Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Kremlu chtěli zpoždění. (Ne)přímý přenos z kosmodromu jako v éře SSSR

aktualizováno 
Zavedená praxe utajování a kamuflování událostí přešla ze Sovětského svazu i do Putinova Ruska. I někteří ruští novináři byli zmateni, když očekávaný přímý přenos ze slavnostního prvního startu z nového kosmodromu Vostočnyj nebyl tak úplně přímý. V Kremlu se totiž dohodli na „zpoždění“ přenosu.

Ruská raketa Sojuz 2.1a je první raketou, která odletěla z nového kosmodromu Vostočnyj. | foto: ČTK

Ve čtvrtek 28. 4. 2016 ve 04:01:21 středoevropského času vzlétla první raketa z nového ruského kosmodromu Vostočnyj. Přihlížel i prezident Vladimír Putin. Po středečním odkladu, který podle zatím stále ještě neoficiálních informací zavinil vadný kabel ke spínači ventilu tlakování, ruský prezident na zasedání Státní komise ostře pohovořil o přetrvávajícím lajdáctví v ruském raketovém průmyslu a vedoucím pracovníkům začal rozdávat přísné důtky.

V jiných případech zcela prokazatelného lajdáctví nejen při známých haváriích raket Proton by taková slova byla jistě na místě. Pokud však skutečně šlo o závadu kabelu nebo spínače, kritika byla nejspíš zbytečně příliš ostrá, ale nevidíme do zákulisí.

Místopředseda vlády Dmitrij Rogozin ve středu raději z pozorovacího stanoviště pro oficiální hosty odjel v jiném automobilu, než který měl připravený ve vládní koloně. Novinářům neodpověděl na jedinou otázku. Nejspíš tušil, že by mu připomněli jeho nedávné trapně pyšné prohlášení, že „pokud se Američanům něco nelíbí, mohou na mezinárodní stanici ISS létat pomocí trampolíny“.

Jako vedle obří bomby

Naopak šéf Roskosmosu Igor Komarov trpělivě vysvětloval, že technické závady se stávají, a technici zatím v mrazu u ojíněných nádrží prvního a druhého stupně, naplněných pohonnými hmotami, a v oblacích par kondenzátu, hledali příčinu toho, proč automatika minutu a půl před zážehem motorů přerušila odpočítávání.

V jak extrémních podmínkách pracovali, a navíc v blízkosti plně natankovaných nádrží (tedy jako těsně u obří bomby), dokládá unikátní snímek reportérky agentury TASS Mariny Liscevové. Lidé dělní jsou přitom zpravidla vždy za oponou blesků fotoaparátů a objektivů kamer, třebaže i pro ně bylo připraveno kolem 1 500 medailí s portrétem Jurije Gagarina na jedné straně a raketou Sojuz-2.1a na straně opačné.

Technické závady nikdy nelze vyloučit. Zejména u tak náročné techniky, jako jsou kosmické rakety, umělé družice, průzkumné sondy či kosmické lodě. Dosavadní historie kosmonautiky to dokládá. Vždy však závady byly přijatelnější, když se o nich mluvilo naprosto otevřeně a bez vytáček.

Fotogalerie

Například koncem minulého týdne meteorologické podmínky nad evropským kosmodromem Centre Spatial Guayanais překazily chystaný start rakety Sojuz ST s družicemi Sentinel 1B a Microscope a se třemi CubeSaty postavenými evropskými univerzitními týmy. Byl příliš silný výškový vítr, který tentokrát vadil i raketě vycházející ze slavné konstrukce R-7, která má za sebou téměř 1 900 úspěšných startů pouze se zanedbatelným množstvím odkladů či neúspěchů a o níž se ví, že létá i za velmi tvrdých meteorologických podmínek.

Když se nakonec výškový silný vítr uklidnil, selhala technika – v závěrečné fázi odpočítávání byl start přerušen a let s označením VS14 musel být odložen. Poruchu v inerciální plošině řídicího systému se však podařilo rychle opravit a raketa krátce poté úspěšně odstartovala.

Třídenní zpoždění nikdo nekritizoval, protože nebylo co kritizovat. Naopak. Během čtyř hodin manévrování posledního stupně nosné rakety bylo všech pět družic navedeno na různé oběžné dráhy a představitelé společnosti Arianespace o kvalitách ruské rakety promluvili v superlativech.

28.dubna 2016 v 16:25, příspěvek archivován: 28.dubna 2016 v 18:56

Very rare shot: A fallen Stage I booster from #Soyuz rocket just spotted downrange from #Vostochny. pic.twitter.com/czYWjUXWoj

Super moderní kosmodrom Vostočnyj

Také čtvrteční start rakety Sojuz-2.1a proběhl již bez jakýchkoli svízelí a družice Michail Lomonosov AIST-2D (198KS) a nano družice SanSat-218D byly navedeny na oběžnou dráhu. S uznáním by se proto jistě právem dalo mluvit o tom, že nový a skutečně technicky moderní kosmodrom Vostočnyj zasluhuje obdiv.

Jeho projekt byl schválen v roce 2007 a výstavba začala na přelomu let 2011 a 2012. Vše se podařilo úspěšně zvládnout. Nejen přes nepříznivé meteorologické podmínky, jaké panují na východní Sibiři, ale i přes nejrůznější negativní důsledky provázející ruskou ekonomiku, jakými je předražování, chybná organizace práce a korupce.

Navíc nebyla vybudována pouze startovací rampa s technickým zázemím a s halami montážního komplexu, ale doslova na zelené louce vzniklo také řídicí centrum a další objekty technického zajištění provozu, nová elektrárna, výrobny pohonných hmot, železniční vlečky, silnice, atd. Bylo rovněž postaveno zcela nové město, úprav a modernizace se dočkalo také původně vojenské město Uglegorsk, nyní Ciolkovskij.

V místě dnešního kosmodromu se totiž uhlí nikdy netěžilo a pojmenování města Uglegorsk bylo pouhým krycím pláštíkem na mapách pro vysvětlení soustředění množství lidí na jednom místě. Aby se totiž co nejvíce utajila existence tehdejší nedaleké základny strategických raket Svobodnyj 18 a aby se zdůvodnilo vybudování železniční vlečky do okolních lesů. Vojenská základna byla zrušena v roce 1993 na základě smlouvy START 2 o omezení strategických zbraní. Jak se však ukazuje, přízrak nesmyslného utajování setrval.

Přímý nepřímý přenos

Středeční přerušený start nebyl přenášen v přímém přenosu. Přitom se například při popisu rakety Sojuz-2.1a uvádělo, že nese čtyři kamery, zachycující vzlet od okamžiku startu až po navedení na oběžnou dráhu. Veřejnost se těšila na skvělou podívanou. Přímého přenosu jsme se však nedočkali ani ve čtvrtek při odloženém startu.

Na oficiálním YouTube profilu „Telestudia Roskosmosa“ se objevil s přibližně dvacetiminutovým zpožděním pouhý záznam startu, označený jako „přenos z kosmodromu Vostočnyj“, ale titulek evokující přímý přenos se záhy změnil. Autoři také zapomněli, že čas uvedený v připojených technických informacích neúprosně odhaluje, kdy tento „přímý přenos“ skutečně začal.

V živém vysílání ruské zpravodajské a televizní stanice LIFE Novosti se mladá moderátorská dvojice sice snažila s nadšením popisovat „úspěšný start“, ale dostávala se do stále větších rozpaků, když nakonec s již neskrývanými úsměvy poznamenávala, že „stále nemají očekávaný přímý přenos z nového kosmodromu“. Sdělení „právě teď raketa odstartovala, ale ještě o tom nemám zprávu“ posléze ilustrovalo trapnost situace.

Na oficiálních stránkách Roskosmosu byla uvedena ne zcela jasná věta: „Videopřenos ze startu bude na stránkách Roskosmosu v záznamu podle toho, jak přijde z kosmodromu Vostočnyj.“ Blíže ji vysvětluje poznámka Anatoly Zaka, dnes patrně nejlépe informovaného ruského novináře, který píše o ruské kosmonautice. Uvedl ji v obsáhlém článku na svých stránkách: „Kremelští úředníci rozhodli o desetiminutovém zpoždění všech přímých přenosů ze závěrečného odpočítávání a startu.“

28.dubna 2016 v 03:28, příspěvek archivován: 28.dubna 2016 v 18:46

Due to Kremlin ban on #Vostochny live TV, expect to wait for #Soyuz pics ~10 min. Details: https://t.co/GkOZ1qxZDe pic.twitter.com/IdIVrWsoJP

Na Twitteru na příkaz z Kremlu reagoval také neméně dobře informovaný Stephen Clark ze serveru Spaceflight Now.

28.dubna 2016 v 03:33, příspěvek archivován: 28.dubna 2016 v 18:54

life.ru has begun coverage of tonight's #Soyuz mission: https://t.co/0S9pBRMX3b - not expecting any live TV, though...

Nakonec se však první start z nového kosmodromu přece jen v jakémsi přímém přenosu odvysílal. Stalo se tak na stránkách sportovního serveru Amursport.ru. Reportérka se sice nedostala dál než mezi obyvatele sídliště u kosmodromu, takže byla ještě notně daleko od pozorovacího stanoviště s oficiálními hosty, ale posléze ji pustili na balkon jednoho z bytů.

28.dubna 2016 v 03:38, příspěvek archivován: 28.dubna 2016 v 18:52

Amur Sport TV channel now also live with people on location: https://t.co/scG63pepAv #Vostochny #Soyuz

Mluvila o tom, že stále není k dispozici oficiální televizní přenos přímo ze startovací rampy, ale v jeden okamžik ji kameraman upozornil, jak nad pásem stromů v dálce stoupá zářící tečka, která obloukem vlevo stále rychleji mířila vzhůru. Takže kdo se v této chvíli díval na kanál amursport.ru, mohl se pochlubit, že historicky první start z kosmodromu Vostočnyj v přímém přenosu viděl.

Také díky chytrým telefonům, Twitteru a novinářům na místě se bezprostředně po startu objevily první textové zprávy přímo z místa potvrzující, že start proběhl úspěšně. S mírným zpožděním asi 10 minut byly k dispozici i první snímky.

28.dubna 2016 v 04:23, příspěvek archivován: 28.dubna 2016 v 19:01

Есть первый пуск с космодрома "Восточный"! pic.twitter.com/ie0tmUmOaA

Utajování a lži mají vždycky kratší nohy

Vzpomeňme na nesmyslné utajování již v počátcích kosmických letů, kdy podle zpráv agentury TASS „technika pracovala spolehlivě, let probíhal bez závad a kosmonauti se cítili výtečně“.

Vše bylo tak skvělé, až tomu nikdo nevěřil. Až mnohem později vyšlo najevo, že i první historický let Jurije Gagarina provázely technické svízele, a ač se dodnes najdou krátkozrací škarohlídi, ochotní se rozčilovat, proč takové věci připomínáme, přiznání pravdy naopak vždy ještě víc pozvedne historický úspěch technicky vysoce náročné akce, stejně jako odvahu muže, který jako první usedl do kabiny kosmické lodi.

Článek Pavla Toufara o „utajování v kosmickém průmyslu“ z časopisu Reportér z roku 1969.

Článek Pavla Toufara o „utajování v kosmickém průmyslu“ z časopisu Reportér z roku 1969.

Nedávné odklady startu rakety Sojuz ST z evropského kosmodromu jsme mohli sledovat v přímém přenosu a nic to neubralo na konečném úspěchu, když raketa v pořádku vzlétla. Přitom šlo v podstatě o již rutinní let, nikoli o historicky první start ze zcela nového kosmodromu.

Čtvrteční „přímý přenos se zpožděním“ ze startu z kosmodromu Vostočnyj přivolal vzpomínku na mrazivé období, které jsme zažili i v naší zemi, na období, kdy jsme se stačili v letech 1968 - 69 jen krátce svobodněji nadechnout.

Snad proto jsem si dnes časně ráno vzpomněl na svůj článek v časopisu Reportér z dubna 1969, který se k dnešnímu „přímému nepřímému televiznímu přenosu“ hodí - přečíst si ho můžete ve fotogalerii.

Autor:




International Trading and Consulting Company s.r.o.
Pracovnice čistírny oděvů - žehlířka

International Trading and Consulting Company s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj
nabízený plat: 19 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.