Rok 2015 ve vesmíru ukázal Pluto v modrém oparu i úspěchy soukromníků

Právě končící rok byl poměrně bohatý na události v kosmickém výzkumu. Lidstvo se podívalo do vzdálených koutů naší soustavy ale muselo řešit i problémy v okolí naší Země. Konec roku pak byl ve znamení úspěchů soukromých společností létajících do vesmíru.
Vrstva oparu na Plutu na snímku pořízeném sondou New Horizons odhaluje jeho...

Vrstva oparu na Plutu na snímku pořízeném sondou New Horizons odhaluje jeho modrou barvu. | foto: NASA/JHUAPL/SwRI

Letos bylo na drahách okolo Země i na drahách meziplanetárních rušněji než v letech minulých. Američtí kosmičtí specialisté tím opět připomněli, že jsou světovou špičkou, jejich ruští a čínští kolegové na ně zatím nemají. Důvody jsou dva.

Předně tvůrčí duch na univerzitách a ve výzkumných ústavech, příliv čerstvých mozků z celého světa. A rozsáhlé zázemí výzkumu a průmyslu, které dodávají techniku nejvyšší kvality. Třebaže i tamní odborníci si stěžují na byrokracii a omezené finanční rozpočty, zvláště za Obamova prezidentování. Ovšem ani Američanům se nevyhýbají havárie – to je při rozvoji nových systémů a aparatur přirozené.

Stále rozsáhlejší vlivy na člověka

Na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) nyní slouží 46. směna – tři Rusové, dva Američané a poprvé Brit. Poslední trojice tam nastoupila v polovině prosince. Angličan Timothy Peake je astronautem Evropské kosmické agentury (ESA). Spolu s ním letěli Jurij Malenčenko a Timothy Kopra. Z předcházející expedice tam přežívají Scott Kelly, Michail Kornijenko a Sergej Volkov.

Astronomická jednotka

Astronomická jednotka (AI, Astronomical Unit) je jednotka vzdálenosti původně určená jako střední vzdálenost Země od Slunce. Dnes se počítá 149 597 870 700 metrů.

Kornijenko a Kelly pokračují v dlouhodobém letu, který má trvat 342 dnů. Je to začátek série takových experimentů na ISS, které mají ukázat, jestli je lidský organismus schopen absolvovat ve zdraví meziplanetární let. Oba muži se mají vrátit na Zemi 3. března příštího roku. Nicméně tím absolutní rekord v nepřetržitém pobytu ve vesmíru nezdolají – ten pořád drží ruský lékař Valerij Poljakov se 437 dny na stanici Mir.

Lékaři a biologové se snaží už delší dobu vyřešit potíže, které lidem přináší stav beztíže – odplavování vápníku z kostí, scvrkávání srdce a celková ochablost těla. A další potíže přitom přibývají. Některé jsou velice vážné a naznačují, že by lidé z výpravy k Marsu mohli přistát na Zemi s vážnými poruchami.

Přibližně třetina astronautů/kosmonautů trpí potížemi se zrakem. Už za letu si stěžují na rozmazané vidění jako při krátkozrakosti či dalekozrakosti a po návratu jim zůstávají oteklé oční bulvy, přetrvává jejich zploštění anebo zvrásnění. Příčinu se nepodařilo přesně určit. Nelze získat nějakou obecnou charakteristiku, poruchy jsou individuální, někdy zmizí, jindy zůstávají trvale.

Na palubě ISS, stejně na jakémkoli kosmickém plavidle, neustále hlučí řada přístrojů, které zajišťují vhodné prostředí. Zvuky se také přenášejí vibracemi konstrukce samotného stroje. Ticho tam neexistuje. Nejhlučnější jsou některé ruské moduly. V kabinkách pro spánek se proto konstruktéři snažili snížit hladinu hluku na minimum. V minulosti poškodil sluch mnoha členům posádek sovětských orbitálních stanic Saljut a Mir, pokud nenosili špunty v uších. Někteří dokonce částečně ohluchli – podobně jako profesionální hudebníci, sportovní střelci anebo dělníci pracující v hlučných provozech.

Kosmonauty a odborníky překvapilo, že ve vesmíru se mění chuť k jídlu. Někdy vnímají chutě jídel jako mdlé a nevýrazné. Jindy touží po jídlech, které na Zemi nejedli. Mnozí si jídlo silně okořeňují. Proč? O tom se vedou spory. Nejspíš to způsobují tekutiny nahromaděné v hlavě, jiní to připisují změnám psychiky.

Nežádoucí bakterie na stanici

Jediný lidský smysl, který stav beztíže neovlivňuje, je hmat. Nicméně na kůži lidí působí jejich způsob pohybu – ve stavu beztíže se vznášejí, nepotřebují proto nohy. Následkem toho ztvrdlá kůže spodní části chodidla není potřebná a tělo se jí zbavuje. Po jednom až dvou měsících pobytu začínají ztvrdlé kusy odumřelé kůže odpadat – astronauti/kosmonauti musí svlékat ponožky velmi opatrně, aby ty kousky zachytili a neunikly jim do prostoru. Jejich nohy to neohrožuje, zůstává tam měkká jemná vrstva kůže jako u batolete. Znají to pacienti, kteří musí dlouhodobě ležet v posteli. Zato začíná tvrdnout kůže na nártu a hřebenech prstů, které neustále používají, aby se zaklínili u madel.

U Kornijenka a Kellyho lékaři zkoumají nejen vliv mikrogravitace na pohybový aparát, ale kvůli distribuci tělních tekutin i působení na oči a vnitrooční tlak. Rovněž sledují imunitní systém.

Žijeme v prostředí obklopeném bakteriemi – na Zemi i v kosmických plavidlech. Mikrobiologové nyní zjistili, že na ISS se dostaly dvě patogenní bakterie, které byly na Zemi takřka neškodné. Jedna však způsobuje akné a druhá respirační choroby. Jak se změnily ve stavu beztíže? Zatím nevíme. Vědci musí zjistit, jestli od nich nehrozí nějaké nebezpečí. Posádky ISS se mohou v případě potřeby evakuovat okamžitě, posádka planetoletu směřujícího k Marsu, jíž by takové bujení ohrožovala, by si musela poradit sama.

Z prestiže otloukánek

„Programy ruské kosmonautiky včetně pilotované jsou přímo spojeny se stavem ruského hospodářství,“ kritizoval současnou situaci Gennadij Padalka, když se v září vrátil ze směny na ISS. Upozornil na to, co všichni víme – že totiž ruské kosmické stroje jsou založeny na technice sedmdesátých let minulého století.

Hadfieldovy memoáry

Všechny potíže lidí ve stavu beztíže velmi výstižně popsal kanadský astronaut Chris Hadfield v knize Astronautův průvodce životem na Zemi s podtitulem: Co mi cesty do vesmíru řekly o lidském důmyslu, odhodlání a o tom, že je třeba být připraven na vše. Jeho memoáry vřele doporučuji.

Když koncem osmdesátých let kolabovalo sovětské hospodářství, odrazilo se to i na kosmonautice. Od té doby se nic nezměnilo. Kosmonautika, kdysi klenot Sovětského svazu, je v Rusku otloukánkem, který musí hladově přežívat. Přesto po tom, co Američané poslali raketoplány na odpočinek, ISS obsluhují právě Rusové osobními i nákladními loděmi. Třebaže vznikly na technice šedesátých let minulého století, jsou stále způsobilé.

Kreml několikrát vyhlašoval, že kosmickému průmyslu zvýší dotace, nikdy to však výrazně nesplnil. Pravda, podařilo se dokončit novou raketu Angara, která může dopravovat na nízkou dráhu až 35 tun, později 50 tun. Nahradí tak Proton, který má kapacitu maximálně 25 tun, ale používá toxické palivo. Poprvé Angaru vyzkoušeli loni v prosinci, příští rok by měla poprvé vynést užitečný náklad. Zatím ji vypouštějí z kosmodromu Pleseck na severu Ruska, později má létat z nové základny Vostočnyj na jihovýchodě.

Vostočnyj v Amurské oblasti má nahradit legendární kosmodrom Bajkonur, který leží na území Kazachstánu. Stavbu na východě provází spousta potíží. Letos v březnu tam stávkovala stovka dělníků na protest proti tomu, že nedostali plat. Před čtvrt rokem se ukázalo, že hala pro montáž rakety Sojuz 2 je příliš malá, takže se startem v prosinci nelze počítat.

Cílem základna na Měsíci

Rusko by chtělo poslat první lidi na Měsíc v roce 2029 – řekl ředitel největší ruské kosmické firmy Eněrgija Vladimír Solncev v říjnu. Základní verze Angary však nebude na tyto výboje stačit. V Chruničevově centru projektují Angaru-A5, která by měla mít kapacitu 50–70 tun užitečného nákladu na nízkou dráhu. Do provozu by ji chtěli uvést v roce 2030. Na vysazení lidí na Měsíci budou zapotřebí dvě rakety, které se spojí na oběžné dráze okolo Země.

Výstavba stálé základny v oblasti jižního pólu Měsíce si vyžádá nejméně třinácti startů Angary-A5. Její provoz musí v průběhu pěti let zabezpečovat 37 raket.

Firma Eněrgija už dřív vyhrála konkurz na novou šestimístnou loď s prozatímním označením Perspektivní pilotovaný dopravní systém (ruská zkratka PPTS), neoficiálně „Rus“; začátkem ledna ohlásí oficiální název. PPTS by měl létat od poloviny dvacátých let. Je to obdoba řady strojů NASA a soukromých firem.

ESA by se měla připojit k Rusům při stavbě jihopolární základny na Měsíci – přimlouval se ředitel Evropské kosmické agentury Johann-Dietrich Woerner v létě hned po svém zvolení. Tento německý manažer se domnívá, že by spolupráce měla probíhat „bez jakýchkoli omezení“, bez ohledu na politické rozepře Západu s Moskvou. Rovněž Čína projevila zájem podílet se s Rusy na kolonizaci Měsíce.

Ovšem to jsou jenom předběžné plány. Jejich naplnění bude záležet na finanční situaci Ruské federace a členských zemí ESA, stejně jako na mezinárodní situaci. Jedině Čína má peněz na takové ambiciózní projekty vždycky dost.

NASA míří z donucení na Mars

V květnu počtvrté vypustilo americké vojenské letectvo bezpilotní miniraketoplán X-37B. Oficiálně slouží ke zkouškám nové techniky letu a přistání. Z tohoto mlhavého prohlášení se nedá nic odvodit. Někteří odborníci odhadují, že provozuje i špionáž. Boeing, který stroj vyrobil, plánuje v budoucnosti jeho zvětšení přibližně o dvě třetiny, aby mohl vozit až šest lidí.

Start miniraketoplánu IXV

Evropa přešla od okukování pilotovaných letů k vlastním experimentům. Miniraketoplán Intermediate eXperimental Vehicle (IXV) si v březnu vyzkoušel z Francouzské Guyany stominutový let. Tento stroj je určen k získávání základních poznatků pro budoucí stavbu kosmického plavidla pro lidi. ESA plány na raketoplán nemá, i když v minulosti o některých projektech uvažovala.

Orion je na Zemi, respektive ve vodě při loňském testu

Firma Lockheed vyvíjí pro NASA čtyřmístnou kosmickou loď Orion určenou pro daleké lety. Po letové zkoušce, která trvala loni v prosinci přes čtyři hodiny, má poprvé startovat bez lidí v listopadu 2017 a s posádkou v letech 2021–2023.

Američané vyvíjejí mohutnou raketu s prozatímním názvem SLS (Space Launch Systém), která má mít nosnost 70–130 tun. V březnu vyzkoušeli její urychlovací motor. Za deset let by měl tento nosič vozit lidi do vzdálených částí vesmíru.

Na jeruzalémském astronautickém kongresu mluvil ředitel NASA Charles Bohlen, že příštím velkým cílem má být podle zadání Baracka Obamy výprava lidí na asteroid anebo na Mars. Současně připustil, že by se nebránil spolupracovat na návratu člověka na Měsíc. USA však nemají kapacitu na to, aby oba projekty současně vedly. To jsou však dnešní úvahy.

Až se v lednu 2017 zabydlí v Bílém domě nový nájemník, může americké plány důkladně zrevidovat. Zdá se, že ani vedení kosmické agentury by to nebylo proti mysli – za logický krok vpřed totiž považuje nikoli Mars, nýbrž Měsíc, kde by se cvičili lidé a ověřovaly aparatury a systémy pro dlouhodobé použití.

Hrobaři americké astronautiky

Kdyby Barack Obama neškrtal financování NASA, mohly se Spojené státy vrátit k dopravě lidí do vesmíru dávno. Totéž se týká průzkumu vesmíru automatickými sondami, který prezident omezuje. Kongres vedený republikány je uváženější. Z kolonky na studium globálního oteplování NASA letos ubral peníze a přidal je na planetární výzkum a pilotované lety. Bohužel podle Planetary Society by planety potřebovaly ještě o 1,5 miliardy víc, aby bylo možno udržet stávající programy.

Bývalý astronaut Bolden, jehož mnozí považují za Obamovu loutku a věří tomu, že dostal ředitelské křeslo jenom kvůli své černé barvě, se tomuto rozhodnutí Kongresu divil – prý je hlavním úkolem kosmické agentury studium klimatických změn. Ale to je nesmysl, kvůli tomu NASA nevznikla.

„Avšak čím víc toho víme o jiných planetách, tím lépe jsme schopni porozumět naší Zemi,“ protestoval Curt Niebur, šéf planetárního oddělení centrály NASA. „Přitom dnešní podfinancování se projeví až za mnoho let, protože meziplanetární výpravy jsou během na dlouhou trať.“

Obama a Bolden jsou hrobaři americké astronautiky.

Ambiciózní Musk kosmickým revolucionářem

Průkopník Elon Musk

Spisovatel Ashlee Vance, který žije v Silicon Valley, napsal knihu, jež nedávno vyšla v českém překladu pod názvem Elon Musk – Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti. Je to pozoruhodný pohled na člověka, který upsal svůj život hledání. Doporučuji.

Hnacím motorem se v USA stávají stále víc soukromé firmy se svými ambicemi dopravovat do vesmíru nejen náklady, ale i lidi. To je dobře, protože na této nestátní půdě nejsou lidé svazováni byrokratickými předpisy a mohou snáze experimentovat.

Nejdál došla firma SpaceX miliardáře Elona Muska. Nezkrotně ambiciózní Musk, který se narodil v Jižní Africe, ale sídlí v Křemíkovém údolí (Silicon Walley) v Kalifornii, staví řadu raket Falcon a loď Dragon. Na základě smlouvy s NASA začal v květnu 2012 zásobovat ISS. Současně odtamtud odváží nepotřebný materiál. Falcon také vynáší družice na oběžnou dráhu, dokonce i na geostacionární dráhu ve výšce 36 000 kilometrů. Samozřejmě ne vždy se start podaří – v červnu vybuchl Falcon 9 při startu, takže posedmé zásoby na ISS nedovezl.

Musk chce výrazně zlevnit kosmickou dopravu. Všechny díly raket a lodí staví v jedné továrně v Kalifornii – tím odpadají náklady na jejich dopravu z různých částí USA do montážní haly, jak to dělá NASA. Druhým dílem této racionalizace je vracet na Zemi vypotřebovaný první stupeň v bezvadném stavu. Tenhle kousek se mu povedl na druhý pokus Falconem 9 letos 15. prosince na přistávací plochu nedaleko startovací rampy na Floridě. Loni v dubnu se to na plovoucí námořní plošinu nezdařilo – plošinu se nepodařilo ustálit na hladině, mořské vlny byly silnější, raketa přistála, ale spadla.

Elon Musk slaví, jeho raketa se poprvé úspěšně vrátila na Zemi

Z Mysu Canaveral úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX. Na oběžnou dráhu kolem Země vynesla 11 satelitů. První stupeň nosné rakety se po pár minutách bez problémů vrátil na zem nedaleko místa svého startu a v řídícím středisku vypukl neutichající jásot.

Z Mysu Canaveral úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX. (21. prosince 2015)

První stupeň Falconu 9, který se nepoškozený vrátil, je válec vysoký 41 metrů, o průměru 3,6 metru a hmotnosti 22 tun bez pohonných hmot. A toto obrovské těleso dosedlo pomocí raketových motorů přesně na vytyčené místo. „Dnes tvoříme dějiny!“ prohlásil nadneseně komentátor SpaceX.

Ovšem totéž se povedlo raketě New Shepard firmy Blue Origin 23. listopadu z výšky 100 kilometrů. Majitel zásilkové společnosti Amazon Jeff Bezos, který vlastní rovněž firmu Blue Origin, však do vesmíru nesměřuje. Chce provozovat cesty turistů do výšek okolo 100 kilometrů.

Je jasné, že než se podaří vracet a opětovně používat řekněme 90 procent prvních stupňů, zažijeme ještě spoustu havárií. Nicméně zásadní krok byl učiněn a my se můžeme těšit, že povede k zásadnímu zlevnění dopravy do vesmíru. Důsledky takového přelomu si zatím neumíme plně představit – přiblíží se stálá výroba ve stavu beztíže, přiblíží se i výpravy turistů na oběžnou dráhu, zlevní se meziplanetární průzkum a možná i ledacos dalšího.

Samozřejmě ani u SpaceX se nedaří plnit plánované termíny. Raketa Falcon Heavy, která má vynášet na dráhu do 600 kilometrů náklad 53 tun a na geostacionární dráhu 12 tun, později dokonce 21 tun, měla zkušebně letět letos. Má však zpoždění, což není v raketové technice nic neobvyklého. Teď se počítá s dubnem či s květnem příštího roku. „Jestliže se to podaří, stane se tento nosič nejsilnější raketou,“ komentuje Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

Loď Dragon od začátku koncipovali pro dvě verze: nákladní a osobní. Nákladní už se osvědčila. Osobní Dragon 2 (či Fragon V2) vypustili k suborbitálním letu 6. května. S posádkou by ji chtěli vyzkoušet v březnu 2017. Má vozit až sedm lidí.

SpaceX není jedinou firmou, která získala od NASA smlouvu na zásobování ISS. Začátkem prosince tam poslala nákladní loď Cygnus společnost Orbital ATK s více než 3 tunami nákladu. V letech 2013 a 2014 se jí to podařilo už dvakrát. Tentokrát ji do vesmíru vynesl Atlas 5, protože její nosič Anteres měl zabudované sovětské motory, které nebyly příliš spolehlivé.

Elona Muska můžeme považovat za průkopníka komplexního využívání techniky a globálního myslitele 21. století. Avšak Musk není člověk, se kterým lze snadno vyjít, z každého včetně sebe sedře kůži, je to tvrdý kapitalista. A zaměstnanci pro něj pracují s chutí, pokud se s ním ovšem nerozhádají a dobrovolně či nedobrovolně neodejdou. Nehrabe však pro sebe, ale pro svou finální myšlenku – odletět na Mars a tam uprostřed ostatních kolonistů umřít.

Všechny sondy se shodují – na Marsu tekla voda

Z planet naší soustavy vzbuzuje největší zájem stále Mars. Od roku 2001 okolo něho krouží sonda Mars Odyssey, která objevila stopy vodíku ve svrchních metrech regolitu. Vědci se domnívají, že vodík je vázaný na vodní led pod povrchem – další potvrzení vody na planetě. O pět let později se tam uchytil Mars Reconnaissance Orbiter, který mapuje povrch a zkoumá počasí – získává údaje důležité pro výběr přistávacích míst pro další průzkumníky. Tato družice měla fungovat dva roky, loni NASA rozhodla její životnost prodloužit.

Marťan – kniha a film

Softwarový inženýr Andy Weirnapsal zajímavou sci-fi Marťan o astronautovi zapomenutém na povrchu Marsu. Najdete ji v našich knihkupectvích. Hollywood se tohoto námětu okamžitě chopil a vytvořil neméně zajímavý film, který běží v našich kinech. V 11. čísle měsíčníku Tajemství vesmíru rozebral toto drama z hlediska technické realizovatelnosti Tomáš Přibyl. Fandové kosmonautiky by si to měli prostudovat.

Od ledna 2004 ujelo po Marsu vozítko Opportunity přes 42 kilometrů. Jeho dvojče Spirit se odmlčelo v březnu 2010, když urazilo takřka 8 kilometrů místo plánovaných 600 metrů. Přitom měly oba stroje fungovat tři měsíce. Mnohem větší průzkumný vůz Curiosity se tam pohybuje od srpna 2012.

Všichni tito průzkumníci dokládají, že na planetě v minulosti tekla voda a že tam jsou přítomné organické sloučeniny. Potvrdila to i sonda Phoenix, která je nyní mrtvá.

Třebaže vědci považují vodu za jednu z podmínek pro vznik a existenci života pozemského typu, někteří upozorňují, že to nemusí platit doslova.

Po pěti letech činnosti ukončil v dubnu průzkum Merkuru, planety nejbližší Slunci, americký Messenger, když dopadl na jeho povrch.

Stopy po vodě? Snímky stružek širokých jeden až deset metrů z povrchu planety Mars v počítačovém modelu.

„I když při povrchním pohledu připomíná Měsíc, Messenger ukázal, že Merkur se od Měsíce radikálně liší ve všech charakteristikách, které jsme měřili,“ konstatoval astronom David Blewett, který se na projektu podílel. „Je nejmenší z osmi planet, ale má největší hustotu. Vnitřní struktura je odlišná od ostatních planet. Složení povrchu je záhadou, protože jej tvoří typy hornin, s jakými nemáme zkušenost. Má planetární magnetické pole podobné jako na Zemi, jaké nemají Venuše ani Mars.“

Na straně Merkuru neustále otočené ke Slunci dosahují teploty 400 stupňů. Na straně odvrácené naopak sonda objevila led.

K průzkumu planet přispívají Japonci. V květnu 2010 vypustili sondu Akatsuki, která měla začít v prosinci kroužit okolo Venuše. To se však nepodařilo. Okolo cílové planety zakotvila až po pěti letech čekání letos 7. prosince.

28. září 2015

Trpasličí planeta stále záhadná

Sonda New Horizons

S obrovským napětím jsme čekali na zprávy od sondy New Horizons, která měla proletět 14. července okolo Pluta, dříve poslední planety naší soustavy, nyní hlavního představitele třídy trpasličích planet. Na cestě byla skoro deset let a za tu dobu urazila téměř 4,9 miliardy kilometrů.

Historický okamžik

Sonda New Horizons těsně minula záhadné Pluto

Výřez Pluta, který vidíte na podrobné fotografii ze sondy New Horizons pořízené 14. 7. 2015.

Pluto minula ve vzdálenosti 12 500 kilometrů, jeho měsíc Charon z 27 000 kilometrů. Dosud nikdy žádný aparát nezkoumal tak vzdálené nebeské těleso. Snímky umožnily vytvořit barevnou mapu Pluta s rozlišením 1,6 kilometru.

Našly se tam zatím dva kryovulkány vysoké několik kilometrů a o průměru několika desítek kilometrů. Tyto útvary jsou pozůstatky po sopečné erupci, avšak na rozdíl od žhavého magmatu na Zemi chrlí chladný materiál, většinou led, dusík nebo metan.

Rádiový paprsek letí od Pluta k Zemi 4,5 hodiny. Palubní přístroje získaly tolik informací, že jejich úplné předání si vyžádá 16 měsíců. Jejich zpracování potrvá mnoho let.

5. prosince 2015

V dálavách konce sluneční soustavy

Sonda New Horizons napájená plutoniovým generátorem je plně životaschopná. NASA rozhodla, že ji zaměří na další nebeský balvan. Astronomové vybrali těleso 2014 MU69 o průměru 35–40 kilometrů, ke kterému by měla doletět 1. ledna 2019. Cestou k němu bude zdálky zkoumat další podobné objekty.

Na pomezí sluneční soustavy krouží spousta obrovských balvanů pocházejících z počátku jejího utváření. Tento Kuiperův pás objevený v roce 1992 se rozkládá ve vzdálenosti od 30 do 55 astronomických jednotek. Astronomové odhadují, že těles o průměru 100 kilometrů a více tam může být přes 70 tisíc. Tyto zbytky z počátků formování naší soustavy tvoří kamenná a kovová tělesa, další zmrzlý metan, dusík a voda. Je to zřejmě zásobárna komet s oběžnými drahami kratšími než 200 let. Za Kuiperovým pásem se ve vzdálenosti 50 tisíc astronomických jednotek patrně rozkládá další pás těles nazývaný Oortův oblak, pozůstatek původní planetární mlhoviny.

Voyager 1

V těchto dálavách operují ještě další dva automaty, které byly vypuštěné v roce 1977. Voyager 1, který prozkoumal Jupiter a Saturn, se vzdálil od Země 19,6 miliard kilometrů. Podle výpočtů astronomů by měl v 18 miliardách kilometrů končit vliv slunečního větru a převažovat tlak záření jiných hvězd. Přístroje sondy však ukázaly, že prolétá zvláštním pruhem neutrálních atomů. Tato oblast patrně vzniká vzájemných ovlivňováním magnetických polí Slunce a naší Galaxie, jehož podstatu neznáme. I Voyager 2, který proletěl okolo Uranu a Neptunu, zjišťuje, jak se zmenšuje vliv Slunce.

Obě tělesa budou měřit některé vlastnosti svého okolí nejméně do roku 2020, potom se některé jejich přístroje začnou odmlčovat. Získané údaje by měly vysílat na řídicího střediska v kalifornské JPL nejméně do roku 2025.

Třebaže tedy titulky novin upozorňují jenom na některé události v kosmonautice, ve skutečnosti probíhá rozsáhlý výzkum v mnoha směrech, o kterém málo víme.

Autor:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 48 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 16 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 48 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi je 1 příspěvek

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...