Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci konečně rozplétají hlavní kontroverzi kolem globálního oteplování

  19:01aktualizováno  19:01
Nová studie vědců z Harvardovy univerzity pomohla objasnit základní rozpory v klimatických predikcích.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jednou ze zásadních námitek proti závěrům mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) je, že teplota nestoupá tak rychle, jak tvrdily původní teoretické modely. Vědcům z Harvardovy univerzity se nyní podařilo najít minimálně jeden z důvodů, proč tomu tak může být. Svou práci publikovali ve vědeckém časopise Science Advances (doi: 10.1126/sciadv.1602821, volně k dispozici).

Studie se věnuje zásadnímu konfliktu mezi tím, co předpovídaly modely klimatických změn, a tím, jak se klima v posledních letech vyvíjelo. Například některé modely předpovídaly, že teplota by měla v případě zdvojnásobení obsahu CO2 v atmosféře stoupnout o 1,5 až 4,5 stupňů Celsia. Ve skutečnosti však započítání pozorování za posledních 200 let (tzv. historical forcing) naznačuje při zdvojnásobení CO2 maximálni nárůst „jen“ o 3 stupně Celsia. „Tato diskrepance mne a další klimatology znepokojovala,“ uvedl pro The Washington Post Cristian Proistosescu, jeden z autorů studie.

„Aplikovali jsme Bayesovskou statistiku na 24 různých modelů klimatických změn,“ uvedli autoři. Oddělili od sebe „rychlé“ a „pomalé“ modely a zaměřili se na to, jak se v předpovědích liší a proč. Zjistili tak, že na různých místech naší planety dochází k oteplování různými způsoby (režimy) či fázemi. Některé procesy, které probíhají pomaleji, mohou položit základ pro pozdější rychlé oteplení, což by vedlo k „dohnání“ oněch chybějících stupňů.

Hnědá linka znázorňuje historické teploty, čárkované a čerchované linky pak...

Hnědá linka znázorňuje historické teploty, čárkované a čerchované linky pak oddělené různé vlivy dle ultrarychlých (Mode 1), rychlých (Mode 2) a pomalých (Mode 3) modelů.

Jedním z vlivů, které autoři studie zmiňují, je pomalejší oteplování jižní polokoule. Tichý oceán absorbuje velké množství vznikajícího tepla, ale poté, co se zahřeje, může uspíšit další procesy oteplování, včetně menšího množství mraků v atmosféře nebo změny vzdušného proudění.

Tato studie sama o sobě nedala uspokojivé odpovědi na všechny otázky. Naznačuje ale, kudy by se mohl ubírat další výzkum směřující k lepším a spolehlivějším modelům globálního oteplování. Ukazuje také, že dlouhodobé modely se nemusí mýlit jen proto, že se prozatím rozcházejí s pozorovaným tempem oteplování.

Jak se současné modely globálního oteplování shodují s realitou:

Upřesnění: Upřesnili jsme, z čeho vychází odhady změny teploty.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malování (ilustrační snímek vytvořený v Malování)
Malování od Microsoftu je odsouzeno k zániku. V nové verzi Windows nebude

Aplikace Malování (MS Paint) je ve Windows už 32 let. Nyní je nejznámější bitmapový editor na světě označen jako „funkce k odstranění“, do nových verzí Windows...  celý článek

Ilustrační obrázek
Vědecký bulvár: Co by bylo zapotřebí k vyhubení života na Zemi

Jak odolný je život na planetách podobných Zemi vůči nebezpečí z kosmu, se pokouší odhadnout studie tří vědců z Velké Británie. A podle jejich rámcového odhadu...  celý článek

Globální oteplování - ilustrační foto
Vědci konečně rozplétají hlavní kontroverzi kolem globálního oteplování

Nová studie vědců z Harvardovy univerzity pomohla objasnit základní rozpory v klimatických predikcích.  celý článek




Sony PlayStation 4 500GBSony PlayStation 4 500GB

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.