O potenciálních kvalitách přicházejícího digitálního pozemního TV vysílání (DVB-T) se hovoří téměř neustále. Jak ale praví staré rčení, není všechno zlato, co se třpytí. Jaké jsou tedy ty nepříliš zmiňované potenciální problémy.
Analog versus digital
Pozemní televizní digitální DVB-T vysílání se holedbá tím, že přinese lepší obraz a zvuk než současné analogové. Je to však jen část pravdy. Pokud má totiž divák kvalitní analogový signál, nebude se mu moci obraz současného DVB-T vysílání vyrovnat. Ostatně to vyplývá z charakteru analogového a digitálního systému. Proč je kvalitativně lepší analog si můžete přečíst zde.
Lepší obraz díky DVB-T naopak poznají všichni ti, kdo měli doposud s příjmem problém. Zbaví se případných duchů a šumů. Neplatí to však bohužel obecně, neboť příliš slabý signál může způsobovat částečné výpadky, které se mohou projevit kostičkováním.
Navíc, i když je v podmínkách DVB-T vysílání deklarováno, že digitální vysílání musí mít takový datový tok, aby byla zajištěna kvalita podobná analogu, není tomu tak vždy. Proto se s kostičkování obrazu mohou setkat i diváci u kvalitního příjmu. To je však způsobeno příliš nízkým datovým tokem.
Někteří vysílatelé si také doposud neporadili s tzv. duálním vysíláním, kdy je v jednom zvukovém kanálu například vysílán film v originálním znění a v druhém pak český dabing.
Tak trochu s tím souvisí i téma, zda bude v ČR využíván modernější komprimační formát MPEG 4 oproti stávajícímu MPEG 2, který by provozovatelům multiplexů dovolil umístit více programů na jeden kanál. Z dostupných informací vyplývá, že to není otázka nejbližších let, ale až situace, kdy se začnou udělovat licence pro další multiplexy.
Jen pro připomenutí – na konci přechodu k digitálnímu vysílání má v ČR existovat 6 multiplexů, z nichž ten první bude určen pro veřejnoprávní TV a rozhlas. Současná situace vypadá tak, že až pátý a šestý multiplex možná využije formát MPEG 4 hned od začátku svého provozu a možná jej celý zabere vysíláním ve vysokém rozlišení (HDTV).
| Neorientujete se v problematice digitálního pozemního TV vysílání? Přečtěte si Digitální televize pro začátečníky. |
Digitální televize po zemi nebude pro každého
Možná mnohem větší problém však způsobí to, že nově vznikající televizní stanice s celoplošnou licencí budou pomocí pozemního digitálního TV vysílání pokrývat jen vyžadovaných 70 % území. Na kulatém stolu k digitalizaci, který nedávno pořádal server Digizone to například potvrdil Radomír Pekárek, který připravuje plnoformátovou TV Barrandov. Pokrytí nad 70 % budou chtít dosáhnout jinou cestou. Například pomocí kabelové televize či satelitu.
Vzniklou situaci na této akci paradoxně osvětlil Pavel Hanuš z České televize, která musí pokrýt alespoň 95 %.území. Každý provozovatel si podle Hanuše umí spočítat, že nad 60 % pokrytí ČR začínají náklady výrazně růst, ještě větší finanční nároky pak čekají při pokrytí nad 70 % a více jak 90% pokrytí je prý již finančně nerentabilní a prý až 5násobně dražší než vysílání přes satelit. Z toho vyplývá, že ne všude bude možno přijímat všech 25 televizí, které získají licenci. Podle současných odhadů se přitom přechod na DVB-T dotkne nejméně 80 % všech domácností v ČR.
Dá se také předpokládat, že po České televizi bude největším pokrytím disponovat multiplex, kde budou vysílat regionální stanice. Ty jsou zatím potenciální přítěží TV Prima, ale již nyní se hovoří o brzké novele čerstvě přijaté novely tzv. vysílacího zákona, který tuto povinnost z Primy sejme, stejně tak, jako patrně změní podmínku křížení vlastnictví multiplexu a televizního programu.
Postupně také mizí některá omezení týkající se reklamy. Tak jak EU uvolňuje pravidla pro vysílání reklamy ve směrnici EU Televize bez hranic. Odstraněn asi bude 3 hodinový prostor pro reklamu ve vysílání denně a možná i nejméně 20 minutový interval mezi nimi. Zůstane tak maximálně přípustných 12 minut reklamy v hodině a přerušení vysílaného pořadu reklamou nejméně po 35minutových intervalech. I když to na první pohled s digitalizací nesouvisí, je to důsledek toho, že se do éteru dostane mnohem více televizních stanic.
MHP a EPG zatím v plenkách
Další problémy může způsobit hojně propagované nadstandardní funkce. Elektronický programový průvodce (EPG) je sice již v jakéms takéms provozu, ale provozovatelé multiplexů si stěžují, že ne vždy dostávají od televizí dostatečně úplné a přesné informace, takže případné nastavení nahrávání vysílaných pořadů prostřednictvím EPG nemusí být tou nejlepší metodou.
Na druhou stranu nahrávání zvládají až dražší přístroje, o které asi v první vlně nebude zase až takový zájem.
Ostatně nahrávání může některým méně zkušeným uživatelům způsobovat problémy, neboť u přijímačů s jedním tunerem musí být po celou dobu nahrávání pořadu zapnut právě nahrávaný kanál.
Samostatnou kapitolou pak je podpora českého jazyka, některé přístroje již mají problém s českým menu, u jiných se projeví až u EPG či MHP aplikací. Ani samotní provozovatelé multiplexů se zatím zcela neshodli jakou znakovou sadu budou podporovat.
Určitou bariéru také musí překonat interaktivní MHP aplikace. Ty do televizního vysílání nově zavádějí interaktivitu a z toho důvodu si bude muset někteří lidé zvyknout, že to bude i něco stát.
Lze jen doufat, že se nebude opakovat obdoba situace, kdy se lidé s vytáčeným připojením na internet dostali na stránky s vyšší tarifikací, či byli podvodně přesměrováni a pak se divili výši účtů.
Výhody převažují
I když tento souhrn potenciálních negativ přechodu na digitální pozemní TV vysílání není rozhodně kompletní, ani případné další nedostatky nemohou převážit přínosy přechodu na digitální vysílání. Jen je potřeba si uvědomit, že první pohled neodkryje všechny detaily a co zdá být celé růžové může mít i černé puntíky.
Podrobné články o digitálním vysílání naleznete v sekci Digitální televize.
