Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřel samotář, který se prošel po povrchu Měsíce - Neil Armstrong

  9:23aktualizováno  9:23
Neil Armstrong, který se stal symbolem vědeckého a technického pokroku lidstva, zemřel ve svých osmdesáti dvou letech na komplikace po operaci srdce. Člověk, který 20. července 1969 jako první v historii lidstva rozvířil prach na Měsíci. Vášnivý pilot, který nevyhledával slávu.

Neil Armstrong | foto: NASA

Bylo mu 38 let, když lidstvu splnil odvěký sen a vstoupil na mimozemský povrch. Rázem se z něj stal symbol vrcholu lidského úspěchu, který on však spíše odmítal. Možná byl z toho tak trochu i frustrován. Let na Měsíc byl jeho poslední. Člověk, který měl rád létání, se od té doby věnoval spíše práci v kanceláři a na univerzitě.

Člověk na Měsíci

Byla sobota 20. července 1969, 21 hodin, 17 minut a 39 sekund středoevropského času a v houstonském letovém středisku propukla vřava. Američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin právě přistáli na Měsíci a za pár hodin je čekala první měsíční procházka.

Na oběžné dráze zatím v Apollu 11 kroužil poslední z trojice kosmonautů Mike Collins.

Během osmi let zkušebních letů zahynuli první američtí astronauti (požár Apolla 1 během tréninku startu v roce 1967). Na vývoji a výrobě Apolla se podílelo na 400 000 lidí z 20 000 firem a laboratoří.

Po 103 nekonečných hodinách od startu se v řídicím středisku ozval hlas Armstronga: "Tady je základna Tranquillity (Moře klidu, název pro místo, kde modul dosedl). Orel přistál!" Tato slova se všeobecně považují za první slova z povrchu Měsíce, ačkoli fakticky to byla Aldrinova slova "hladké přistání", která vyslovil poté, co se nohy lunárního modulu dotkly povrchu Měsíce.

Jednadvacátého července, šest a půl hodiny po přistání, Armstrong uskutečnil svůj sestup na povrch Měsíce a pronesl památnou větu: "Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo." Rozostřený černo-bílý obrázek první procházky po povrchu Měsíce ihned obletěl celý svět.

Po odchodu z NASA se uzavřel do soukromí. Dokonce nevzal ani žádnou větší roli při oslavách 25. výročí letu na Měsíc. "Je to samotář," řekl podle Reuters bývalý mluvčí NASA Dave Garrett.

Pověst samotáře potvrdil v Daytonu v Ohiu, kde se v roce 2003 objevil s cílem podpořit oslavy 100. výročí motorového létání. Na jevišti mluvil pouhých několik sekund, o misi na Měsíc se ani nezmínil a rychle vyklouzl ze světel reflektorů.

V roce 2005 uvedl pro televizi CBS: "Myslím, že všichni chtějí být raději uznáváni za svou každodenní práci než za jeden okamžik, kdy zasvítí a zhasne jako ohňostroj."

Pilot každým coulem

Narodil se 5. srpna 1930 na farmě u města Wapakoneta v Ohiu, která patřila jeho rodině, Armstrong byl první ze tří dětí Stephena a Violy Armstrongových.

Už v šesti letech si poprvé vyzkoušel let letadlem. Vyrůstal v Ohiu a podobně jako řada jiných pilotů začal leteckým modelářstvím. Létání ho učarovalo, když od mládí shromažďoval knihy s touto tematikou. Peníze, které příležitostně vydělal, utrácel za hodiny létání. Svou první pilotní licenci získal dokonce dříve, než měl řidičský průkaz na auto.

Díky výborným výsledkům na střední škole v matematice a přírodních vědách získal stipendium amerického námořnictva na Purdue University v Indianě. Začal zde studovat v roce 1947, ale už po dvou letech školu opustil, aby se stal pilotem námořnictva. Prvního ostrého nasazení se dočkal v korejské válce.

Po válce se vrátil do Purdue, aby zde promoval v roce 1955 s titulem letecký inženýr. Svou kariéru zahájil v National Advisory Committee on Aeronautics (Národní poradní výbor pro letectví (NACA)), z něhož se v roce 1958 vyvinula NASA.

Neil Armstrong u letadla X-15

Neil Armstrong u letadla X-15

Pro tyto organizace pracoval jako zkušební pilot. Testy se prováděly na Edwards Air Force Base v Kalifornii, kde létal i se strojem X-15. To byl letoun s raketovým motorem, který dokonce jako první takový stroj vyletěl s pilotem do výšky přes 100 kilometrů, tím pádem na hranici mezi Zemí a vesmírem (více experimentálním letounu X-15 zjistíte v tomto článku).

V květnu 1961 prezident John Kennedy odstartoval americký vesmírný program. V září následujícícho roku byl Armstrong vybrán do výcviku astronautů. Byl pilotem mise Gemini 8 a záložním pilotem Gemini 11 mise v roce 1966.

S Gemini 8 Armstrong a David Scott poprvé úspěšně spojili pilotovanou loď s jiným strojem ve vesmíru.

Vzpomínky Karla Pacnera

Apollo 11: Když přistáli, křičeli jsme hurá, Jihokorejci se ptali na demokracii

Armstrong osvědčil své pilotní schopnosti i při přistání na Měsíci. Povedlo se mu spolu s kolegou astronautem Edwinem "Buzz" Aldrinem navést přistávací modul tak, aby neskončili ve velkém skalním kráteru. Přistání přitom bylo poměrně dramatické. Modul měl palivo už jen na 30sekundový let, když s ním Armstrong přistál v oblasti známé jako Mare Tranquility (moře klidu). Pak se ozval velení na Zemi: "Houstone, zde základna Tranquility. Orel přistál." (Podívejte se na videa a záznam komunikace po přistání).

Život v ústraní

Posádka Apolla 11 stojí před modelem lunárního vozítka v muzeu. Zleva Buzz

Posádka Apolla 11 stojí před modelem lunárního vozítka v muzeu. Zleva Buzz Aldrin, Neil Armstrong a Michael Collins.

Rok poté už ale agenturu NASA opouští, aby se stal vyučujícím na University of Cincinnati. Odmítal přitom nabídky na politickou kariéru, a tak se na rozdíl od bývalých astronautů Johna Glenna a Harrisona Schmitta nestal americkým senátorem. V roce 1986 se pak chvíli účastnil vyšetřování výbuchu, který zničil raketoplán Challenger.

Jedno z jeho mála veřejných vystoupení proběhlo při slyšení Kongresu proti úsporným plánům administrativy prezidenta Baracka Obamy, které se dotýkaly NASA.

Jeho rodina, s kterou žil v Cincinnati, vyjádřila naději, že by se mladí lidé na celém světě měli inspirovat jeho činy a posouvaly hranice a činili věci, které je přesahují.

"Až příště půjdete za jasné noci ven a uvidíte, jak se na vás Měsíc usmívá, vzpomeňte si na Neila Armstronga a vzdejte mu hold," uvedla podle Reuters rodina v prohlášení.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.