Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Šifra z doby d'Artagnana (2. díl)

  10:37aktualizováno  10:37
Druhá část je věnována nomenklátoru. Seznámíte se s touto oblíbenou šifrovací technikou a dozvíte se o výrazném bezpečnostním zlepšení, které Antoine Rossignol zavedl. Dozvíte se, jak vznikla Francouzská akademie věd a jak její vznik souvisí s naším tématem. S Rossignolem se rozloučíme básní, která oslavuje jeho skutky a možnosti kryptoanalýzy.

Nomenklátor

V závěru minulé části jsme se dostali k metodě, která byla pokládána za naprosto dokonalou a bezpečnou; bylo to využití tzv. nomenklátoru. Tato šifrovací technika byla velice oblíbena ve šlechtických kruzích v 16. až 19. století. Pomocí nomenklátoru psal své milostné dopisy například Casanova. Hlavní chybou bylo, že nomenklátor nebyl obměňován dost často a majitel jej používal po dlouhou dobu (často po celý život). O co šlo? Nomenklátor byl předchůdce kódové knihy. Skládal se z kódové abecedy pro jednoduchou (někdy i pro polyalfabetickou) záměnu a dále obsahoval seznam kódů pro často používaná slova – válka, pevnost, král, loď (resp. u osobních nomenklátorů spíše láska, polibek, schůzka). Ukázalo se, že dobře používaný nomenklátor, který byl často obměňován, byl poměrně bezpečný, lehce použitelný, a jeho obliba proto rostla. Pro diplomatickou poštu Francie, Španělska, Rakouska a Anglie se stal nepostradatelným po celá následující století. Nomenklátory se stávaly rozsáhlejšími a rozsáhlejšími. Koncem sedmnáctého století již měly 2000 až 3000 slov.

Obr. č. 1 – Jednoduchý osobní nomenklátor Marie Stuartovny (1542-1587)
Obr. č. 1– Jednoduchý osobní nomenklátor Marie Stuartovny (1542–1587)
(zdroj www-ivs.cs.uni-magdeburg.de)

Nomenklátory měly z hlediska kryptoanalýzy jednu „malou vadu“ (přesněji řečeno velkou vadu). Pro rychlé vyhledávání byla slova řazena abecedně. Pokud kód bylo nějaké čtyř nebo více místné číslo (jak tehdy bylo běžným zvykem) a tato čísla byla také řazena vzestupně, znamenalo to, že luštitel mohl odhadnout, jakým písmenem začíná slovo, které kód představuje. Můžeme to doložit na příkladu z roku 1677. Ve španělském diplomatickém nomenklátoru všechna slova od „bal“ do „ble“ – začínala kódy 131 až 149. Tato chyba neušla pozornosti právě Antoine Rossignola, kterému se tak paradoxně delší a „propracovanější“ nomenklátory lépe luštily.

Obr. č. 2 – Nomenklátor z Florencie (1554)
Obr. č. 2 – Nomenklátor z Florencie (1554)
(zdroj www-ivs.cs.uni-magdeburg.de)

Protože si tuto slabinu dobře uvědomoval, doporučil pro výrobu „vládních“ nomenklátorů pro státní účely promíchat číselné kódy. Nomenklátory se pak musely vytvářet dva – jeden pro šifrování (výrazy seřazené abecedně) a druhý pro dešifraci (číselné kódy seřazeny vzestupně). Nomenklátory se ještě za jeho života dále zvětšovaly. Důvodem k většímu rozsahu byla skutečnost, že luštitelé byli v případě používání malého počtu kódových slov stále schopni (po zachycení dostatečného počtu zpráv) korespondenci luštit. Základem úspěchu luštitelů byla (zjednodušeně) opět analýza frekventních slov a hlavně spojování událostí s tím, co pravděpodobně šifrová zpráva obsahuje.

Změna, kterou Rossignol zavedl, byla zdokonalením do té doby používaného systému a znamenala významné zvýšení bezpečnosti francouzské státní šifry. Z hlediska vývoje toto vylepšení znamenalo přechod od nomenklátoru ke kódové knize. Kódová kniha se pak na řadu století stala nejvýznamnějším šifrovým systémem a byla používána ještě koncem dvacátého století.

Académie française

Na závěr, než si přečtete neumělý překlad Boisrobertovy básně, která oslavuje život a úspěchy prvého oficiálního francouzského kryptologa Rossignola, mi dovolte ještě jeden příběh, který charakterizuje dobu a postavy, o nichž jsme si dnes vyprávěli.

Báseň napsal jeden ze zakladatelů Francouzské akademie, osobní přítel Rossignola, básník Francois Boisrobert. Právě Francouzská akademie, tato nesmírně vážená instituce, vznikla velice zajímavým způsobem – posuďte sami.

Přibližně od roku 1570 fungoval zcela neformálně spolek vědců, literátů a významných intelektuálů. Jejich schůzky probíhaly na hranici legality a to často dokonce tajně. Boisrobert, který byl členem tohoto spolku, o něm informoval roku 1634 kardinála Richelieu. S hlášením o tajném spolku si poradil kardinál Richelieu naprosto geniálně, tak jak to dokázal právě on. Vzkázal členům tajného spolku, že je potěšen takovou společností a jejich zájmy a navrhl, aby se nadále spolek scházel pod jeho patronací. Se vzkazem přišlo i upozornění, že odmítnutí by mohlo kardinála „udivit“. Členové spolku Jeho Eminenci „pokorně poděkovali za projevenou velkorysost“ a všechno další už mělo pouze administrativní dohru, která vyústila oficiálním vznikem Francouzské akademie (10.2. 1635). Byla to čítanková ukázka, jak z tajného spolku učinit v jedné vteřině národní instituci obrovského veřejného významu, která po další století ovlivnila rozvoj vědy nejen ve Francii, ale v celé Evropě. Richelieu tím prokázal, v čem byla jeho genialita: uměl pochopit význam věcí a využít je v zájmu svém a svého národa. Do kategorie těchto předvídavých rozhodnutí kardinála Richelieu patří také poznání, jaký obrovský význam může sehrát v jeho a státních službách kryptolog Rossignol se svojí schopností luštit šifrové zprávy...

Epištola
Francois Le Metel De Boisrobert
(věnováno příteli Rossignolovi)

...
Jak zázračná a skvělá je tvá dovednost
a jak důležitá je moc tvého umění!

Vždyť tímto uměním se dobývají provincie,
odhalují tajemství a díky jim
s nevelkým úsilím jsou donucena
vzdávat se města a pevnosti.

Tvé umění je pro mne nepochopitelné
a ani v budoucnu je nikdy nepochopím;
mohu však říci, že ti sloužilo velice dobře.
Zasloužíš si to... 

 

Toulky zajímavými zákoutími kryptografie:
Šifra z doby d'Artagnana (1. díl)
Šifra z doby d'Artagnana (2. díl)
Luštitelé z dob Marie Terezie 
Jak se luští kódové knihy
Zimmermannův telegram poslal USA do války   

 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Model Vostoku z polské řady sešitů Mały modelarz (1962). Všimněte si prstence s...
Nikdo nevěděl, jak raketa vypadá. Tak vznikl nesmyslný model Vostoku

Pokud jste za minulého režimu zatoužili po nějaké dražší hračce, bylo bez nadsázky jednodušší si ji vystřihnout a slepit z papíru, než ji koupit v obchodě....  celý článek

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Obálka knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smitha, vydavatelství Grada.
Kapitán vstoupil do kabiny, pilot byl polonahý. Kniha o létání i překvapí

Co se stane, když letadlo zasáhne blesk? Jaká je šance, že se strojem dokáže přistát někdo jiný než pilot? Vychází kniha o létání Zeptejte se pilota od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.