Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Více zbraní nezpůsobí více vražd, bojíme se jich kvůli televizi

aktualizováno  9:26
Uherskobrodská tragická událost rozvířila debaty o násilných činech a zbraních. Stejně důležitý je ale i pohled na statistiky - přestože hrůzný čin intuitivně vnímáme velmi intenzivně, skutečné hrozby na nás číhají jinde.

Debata o zbraních vs. média | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Třiašedesátiletý útočník, zřejmě duševně nemocný, zaútočil 24. února pistolí a revolverem na návštěvníky restaurace v Uherském Brodě (více o události). V České republice šlo o první hromadnou vraždu svého druhu, jak poznamenala zahraniční média.

Je obvyklé - a přirozené - že nenadálá tragédie vyvolá debatu o tom, jak podobným incidentům v budoucnosti zabránit. Jde o aktuální, dramatickou, neobvyklou a přesto - vzhledem ke zprávám z USA - mediálně dobře uchopitelnou událost. Není divu, že máme tendenci přikládat jí velkou důležitost.

Úmrtí následkem násilného trestného činu má v Česku sestupný trend už od roku 1994.

Úmrtí následkem násilného trestného činu má v Česku sestupný trend už od roku 1994.

Pragmatik by ale jedním dechem dodal, že statisticky jde o naprostou anomálii. Jednotlivý případ je samozřejmě třeba pečlivě vyšetřit, ale zároveň nejsou na místě obavy, že náhle v Česku skokově stoupla šance, že vás někdo zastřelí v restauraci. V koláči všech nehod, které mohou Čechy potkat, je zastřelení jen nepatrným dílkem. V roce 2012 například na násilné činy v Česku zemřelo 0,81 lidí ze 100 tisíc. Dopravní nehody oproti tomu zabily 8,6 lidí ze statisíce. Největší podíl (přibližně polovinu) má na svědomí selhání krevního oběhu.

Masové vraždy jsou v USA na vzestupu, tvoří jen zlomek střelby

Útoky osamocených střelců jsou v našem prostředí neobvyklé, ovšem díky zprávám ze zahraničí české publikum o tomto „trendu“ ví. Ve Spojených státech se od roku 1982 odehrálo více než 60 masových vražd - o život při nich přišlo přes 560 lidí. Jejich frekvence navíc stoupá, jak minulý rok ukázala studie z Harvardu.

Počet útoků a mrtvých v USA. Zdroj: Mother Jones, graf jako obrázek, data

K útokům dochází po celých Státech, významnými ohnisky masových střeleb jsou Colorado, Kalifornie a východní pobřeží. Z dostupných dat jsme pro vás vytvořili interaktivní mapu.

Mapa útoků v USA od 1982 do 2012 (zdroj: Mother Jones, mapa samostatně)

Tragický byl například rok 2012, kdy při sedmi útocích (Newtown, Aurora aj.) střelci usmrtili 72 obětí a dalších 68 zranili. Většina z pachatelů vykazovala známky psychického onemocnění, podobně jako tomu bylo v případě pachatele z Uherského Brodu.

Jedna z teorií o tom, proč se podobné incidenty objevují právě v Americe, kritizuje péči o psychicky nemocné. „Pravděpodobně ten hlavní rozdíl mezi USA a dalšími zeměmi s po zuby ozbrojenými občany je v tom, že v Americe neexistuje všeobecné zdravotní pojištění. A neexistuje také sociální kontrola, která je s ním spojená,“ říká Hannes Stein, korespondent Die Welt.

Zdroj: Mother Jones, graf jako obrázek, data

Další označují jako důvod masových vražd osamělými střelci v USA velké množství zbraní - právo na zbraň mají Američané dokonce zajištěno dodatkem Ústavy. Ale ze všech asi devíti tisíc zabití střelnou zbraní ročně v USA tvoří masové vraždy jen velmi malou část. Jde o údaj za rok 2012, kdy se datový tým The Guardian pokusil sesbírat globální statistiky týkající se střelných zbraní a činů jimi napáchaných.

Grafy znázorňující počet zbraní a počet zabití střelnou zbraní jsou možná zajímavé, ale těžko se z nich něco vyvozuje. Což ukazuje i výzva Guardianu: „Zde jsou dostupná data, co s nimi dokážete udělat, co z nich vyčtete?“

Sestavili jsme pro vás zjednodušenou tabulku a graf:

Graf srovnávající střelné zbraně a vraždy střelnými zbraněmi (zdroj dat: The Guardian). Čím výše stát je, tím více má zbraní. Čím více je napravo, tím více je zde vražd střelnou zbraní na obyvatele. Škála je logaritmická, aby byly vidět i malé rozdíly mezi malými čísly - jinak země jako USA (počtem zbraní) nebo Honduras (počtem vražd) výrazně vyčnívají.

Graf srovnávající střelné zbraně a vraždy střelnými zbraněmi (zdroj dat: The Guardian). Čím výše stát je, tím více má zbraní. Čím více je napravo, tím více je zde vražd střelnou zbraní na obyvatele. Škála je logaritmická, aby byly vidět i malé rozdíly mezi malými čísly - jinak země jako USA (počtem zbraní) nebo Honduras (počtem vražd) výrazně vyčnívají.

Naše data

Všechna data, se kterými jsme v grafech a statistikách pracovali, jsme získali od Policie ČR a z volně dostupných zdrojů na webu. V trochu nepřehledném dokumentu Google můžete naši metodiku ověřit.

Je zřejmé, že vztah mezi počtem zbraní a počtem násilných činů není vůbec přímočarý. Spojené státy vedou žebříčky počtu zbraní na obyvatele s obrovským náskokem (88 zbraní na 100 Američanů, další v pořadí je Jemen s 55). Země, které mají nejvíce vražd střelnou zbraní (Honduras, Jamajka, El Salvador), naopak tolik zbraní na člověka nemají. A to nemluvíme o tom, že masové vraždy tvoří jen velmi malou část (jednotky procent) všech těchto útoků.

Zbraní v ČR přibývá, obětí násilných činů ubývá

Pohled na statistiky ukazuje, že zjednodušení „více zbraní - více vražd“ zkrátka neplatí. Ze statistik vyplývá, že zatímco počet zbraní v ČR roste, počet vražd od roku 1994 vytrvale klesá. Uvádíme počet vražd, neboť „údaje o počtu usmrcených osob střelnou zbraní ročně jsou speciální statistickou sestavou, kterou nemám aktuálně k dispozici,“ jak uvedl tiskový mluvčí Policie ČR. I tak je ale zřejmé, že počet zbraní nelze použít jako ukazatel počtu vražd.

Vlevo jsou počty zbraní a držitelů zbrojního pasu, na ose vpravo jsou počty obětí násilných činů (nejen střelnými zbraněmi). Zdroj: Policie ČR, Ministerstvo vnitra, Gunlex.cz, WHO. Graf jako obrázek, data

Pozor, samotný fakt, že jeden ukazatel v čase stoupá a druhý klesá, neznamená, že je stoupající počet zbraní příčinou menšího počtu vražd. To bychom se dopustili omylu „korelace = kauzalita“ (více v našem článku). Je ale jasné, že jednoduchá rovnice „více zbraní = více vražd“ v ČR prostě neplatí.

Máme se tedy více bát? Nebo brát média s rezervou

Lidé, kteří intenzivně sledují TV, si myslí, že skutečný svět je tisíckrát nebezpečnější, než ve skutečnosti je.

Když mediální analytik George Gerbner se svým týmem v 70. letech zkoumal vnímání násilí očima televizních diváků (PDF), dospěl k několika zajímavým zjištěním. To možná nejcitovanější spočívalo v ohromném rozdílu mezi „občasnými“ a „silnými“ televizními diváky. Lidé, kteří televizi sledovali vůbec nebo málo, odhadovali, že se stanou obětí násilného trestného činu s 1% šancí. Ti, kteří sledovali televizi intenzivně, naopak odhadovali šanci násilného útoku na jejich osobu na 10 %. Přitom reálná šance, vycházející ze statistik pro danou oblast, vycházela tisíckrát nižší (0,01 %).

Gerbnerova kultivační analýza účinků médií na kvantitativních datech ukazuje, jak lidé trávící hodně času sledováním TV odvozují představu o skutečném světě právě z vysílaných pořadů, nikoli ze zkušeností s bezprostřední realitou, shrnuje Irena Reifová, která se na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy zabývá analýzou médií (více v našem předchozím článku o vlivu médií).

Je možné, že jsme se od 70. let naučili realističtěji odhadovat působení médií na naši psychiku? Nezdá se. Sociologická studie z roku 2011 ukazuje, že média často na podobné incidenty „reagují přehnaně“ a vyvolávají tak „morální paniku - zvýšený pocit, že existuje trend, se kterým je třeba něco udělat“. Nebezpečí paniky spočívá právě v tom, že místo dat promlouvají emoce. Na zprávy v médiích reagují politici, což vytváří další zprávy v médiích atd. Výsledkem může být výrazně zkreslené vnímaní problému a přehnaná reakce na individuální i politické úrovni.

S příchodem zpravodajských televizních stanic, které (zvláště, ale nejen, v USA) bojují o pozornost diváků 24 hodin denně, se dramatizace incidentů zvyšuje ještě dále. Incident má vlastní znělku (“jingle“) a stává se na několik dní i týdnů hlavní a omílanou zprávou. To vyvolává dojem, že jde o událost se statisticky významným dosahem na naše životy.

Střelec v Uherském Brodě

Význam médií v případě osamoceného střelce pak nejlépe - byť nepřímo - demonstruje fakt, že pachatel z Uherského Brodu předem zavolal na Krimi linku zpravodajství TV Prima. Předvídal tedy, že bude předmětem zpráv, a sám se postaral o to, aby se o něm novináři dozvěděli co nejdříve, což například ukazuje, že pachateli záleželo na tom, aby se o jeho domnělé křivdě dozvědělo co nejvíce lidí. A také naznačuje, že pachatel dobře věděl, že o jeho případu se - díky použitému brutálnímu násilí střelnou zbraní - bude mluvit.

Redaktor TV Prima popisuje střelcův telefonát (24. února 2015):

Statistiky tedy ukazují, že hromadně vraždíci osamocení střelci jsou naštěstí naprostou anomálií. Jestli jim lze nějak předejít, tak nejspíše lepší péčí o lidi s mentálními problémy - např. při lepší kontrole obnovovaných zbrojních průkazů. Žádný druh zákazu ale nezaručí naprosté bezpečí. Ekonom Steve Levitt se dokonce diví, že se takových incidentů neděje více. Rozhodně si je ale jistý, že regulace zbraní není svatým grálem prevence: „Pokud vláda omezuje počet legálně držených zbraní, neznamená to, že omezí počet zbraní, kterými je páchán zločin. A pokud vláda od občanů vykupuje zbraně, pak dostane právě ty zbraně, které s největší pravděpodobností žádné nebezpečí nepředstavovaly.“

Efektivnější by podle Levitta (spoluautora známých popularizačních knih o ekonomii) bylo zaměřit se na oblasti, které jsou mnohem nebezpečnější pro mnohem více lidí - např. alkoholová závislost, závislost na kouření, opilí řidiči - protože tam mohou regulace udělat více dobrého. Jenže smrt v důsledku kouření je zkrátka pomalá, těžko uchopitelná a málo dramatické, přestože je statisticky mnohem významnější. Kupříkladu v USA má kouření za následek 480 tisíc předčasných úmrtí ročně, což je řádově desetitisíckrát více, než samostatní střelci, a přibližně padesátkrát více, než všechny zbraně.

Neznamená to, že by se neměla vést diskuze o držení zbraní a jejich regulaci - nikdo nechce žít ve společnosti, kde by se musel bát o svůj život na každém kroku. Ujistěme se ale, že vycházíme z reálných dat o nebezpečí, nikoli jen z dojmů, která v nás vyvolávají dramatické a šokující zprávy.

Aktualizace: Článek jsme rozšířili o citace odborníků a odkaz na zdrojová data. Opravili jsme také nedokončenou větu, nepřesnost ohledně zbraní použitých v Uherském Brodě a chybný odkaz na graf.

Autor:




Dýňové rizoto
Dýňové rizoto

Zdravé a rychlé jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.