Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové našli nejstarší mayský kalendář. S koncem světa nepočítá

aktualizováno 
Uprostřed Guatemaly byly objeveny nejstarší důkazy o existenci mayského kalendáře. A jeho autor počítal daleko za rok 2012

Velké nástěnné malby v domě "xultúnského písaře" | foto: Science

Staré mayské město Xultún v dnešní Guatemale je tak tajemné, jak si se svým názvem zaslouží. Pochází sice z dob rozkvětu mayské kultury zhruba mezi lety 250 až 900, pro moderní vědu však bylo objeveno až v roce 1915. Pak ho ovládli vykradači památek a pořádný vědecký průzkum tu začal až v roce 2008. A až téměř sto let po svém objevení město vydalo první velké tajemství.

Roztahané a rozkopané město

V dobách slávy žilo v něm žilo až několik desítek tisíc lidí. Nešlo tak o město v tradičním evropském smyslu, ale rozsáhlou aglomeraci, ve které se také intenzivně provozovala zemědělská výroba. Leželo zhruba na 35 čtverečních kilometrech. Podobné typy osídlení jsou typické pro Střední Ameriku, známe je také z jihovýchodní Asie (více se můžete dočíst třeba zde). Příkladem byla patrně aglomerace kolem slavného Ankgoru.

Zatím se zdá, že město zaniklo někdy na konci 9. století. Nejmladší zatím prozkoumaná stavba totiž pochází z roku 890. Pak se město z dějin vytratilo, až ho v roce 1915 objevil jeden místní dělník.

Pohled na dnešní podobu domu 10K-2. V průhledu je vidět jednu z velkých

Pohled na dnešní podobu domu 10K-2. V průhledu je vidět jednu z velkých nástěnných maleb.

Ve 20. a pak 70. letech na místě bylo několik expedic, ale na místě strávily jenom málo času a provedly jen základní zmapování terénu. Nejpilněji tu pracovali zloději památek, kteří zanechali své stopy prakticky na všech budovách. Z města zmizela většina vlysů i nápisů, které skončily v rukou turistů či soukromých sběratelů. Archeologové i proto město v podstatě odepsali. Systematické odborné práce začaly na místě až v roce 2008, ale jen pomalu. Během dalších dvou let vědci prozkoumali jen zhruba 50 objektů.

Čmáranice a archeologové

Vědci měli o místě málo informací, a tak využili i práce svých nelegálních předchůdců, jejichž výkopy představují užitečné terénní sondy. Během zkoumání jednoho z černých výkopů si v roce 2010 student Maxwell Chamberlain všiml nezvyklého detailu: nástěnné kresby, která vykukovala z jednoho "černého" výkopu.

Po zběžném ohledání vědci podlehli nadšení. Nelegální prospektoři narazili na starou mayskou budovu, kterou ještě sami Mayové někdy v 9. století úmyslně zaplnili sutí a zazdili. Je to poměrně nezvyklé počínání, obvykle takové budovy v podstatě rozebrali a zarovnali se zemí.

Zajímavé ovšem bylo především to, čeho si Chamberlain všiml nejdříve: malby. Ty byly dvojího druhu. V první řadě několik velkých postav ve stylu období začátku 9. století. Tyto konkrétní malby vznikly patrně roku 813, jestli můžeme věřit datu napsanému u jedné z nich. Symbolika obrazů není zcela jasná, podle archeologů možná znamenají, že v domě žil někdo spojený s vládnoucím rodem. 

Velké nástěnné malby v domě "xultúnského písaře"

Velké nástěnné malby v domě "xultúnského písaře"

Co je však důležitější, dotyčný měl matematickou zálibu nebo možná povolání. Na zdech se totiž kromě barevných maleb objevují i méně nápadné jednobarevné značky. Jsou z velké části poškozené, ale zcela jasně jde o do tabulky seřazené mayské číslice.

Evidentně nejsou součástí původní výzdoby, ale vznikly později. Byly psány jiným písmem, jinou metodou a na některých místech dokonce překrývají původní malby. Značky se na stěnách také nacházely v několika vrstvách. Zdá se, že jakmile byla stěna popsána, místnost dostala nový nátěr a mohlo se začít znovu "čmárat". Sloužily nejspíše podobně jako tabule či poznámkový blok. Bylo jasné, že tyhle značky mohou nabídnout nový pohled do "zákulisí" života mayské doby.

Dnes má svátek...

Co si neznámý pisatel z 9. století na stěnu zaznamenal? Kalendář, mají archeologové v podstatě jasno. Tabulky na stěně budovy 10K-2 podle všeho zachycují běh různých cyklů mayského kalendáře.

Mayský kalendář pro začátečníky

Kalendáře starých Mayů jsou komplikovaná věda, které autor nerozumí a marně by mohl předstírat něco jiného. Ale můžeme vám zprostředkovat alespoň základní pohled do fungování mayského "dlouhého počtu", tedy nejslavnějšího mayského cyklu. Právě ten měl údajně skončit v letošním roce.

Každé datum v tomto kalendáři popisuje pět číslic. Každé z nich přitom zachycuje postavení daného dne v jednom ze "subcyklů" tohoto dlouhého cyklu, a to více méně dvacítkové soustavě (odborníci říkají "kvazi" dvacítkové).

Používané jednotky jsou tyto:

Kin = den, nabývá hodnoty od 0 do 19;

Uinal = 20 kin, nabývá hodnoty od 0 do 17;

Tun = 18 uinal = 360 kin, od 0 do 19;

Katun = 20 tun = 7200 kin, od 0 do 19;

Baktun = 20 katun = 144000 kin, od 0 do 19;

Datum v dlouhém počtu se zapisuje jako pěti číslic, které zleva doprava znamenají: baktun, katun, tun, uinal, kin.

Pro převod libovolného data do našeho kalendáře tak můžete použít prostý vzorec: 144 000 * baktun + 7 200 * katun + 360 * tun + 20 * uinal + kin. Bohužel vám bude výsledek "haprovat" o několik set let, protože mayský kalendář měl dlouhý výpadek v době tzv. "temného období". Více jsme psali zde. V každém případě přejeme příjemnou zábavu.

A děkujeme Janu Vondrákovi z Astronomického ústavu AV ČR, z jehož údajů jsme čerpali.

Ten byl velmi složitý, my bychom řekli naprosto nepraktický. Už proto, že Mayové měli kalendářů několik. Existoval například 260denní ceremoniální kalendář, 365denní sluneční, 584denní založený na cyklu Venuše a 780denní "marsovský".

Navíc se všechny řídí o trochu jinou představou o čase, než jakou máme my. Mayové nežili dějiny jako zcela jedinečné a neopakovatelné události. V jejich představě se vracely a opakovaly. A tak jejich letopočet nepokračuje od "nuly" do budoucnosti, ale je cyklický a neustále se tak točí v kruhu. Kalendář se po dosažení svého "maxima" znovu vrátí na nulu a vše začne znovu.

Nestačí tedy jen odtrhávat lístky v kalendáři. Pro Maye bylo podle všeho důležité vědět, kdy dojde například k protínání jednotlivých cyklů. Takové dny měly podle všeho posvátný význam. Úkolem obyvatel(e) budovy 10K-2 bylo zřejmě dělat v tomto nepřehledném posvátnu pořádek. Například dopředu určit data předvídatelných nebeských událostí, jako jsou zatmění či přechod nebeských těles přes Slunce.

Na stěnách jsou tak zaznamenány souvislosti mezi mayským kalendářem a postavením Měsíce. Jasně to ukazují symboly v záhlaví některých kolonek, které mají představovat mayská měsíční božstva, ale ve kterých naší oběžnici pozná každý. Objevují se tu i čísla související s jinými cykly mayského kalendáře, které řídila jiná nebeská tělesa, např. Mars, Venuše a možná i Merkur.

Pro odborníky je velmi zajímavé, že zápis je velmi podobný zápisu, jaký známe dnes výhradně z takzvaného Drážďanského kodexu. Tato kniha je základním zdrojem našeho vědění o mayském kalendáři, je ovšem zhruba o pět století starší. Dodnes nebylo jasné, zda neobsahuje poznatky pozdní mayské kultury. Stěny domu v Xultúnu ovšem ukazují, že to tak nebylo. Pozdní Mayové skutečně vycházeli z vědomostí klasického období, které skončilo právě v 9. století.

I na papíře

Pravděpodobné je, že výpočty prováděné v domě nezůstávaly jenom na jeho stěnách. Archeologové v jeho prostorách objevili i nástroj na řezání kůry, ze které Mayové vyráběli svůj papír. Je tedy velmi pravděpodobné, že získané poznatky se přepisovaly i do knih. Ty se však nezachovaly. Máme jen několik málo textů z dalšího období rozkvětu mayské společnosti, které přišlo po roce 1300. Nemůžeme tak říci, kolik z jejich obsahu je dědictvím z klasického období, a kolik je nového.

Matematické záznamy, které podle všeho pomáhaly při výpočtu důležitých dat

Matematické záznamy, které podle všeho pomáhaly při výpočtu důležitých dat mayského kalendáře. Ve třetím cyklu je výpočet 2 448 420 dní (tedy 6 700 let) do budoucnosti.

Z vědeckého hlediska okrajové, ale pro laiky zajímavé (a pro novináře neodolatelné) je i zjištění, že výpočty jsou provedeny daleko za rok 2012, kdy měl podle některých (dosti pochybných) interpretací "skončit" mayský kalendář a s ním i svět. Mayský počtář se při svém počítání dostal zhruba do roku 7 500 a evidentně neměl pocit, že by něco takového bylo zbytečné.

I kdyby pochybovali o konci světa, byli si zřejmě autoři kalendáře vědomi svých chyb. Pozdější mayské letopočty podle vědců obsahovaly i jistou korekci, která napravovala chyby způsobené tím, že Mayové neměli dalekohledy ani představu o skutečné podobě sluneční soustavy. V Xultúnu náznak hledání a nápravy omylů vědci zatím neobjevili. Z hustě a v několika vrstvách popsaných stěn domu 10K-2 se však zdá, že mayští mistři kalendáře o nedokonalosti svého díla věděli a nesmířili se s ní.





Hlavní zprávy

Chybí vám kamarádka?
Chybí vám kamarádka?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.