Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Roithová: ACTA umožní šikanu lidí, celníci mohou „šacovat“ i notebooky

  19:30aktualizováno  19:30
Nově podepsaná protipirátská dohoda ACTA má nedostatky, které mohou způsobit potíže i řádným občanům. Na letištích budou například možné prohlídky obsahu notebooků, telefonů a pamětí. "ACTA měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu, a nikoliv na šikanování občanů," okomentovala vzniklou situaci europoslankyně Zuzana Roithová.

Podle některých názorů může ACTA výrazně omezit práva jednotlivce. | foto: Profimedia.cz

"Je mi líto, že ACTA byla podepsána v této podobě a že nebyly odstraněny nedostatky, které mohou působit řádným občanům obtíže," napsala Roithová redakci Technet.cz. Reagovala tak na nově podepsanou protipirátskou dohodu, k níž se ve čtvrtek připojilo podpisem v Tokiu dvaadvacet členských zemí EU včetně České republiky (více o podpisu dohody ACTA čtěte zde).

Česká republika podepsala protipirátskou dohodu ACTA

Dohoda má výrazně pomoci v boji proti internetovému pirátství. Europoslankyně Roithová je ale její velkou kritičkou; mimo jiné uspěla se svým požadavkem na zveřejnění dříve tajného znění dohody (více o úspěchu v europarlamentu zde).

A s kritikou neustává ani po jejím podpisu. Součástí dohody je totiž nakonec i pasáž, která měla být podle dostupných informací v poslední verzi vynechána. Týká se kontroly elektronických médií na hranicích.

Prohlédnou vám tablet, mobil i flashku

O tajné dohodě ACTA víme díky WikiLeaks

Tajná jednání probíhala už od roku 2006. Nikdo o nich neměl vědet.

Vše se provalilo v roce 2008 díky WikiLeaks a Julianu Assangovi, který je nyní pronásledován za podle něj smyšlená obvinění - více zde.

První informace o tajné dohodě ACTA jsme vám přinesli v tomto článku.

"Vážný problém je to, že signatáři budou moci zavést na hranicích kontroly digitálního obsahu přenosných elektronických médií. Acta měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu, a nikoliv na šikanování občanů. Proto budu velmi intenzivně usilovat o to, aby se pro občany na území EU takové praktiky nezaváděly," vysvětluje důvody své kritiky europoslankyně.

Velkým problémem je podle Roithové i to, že aniž byla stanovena definice komerčního měřítka, rozšiřuje se trestněprávní postih i na relativně nekomerční aktivity, a nikoli jen na organizovaný zločin.

Z podepsané dohody vyplývá i to, že nově budou mít státy povinnost provádět celní kontrolu i malých osobních zásilek.

V některých zemích může pomoci

"Pod tlakem Evropského parlamentu po přijetí Lisabonské smlouvy došlo k odtajnění textu ACTA alespoň pro poslance a za určitý úspěch považuji, že Komise prosadila na jednáních náš požadavek na zavedení garancí ochrany uživatelů a práva na spravedlivý proces," dodává Roithová.

"Mezi pozitiva této smlouvy patří zvýšení standardů v některých signatářských zemích (např. Maroko, Mexiko), sjednocení úrovně některých technických definic a především oslabení velkoobjemového komerčního pirátství," vysvětluje Roithová a dodává: "Systémovým problémem smlouvy je, že země, kde je největší objem pirátství (Čína, Indie, Brazílie), nebyly účastny jednání a není pravděpodobné, že by ke smlouvě přistoupily, takže ani nelze očekávat zásadní průlom v ochraně duševního vlastnictví."





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.