Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Intel přichází s 3D tranzistory v procesoru. Je to revoluce, říká

  11:20aktualizováno  11:20
Počítačové čipy využívaly doposud tranzistory s plochou technologií kanálků vedoucích proud. Intel ale hodlá již na konci roku začít vyrábět první modely procesorů s novými tranzistory s trojrozměrnou strukturou. Ta mimo jiné umožní dále zmenšit jejich velikost.

Rozdíl mezi klasickým a 3D tranzistorem | foto: Intel

Tranzistor, jako základní stavební prvek počítačových procesorů, je na světě již desítky let. Společnost Intel ve čtvrtek představila 3D tranzistor zvaný Tri-Gate, jehož základní obrysy byly poprvé představeny v roce 2002.

Jak vyplývá z úvodního snímku, změna nastala v designu kanálku, který vede elektrický proud k tranzistorovému hradlu, jež řídí jeho průchod.

Tradiční ploché tranzistory byly nahrazeny tenkou trojrozměrnou křemíkovou vrstvou, která vertikálně vystupuje z křemíkového substrátu.

Mooreův zákon

Zakladatel společnosti Intel Gordon Moore si všiml, že rychlost počítačů, respektive počet tranzistorů uložených na křemíkovém čipu o dané ploše se za určité časové období zdvojnásobuje. Zpočátku byla perioda zdvojnásobování dva roky, v současnosti je zhruba 18 měsíců.

Tok proudu je tak podle Intelu kontrolován na třech stranách kanálku (nahoře, vlevo a vpravo), a nikoli jen shora, jako je tomu v konvenčních plochých tranzistorech. Výsledkem je podstatně účinnější kontrola nad tranzistorem, maximalizace toku proudu (pro nejvyšší výkon) a naopak jeho minimalizace, když je tranzistor vypnutý.

Trojrozměrné 22nm tranzistory nabízejí oproti plochým tranzistorům Intel vyráběné 32nm technologií nárůst výkonu o 37 procent. Budou také spotřebovávat méně energie než současné čipy.

Intel má v plánu přejít později na výrobní technologii 14 nm. Jeden nanometr je miliardtina metru. Minimálně tak udrží v platnosti tzv. Mooreův zákon, pokud jej nepřekoná.

Do masové výroby se čipy s tímto tranzistorem dostanou ještě tento rok. Jejich kódové označení je Ivy Bridge a budou součástí řady Intel Core, později se objeví i Atomech. 

Je to revoluce?

Intel říká, že tímto nápadem dosáhl revoluce ve vývoji počítačových čipů. Možná by si ale měl toto slovíčko nechat až na dobu, kdy přijde do výroby tzv. laserový čip.

Ten k přenosu informace využívá laserové paprsky, čímž odstraní problém úniku elektrického proudu v malých součástkách.



Témata: Intel


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.