Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Velký vesmírný rekord: stejná raketa se vrátila podruhé do kosmu

  0:02aktualizováno  0:02
Společnost Blue Origin úspěšně otestovala vícenásobně použitelnou raketu i návratovou kabinu. Raketový stupeň New Shepard už navíc letěl podruhé. Je to poprvé v historii, kdy úspěšně vzlétla a přistála „recyklovaná“ raketa.

O další krok se přiblížil den, kdy už nikoli jeden kosmický turista, ale hned celá skupinka cestujících vzlétne směrem k hranici kosmu. Sice nikoli až na oběžnou dráhu, ale cestující přece jen na pár minut zažijí během letu po balistické dráze pocity kosmonautů. A z výšky přes 100 km uvidí zakulacený zemský obzor na pozadí propastně černého vesmíru.

Použitá úspěšná stejně jako nová

V pátek 22. ledna 2015 podnikla společnost Blue Origin, kterou vlastní společnost Amazon známého podnikatele Jeffa Bezose, druhou úspěšnou zkoušku své vícenásobně použitelné rakety a návratové kabiny.

Fotogalerie

Při balistickém letu byl navíc podruhé využit raketový stupeň New Shepard, který prošel podobnou úspěšnou zkouškou už loni v listopadu. Tím se potvrdila základní myšlenka a cíl projektu, jímž je opakované využívání rakety (RLS, Reusable Launch System) i návratové kabiny (RLV, Reusable Launch Vehicle) pro komerční turistické lety po balistické dráze. Proto také bylo pro nosnou raketu symbolicky zvoleno pojmenování New Shepard podle prvního amerického kosmonauta Alana B. Sheparda, Jr. (1923 – 1998), který 5. 5. 1961 vzlétl v kabině Mercury/Freedom 7 na nosné raketě Redstone k patnáctiminutovému letu rovněž po balistické dráze do výšky 187 km.

Pro úplnost nutno dodat, že vůbec první zkušební let rakety New Shepard se uskutečnil doslova nedávno, 29. dubna 2015. Dosaženo bylo výšky 93,5 km a kabina bez problémů dosedla v texaské poušti pod třemi hlavními padáky, ale motorové přistání raketového stupně se nezdařilo. Na vině byla ztráta tlaku v hydraulickém okruhu.

Úspěch se však dostavil už 23. listopadu 2015, kdy raketa dosáhla rychlosti Mach 3,72 a vystoupala do výšky 100,5 km. Kabina pak opět úspěšně přistála a raketový stupeň pomocí raketového motoru BE-3, který se znovu zapálil ve výšce kolem 1 500 m, dosedl rychlostí kolem 7 km/h na určenou upravenou plochu. A letos se na konci uplynulého týdne pomocí téhož raketového stupně uskutečnila další úspěšná zkouška. Byla dosažena výška 101,7 km. Na letošní rok jsou plánovány další zkušební starty ze základny Blue Origin v západním Texasu.

Co čeká majitele letenky?

A jak by měla vypadat snad již blízká budoucnost? Zájemce, který si koupí letenku, přijede do střediska v západním Texasu dva dny před určeným datem startu. Den před startem ho bude čekat seznámení s letovou kabinou i se zvláštnostmi letu.

Organizátoři tvrdí, že vše bude probíhat v uvolněné a spíše zábavné atmosféře. Přesto se musí účastníci seznámit s pravidly bezpečnosti, aby věděli, jak se zachovat v případě mimořádné události. Také poznají vše důležité, co je bude provázet během startu a vzletu i přistání, kdy budou například muset zachovat určenou polohu ve svém křesle. Dále se pak seznámí s pohybem v mikrogravitaci i se základy vzájemné komunikace s dalšími členy posádky. Následující den ráno provedou technici poslední předletovou kontrolu rakety i kabiny pro posádku, které už budou stát na rampě.

Cestující do kabiny nastoupí asi půl hodiny před plánovaným startem, uloží se do tvarovaných křesel a připoutají se bezpečnostními pásy. Při vzletu bude na posádku působit přetížení kolem 3 G. Schéma běžného operačního letu předpokládá, že raketový motor bude pracovat asi 110 až 150 sekund, přičemž nosná raketa s kabinou a posádkou se dostane do výšky kolem 40 km, po vypnutí motoru bude raketa pokračovat setrvačností, až se kabina oddělí.

Raketa New Shepard těsně před dosednutím při úspěšném návratu ze zkušebního letu.

Raketa New Shepard těsně před dosednutím při úspěšném návratu ze zkušebního letu.

Rychlost se bude snižovat, až celý let vyvrcholí ve výšce kolem 100 km. Nebe dostane černou barvu vesmíru, v rozměrných oknech se objeví dech beroucí ohromující zemský povrch a cestující se budou moci odepnout od svých křesel a zažít úžasný tříminutový pocit volného pohybu v mikrogravitaci. Pak se budou muset rychle vrátit zpátky do svých křesel a znovu se bezpečně připoutat. Z výšky přes 100 km začne sestup raketového stupně k měkkému motorovému přistání na určené ploše poblíž místa startu. Klesat bude také kabina a cestující zažijí přetížení až 5 G.

Pak se vymrští stabilizační a brzdící padáky, kabina se prudce zhoupne, jako by se vracela zpátky do vesmíru, klesání se zmírní, vymrští se tři hlavní padáky a kabina přistane. Celková doba nepochybně velmi dobrodružné mise by měla být kolem deseti minut.

Představitelé společnosti Blue Origin jsou přesvědčeni, že kdo s nimi absolvuje takový suborbitální let, zcela určitě si bude rezervovat letenku pro let na oběžnou dráhu, které jsou další etapou v plánech společnosti.

Společnost Blue Origin na svých webových stránkách láká budoucí zákazníky tím, že dosažením výšky přes 100 km, a tedy překročením takzvané Kármanovy hranice kosmického prostoru, se budou moci pyšnit titulem kosmonaut (astronaut). Neodbíhejme k problematice vymezení hranice kosmického prostoru, s jejímž definováním mají problémy i odborníci specializovaní na mezinárodní kosmické právo, ale přesto s úsměvem konstatujme, že jde spíše o propagační nadsázku.

Inspirace z 90. let

Někteří autoři poznamenávají, že v Blue Origin se inspirovali návrhem Chrysler SERV (Single-stage Earth-orbital Reusable Vehicle) z konce 60. let, představeném kosmickou divizí společnosti Chrysler Aerospace jako „jednostupňová vícenásobně použitelná nákladní loď pro lety na oběžnou dráhu kolem Země“. Měla být alternativou k navrhovaným návratovým kosmickým lodím s křídly. Podobnost je však spíše náhodná. Spíše by se totiž dalo upozornit na jednostupňový vícenásobně použitelný kosmický systém DC-X (Delta Clipper) společnosti McDonnell Douglas z počátku 90. let. V obou případech je však shodná pouze základní myšlenka „single-stage-to-orbit“(STO), neboli „pomocí jednoho stupně na oběžnou dráhu“.

První raketové přistání DC-XA.

První raketové přistání DC-XA.

Zatímco návrh Chrysler SERV zůstal pouze na papíře, společnost McDonnel Douglas, která DC-X chystala původně pro potřeby ministerstva obrany USA, vyrobila letový model velikosti 1/3, který měl prověřit možnosti vertikálního raketového startu a vertikálního motorového přistání. Po uvedení do operačního provozu se měl DC-X (XA) stát součástí komplexu Strategické obranné iniciativy (SDI), v médiích nepřesně označované „hvězdné války“. Když pak vojáci ztratili zájem, převzala financování NASA, ale nakonec byl experimentální projekt v roce 2001 stejně ukončen. Dodnes jsou však někteří experti NASA přesvědčeni, že koncepce DC-X by mohla posloužit jako předloha pro vícenásobně použitelné výsadkové lunární moduly i pro výsadkový modul při letu člověka na Mars.

Někteří odborníci, kteří pracovali na projektu DC-X, přešli v roce 2004 do služeb společnosti Blue Origin a podílejí se od začátku na vývoji vícenásobně využitelného návratového raketového systému New Shepard, který postoupil mnohem dál než popsané dřívější experimenty.

První prezentace systému Blue Origin se uskutečnila v listopadu 2006. Předváděcí model byl vyroben v dílnách Blue Origin v Seattlu. Společnost Blue Origin však byla nebývalé skoupá na podrobnosti. Ve stejném roce začala výstavba zkušebního a letového střediska v poušti v západním Texasu (West Texas Launch Site). Blue Origin však ještě delší dobu „šetřila“ informacemi, takže více podrobností se na veřejnost dostalo dokonce až v roce 2011. V tomto roce se uskutečnily další zkoušky rakety s označením PM-2 (Propulsion Module), která ještě nenesla kabinu posádky.

Stroj PM-2 při svém druhém a posledním letu. Podle firmy snímek zachycuje modul těsně předtím, než došlo k problémům, tedy ve výšce kolem 14 kilometrů a při rychlosti vyšší než rychlost zvuku.

Stroj PM-2 při svém druhém a posledním letu. Podle firmy snímek zachycuje modul těsně předtím, než došlo k problémům, tedy ve výšce kolem 14 kilometrů a při rychlosti vyšší než rychlost zvuku.

Nejprve se v květnu (některé prameny udávají červen) podařilo prověřit správnost techniky motorového přistání při spíše kratším skoku než skutečném raketovém letu. V srpnu však při dalším pokusném startu PM-2 přestal být ve výšce kolem 14 km let stabilní a raketa byla zničena dálkovým povelem. Tajnůstkářsky mlčící Blue Origin musela s pravdou ven, explozi totiž pozorovali obyvatelé 50 km vzdáleného městečka Van Horn a o celou záležitost se začali zajímat novináři.

Pohodlí i bezpečnost

Kabina projektu New Shepard by měla pojmout až šestičlennou posádku. Komerční cestující budou mít k dispozici poměrně rozměrná okna, která jim zajistí výtečný výhled. Nezapomínejme totiž, že hlavním cílem je placená zážitková turistika, třebaže společnost Blue Origin nabízí rovněž možnost umístění vědeckých a technologických experimentů v krátkodobé mikrogravitaci. Vnitřní objem kabiny je 15 krychlových metrů, což komerčním cestujícím umožní, aby si krátce vyzkoušeli, jak se svobodně plave v mikrogravitaci.

Záchrana posádky v případě selhání nosné rakety není řešena speciální raketovou záchrannou věží, jako tomu bylo u americké kabiny Mercury, lodi Apollo či ruského Sojuzu. Úspěšně byla totiž vyzkoušena záchrana kabiny pomocí vlastního raketového motoru na tuhé pohonné hmoty (video z úspěšné zkoušky provedené 19. 10. 2012). Kabina byla dopravena do výšky 703 m, odkud bezpečně přistála na padácích ve vzdálenosti 497 m od místa zkoušky.

Podobné řešení bez záchranné věžičky, třebaže konstrukčně zcela odlišné, má také kabina pilotované verze kosmické lodi Dragon společnosti SpaceX známého raketového a kosmického podnikatele Elona Muska.

Nejbližší plány

Letos se uskuteční další letové prověrky rakety a kabiny, bez nichž by přísný americký Federální letecký ústav nevydal povolení ke zkouškám s posádkou a posléze ke komerčním startům s platícími turisty. Společnost Blue Origin předpokládá, že po uvedení rakety a turistické kabiny do operačního provozu nabídne nejméně 50 komerčních startů za rok.

Oproti projektu Virgin Galactic, který počítá s raketovým letadlem SpaceShip Two (SS2) vynášeným letadlovým nosičem White Knight Two (WK2), je nabídka Blue Origin lákavá úžasně bezprostředním zážitkem ve stylu letů prvních dvou amerických kosmonautů Sheparda a Grissoma, kteří podnikli podobné suborbitální skoky v roce 1961. Projekt Virgin Galactic navíc utrpěl na prestiži nešťastnou havárií zkušebního prototypu, která pochopitelně notně otřásla důvěrou platících zájemců.

Letos by se měly uskutečnit také zkoušky nového motoru BE-4 konstruktérů společnosti Blue Origin, jehož pohonnými látkami by měly být kapalný zemní plyn a kapalný kyslík. S jeho uplatněním Jeff Bezos počítá nejen na americkém trhu s raketovými motory, ale také pro využití v projektu vlastní nové a větší verze tentokrát již dvoustupňové nosné kosmické rakety. Již dříve totiž prohlásil, že dalším cílem společnosti Blue Origin je doprava vlastní kosmické lodi pomocí vlastní nosné rakety na oběžnou dráhu kolem Země. Loni v dubnu ji nazval „Very Big Brother“.

Pro naplnění těchto plánů podepsala Bezosova společnost dohodu o převzetí a úpravě historického startovního komplexu Launch Complex 36 (LC-36) na mysu Canaveral. Rovněž u této nové rakety by měl její první stupeň přistávat vertikálně a motorově a měl by být využíván k opakovaným startům. Vícenásobně použitelná by měla být i kabina nové kosmické lodi. Pro první letové zkoušky této lodi bude však pravděpodobně využita osvědčená raketa Atlas V, kterou provozuje ULA (United Launch Alliance).

Dvě cesty a jeden cíl

„Nejprve naučíme naší raketu létat a bezpečně přistávat z letu po balistické dráze a potom zamíříme na oběžnou dráhu. Podrobnější informace zveřejníme v letošním roce,“ prohlásil Jeff Bezos a tím naznačil, že v Blue Origin zvolili opačnou cestu než Elon Musk ve SpaceX. Ten totiž nejprve naučil své rakety Falcon 9 a kosmické lodě létat, a to tak dokonale, že dnes už Falcony 9 běžně slouží komerčním startům s družicemi různých zákazníků a lodě Dragon v nepilotované nákladní verzi pravidelně dopravují zásoby na mezinárodní kosmickou stanici ISS. Současně finišují přípravy prvního zkušebního letu pilotované verze lodě Dragon.

Nyní SpaceX učí první stupně své rakety Falcon 9 přistávat. Na pevnou zemi se to podařilo napoprvé na výtečnou loni před Vánoci, problémy zatím přetrvávají s pokusy o přistání na speciální plošinu na vlnách oceánu, i když při nedávném experimentu vše zhatila doslova v poslední fází mechanická závada jedné přistávací nohy.

Pokusy SpaceX a Blue Origin navíc nelze srovnávat a už vůbec ne vzájemně hodnotit, protože jde o zcela jiná schémata letu a s jiným účelem.

Pro představu srovnání velikosti prvního stupně rakety Falcon 9, známé Sochy Svobody a rakety New Shepard.

Pro představu srovnání velikosti prvního stupně rakety Falcon 9, známé Sochy Svobody a rakety New Shepard.

Jeff Bezos a jeho společnost Blue Origin jsou však o určitý krok vpřed v prezentaci opakovaného použití nosné rakety. To předvedli nyní při novém úspěšném vypuštění již jednou použité rakety New Shepard. Oproti tomu Muskova SpaceX zatím ověřila možnost vícenásobného použití jen částečně. Ověřila funkčnost motorů Merlin z prvního stupně, který loni před Vánoci úspěšně přistál na Floridě. Zdá se tak, že i oni jsou na správné cestě.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.