Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci odhalili tajemství 2000 let starého počítače

aktualizováno 
Více než sto let od objevu záhadného mechanismu na mořském dně se vědcům podařilo zkonstruovat jeho funkční prototyp. Mechanismus je jedinečný svou propracovaností - jde o nejstarší stroj obsahující ozubená kolečka. Podívejte se, co všechno tento antický orloj uměl.

Nesnadná rekonstrukce mechanismu vyloveného poblíž Kréty v roce 1902 | foto: Rien van de Weygaert, National Archaeological Museum, Athény

V roce 1900, krátce před Velikonocemi, objevil řecký potápěč Elias Stadiatos vrak římské nákladní lodi poblíž ostrova Antikythera. Ještě toho roku potápěči z 42m hlubiny vytáhli několik soch, ale největší objev počkal na řeckého archeologa Valeria Stase. Ten si při průzkumu v květnu roku 1902 všiml kamene, ze kterého jakoby vystupovalo ozubené kolo. Pozdější průzkum ukázal, že se nejedná o žádný kámen, ale o zkorodovaný a hustě zanesený přístroj.

Polámaná a zkamenělá záhada

Dochoval se ve třech větších a desítkách menších úlomcích. Překvapivé jsou malé rozměry mechanismu – 33 cm x 17 cm x 9 cm. Funkční část mechanismu je z bronzu a zdá se, že původně byla zapouzdřena do dřevěného rámu. To je tak vše, co je přijímáno bez debat. Zbývající otázky se snaží vědci zodpovědět už více jak sto let. „Pro technologii je tento mechanismus tak důležitý, jako je Akropole pro architekturu. Je to jedinečné zařízení,“ řekl nedávno BBC profesor Seiradakis z Aristotelovy univerzity v Soluni.

Kdo přístroj sestrojil? A kdy? K čemu sloužil? Bylo takových zařízení více, nebo šlo o unikát? Není snadné na otázky odpovídat, když uvážíme, že od havárie „Antikytherského vraku“ uplynulo více jak dva tisíce let. Nyní se zdá, že jsou experti opět o mnoho blíže vyřešení této záhady.

Vše už od počátku ukazovalo na to, že zařízení pochází z doby před narozením Krista. To mátlo historiky i vědce, protože další nejstarší komplexní soustavy ozubených kol se dochovaly až z desátého stolení po Kristu, tedy z doby o tisíc let později. Mechanismus z Antikythery se dostal do sbírky Athénského národního muzea, kde jej restaurátoři pečlivě čistili, snažíce se nepoškodit jeho strukturu. Při archeologických výzkumech totiž platí, že se upřednostňuje neinvazivní výzkum, protože vědci oprávněně očekávají, že příští generace budou mít k dispozici pokročilejší výzkumné technologie.

První analogový počítač a jeho rekonstrukce

Do prvního skutečně zevrubného výzkumu se pustil britský vědecký historik Derek J. de Solla Price v roce 1951. O osm let později vydal v časopise Scientific American svůj článek „Starořecký počítač“, kde poprvé zazněla hypotéza, že mechanismus sloužil k počítání polohy hvězd a planet. Rázem se tak o mnoho století do minulosti posunulo datum vynálezu prvního analogového počítače.

Čtěte také

O téměř dvacet let později, v roce 1971, se do výzkumu pouští opět profesor Price, tentokrát společně s řeckým profesorem fyziky Charalamposem Karakalosem. Za použití rentgenového a gama záření se jim povedlo odhalit strukturu uvnitř zkamenělého torza přístroje. Ve svém dalším článku se Price pokusil uhádnout význam přístroje. Podle něj se nevídaně přesná, ručně vyrobená ozubená kolečka otáčela uvnitř jakéhosi mechanického kalendáře.

Na základě Priceova výzkumu se v roce 1975 britský konstruktér orlojů John Gleave odhodlal k vytvoření funkční repliky Antikytherského mechanismu. O další rekonstrukci se roku 1993 pokusil australský tým - počítačový expert Allan George Bromley a hodinář Frank Percival. Vycházeli z přesnějších rentgenových snímků, které mezitím pořídil londýnský vědec Michael Wright. Na plodech jeho výzkumu z let 2002 až 2005 ostatně stavějí i současné projekty.

Společnými silami pod povrch kamene

V roce 2005 se rozběhla spolupráce několika univerzit a společností na projektu Antikythera Mechanism Research Project. Podílí se na něm univerzity z Cardiffu, Athén a Soluně, a dále společnosti X-Tek Systems a Hewlett-Packard. Právě tento projekt nyní přišel se sdělením, že tým konečně rozlouskl tajemství tohoto záhadného stroje. Všechny své závěry publikoval v posledním čísle prestižního časopisu Nature ve článku „Rozluštění starořeckého astronomického počítadla známého jako Antikytherský mechanismus“.

Jelikož pozůstatky mechanismu jsou velmi křehké, výzkumníci se chtěli vyhnout jejich převážení. Do Athénského muzea plného antických památek se tak nastěhovala nejmodernější technika z anglických a amerických laboratoří. Přímo pro výzkum Antikytherského mechanismu vyvinula firma X-Tek speciální tomograf, vážící 12 tun. Díky tomuto přístroji se povedlo objevit mnoho dalších částí záhadného přístroje. Snímací systém od HP zase pomohl pod vrstvami nánosů odhalit více než tisícovku dalších znaků z nápisu a zdvojnásobil tak počet čitelného textu.

Ukázalo se, že celkový počet ozubených koleček je 37. Vědcům se díky rozluštěným nápisům a přesnějšímu pochopení vnitřností bronzové záhady povedlo lépe objasnit, k čemu zařízení vlastně sloužilo. Kromě kalendářní funkce, kterou správně odhalil již Price, uměl Antikytherský počítač také předpovídat zatmění Měsíce a Slunce. Kalendářní rok byl 365 denní, nicméně si rafinovaně poradil s přestupným rokem. Přestupný rok zavedl až Julius Caesar 46 let před Kristem, zatímco mechanismus je datován přibližně do roku 80 před Kristem.

Fascinující přesnost mechanismu

Vědci, vybaveni nejmodernější technikou a zvyklí denně pracovat s počítači, se neubránili úžasu. Mechanismus je tísícovku let napřed před jakýmkoli podobným vynálezem. Strojky podobně rafinované a všestranné se znovu vyráběly až v 17. století! Konstruktér antického zařízení navíc nejspíš nebyl žádný nováček. Poradil si například i s eliptickou dráhou Měsíce kolem Země, která zapříčiňuje proměnlivou rychlost jeho pohybu po obloze. Součástí stroje je tak i jakási „přehazovačka“. „Když se na to díváte, spadne vám čelist a vy si říkáte, do háje, to je chytré. Je to z technického hlediska brilantně navržené,“ skládá profesor Mike Edmunds poctu neznámému antickému konstruktérovi.

Celý stroj byl zřejmě poháněn jakousi klikou. Uměl zobrazovat roční období, řecký zvěrokruh a fáze Měsíce. Kromě zobrazení pohybu hvězd se zdá, že strojek měl v popisu práce i planety. Zatím se vědci dohadují, které to jsou. Podle některých to jsou jen Venuše a Merkur (slovo Venuše bylo skutečně v textu nalezeno), již zmíněný Michael Wright dokonce sestrojil vlastní repliku přístroje, který zobrazuje pohyb všech pěti tehdy známých planet.

Wright se také domnívá, že ve své době se nejednalo o unikát: „Podívejte, ten, co tohle zařízení navrhl a sestrojil, věděl, co chce, a věděl, jak toho dosáhnout. A pracoval profesionálně a bezchybně. To naznačuje, že v tom měl praxi.“

Odkazy pro nadšence (v angličtině)

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Tiskárna zanechává stopy, které mohou vést k vašemu prozrazení.
Bez teček to neumíte? Tajný americký kód tisknou nevědomky i v Praze

Již více než deset let se ví o tajném kódu, který barevné tiskárny a kopírky vpašují na každý papír, který z nich vyleze. Podívali jsme se, do jaké míry se to...  celý článek

Odřezáno, uklizeno. Podrobná kontrola kabeláže zjistila jen kosmetická...
Praskot, rána a kabely šly k zemi. O víkendu jsme zachraňovali vysílání

V sobotu bylo v živém přenosu z jižních Čech rušněji než obvykle. Od rána se zpěv ptáků často ztrácel v burácení větru, chvilku před třetí hodinou pak vzduch...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.