Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německo letos spustí nejvíce uhelných elektráren za dvacet let

aktualizováno 
Rekordní rok letos zažije německá uhelná energetika. Německo v letošním roce uvede do provozu nejvíce uhelných elektráren za poslední dvě desetiletí.

Dva nedávno spuštěné nové bloky německé uhelné elektrárny Neurath s výkonem po 1 100 megawattů. | foto: olivia2000

Německé jaderné elektrárny, které byly uzavřeny v roce 2011, ve velkém nahrazuje "nejšpinavější" energetická surovina, tedy uhlí. Dobře to ilustrují informace, které přinesla agentura Bloomberg.

Podle nich začnou letos v Německu fungovat nové uhelné elektrárny o výkonu 5 300 megawattů. (Pro srovnání: oba reaktory Temelína mají dohromady výkon 2 000 MW. V celé ČR je cca 11 000 MW uhelných elektráren.) Odstaveny budou starší uhelné elektrárny o celkovém výkonu 1 000 megawattů.

Podíl uhlí na německé výrobě elektřiny tak v blízké době zřejmě nebude klesat ani přes výrazné navýšení kapacity výroby z obnovitelných zdrojů. Ostatně, na číslech to ukazoval i nedávný text Vladimíra Wagnera.

Příčina je zřejmá. Německo v březnu 2011 vyřadilo osm jaderných reaktorů postavených před rokem 1980 v reakci na vlnu tsunami v Japonsku, která způsobila havárii tamní jaderné elektrárny Fukušima. Vláda kancléřky Angely Merkelové poté rozhodla, že zbývající jaderná zařízení v zemi budou odstavena nejpozději do roku 2022. Podobně zareagovalo i Japonsko, jak jsme psali zde, ale to od té doby některé reaktory spustilo.

Berlín vyhlašuje, že chce nahradit jadernou energii vysoce subvencovanými solárními a větrnými zdroji, ale jejich prudký rozvoj už výrazně zdražil koncové ceny elektřiny a působí velké potíže energetickému trhu a v energetickém systému.

Energetické podniky se tak ve snaze zajistit spolehlivé dodávky stále více orientují na uhlí, protože výroba z obnovitelných zdrojů trpí výkyvy a dnes neexistuje systém pro skladování dost velkého množství energie. Uhlí dodávky zajistí a je zároveň jednou z málo lokálně dostupných surovin.

Malým bonusem pro některé výrobce energií může být i fakt, že uhlí v Evropě zlevnilo pod tlakem dovozů přebytků z USA, kde elektrárny přecházejí na zemní plyn. Ten v USA zlevnil díky rozvoji těžby z břidlic, o které jsme psali zde.

Evropa si stanovila ambiciózní cíle snižování emisí, ale růst spotřeby uhlí vede k jejich opětovnému růstu. Spolkové ministerstvo životního prostředí tento týden uvedlo, že emise loni v Německu vzrostly o 1,6 procenta. Ve Spojených státech, které se ke Kjótskému protokolu o snižování emisí nepřipojily, emise díky přechodu na relativně čistý plyn naopak v posledních letech zřetelně klesají.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.