Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


O světě máme zaostalé představy. Očkování i dívky vás příjemně překvapí

  14:20aktualizováno  22:50
Svět se v mnoha ohledech výrazně změnil a my jsme si toho ještě nestihli všimnout. Náš kvíz ukázal, že lidé mají o své „globální vesnici“ zkreslené představy, které odpovídají spíše čtyřicet let starým stereotypům než současné realitě. Podívejte se, jak se váš odhad liší od aktuálních čísel.

Naše včerejší výzva vyprovokovala více než 25 tisíc čtenářů k tomu, aby si otestovali své představy o světě. Část čtenářů pak odpovídala i na (nepovinnou) otázku, ve které tipovali, kolik odpovědí vyplnili správně.

0,73 ze 7 bodů

průměrné skóre v kvízu o světě a statistikách

počet respondentů: 26 138

platných dotazníků: 25 894

Pokud chcete, vyzkoušejte si test, než budete číst dále (po jeho vyplnění se vám tentokrát již zobrazí počet správných a špatných odpovědí).

Kvíz najdete zde

Na základě výsledků podobných průzkumů ve světě jsme čekali, že budou odpovědi spíše mimo. Proto nás překvapilo sebevědomí respondentů. Nejčastěji jste si totiž tipovali, že máte správně čtyři ze sedmi kvízových otázek (průměr 4,07). Dvě třetiny si myslely, že budou mít více než polovinu odpovědí správně. Jak to dopadlo reálně? Většina respondentů (51 %) se nestrefila ani u jedné otázky do správné odpovědi. V průměru dosáhli respondenti skóre 0,73 ze sedmi.

Jak občas rád připomínal statistik Hans Rosling, lidé v těchto kvízech o světě mívají obvykle horší výsledky, než kdyby si tipovali náhodně. On to ukazoval na šimpanzích, my jsme to nasimulovali generátorem náhodných čísel (děkujeme za opravu a doplnění v diskuzi). Po tisícovce opakování odpověděl „robot“ na kvízové otázky s průměrným výsledkem 1,4 ze sedmi.

Srovnání reality s náhodnými tipy a očekávaným skóre ukazuje, že sebevědomí respondentů bylo v tomto případě pomýlené.

Z čísel je zřejmé, že si celkem věříme, co se týče našich znalostí o světě. Při pohledu na výsledné skóre je evidentní, že se v těchto představách pleteme. Podle nás to má jednoduché vysvětlení - naše představy o globálních podmínkách zakládáme na zastaralých datech. Odpovědi naprosté většiny čtenářů totiž mnohem lépe než na současný svět seděly na situaci před třiceti lety. Podívejme se tedy, jak se statistiky od osmdesátých let proměnily. Svět je jiný, než si myslíme.

ChudobaSvět je (o trochu) bohatší, než si myslíme

Otázka: Jak velká část lidstva žije pod hranicí extrémní chudoby podle definice Světové banky (s příjmem méně než 1,90 dolaru na den)?

Absolutní počet (modře) a relativní podíl (červeně) extrémně chudých (tj....

Absolutní počet (modře) a relativní podíl (červeně) extrémně chudých (tj. žijících za méně než 1,90 dolaru na den podle metodiky z roku 2015) v posledním čtvrtstoletí. Vzestup Asie statistikou zahýbal velmi výrazně.

Nejčastější odpověď: 20-39 % světové populace

Správná odpověď: 10,7 %

Podle Světové banky žilo v roce 2013 (z něj máme poslední alespoň trochu použitelná data) v extrémní chudobě 767 milionů lidí, tedy zhruba 10,68 % světové populace. V roce 1990 to bylo téměř 1,9 miliardy - počet extrémně chudých se tedy za posledních dvacet let snížil zhruba o polovinu. Hlavní roli v tom měl ekonomický růst lidnatých zemí v Asii, tedy především v Číně, Indonésii či Indii. Největší část extrémně chudých dnes tedy žije v subsaharské Africe, cca 390 milionů. Světová banka se domnívá, že je celkem reálné (byť optimistické), aby do roku 2030 podíl extrémně chudých klesl na tři procenta světové populace.

Počet lidí žijících v extrémní chudobě je podle Světové obchodní banky necelých...

Počet lidí žijících v extrémní chudobě je podle Světové obchodní banky necelých 11 %. Naprostá většina lidí tipovala, že je to 20 % a více

Tato statistická „kolonka“ získala větší pozornost v 90. letech, dnes se jako tzv. extrémní chudoba označuje, když někdo žije za méně než 1,90 dolaru na den (v dolarech z roku 2011). Toto je poslední definice, která vstoupila v platnost v říjnu 2015. Ukazatel má ovšem svůj původ v 80. letech, kdy se za hranici považoval život za méně než dolar za den (v dolarech z roku 1985). Hodnota se určuje na základě dat ze zhruba 150 zemí. Není to ukazatel úplně neprůstřelný, hlavně z chudých zemí je například méně údajů o spotřebě, než bychom rádi. S určitou mírou nejistoty je tedy nutné počítat, celkový trend je ale celkem nepochybně nadějný - opravdu chudých lidí ubývá, a to dosti rychle.

PorodnostOpatrné matky

Jaká byla v roce 2015 průměrná celosvětová porodnost? (tj. kolik dětí v průměru připadá na jednu ženu)

Nejčastější odpověď: 2,5 dítěte na ženu

Správná odpověď: 2,5 dítěte na ženu

V téhle otázce si naši respondenti vedli bezkonkurenčně nejlépe. Možná i proto, že děti se dobře počítají, a tak je údaj o světové porodnosti jeden z nejlépe podložených údajů globálních statistik vůbec. Pro rok 2015 platilo, že na jednu ženu připadá téměř přesně 2,5 dítěte (viz data OSN v tomto PDF). Demografové předpokládají pomalý pokles, takže v roce 2030 by na ženu mělo připadat 2,4 dítěte, v roce 2050 zhruba 2,2 dítěte. (Udržitelnost populace v zemích s dětskou úmrtností vyžaduje poměr cca 2,1.)

Pokles bude pomalý především kvůli Africe, kde porodnost klesala v posledních desetiletích poměrně pomalu. Jak jsme psali v našem článku o demografických odhadech vědecké skupiny při OSN (jejíž členkou je i česká statistička), zatímco dnes má kontinent zhruba miliardu obyvatel, v roce 2100 by měl mít zhruba mezi 3,1 až 5,7 miliardami (znovu interval s 95procentní pravděpodobností). S 50procentní pravděpodobností bude obyvatel Afriky více než 4,2 miliardy (na výsledky modelu se můžete sami podívat na stránkách OSN). Demografické trendy bývají obvykle poměrně robustní; až v budoucnu uvidíme, jak se modely porovnají se skutečností.

Rosling upozorňoval, že tento trend v podstatě znamená konec rychlého nárůstu lidské populace. Ano, počet lidí na světě se zvýší (zřejmě i nad deset miliard podle novějších modelů), ale to není dáno tím, že by se rodilo čím dál více dětí, to jen dnes máme z globálního hlediska málo seniorů - vysokého věku se zatím dožívala totiž jenom část světa. Dobře to ilustruje jeho „krabicový model“ (s výhradou, že používá odhad, podle kterého se populace zastaví na cca 10 mld., s čímž demografové nesouhlasí, ale na principu to nic nemění).

Melinda Gatesová nedávno pro časopis Nature řekla, že když lidé seberou odvahu (obvykle po pár skleničkách) poměrně často jí opatrně řeknou, že práce nadace Gatesových jim přijde nebezpečná kvůli nebezpečí přemnožení lidstva. (V jejím zájmu doufáme, že nečte internetové diskuse...)

Zatím všechny historické zkušenosti naznačují, že růst populace se zastaví ve chvíli, kdy lidé přestanou potřebovat děti jako pracovní sílu (tradiční zemědělství u nás i jinde se bez téhle levné práce neobešlo) a dětská úmrtnost klesne na skutečně nízkou úroveň. „Zasloužilí“ rodiče mezi čtenáři asi pochopí, proč by se tak lidé mohli rozhodovat.

ElektřinaDoma si svítí prakticky všichni

Otázka: Jak velká část lidstva má doma elektřinu?

Podíl populace v daném státě, která má doma přístup k elektřině. Kromě...

Podíl populace v dané státě, která má doma přístup k elektřině. Kromě subsaharské Afriky je velká část světa v podstatě celá připojená do sítě. Vybíráme pár zajímavostí: Indie 78,7 %, Gabon 89,3 %, Čad 6,4 %, Nigérie 55,6 %, Niger 14,4 %, Peru 91,2 %, Keňa 23 %

Nejčastější odpověď: 40-59 %

Správná odpověď: cca 85 %

Tento údaj je ze všech v anketě nejhůře podložený, to rovnou přiznejme. Jde o odhad vytvořený Světovou bankou (najdete ho na jejích stránkách, kde je uváděn jako 84,585 % pro rok 2012). Výsledek vzniká na základě různých průzkumů životní úrovně, demografických trendů atd., ale sami autoři přiznávají, že v údajích je poměrně velká nejistota. Zhruba ze 40 zemí nemáme v podstatě žádné údaje, a tak jsou v modelu zahrnuty na základě regionálních trendů, což logicky není vůbec přesné. Nelze tedy vyloučit, že skutečná odpověď leží těsně pod 80 procenty. Možná jste tedy mohli mít pravdu, byť jste nedali „správnou“ odpověď.

V téhle situaci také stojí za to poznamenat, že záleží i na kvalitě: přístup k elektřině neznamená ve velké části světa totéž co v Čechách. Nejen v Africe je časté, že dodávky jsou buď omezené na krátkou část dne, či jde o tak malé zdroje, že elektřinu nelze používat na vaření. Zřejmě více než dvě miliardy lidí si totiž vaří hlavně na ohni - kdyby lidé měli tak kvalitní dodávky elektřiny, vařili by na ní. Ale i možnost dobít si mobilní telefon je samozřejmě lepší než nic.

DětiO mnoho více dětí už asi nebude

V roce 2010 byly na světě zhruba dvě miliardy dětí. Kolik jich podle odhadů demografů z OSN (abychom vybrali jeden uznávaný zdroj) bude v roce 2050?

Nejčastější odpověď: 3,5 mld.

Správná odpověď: zhruba 2 mld.

Demografické odhady se od sebe trochu liší, ale podle modelů demografů pracujících pro OSN bude na Zemi v roce 2050 zhruba 2,073 miliardy dětí, tedy velmi podobně jako dnes (cca 1,916 v roce 2015 - údaje z této stránky, bohužel nevygeneruje odkaz přímo na výsledek dotazu). Odhad je samozřejmě zatížený nepřesností, pro zjednodušení můžeme říci plus minus sto milionů. Nejmladším kontinentem bude samozřejmě i nadále Afrika. Zajímavé je, že by mělo trochu přibýt dětí v Evropě, byť zásadní změna demografického trendu to být nemá.

OčkováníProti spalničkám je chráněn téměř každý

Jaké procento dětí na celém světě je očkováno proti spalničkám?

Podíl jednoletých dětí očkovaných proti spalničkám mezi lety 1983 a 2015

Podíl jednoletých dětí očkovaných proti spalničkám mezi lety 1983 a 2015

Nejčastější odpověď: 0-19 %

Správná odpověď: 84,8 % (ne úplně přesný údaj)

Hned zkraje přiznáme, že v této otázce jsme měli být konkrétnější. Světová zdravotnická organizace a UNICEF sledují celkovou proočkovanost (třeba zde), ale my jsme měli na mysli především ty údaje nejaktuálnější - kolik nově narozených dětí se daří očkovat dnes po světě. Dobrou zprávou nejen pro nás je, že odpověď je v obou případech zhruba stejná - kolem 85 procent.

Vakcíny patří mezi nejdůležitější nástroje moderní medicíny a navíc mají tu výhodu, že jde o levné opatření, které může chránit proti celé řadě skutečných „metel lidstva“. Není divu, že zvýšení proočkovanosti zvláště v chudých zemích bylo v posledních desetiletích jedním z velkých cílů vlád, mezinárodních organizací i filantropů. Vznikly velké mezinárodní spolupráce (GAVI), díky kterým se i tak choulostivé zboží s relativně krátkou trvanlivostí jako vakcíny může dostat k pacientům po celém světě. A tak zatímco v roce 1985 dostalo alespoň jednu dávku vakcíny proti spalničkám cca 45 % dětí do dvou let věku, v roce 2015 to bylo 84,8 % (viz údaje graf Světové banky založený na datech WHO a UNICEF). Podobná situace je například v případě očkování kombinovanou vakcínou proti záškrtu, tetanu a černému kašli. Proti nim bylo podle WHO v roce 2015 chráněno 86 % malých dětí (u nás jsou součástí tzv. hexavakcíny).

Většina respondentů se domnívala, že preočkovanost vakcínou proti spalničkám je...

Většina respondentů se domnívala, že proočkovanost vakcínou proti spalničkám je celosvětově pod 40 %. Ve skutečnosti je to v současnosti přes 84 %.

VzděláníHolky to nemají až o tolik těžší

Jak velké procento dívek na světě nastoupí alespoň na základní školu?

Nejčastější odpověď: 20-39 %

Správná odpověď: cca 90 %

Podle údajů UNICEF v roce 2012 vůbec nechodilo do školy zhruba devět procent dětí ve věku mezi 6 a 11 lety (údaje z této stránky). V celosvětovém měřítku není ovšem rozdíl mezi chlapci a děvčaty příliš veliký, a tak na první stupeň základní školy nastoupí dnes zhruba 90 procent dívek z daného ročníků. Údaje to nejsou úplně přesné. Ale zdá se nepochybné, že správná odpověď leží v tomto případě (stejně jako v několika ostatních) v intervalu, který čtenáři tipovali nejméně často.

Většina lidí tipovala, že na základní školu nastoupí celosvětově méně než...

Většina lidí tipovala, že na základní školu nastoupí celosvětově méně než polovina dívek. Ve skutečnosti je to kolem 90 % dívek.

Samozřejmě s dokončením či pokračováním základního vzdělání je to horší. Podle UNICEF do posledního ročníku základní školy postoupí v celosvětovém měřítku 76 % dívek a 74 % chlapců. A na další vzdělávací stupeň už jen 66 procent z celkové populace (65 % procent dívek a 67 % chlapců). Statistka také samozřejmě neříká, jak dobrá dotyčná škola je, a co se v ní děti naučí.

DožitíSvět stárne a my s ním

Čech narozený v roce 2015 bude podle statistických předpovědí žít cca 78 let. Kolik činí očekávaná střední délka dožití v celosvětovém průměru?

Mapka a graf (uvidíte nejspíše po rozkliknutí) zobrazující průměrnou délku...

Mapka a graf (uvidíte po rozkliknutí) zobrazující průměrnou délku dožití v jednotlivých státech světa. Vyznačeny jsou dva státy: Japonsko s nejvyšší hodnotou (83,7 roku) a Sierra Leone jako země s nejnižší hodnotou (50,1 roku). Údaje platí pro rok 2015.

Nejčastější: odpověď: 60-69 let

Správná odpověď: 71,4 roku

V tomto případě byl rozdíl mezi správnou a špatnou odpovědí poměrně malý a významná část respondentů se tedy nespletla o mnoho: podle WHO byla celosvětová očekávaná střední délka dožití v roce 2015 71,4 roku. Jako vždy v případě této veličiny platí, že ženy vedou: mají žít cca 73,8 roku, muži 69,1. Velikost rozdílu mezi pohlavími se za posledních čtvrtstoletí v podstatě nijak nezměnila.

Od začátku 21. století se v celosvětovém měřítku délka dožití zvedla zhruba o pět let. Rychle se tak smazal propad z 90. let 20. století, kdy epidemie HIV v Africe a rozpad SSSR vedl ke statisticky významnému poklesu délky dožití v těchto dvou oblastech (ve východní Evropě byl tento efekt neznatelný, my jsme si od té doby téměř výhradně polepšovali). Největší relativní zlepšení zaznamenala Afrika, kde se (prý hlavně díky snížení kojenecké úmrtnosti a rozšíření léků proti HIV) podařilo navýšit očekávanou střední délku dožití o 9,4 roku.

Proč si lidé věří, i když se jejich představy liší od reality?

V diskuzi pod včerejším dotazníkem se objevila připomínka, že podobné statistiky není potřeba znát zpaměti: „Když chci spolehlivou informaci, tak si ji dokážu najít.“ Čtenář v podstatě naznačuje, že nevadí, když tyto věci (podíl očkovaných dětí ve světě) nevíme.

Výsledky ale ukazují, že tato naše nevědomost se nijak neprojevuje v naší jistotě či nejistotě. Respondenti si obvykle věřili, že mají dobře více než polovinu otázek. Realita ovšem byla úplně jiná. Graf ukazuje rozdíl mezi očekávaným skóre (modrý sloupec neukazuje podíl) a průměrným dosaženým skóre lidí s tímto očekáváním (červený sloupec).

Dokonce i lidé, kteří si věřili, že odpověděli na pět, šest nebo dokonce všech sedm otázek správně, měli nakonec v průměru méně než jednu správnou odpověď, tedy vedli si výrazně hůře, než kdyby tipovali náhodně.

V tom podle nás tkví nebezpečí „vžitých představ“ - dávají nám jistotu tam, kde bychom si měli být spíše nejistí. Zároveň ale statistiky ukazují i důvody k (opatrnému) optimismu. „Počet lidí v extrémní chudobě se za posledních 25 let snížil na polovinu,“ připomíná Bill Gates ve svém každoročním dopise. „Ale skoro nikdo o tom neví. V nedávném průzkumu jen jedno procento respondentů uvedlo, že si myslí, že chudoba takto výrazně klesla.“

Svět je jiný, než si myslíte. Nechte se překvapit.

Projekt GapMinder.org ukazuje globální statistiky včetně interaktivních nástrojů. Můžete také využít Google Public Data Explorer.

Situace ve světě je jiná, než si myslíme. Představy, které o světě většina z nás má, zaostávají za realitou o několik desítek let. Ve chvíli, kdy děláme na základě těchto představ povšechné závěry o globální situaci, měli bychom si uvědomit, jak rychle se svět mění. To je hlavní vzkaz Hanse Roslinga a jeho projektu GapMinder.org: Svět je jiný, než si myslíte. Nechte se překvapit.

Kterému roku odpovídají naše představy o světě?

Odpovědi naznačovaly, že naše dojmy o globálních statistikách jsou z velké části zakotveny v minulosti. Ale v jak (ne)dávné vlastně? Podívejme se, které době odpovídají nejčastěji zvolené varianty odpovědi.

***

Jak velká část lidstva žije dnes pod hranicí "extrémní chudoby" podle definice Světové banky (s příjmem méně než 1,90 dolaru na den)?

Nejčastější odpověď: 20-39 %
Údaj odpovídá nejpozději roku 2005, kdy podle údajů Světové banky žilo pod touto hranicí 20.4 % světové populace.

***
Jaká byla v roce 2015 průměrná celosvětová porodnost? (tj. kolik dětí v průměru zhruba připadá na jednu ženu)

V této jediné otázce byla nejčastěji zvolená odpověď ta odpovídající hodnotě z roku 2015

***
Jak velká část lidstva má doma elektřinu?
Nejčastější odpověď: 40-59 %
Odpovídá roku: Nemáme přesné statistiky, Světová banka zveřejňuje údaj od roku 1990, a už tehdy mělo podle ní přístup k elektřině 75 % obyvatel světa.

***
V roce 2010 byly na světě zhruba dvě miliardy dětí. Kolik jich podle odhadů demografů z OSN (abychom vybrali jeden uznávaný zdroj) bude v roce 2050?

Nejčastější odpověď: 3,5 mld.
Tady není zjištění „roku představ“ přímočaré. Tolik dětí na Zemi samozřejmě nikdy nebylo, a v nejbližší době zřejmě ani nebude. V jistém ohledu odhad čtenářů odpovídá zhruba roku 1980. V roce 2050 má mít země cca 9,5-10 mld. obyvatel. Pokud by z toho bylo 3,5 mld. dětí odpovídalo 3,5 mld., znamenalo by to, že tvoří zhruba 35 procent celkové populace. A takový podíl dětí byl v celosvětovém měřítku na začátku 80. let.

***
Jaké procento dětí na celém světě je očkováno proti spalničkám?

Nejčastější odpověď: 0-19 %

WHO má první celosvětová data pro rok 1980, kdy bylo očkováno cca 45% dětí. Méně než 20 procent jednoletých dětí tedy zřejmě očkováno naposledy někdy v 70. letech, protože vakcína proti spalničkám byla zaváděna ve vyspělých státech postupně od 60. let, pak se postupně šířila dále do světa.

****

Jak velké procento dívek na světě nastoupí alespoň na základní školu?

Nejčastější odpověď: 20-39 %

Nedohledali jsme spolehlivé statistiky, kterému by tyto hodnoty odpovídaly. Alespoň trochu spolehlivé statistiky jsou od roku 1970, kdy podle UNESCO nastoupilo do školy cca 70 procent všech dětí. Dívek bylo nepochybně méně než chlapců, ale matematika nám říká, že i kdyby nastoupilo 100 procent chlapců, podíl vzdělávaných dívek z celkového počtu musel být nejméně 40 procent.

****
Čech narozený v roce 2015 bude podle statistických předpovědí žít cca 78 let. Kolik činí očekávaná střední délka dožití v celosvětovém průměru?

Nejčastější odpověď: 60-69 let
Podle odhadů WHO spadala průměrná očekávaná délka dožití do tohoto intervalu ještě v roce 2008 (69,1).

V průměru tedy nejčastější představy spadaly obecně zhruba do konce 80. let.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili informace o vývoji statistik v čase a upřesnili jsme některé formulace. Doplnili jsme video. Opravili jsme chybu ve výpočtu náhodných tipů.

Co vás ve výsledcích dotazníku nejvíce překvapilo?

celkem hlasů: 2406

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 23. února 2017. Anketa je uzavřena.

Jak moc jsem se pletl 837
Jak velký počet lidí má alespoň nějaký přístup k elektřině 580
Jak moc se pletli ostatní 449
Jak rozšířené je očkování 343
Kolik dětí nastupuje do školy 197




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstruovaná podoba posledního společného předka všech kvetoucích rostlin...
Otec a matka všech květů vypadal takto. Pokud tedy statistika nelže

Rostlinu, která měla být posledním společným předkem všech dnešních květin, jsme sice zatím neobjevili, ale vědci si i tak troufli vytvořit rekonstrukci jejího...  celý článek

Pohled na jeden ze zničených domů ve vesnici Nuugaatsiaq, kterou 17. června...
Téměř stometrovou vlnu, která zasáhla grónskou vesnici, způsobil sesuv

Na pobřeží Grónska došlo na začátku léta k poměrně vzácné geologické události: sesuv svahu vyvolal téměř sto metrů vysokou přílivovou vlnu. I když se původně...  celý článek

Technická knihovna na univerzitě v Yorku
Největší vědeckou loupež i vědci vítají. Dělá jim život pohodlnějším

Kontrola databáze Sci-Hub, která shromažďuje načerno staženou vědeckou literaturu, ověřila, že tam lze najít velkou většinu všech existujících vědeckých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.