Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

  0:18aktualizováno  9:37
Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka. Snímky a další data pořídila sonda Juno.

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená zblízka sondou Juno. Na snímky ve vysokém rozlišení si budeme muset pár dní počkat. To, co vypadá na snímku jako skvrna, je ve skutečnosti největší bouře ve Sluneční soustavě. | foto: NASA / JunoCamReuters

Karmínová bouře nad povrchem Jupiteru nazývaná astronomy po celém světě Velká rudá skvrna (Great Red Spot) fascinuje lidstvo od té doby, co ji bylo možné dalekohledem zahlédnout. Existuje už minimálně stovky let.

Je to bouře a nyní má průměr přibližně 16 500 kilometrů (Země má průměr 12 742 km). To je nejméně od doby, kdy tento jev začali astronomové měřit. Maximum zaznamenali v devatenáctém století, kdy měla skvrna průměr přes 40 000 kilometrů.

Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace)

Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace). Vlevo dole je jasně vidět Velká rudá skvrna.

Sonda Juno americké vesmírné agentury NASA úspěšně dokončila nízký průlet nad tímto typickým znakem Jupitera. Prohnala se 9 000 kilometrů nad oblaky obří bouře při šestém obletu planety. Manévr započal v úterý 11. července, kdy se Juno dostalo k povrchu Jupiteru nejblíže - proletělo 2 200 kilometrů nad viditelnou oblačností planety.

Na Zemi dorazil ve středu první snímek bouře v nízkém rozlišení. Bude trvat několik dní, než do Jet Propulsion Laboratory (JPL) v kalifornské Pasadeně postupně doputují fotografie ve vysokém rozlišení a další data ze sondy. Ještě déle pak bude trvat interpretace naměřených hodnot.

Fotogalerie

Vědci doufají, že dostanou mimo jiné odpověď i na otázku, proč se bouře v atmosféře Jupiteru (je to vlastně koule plynu složená převážně z vodíku a hélia) zmenšuje a zda skutečně postupně zanikne, kdy vznikla a jak hluboko do spodních vrstev atmosféry vlastně sahá.

Sonda Juno vstoupila na oběžnou dráhu kolem Jupiteru 5. července 2016, čímž úspěšně završila pětiletou cestu k největší planetě Sluneční soustavy. Z oběžné dráhy studuje především složení atmosfér, do které po dvaceti měsících kontrolovaně vstoupí a zanikne.

Aktualizováno: Doplnili jsme další snímky

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Start iránské rakety, která měla na palubě opici. (2013)
Írán úspěšně otestoval raketu, kterou chce vynést do vesmíru satelit

Írán dnes úspěšně otestoval nosnou raketu Simorgh (označovaná také jako Safir 2), s jejíž pomocí může do vesmíru vyslat satelit. S odvoláním na íránskou státní...  celý článek

Vizualizace satelitu Iridium NEXT
Už žádné ztracené letadlo. Omlazené satelity Iridia na to dohlédnou

Dosud jediný a plně funkční telekomunikační systém Iridium s celosvětovým pokrytím se dočká deseti nových satelitů. Už je nutně potřebuje. Některé družice už...  celý článek

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!




Xiaomi Mi Band 2Xiaomi Mi Band 2

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.