Mise ExoMars 2016 začala 14. března 2016, kdy odstartovala raketa Proton-M. | foto: ESA/Stephane Corvaja

Na Mars ano, k asteroidu ne. Kam Evropa (ne)poletí v příštím desetiletí

  • 11
Ministři členských zemí evropské vesmírné agentury ESA rozhodli o tom, které projekty dostanou peníze a které ne. A jedna evropská specialita zůstala opomenuta.

Členské země pro ESA na příštích dest let odsouhlasily rozpočet 10,3 miliardy eur. Agentura přišla s návrhem rozpočtu na 11 miliard, takže je jasné, že něco muselo jít stranou.

Ale začněme u toho, co schváleno bylo. Potvrdily se v podstatě stávající priority, totiž pokračující provoz Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a lety na Mars. ESA na pokračování vědecké práce na ISS věnuje zhruba miliardu eur. Dalších 400 milionů eur půjde na další velkou prioritu ESA, program letů k Marsu ve spolupráci s Ruskem nazvaný ExoMars. Jak si možná pamatujete, v říjnu 2016 k Marsu dorazila evropská sonda TGO. Více jsme o ní psali tehdy, nyní si jen zopakujme, že chce především odpovědět na otázku, kde se na Marsu bere metan. Na Zemi je tento plyn spojen s přítomností života, nabízí se tak lákavá, byť velmi nepravděpodobná možnost, že na Marsu by to snad mohlo být podobné.

Pravděpodobné místo dopadu modulu Schiaparelli. Snímek pořídila družice Mars Reconnaissance Orbiter, kterou na oběžnou dráhu vyslala NASA. Na pravé straně je snímek a vedle něj zvětšený výřez.

Součástí letu byl i pokus o přistání modulu Schiaparelli, který měl především pro účely dalšího modulu ověřit postup přistání na Marsu (naplánovaného na rok 2020). Modul neuspěl, protože počítač se na základě špatného údaje senzorů ve výšce necelých čtyř kilometrů domníval, že je podstatně blíže povrchu a v podstatě ukončil přistávací manévr. Schiaparelli tedy dopadl na povrch velikou rychlostí a byl zcela zničen.

Z neúspěšného pokusu má ESA ovšem podle konstruktérů dost údajů, aby se podobná chyba už neopakovala. Další stroj by měl přistání přežít a ESA o tom evidentně přesvědčila i ministry členských zemí. Však by také byla škoda, kdyby to bylo jinak, protože na palubě bude mít zařízení, která se na Mars zatím nedostala, včetně vrtáku schopného dostat se do geologických vrstev dva metry pod zemí a sofistikovaných detektorů organických látek.

Neúspěch Schiaparelliho se možná na rozhodnutí trochu podepsal, protože ministři s přidělením zmíněných prostředků souhlasili pouze pod podmínkou, že zhruba čtvrtinu z nich ESA najde někde ve svém rozpočtu. Členské státy tedy dají na ExoMars jen dalších 300 milionů eur, zbytek bude muset agentura sehnat jinde.

K asteroidu se neletí

Podívejme se i na to, co se do rozpočtu nevešlo. Tou nejzajímavější obětí je projekt AIM, což měl být let dvou malých satelitů a malého přistávacího zařízení k asteroidu Didymos. To je zdánlivě nezajímavý vesmírný “šutr”, má ovšem zajímavou budoucnost. Právě k němu totiž míří americká mise DART, která má ověřit možnosti ochrany Země před případnými nebezpečnými kosmickými tělesy.

DART není na pohled nijak rafinovaný pokus: v podstatě chce vyzkoušet, co se stane, když do malého asteroidu narazí sonda pohybující se relativní rychlostí zhruba šest kilometrů za sekundu. (Sonda je opravdu malá, a tak cílem není samotný Didymos, ale výrazně menší, zhruba 165metrový miniasteroid obíhající kolem něj, známý jako Didymoon, tj. “měsíc Didyho”). Odborníci chtějí především vědět, zda a do jaké míry dojde ke změně směru letu asteroidu - na papíře to může vypadat jako celkem jednoduchý fyzikální problém, ale v praxi se může spousta věcí pokazit.

Evropská mise AIM měla při pokusu pomáhat hlavně sběrem údajů z bezprostřední blízkosti, samotného nárazu se účastnit neměla. Ovšem cenná data nakonec nezprostředkuje, protože nezískala dostatečnou podporu mezi ministry. Podle zdrojů časopisu Nature jí nakonec chybělo do rozpočtu ještě pár desítek milionů eur z plánovaných cca 250 milionů. (Na průběh americké mise DART to vliv mít nebude, NASA počká patrně do roku 2022, kdy bude Didymos tak blízko Země, že bude možné událost relativně dobře sledovat z naší planety.)

Rozpočtový neúspěch je ovšem škoda pro ESA, jak se nechali slyšet i někteří odborníci pracující pro tuto agenturu. Díky úspěchu sondy Rosetta, která vyslala (pravda, pouze poloúspěšně) modul Philae na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko, mají nyní Evropané s podobnými lety zdaleka nejbohatší zkušenosti ze všech kosmických agentur. Zkušenosti ovšem ESA opustí s tím, jak budou stárnout lidé, kteří let vedli a připravovali. Ti navíc v řadě případů nebudou mít možnost, jak předat své zkušenosti mladším, protože ani v dalším desetiletí se podobný projekt v Evropě podle všeho neuskuteční.

Ale skončeme lepší zprávou. Česká vláda také v prosinci odsouhlasila zvýšení příspěvku ČR do rozpočtu ESA. V příštím roce by měl činit 830 milionů korun, čímž pokračuje trend zvyšování českého příspěvku z roku 2015. Tehdy vláda navýšila český příspěvek ze 327 milionů na cca 530 milionů korun.