Vědci skutečně stvořili pandemickou chřipku. Naučili ji létat vzduchem

V nizozemských a amerických laboratořích vytvořili smrtelně nebezpečnou a nakažlivou podobu ptačí chřipky. Výsledky jsou tak překvapivé, že je zřejmě nebudou moci ani zveřejnit. Alespoň ne v plné podobě. Odborníci se přou, zda má cenzura výsledků nějaký smysl.

Vzorky od pacientů, u kterých je podezření na ptačí chřipku. | foto: Profimedia.cz

Vědcům se v minulém roce podařilo připravit zřejmě zcela nový typ viru tzv. ptačí chřipky (viru A/H5N1). Měl by se přenášet stejně nezastavitelně jako běžná chřipka, ale přitom zabíjet možná přes polovinu nemocných. Původní zprávy z loňského roku o nové nemoci přitom byly nejasné. Teď je zřejmé, že o nebezpečnosti viru jsou přesvědčení i další odborníci.

Nyní se zdá, že viry vznikly dokonce ve dvou laboratořích nezávisle na sobě. První je rotterdamská laboratoř Rona Fouchiera, kterou jsme zmiňovali v odkazovaném textu. Podobného výsledku se patrně dobral i Jošihiro Kawaoka (angl. transkripcí Yoshihiro Kawaoka) z Wisonscinské univerzity v Madisonu. Oba jsou v oboru uznávané kapacity.

Přestože viry jsou na světě nejméně půl roku, stále mnoho nevíme. Ani jeden z týmů své výsledky nezveřejnil v plné šíři. V nejbližší době k tomu také nedojde. Vědci to mají "zakázané". I když jen tak trochu.

Cenzurovaná chřipka

Výzkum hodnotila skupina nezávislých odborníků z oboru, která měla odpovědět na otázku, zda a nakolik je nebezpečný. To je běžné. Překvapivé ovšem je, že tento panel poprvé ve svých krátkých dějinách (vznikl po 11. září 2001 a anthraxových útocích v USA) dospěl k závěru, že by bylo lépe výsledky práce zveřejnit jen v neúplné podobě.

Jde jen o doporučení (komise nemá pravomoc zakazovat), nicméně oba týmy se jím budou podle svých vyjádření řídit a rozhodnutí se podřídily i časopisy, ve kterých měl být výzkum zveřejněn. V současné chvíli prý přepisují a upravují rukopisy prací, které vytvoření viru popisovaly, a už byly zaslány do věděckých časopisů (byly to Science a Nature, tedy ty dva vůbec nejslavnější). V nové verzi by měl chybět přesný popis postupu vzniku viru.

Ne všem se takové rozhodnutí líbí. Někteří komentátoři se domnívají, že v tuto chvíli už nemá smysl žádné informace zadržovat. Informace už je venku, autoři ji dokonce prezentovali na vědeckých konferencích. Navíc rukopisy už leží v redakcích a dostali je zřejmě i vědci, kteří pro příslušné časopisy provádí odbornou kontrolu. A je otázkou, zda zrovna vědci (skupina abnormálně zvídavých lidí s důvěrou ve vlastní úsudek) budou schopní nechat si novou a zajímavou informaci pro sebe.

"Já si také myslím, že v tuhle chvíli nemá cenu něco nezveřejňovat," říká lékař Ladislav Machala z nemocnice Na Bulovce a vysvětluje: "Tyto informace mohou přispět k přípravě vakcín, pandemických plánů a tím záchraně životů, kdyby nedej bože měl takový virus vzniknout i v přírodě." Upozorňuje i na to, že v databázích po celém světě je řada informací o nejrůznějších a často průkazně ještě nebezpečnějších patogenech, ale k jejich zneužití ve větším měřítku nikdy nedošlo.

To není žádná záruka, říkají další. "Podle mého názoru je na místě pečlivě zvážit, jaké informace je možné zveřejnit a jaké ne, respektive v jakém rozsahu a do jakých detailů," říká Martina Havlíčková ze Státního zdravotního ústavu a pokračuje: "Pokud by skutečně hrozilo, že je může někdo zneužít, dokážu si představit, že se přístup k těmto informacím omezí na skupinu, která bude vázána například prohlášením o mlčenlivosti."

Ač takovému názoru asi nelze nic vytknout, v akademické obci jistě vyvolá protesty. Svoboda bádání je jedním z pilířů našeho pojetí vědy.

Najdou se však i skupiny s opačnými zájmy. Jeden americký virolog v této souvislosti hovořil o "biobezpečnostním průmyslovém komplexu". Jde, zjednodušeně řečeno, o skupinu lidí a organizace, které se zabývají biologickou bezpečností dlouhodobě. Mají tendenci všech odborníků přeceňovat význam svého oboru. Některé organizace by navíc posílení restriktivních pravomocí v biologickém výzkumu jedině posílilo (a k posílení svého vlivu směřuje ze své podstaty velká část organizací).

Vědci si musí dávat pozor, aby jejich práci nikdo nepřiškrtil zbytečně příliš. Nikdo totiž nezpochybňuje, že samotné výzkumné práce nepředstavují v rámci oboru nic neobvyklého.

Co z toho?

"Podobné výzkumy jsou velmi užitečné, protože z nich můžeme získat důležité informace o viru: jak se stane z ptačího viru lidský patogen, i informace o jiných kmenech ptačí chřipky. A budeme lépe připraveni na možnost, že by se něco takového mohlo stát i v přírodě," říká Martina Havlíčková ze Státního zdravotního ústavu a naše přední odbornice na problematiku kolem chřipky.

Výsledek podle všeho překvapil i samotné autory, kterým nešlo o přípravu "viru-zabijáka", ale pochopení patogenu. O viru ptačí chřipky toho sice víme hodně, v mnoha ohledech však stále tápeme.

Také proto, že virus H5N1, schopný nakazit i člověka, je nový. Ovšem od roku 1997, kdy došlo k prvním případů lidské nákazy virem A/H5N1 v Hong Kongu, způsobuje pravidelně rozsáhlé vlny nákazy u drůbeže a stále dochází i k případům přenosu na člověka.

Vždy to ale bylo v případě velmi těsného kontaktu s drůbeží. Extrémním příkladem jsou majitelé bojových kohoutů, kteří svým svěřencům před zápasem ústy vysávali hlen z dýchacích cest, aby zlepšili jejich aerobní výkonnost. Odborníci si vzhledem k naší omezené zkušenosti s virem nejsou jistí, zda může způsobit velkou lidskou epidemii. Nový výzkum v tomto ohledu zřejmě může znamenat průlom.

Jeho výsledky (alespoň to málo, co víme) ale dávají i jistou naději. V případě nizozemského výzkumu vědci nakazili virem jednu fretku, virus v jejím těle nechali, aby se pokusil přizpůsobit novému hostiteli, a pak ho řízeně přenesli do další. "Tento postup opakovali celkem desetkrát, což se v přírodě zatím nestalo" říká Martina Havlíčková.

V případě ptačí chřipky zatím došlo k jedinému takovému přenosu, kdy člověk nakažený drůbeží předal nákazu jinému člověka. K přenosu do "třetí generace" (tedy pták-člověk-člověk-člověk) zatím nedošlo nikdy (nebo o něm alespoň nevíme). Zdá se tedy, že cesta k vytvoření "humanizované" ptačí chřipky není snadná, a ve skutečnosti po ní virus daleko nedošel.

Nic pro vojáky

Bezprostřední nebezpečí by tedy mohl představovat záměrný či nezáměrný únik viru z laboratoří, kde vznikl. Jak ale připomíná Martina Havlíčková, podobně nebezpečných patogenů se v laboratořích nachází celá řada, od neštovic po mor: "Přesto nevím o jediném případu, kdy by některý z nich unikl mezi veřejnost. V některých případech došlo k nákaze osazenstva laboratoře, protože lidé jsou omylní a chyby se stávají, ale vždy se podařilo udržet nákazu jenom v úzkém okruhu laboratoře."

V tomto případě jde o špičková pracoviště, kde by pravděpodobnost podobných události měla být mizivá. Vyloučit ji ovšem zcela nelze. I mezi odborníky se občas spekuluje o tom, zda chřipková epidemie z roku 1977 neměla původ v některé ruské nebo čínské vojenské laboratoři, říká Ladislav Machala. Nemůžeme ovšem říct jistě, zda spekulace mají skutečný podklad, nebo jde jen o další doklad naší záliby v jednoduchých vysvětleních.

V případě nového viru se ovšem vojenského zneužití příliš obávat nemusíme. Neexistuje totiž v podstatě žádná možnost, jak omezit působení chřipkové voru na konkrétní území. Chřipkové epidemie se nenechají omezovat, jak třeba ukázalo rozšíření tzv. prasečí chřipky přes pečlivě hlídané hranice Mexika v roce 2009.

Nejpravděpodobnějšími zájemci o virus by tak byly extremistické teroristické skupiny, kterým by nevadilo, že zasáhnout i vlastní zemi a obyvatele. I když takové zneužití vyloučit nelze, příprava biologické zbraně není nic jednoduchého. Vyžaduje špičkové vybavení a disciplinovaný a školený personál, jinak jde o hru se smrtí. Riziko nákazy personálu je a bude vždy veliké.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 44 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 21 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Za vyhynutím dinosaurům mohla být i doba temna

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

Dopad planetky je nyní většinou odborníků považován za hlavní příčinu vyhynutí zhruba 73 až 76 %...

Podívejte se na Boeing C-17 Globemaster, který do Česka přivezl nové vrtulníky

v diskusi jsou 2 příspěvky

29. března 2024

V sobotu 23. března dosedl v Praze nákladní letoun USAF, který vezl obzvlášť cenný náklad. Z...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 21 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...