Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Historický okamžik. Sonda New Horizons těsně minula záhadné Pluto

  11:27aktualizováno  15. července 8:19
Pět miliard kilometrů od Země, po deseti letech cesty vesmírem, se odehrává událost, která změní náš pohled na záhadnou planetku Pluto. Rychlostí 13,7 km/s se kolem "deváté planety" prohnala sonda New Horizons.

NASA slaví. Poprvé v historii se lidský výrobek přiblížil tak blízko tak vzdálené planetce jako je Pluto. Stalo se tak v úterý 14. července 2015 ve 13:49:57 hodin našeho času. Zůstat u Pluta ale New Horizons nemůže. Zabrzdit nebo nějak výrazně změnit dráhu totiž nedokáže a letí dál. I kdyby stroj teoreticky chtěl zabrzdit a vypálil při tom všechno palivo, které měl při startu na palubě, jen by se zpomalil zhruba o 0,3 km/s.

14.července 2015 v 13:50, příspěvek archivován: 14.července 2015 v 13:53

Hello #Pluto! We’re at closest approach. Congrats to all! Follow our story & view new images using #PlutoFlyby. pic.twitter.com/8JVlJrcUkY

Poprvé se sonda ozvala tři minuty po těsném průletu kolem Pluta a na Zemi vyslala servisní informace o svém stavu. Ty do řídícího centra NASA dorazily o čtyři a půl hodiny později, tak dlouho putuje radiový signál z „okolí“ Pluta k Zemi.

První definitivní potvrzení úspěšného průletu kolem Pluta doputovalo do řídícího střediska 15.7.2015 ve tři hodiny ráno našeho času - viz tento tweet. „Telefonát domů“ byl samozřejmě dalším důvodem k oslavám.

Poloha sondy dvacet minut po nejbližším přiblížení.

Poloha sondy dvacet minut po nejbližším přiblížení.

Pokud vše dobře dopadne, o několik hodin později dorazí i první fotografie povrchu Pluta. Vzhledem k datovým objemům je však NASA nejspíš zveřejní až během středy. Více o přenosu fotografií ze sondy na Zem a srovnání s dosavadním nejlepším snímkem Pluta najdete ZDE.

Když letos v březnu z pozemního řídícího střediska naposledy upravovali dráhu sondy před průletem kolem Pluta, museli patřičné povely poslat na vzdálenost téměř pěti miliard kilometrů (přesně to bylo 4,83 miliardy). Ještě nikdy lidstvo žádný stroj na takovouto vzdálenost takto neřídilo.

V prvních sekundách po nejbližším přiblížení sondy k Plutu zavládlo v řídícím centru NASA nadšení. Komentátoři stále opakují, že dnešek přijde do učebnic a začíná se psát nová kapitola vesmírného poznávání. Fotografie, které do učebnic určitě půjdou, by měly dorazit v příštích hodinách.

V prvních sekundách po nejbližším přiblížení sondy k Plutu zavládlo v řídícím centru NASA nadšení. Komentátoři stále opakují, že dnešek přijde do učebnic a začíná se psát nová kapitola vesmírného poznávání. Fotografie, které do učebnic určitě půjdou, by měly dorazit v příštích hodinách.

Palubní trysky tehdy pracovaly 93 vteřin a snížily rychlost o 1,14 m/s. Tím zpozdily čas největšího přiblížení o 14,5 minuty a posunuly dráhu o 3 500 km stranou, takže dokonale odpovídá té plánované (viz obrázek) s největším přiblížením k Plutu 14. července na 13 695 km rychlostí 13,7 km/s. Poslední drobné korekce dráhy proběhly ještě na začátku července.

Podrobnější schéma průletu New Horizons kolem Pluta. Vpravo uprostřed je vyznačen směr ke Slunci a Zemi. Žluté pruhy vyznačují průlety stínem Pluta a Charonu.

Podrobnější schéma průletu New Horizons kolem Pluta. Vpravo uprostřed je vyznačen směr ke Slunci a Zemi. Žluté pruhy vyznačují průlety stínem Pluta a Charonu.

Poprvé uvidíme povrch Pluta. Bude tam voda?

Pluto je v naší soustavě v podstatě neznámá. Všechny planety obíhají prakticky v jedné rovině - maximální rozdíl je sedm stupňů. Pluto má rovinu „skloněnou“ (správně odkloněnou) o zhruba 17 stupňů. Navíc je jeho dráha mnohem méně kruhová - během poutě se někdy dostane i před oběžnou dráhu Neptunu.

14.července 2015 v 17:30, příspěvek archivován: 14.července 2015 v 17:42

Feeling honored, as Dr. Hawking thanks our #PlutoFlyby team. This day keeps getting better. http://t.co/Kd9v5rzNIQ pic.twitter.com/sPIMldsgmh

O mnoho více toho nevíme. Našim teleskopům se Pluto jeví maximálně jako nevýrazná tečka složená z několika pixelů, ze kterých nelze vyčíst podrobnosti. A tak je velkou záhadou i například tak základní otázka jako: Jak vypadá jeho povrch?

Sonda New Horizons nad Plutem v představě ilustrátora NASA

Sonda New Horizons nad Plutem v představě ilustrátora NASA

Může být zvrásněný mnoha starými krátery třeba jako náš Měsíc, nebo hladký jako třeba povrch oběžnice „nedalekého“ Neptunu, Triton. Ten pokrývá vrstva ledové lávy, která se vylívá z útrob měsíce zřejmě díky teplu vznikajícímu rozpadem radioaktivních prvků v jádře - dokonce se spekuluje, že by se pod jeho povrchem mohla skrývat tekutá voda. Přítomnost vody je teoreticky možná i na Plutu. Pokud by tomu tak náhodou bylo, planetka by měla na pólech být mírně zploštělá vlivem rotace a kamery New Horizons by to mohly odhalit.

Vše o expedici New Horizons k Plutu

Pluto se podle našich dosavadních znalostí Tritonu dosti podobá a mají stejný původ (Triton je protoplaneta náhodou zachycená Neptunem), takže je poměrně rozumná naděje, že půjde o těleso geologicky „živější“ než třeba náš Měsíc.

14.července 2015 v 12:53, příspěvek archivován: 14.července 2015 v 13:31

Pluto postage stamp on spacecraft is heading for history http://t.co/TBSSJ0MqBJ pic.twitter.com/pRpgAxuIFW

Fotogalerie

Další otázkou je, zda Pluto nemá vlastní kometární ohon. Sluneční vítr z atmosféry totiž podle propočtů každou sekundu odvane nějakých sto až dvě stě kilogramů dusíku. Ale nikdo neví, jak může tento děj v takové vzdálenosti vypadat.

Toto jsou jen některé z mnoha otázek, na které možná díky průletu New Horizons postupně získáme odpovědi nebo se jim alespoň zase o něco přiblížíme.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.