek, určený spíše pro firemní prezentace než pro domácí využití, začíná svou cenou konkurovat lépe vybaveným televizním přijímačům. Řeč je o projektorech. Ty nabízejí ze všech doposud zmíněných zařízení největší zobrazovací plochu. Ta je totiž omezena pouze velikostí prostoru, na který bude obraz promítán, a to může být klidně celá stěna. Důležitý je samozřejmě světelný výkon projektoru, aby dokázal případnou velkou plochu dostatečně osvětlit.

Projektor

Z tohoto také vyplývá největší problém těchto zařízení. Podobně, jako při promítaní v kině, i promítání prostřednictvím projektoru svědčí tma. Další nebezpečí spočívá v nutnosti postavit projektor do dostatečné vzdálenosti od projekční stěny či plátna a pokud možno kolmo na tuto plochu. Pokud se obraz nebude promítat kolmo, dojde k lichoběžníkovému zkreslení. Nové přístroje si však s tímto problémem poradí. .

Na co si dát pozor při výběru

Televizory s katodovou obrazovkou

Technologie:

  • CRT (Cathode Ray Tube) - Základní část monitoru obsahující elektrody obklopené skleněnou koulí či válcem. Informace jsou zobrazovány tak, že elektronový paprsek vytvořený elektrodami dopadá na fosforový povrch vytvořený uvnitř zobrazovací jednotky. Toto zobrazení se nejčastěji používá u monitorů a terminálů.
  • LCD (Liquid Crystal Display) - Technologie využívající k projekci obrazu modulaci světla tekutými krystaly. LCD panel je tvořen sítí obrazových bodů ( pixelů ), které jsou ovládány spínacími prvky ( FET tranzistory ). Tím je tekutý krystal orientován buď tak, že jím světlo prochází, nebo je průchod znemožněn.
  • Plazma - ionizovaný plyn tvořený volnými ionty a elektrony
  • Luminifor - drobný fluorescenční reflector, který může být červený, zelený nebo modrý. Trojice luminoforů tvoří pixel.
  • Digitální hřebenový filtr/ CTI - Obrazová funkce zajišťující zlepšení ostrosti barevných přechodů, čímž je zajištěna vysoká kvalita obrazu.
  • PAL - „Evropská“ televizní norma příjmu barevného signálu. Vysílají v něm i české televizní stanice.
  • SECAM - norma dnes používaná ve Francii.
  • NTSC - Zkratka pro barevný televizní systém užívaný v USA a Japonsku.
  • D/K – východní norma příjmu zvuku
  • B/G – západní norma příjmu zvuku.
  • PIP (obraz v obraze) - Funkce obraz v obraze umožní sledování dvou programů najednou. Sledovaný program je umístěn v rámečku cca velikosti pohlednice v rohu obrazovky. Rámeček lze posunovat do různých rohů obrazovky, případně jej zvětšit. Doprovodný zvuk odpovídá obrazu ve standardní velikosti. Pro tuto funkci je třeba, aby byl televizor vybaven dvěma tunery, případně je nutno mít k dispozici externí zařízení připojené přes AV kanál – video nebo satelitní receiver.
  • PAP (obraz a obraz) - Funkce PAP se od funkce PIP liší tím, že umožňuje sledování dvou nezávislých obrazů vedle sebe.
  • POP (obraz vně obrazu) -. Funkce obraz vně obrazu se vyskytuje u širokoúhlých televizorů a liší se od funkce PIP tím, že druhý obraz je umístěn vedle standardního obrazu vysílaného ve formátu 4:3.
  • PAT (obraz a text) - Funkce umožňující zobrazení textu sledovaného kanálu v pravé části obrazovky, přičemž v levé je dále vidět normální obraz.
  •  

    Konektory

  • Cinch (video) - dvoupólový souosý konektor pro vstupní i výstupní zařízení, který může sloužit i pro přenos zvuku.
  • Digitální koaxiální vstup – konektor se speciálním takzvaným souosým kabelem s jednou žílou pro bezztrátový digitální přenos audio signálu.
  • Digitální optický (toslink) vstup – konektor pro bezztrátový digitální přenos audio signálu.
  • Hosiden (S-Video) - speciální konektor, který umožňuje vedení videosignálu s oddělenou jasovou a barvonosnou složkou (S-video).
  • RGB (Red,Green,Blue) - Obrazový signál je rozdělený na tři zákl. barvy - červenou, zelenou a modrou. Díky čemuž bylo dosaženo vysoké obrazové kvality. Konkurenční, méně obvyklý signál, YUV pracuje s rozdílovými složkami signálu.
  • SCART - konektor, který může obsahovat jak RGB, tak i další typy videosignálů, a proto ho lze také využít k propojení s počítačovým video-in/out kompatibilním zařízením.
  • HDMI (High-Definition Multimedia Interface.)- konektor, který umožní přenést digitální nekomprimovaný zvukový i obrazový signál a je tak nezávislý na kompresních standardech.
  • V oblasti klasických televizorů s CRT obrazovkou je nabídka produktů nejširší. Nejlevnější modely nabízejí jen základní vybavení a vypouklou obrazovku. Ty nejdražší naopak obrazovku plochou, nepřeberné množství funkcí a konektorů, 100Hz frekvenci, technologie na vylepšení obrazové kvality a odstranění kmitání.

    U televizorů je dobré si prohlédnout, zda přístroj vytváří po celé ploše ostrý nemihotající se obraz, který není zkreslen ani kolem okrajů. To se nejlépe zjišťuje u testovacích obrazců typu monoskop.

    Pozor je také potřeba dávat na konvergenci, tedy schopnost televizoru poslat tři základní barevné složky do jednoho bodu tak, aby dopadly na jedno místo. Jakýkoliv, byť malý posun, kvalitě obrazu nesvědčí. Barevné podání by mělo být přirozené a také rozsah nastavení jasu a kontrastu by měl být dostatečný.

    Jeden z nešvarů můžete objevit při rychlém přechodu velkých světlých a tmavých ploch, kdy se hrana přechodu neudrží v jednom místě a posouvá se.

    Vedle obrazové kvality si lze jako další kritérium vzít zvuk integrovaných reproduktorů. Nejde ani tak o jejich výkon, jako o kvalitu a čistotu reprodukce.

    LCD televize

    U LCD displejů odpadá starost s geometrií obrazu, ale přibývají jiné problémy. Jedním z těch, které mohou pozlobit v ten nejnevhodnější okamžik, je omezený pozorovací úhel. Jinými slovy, pokud se některý z diváků dívá na takový televizor příliš ze strany, z výšky či zespodu, může se stát, že obraz bude mít posunutou barevnost či jas. Rozhodně se vyplatí LCD televizor obejít kolem dokola a podívat se, kde je ten kritický bod, kdy k tomuto problému dojde.

    Další nedostatek některých levnějších modelů může spočívat nestejnoměrném podsvícení displeje. Výsledkem pak je různý jas obrazu v různých částech obrazovky.

    Další problém, který může zkazit dojem ze sledování obrazu je pomalá LCD obrazovka. Tento nedostatek může způsobit, že se při rychlých scénách nestačí obraz překreslovat. Při sledování hokeje se tak za letícím pukem může táhnout šedivá čára. V lepších rodinách by se to však stávat nemělo.

    Občas se může stát, že má LCD televizor jeden či více vadných bodů. Není to sice žádná tragédie, ale může to působit rušivě.

    Určitý problém může způsobit i rozlišení samotné obrazovky, které u některých modelů začíná na 640 x 480 pixelech. Pro televizní vysílání je optimální 800 x 600, což se však nehodí pro širokoúhlý obraz ani pro jiné použití, jako je počítačový monitor. Jiné než nativní rozlišení totiž musí LCD panel simulovat, což se negativně projeví na ostrosti obrazu a mnohdy nelze výsledek ani sledovat.

    Při výběru se lze orientovat i podle pozorovacích úhlů, z nichž lze bez změny sledovat obraz a nezapomenout by se nemělo ani na konektory, jimiž je LCD TV vybaveno – jedná se totiž o nejuniverzálněji využitelné zobrazovací zařízení.

    Televizory se zpětnou projekcí

    Vzhledem k tomu, že obraz promítaný na matnici pochází buď z LCD, DLP nebo z CRT členu, některé nedostatky a přednosti těchto technologií si nese s sebou. U tohoto zobrazovacího zařízení je snad ještě větším problémem než u LCD velikost pozorovacího úhlu.

    Navíc se k tomuto problému přidává i potřeba omezit množství světla, které je při sledování tohoto druhu televizoru v místnosti. Za plného letního slunečního svitu se na tento druh zobrazovacího zařízení v podstatě nedá ani koukat.

    Plazma

    Princip fungování plazmové televize jsme popsali zde. Jen připomeneme, že se jedná o určitou kombinaci LCD a CRT technologie, která řídí plynové výboje. Nevýhodou plazmových televizorů je jejich vysoká spotřeba a tepelná ztrátovost. V určitých případech musí být přístroj chlazen integrovanými větráčky, což může v některých okamžicích působit rušivě.

    Některé starší modely mají problémy se zobrazením dostatečně syté černé barvy, zvláště poté, co na stejném místě byla předtím zobrazena světlá barva. Aktuální modely tomu čelí tzv. předvybíjením v bodech, kde má být zobrazena černá. Případné blikání obrazu by již mělo být minulostí, stejně jako přecitlivělost na horší zdroj signálu. Pozor na barevnou věrnost, u některých modelů můžou být barvy přehnané.

    Projektory

    V současné době existují v projektorech dvě nejrozšířenější technologie vytváření obrazu, který se má promítat na stěnu. Jednou z nich je nám již známé LCD a druhou technologie DLP. DLP je v podstatě soustava rychle se pohybujících mikrozrcátek, které vytvářejí obraz. DLP umožňuje dosáhnout vyšších kontrastů a zobrazení je preciznější než u LCD panelů. Je to dáno i tím, že u LCD projektorů je při malé vzdálenosti od promítací plochy viditelná mřížka, v níž jsou jednotlivé obrazové body uchyceny.

    Hlavními parametry, které je potřeba sledovat při nákupu projektoru, je svítivost, kontrast a životnost lampy. Důležitá je také úroveň hluku, kterou vydávají větráčky, jenž chladí lampu. Zatímco svítivost pro domácí použití může být již kolem 1 000 jednotek, kontrast by měl být alespoň na úrovni 2000 : 1. Životnost by se pak měla pohybovat alespoň kolem 2 000 hodin. Je potřeba si uvědomit, že lampa je jednou z nejdražších součástí projektoru.

    Je také dobré se poohlédnout po přístroji, který dokáže korigovat lichoběžníkové zkreslení při umístění projektoru mimo kolmici na plátno. Vyplatí se také investice do promítacího plátna, které může výrazně zvýšit využitelnost i při výraznějším okolním osvětlení.

    Cenové relace

    Nejlevnější jsou samozřejmě katodové televizory. Ty s nejmenší úhlopříčkou 35 cm jsou k dispozici již od 2 500 Kč s DPH. Za 55 cm pak zaplatíte o zhruba 1 000 korun více. Za cca 6 000 Kč již můžete mít jednoduchou televizi se 70cm úhlopříčkou obrazovky. Větší než 80cm úhlopříčky většinou nelze získat pod 10 000 Kč s DPH.

    U LCD televizorů se v případě 38cm modelů (15 palců) lze v ojedinělých případech setkat i s cenou mírně nad 6 000 Kč s DPH. LCD TV s úhlopříčkou 42 cm (17 palců) již stojí kolem 10 000 Kč a za 51cm (19") přístroj dáte kolem 12 000 Kč.

    Televizory se zpětnou projekcí začínají na mnohem větších úhlopříčkách. Nejméně vás budou stát 107cm modely, které začínají těsně nad hranicí 20 000 Kč s DPH. Za 20 cm úhlopříčky obrazovky navíc pak zaplatíte o cca 5 000 Kč více.

    Kdysi nejdražší plazmové televizory jsou nyní těsně pod hranici 45 000 Kč s DPH, za kterou uživatel získá přístroj s úhlopříčkou 94 cm. Jen o pár tisícovek více pak stojí 107cm plazmová televize.

    Projektory jako takové se prodávají bez vestavěného televizního tuneru a proto k jejich ceně musíte připočítat i přístroj, který jim TV vysílání zprostředkuje. Nejlevnější přístroje se dají sehnat kolem 18 000 Kč s DPH. O úhlopříčce zde nemá smysl mluvit.

    Hlavně s rozmyslem

    Výběr zobrazovacího zařízení neprovádíme každý den, a tak by si měl každý rozmyslet důvody a možnosti, které s nákupem těchto přístrojů souvisejí. Zbrklého jednání v této oblasti může člověk litovat ještě hodně dlouho. Nezapomeňte také na to, že k případnému příjmu rituálního pozemního Tv vysílání budete potřebovat DVB-T přijímač (Set-top-box), který bude potřeba někam připojit (zpravidla SCART). Přístroje s integrovaným DVB-T tunerem, mohou mít problémy v případě změny v komprimaci vysílání. Ta sice zatím není na pořadu den, ale kdo ví, co bude za pár let.




    Hlavní zprávy

    Další z rubriky

    Acer Iconia Tab W510
    Windows 10 už nepodporuje některé systémy s čipem Intel

    Windows 10 nabízí Microsoft jako poslední OS, který už žádný nový nenahradí a firma jej bude neustále aktualizovat. To však nyní u některých systémů není...  celý článek

    Přehrávače iPod nano jsou v sedmi barevných provedeních
    iPod Shuffle a Nano se staly minulostí, Apple jejich produkci ukončil

    Malé kapesní hudební přehrávače iPod Nano a Shuffle po dvanácti letech mizí z nabídky a nedostanou za sebe náhradu. Na cestách má zahrát iPhone, při sportu...  celý článek

    Takto bude vypadat Amazon Echo. K dodání bude „v příštích týdnech“. Zatím umí...
    Chytrý reproduktor z druhé ruky vás může připravit o soukromí

    Britský bezpečnostní expert ukázal, jak se z chytrého reproduktoru Amazon Echo může snadno stát štěnice s přímým přenosem zvuku kamkoli po světě.  celý článek

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.