Pozemské geology si nelze představit bez kladívka. Specialisté na zkoumání Marsu se bez tohoto nástroje zatím museli obejít. To se však změnilo s přistáním vozítka Curiosity.
Curiosity je, když...Šestikolové vozítko Curiosity přistálo na Marsu v srpnu loňského roku. Stroj váží 900 kilogramů a pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor, který využívá energie z rozpadu plutonia 238. Curiosity má pátrat po základních prvcích, nutných ke vzniku života. Vedle toho bude také zkoumat klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou. Fungovat by mělo zhruba dva roky. |
První pneumatické kladivo se povrchu Marsu zarylo o prvním únorovém víkendu. Vozítko Curiosity vyzkoušelo zařízení, od kterého si vědci slibují novou sadu údajů, které by mohly poskytnout nové informace o geologickém vývoji Marsu.
Zatím vozítko vyzkoušelo pouze jedinou z funkcí svého vrtáku. Zaseklo ho do horniny bez rotace (proto je výsledkem zhruba podélný zásek o hloubce zhruba 2,5 centimetru). Budou následovat další a další postupné zkoušky, během kterých se postupně budou zkoušet jednotlivé funkce.
Vozítko Curiosity se připravuje na zahájení vrtání, robotické rameno je ve "startovní poloze".
Pokud dojde vedení letu k závěru, že místo je zvolené dobře (třeba že skála není moc tvrdá) a vše je v pořádku, výsledkem by měl být první vzorek nenarušené marťanské horniny. Bude mít podobu čerstvě namletého prášku, který pak robotické rameno dopraví k analyzátorům na palubě Curiosity.
Skála, na které vozítko nyní pracuje, se jmenuje John Klein podle nedávno zesnulého inženýra NASA, jenž na projektu Curiosity pracoval. Formaci tvoří zřejmě velmi jemné usazeniny s příměsí materiálu, který by mohl být síran vápenatý (jen z pohledu kamer se to opravdu těžko určuje). Leží v malé proláklině nazvané Yellowknife Bay (doslova Zátoka žlutých nožů, ale Yellowknife je také hlavní město kanadských Severozápadních teritorií).
