Evropská jižní observatoř slaví 50 let. Podíl na ní má i Česko

Je to na první pohled trochu paradoxní, že největší evropská observatoř stojí v Jižní Americe. Je to však dáno výbornými pozorovacími podmínkami, které patří k nejlepším na světě. Nyní tento celoevropský vesmírný projekt slaví 50 let od založení.

Plakát k 50. výročí založení Evropské jižní observatoře | foto: ESO

Evropská jižní observatoř (ESO) byla založena 5. října 1962. Stalo se to z iniciativy amerického astronoma německého původu Waltera Baadeho a jeho holandského kolegy světové pověsti Jana Oorta díky dohodě pěti významných astronomických zemí západní Evropy. Historii Evropské jižní observatoře shrnul Jiří Grygar v tomto článku.

Projekt ESO, který nyní tvoří komplex tří observatoří, v současné době sdružuje 15 zemí. Česká republika se připojila jako třináctý členský stát v roce 2007. Český program oslav včetně soutěží a prezentací můžete vidět zde.

Výroční vysílání

Právě  na  5. října 2012  připravila  ESO  pro světovou  veřejnost  živé vysílání na webu z nejvýkonnější astronomické observatoře světa na Cerro Paranal v chilské poušti Atacama.

Vysílání je doplněno o rozhovory s astronomy v ústředí ESO v Německu. Harmonogram pro webcast je k dispozici zde.

Přímý přenos probíhá na této stránce, kde se vám doslova otevřou dveře do zákulisí nejproduktivnější pozemní observatoře na světě.

Veřejnost může zasílat svoje otázky e-mailem na [e-mail] či přes Facebook a Twitter. Během webcastu budou také divákům pokládány kvízové otázky a za správné odpovědi budou moci získat propagační produkty ESO.

Zdroj: Astronomický ústav AV ČR

Česká stopa

V ESO pracovali od 70. let také čeští astronomové: exulanti Zdeněk Kvíz, pracovník observatoře v Ženevě a Sydney, a Luboš Kohoutek, který se stal astronomem Hvězdárny v Hamburku.

Dnes ESO využívají například vědci ze Stelárního oddělení a Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR. Přímo na místě pracují s dánským dalekohledem o průměru 1,54 metru. Zajímavé je i to, že dalekohled zmodernizovala firma ProjectSoft HK a.s. z Hradce Králové.

Cílem astronomů je studium meziplanetární hmoty v rámci projektu NEOSource. Dalším objektem zájmu jsou proměnné hvězdy, které se nacházejí například v nejbližších galaxiích, Magellanových oblacích.

Unikátní observatoř

Jak se uvádí na oficiálních stránkách ESO, v oblasti pouště Atacama v Chile má projekt tři unikátní observatoře světové úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor.

První pozorovací místo ESO je na 2 400 m vysoké hoře La Silla, ležící 600 km severně od Santiaga de Chile. Je vybaveno několika optickými dalekohledy s průměrem zrcadla do 3,6 m. Je zde i 3,5m dalekohled nové technologie NTT (New Technology Telescope), který znamenal průlom v konstrukci dalekohledů a jako první na světě byl vybaven aktivní optikou. Tvar primárního zrcadla je jemně korigován počítačem, což je technika vyvinutá v ESO, jež se v současné době využívá u většiny velkých dalekohledů světa. 3,6m dalekohled ESO je vybaven nejlepším přístrojem pro hledání extrasolárních planet. Je to spektrograf HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), jehož přesnost je bezkonkurenční.

Zatímco La Silla je stále druhou vědecky nejproduktivnější observatoří na zemském povrchu, Paranal se soustavou dalekohledů VLT (Very Large Telescope) v nadmořské výšce 2 600 m je vlajkovou lodí evropské astronomie. Paranal se nachází asi 130 km jižně od města Antofagasta v Chile, na pobřeží Tichého oceánu, 12 km směrem do vnitrozemí, a patří k nejsušším oblastem světa. Vědecká činnost tam začala v roce 1999.

Čtyřka obřích dalekohledů VLT

VLT je velmi unikátní zařízení využívající nejmodernější technologie. Nejde pouze o jeden dalekohled, ale o soustavu čtyř hlavních dalekohledů, kdy každý má primární zrcadlo o průměru 8,2 m. Jedním takovým dalekohledem byly při jednohodinové expozici pořízeny snímky velice slabých nebeských objektů, až do hvězdné velikosti 30 magnitud. To odpovídá objektům čtyřmiliardkrát slabším, než jsou tělesa viditelná prostým okem. Součástí VLT jsou také čtyři další 1,8m pomocné dalekohledy.

Observatoř Paranal v Chile

Nové dalekohledy

V současné době se plánuje další generace velkých dalekohledů, včetně Evropského extrémně velkého dalekohledu E-ELT, který bude mít průměr přes 39 metrů. Dalším krokem přesahujícím rámec projektu VLT je vybudování Evropského extrémně velkého dalekohledu pro viditelné světlo a infračervenou oblast (E-ELT s primárním zrcadlem třídy 40 metrů). E-ELT bude největším "okem do nebe" na světě. Stane se největším dalekohledem na světě pro viditelné světlo a blízkou infračervenou oblast.