Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zbavíme se konečně viru HIV? Vědci zjistili, kde se skrývá

aktualizováno 
Vědcům se poprvé podařilo odhalit, kde se skrývá virus HIV, když ho léky zaženou na ústup. Nový objev by mohl být velmi slibným krokem k úplnému vymýcení viru z buněk nemocných, místo jeho perpetuálního potlačování doživotním pobíráním léků.

Virem HIV nakažená buňka imunitního systému | foto: NIAID

Od objevu viru HIV letos uplyne 34 let. Doba, která přinesla zhruba 35 milionů mrtvých, nepopiratelné vědecké a medicínské úspěchy, a kterou lze také rozdělit na dva přibližně stejně dlouhé úseky. Během prvních patnácti roků jsme byli proti viru prakticky bezmocní, poté se podařilo vyvinout první účinné léky, jejichž množství i účinnost se pak během následujících let výrazně zvyšovaly (též zásluhou Antonína Holého).

Dnes léčba ve vyspělých zemích - a také v řadě zemích chudších - dokáže množení viru v těle zastavit, poskytnout pacientům desetiletí života a velmi výrazně snížit riziko přenosu na další osoby (Což je výrazný rozdíl proti případů neléčených pacientů - průběh nemoci u nich je znázorněný na grafu vlevo. A můžete se z něj například dozvědět, že nejvíce částeček viru a tedy nejinfekčnější jsou pacienti buď na samém začátku, nebo na konci nákazy).

Graf znázorňuje průběh infekce virem HIV u neléčeného pacienta (takoví u nás prakticky nejsou). Po infekci virem reaguje tělo zvýšenou teplotou, zvětšením mízních uzlin nebo nočním pocením. Mluvíme o tzv. akutní infekci, během níž se virus šíří do celého těla a napadá lymfatický systém. V té době dočasně klesá počet obranných buněk imunitního systému, CD4+ lymfocytů, a výrazně se zvyšuje množství viru (počet virových částic) v tělních tekutinách. Poté příznaky ustupují a aktivita viru přechází do klidové fáze. Jedná se o klamný stav, kdy nemocný nepozoruje žádné příznaky, ale počet bílých krvinek prudce klesá až do doby, kdy se začnou projevovat další příznaky spojené s druhotnou infekcí. Tou je nákaza jakoukoli běžnou nemocí, jíž se oslabený imunitní systém nedokáže bránit. V té době už hovoříme o propuknutí nemoci AIDS. Ta často vyústí až v úmrtí pacienta, který umírá s téměř nulovým počtem obranných buněk schopných boje s infekcí. Jeho obranyschopnost je nenávratně narušena. Červená křivka představuje množství kopií virů v organismu a v čase u neléčeného pacienta roste. Modrá křivka představuje počet bílých krvinek, který v čase u neléčeného pacienta klesá.

Graf znázorňuje průběh infekce virem HIV u neléčeného pacienta (takoví u nás prakticky nejsou). Po infekci virem reaguje tělo zvýšenou teplotou, zvětšením mízních uzlin nebo nočním pocením. Mluvíme o tzv. akutní infekci, během níž se virus šíří do celého těla a napadá lymfatický systém. V té době dočasně klesá počet obranných buněk imunitního systému, CD4+ lymfocytů, a výrazně se zvyšuje množství viru (počet virových částic) v tělních tekutinách. Poté příznaky ustupují a aktivita viru přechází do klidové fáze. Jedná se o klamný stav, kdy nemocný nepozoruje žádné příznaky, ale počet bílých krvinek prudce klesá až do doby, kdy se začnou projevovat další příznaky spojené s druhotnou infekcí. Tou je nákaza jakoukoli běžnou nemocí, jíž se oslabený imunitní systém nedokáže bránit. V té době už hovoříme o propuknutí nemoci AIDS. Ta často vyústí až v úmrtí pacienta, který umírá s téměř nulovým počtem obranných buněk schopných boje s infekcí. Jeho obranyschopnost je nenávratně narušena. Červená křivka představuje množství kopií virů v organismu a v čase u neléčeného pacienta roste. Modrá křivka představuje počet bílých krvinek, který v čase u neléčeného pacienta klesá.

Velkou nevýhodou je, že i přes nesporné úspěchy léčby dnes lékařská věda nedokáže lidské tělo zbavit viru HIV úplně. I u pacientů v podstatě bez příznaků se virus stále skrývá v některých tělních buňkách a nákaza tak může snadno znovu propuknout.

„Některým virovým částicím se ještě před tím, než léčba zastaví jejich množení, podaří zabudovat genetický materiál viru do genetického materiálu nakažené buňky v latentní, tedy ‚spící‘ formě,“ vysvětluje Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty v Praze, specialista právě na virus HIV.

Virus se dostane jen do malého zlomku z celkového množství buněk imunitního systému, bohužel je ale vždy připravený znovu se začít šířit: „Když se takováto buňka hostící spící virus setká s mikrobiálním vetřelcem a dá se s ním do boje, probudí se spící virus k novému množení,“ říká Ivan Hirsch. Může se jednat o zcela banální onemocnění, výsledek může být smrtelně nebezpečný.

Virus skrytý v buňkách je bohužel neviditelný pro léčiva i pro náš imunitní systém. Člověk s HIV tedy dnes není nikdy vyléčený, nesmí vynechat léčiva a stále nad ním visí vážná hrozba propuknutí nemoci AIDS. Když se po letech z nějakého důvodu zastaví podávání léčiv, dosáhne množení viru po několika týdnech úrovně jako před začátkem léčby.

Pokud by se to mělo změnit, a moderní věda by měla pacienty skutečně vyléčit, musíme umět najít tisíce nakažených buněk mezi biliony nenakažených, a pak je cíleně zlikvidovat. „Na způsobech, jak vymýtit zásobárnu latentního viru, pracovalo posledních dvacet let množství vědeckých laboratoří, včetně té naší,“ říká Ivan Hirsch. Ale jak sám říká, pokrok zatím nebyl veliký.

Vědci hledají způsob, jak virus vylákat z úkrytu a zničit ho

Velký problém byl, že vědci nedokázali nijak odhalit, ve kterých buňkách se virus skrývá. V posledních letech se proto věnovala značná pozornost metodám, které mají tento problém obejít - a to tím, že mají virus rychle vylákat z úkrytu a pak ho zničit (tzv. „shock and kill“, či „kick and kill“).

Tento přístup za sebou má zajímavé první úspěchy, ale také řadu neúspěchů, a zatím tedy není jisté, zda povede ke kýženému výsledku. A i kdyby uspěl, rozhodně by nebylo od věci vědět, kde se virus vlastně v těle skrývá, a případně tak minimálně pomoci ověřit úspěšnost terapie.

Tady už dochází na dobrou zprávu, kterou jste čekali asi od začátku článku. Tým francouzských lékařů vedených Monsefem Benkiranem a Jeanem Lelievrem zveřejnil v časopise Nature práci, podle které lze velkou část - zhruba polovinu - nakažených buněk odhalit díky přítomnosti specifických látek na jejich povrchu (jde o bílkovinu s označením CD32a). Jinými slovy, vědci našli „značku“, podle které zvenku lze s poměrně velkou pravděpodobností poznat, zda v sobě daná buňka skrývá virus, či nikoliv.

Snímek z elektronového mikroskopu zachycuje virus HIV (variantu HIV-1). Zelené body jsou viry, které se "líhnou" z napadené imunitní buňky.

Snímek z elektronového mikroskopu zachycuje virus HIV (variantu HIV-1). Zelené body jsou viry, které se "líhnou" z napadené imunitní buňky.

Skutečnost, že vůbec nějaká specifická značka na povrchu buňky nesoucí spící virus existuje, je velikým překvapením, říká Ivan Hirsch, který zároveň velmi chválí odhodlání francouzského týmu: „Jejich úspěch je dán prvoplánově odvahou pustit se do výzkumu něčeho, co má na začátku malou naději na úspěch, ale je při tom velice významné. A samozřejmě i fakt, že se jim při tom podařilo dát dohromady dohromady lidi z pěti pracovišť, který těžký úkol zvládl. Nepopiratelná je přitom vedoucí role Monsefa Benkirana z Montpellier.“

Výsledek má samozřejmě svá omezení. Jak jsme již psali, bohužel nenajde všechny napadené buňky. Tuto konkrétní „značku“ na povrchu buňky také nelze využít při ničení buněk nesoucích latentní virus, protože stejná se nachází i na povrchu buněk, které virus neobsahují, ale jsou klíčové pro funkci našeho imunitního systému.

Práce také probíhala výhradně na buňkách imunitního systému odebraných z krve, a tak není jasné, jestli totéž platí pro buňky imunitního systému z jiných částí těla.

Ale to všechno jsou otázky, na které se s novými vědomosti snad podaří najít odpověď. „Nakažené“ buňky se totiž od běžných liší i ve funkci zhruba stovky genů, a tak je celkem reálná naděje, že se podaří najít i další „poznávací znamení“, která umožní například odhalit i další latentně nakažené buňky, a postupně tak odhalit všechny úkryty HIV v těle.

Někteří odborníci doufají, že objev bude mít podobný pozitivní efekt na další vývoj jako v 90. letech vývoj testů, které umožnily spolehlivě určit množství viru HIV ve vzorku - díky nim totiž bylo možné začít zkoušky případných léčiv.

Není vůbec jisté, zda - či spíše kdy - z toho budou mít prospěch i pacienti, ale je tu celkem reálná naděje, že náš souboj s virem HIV by se mohl pomalu blížit do třetí fáze: po bezmoci a jeho úspěšném potlačení až k jeho definitivnímu vymýcení - alespoň tedy z těl nemocných.

Informace: Doplnili jsme popisek u grafu, aby bylo jasné, že jde o průběh nemoci u neléčeného pacienta. A opravili jsme špatně informaci o složení výzkumného týmu (pracovali v něm lidé z pěti různých pracovišť ve dvou různých městech, nikoliv jen dvou pracovišť).

Autor:




Hlavní zprávy




Forever držák na kolo 5.7Forever držák na kolo 5.7" BH-100XL

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.