Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sonda Curiosity udělala první „zásek“ do Marsu. Testuje kladivo

  10:29aktualizováno  10:29
Vozítko Curiosity poprvé vyzkoušelo kladivo, kterým má geologům dát možnost podívat na geologii Marsu zevnitř. Zatím proběhl jen prostý zásek, ale brzy by mělo dojít i k vyzkoušení dalších funkcí, jako je například rotace kladívka.

Malý "zásek" pro sondu, větší pro lidstvo? | foto: Reuters

Pozemské geology si nelze představit bez kladívka. Specialisté na zkoumání Marsu se bez tohoto nástroje zatím museli obejít. To se však změnilo s přistáním vozítka Curiosity.

Curiosity je, když...

Šestikolové vozítko Curiosity přistálo na Marsu v srpnu loňského roku. Stroj váží 900 kilogramů a pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor, který využívá energie z rozpadu plutonia 238. Curiosity má pátrat po základních prvcích, nutných ke vzniku života. Vedle toho bude také zkoumat klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou. Fungovat by mělo zhruba dva roky.

První pneumatické kladivo se povrchu Marsu zarylo o prvním únorovém víkendu. Vozítko Curiosity vyzkoušelo zařízení, od kterého si vědci slibují novou sadu údajů, které by mohly poskytnout nové informace o geologickém vývoji Marsu.

Zatím vozítko vyzkoušelo pouze jedinou z funkcí svého vrtáku. Zaseklo ho do horniny bez rotace (proto je výsledkem zhruba podélný zásek o hloubce zhruba 2,5 centimetru). Budou následovat další a další postupné zkoušky, během kterých se postupně budou zkoušet jednotlivé funkce.

Vozítko Curiosity se připravuje na zahájení vrtání, robotické rameno je ve

Vozítko Curiosity se připravuje na zahájení vrtání, robotické rameno je ve "startovní poloze".

Pokud dojde vedení letu k závěru, že místo je zvolené dobře (třeba že skála není moc tvrdá) a vše je v pořádku, výsledkem by měl být první vzorek nenarušené marťanské horniny. Bude mít podobu čerstvě namletého prášku, který pak robotické rameno dopraví k analyzátorům na palubě Curiosity.

Skála, na které vozítko nyní pracuje, se jmenuje John Klein podle nedávno zesnulého inženýra NASA, jenž na projektu Curiosity pracoval. Formaci tvoří zřejmě velmi jemné usazeniny s příměsí materiálu, který by mohl být síran vápenatý (jen z pohledu kamer se to opravdu těžko určuje). Leží v malé proláklině nazvané Yellowknife Bay (doslova Zátoka žlutých nožů, ale Yellowknife je také hlavní město kanadských Severozápadních teritorií).





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.