Málokdo si dnes uvědomí, že formát MP3 vznikl jako řešení tehdejších technických limitů. V roce 1995 se velikost pevných disků nejčastěji udávala v MB, v domácnostech ještě nebylo zdaleka běžné ani vytáčené telefonní spojení s internetovou sítí a do představení první USB paměti (s dnes legrační kapacitou 8 MB) chybělo ještě pět let. Zvukové soubory s parametry hudebního CD tak byly pro počítač příliš velké, vždyť jedno album má 500 - 700 MB.
Zmenšení datové velikosti pouhým snižováním parametrů digitálního signálu - tedy vzorkovací frekvence a bitové hloubky - však vedlo k neakceptovatelné degradaci zvuku. Mnoho vědeckých týmů se tak snažilo vyvinout kompresní metodu, která dokáže výrazně snížit datovou náročnost hudebních souborů a zachovat přitom co nejvíce zvukové kvality. Největší úspěch měl Karlheinz Brandenburg a jeho tým na Fraunhoferově Institutu. Zjistili, že pro dosažení požadované úspory nestačí signál komprimovat matematickými metodami, ale musí se z něj některé zvukové informace vynechat. A tak vznikla „ztrátová komprese“.
Redakční test |
Jejich algoritmus ASPEC tak byl založený nejen na matematických algoritmech, ale také na psychoakustických modelech a metodě maskování. Lidské ucho má totiž určité nedokonalosti, kterých je možné využít - například jen omezeně vnímá tiché tóny následující po tónech hlasitých a ty je tak možno vynechat. Co a nakolik je možné vynechat, aniž by to ve zvuku příliš chybělo, zkoumal Brandenburg i pomocí poslechových testů. K ní si zvolil nahrávku Tom´s Dinner od Susanne Vega.
Výsledný formát komprese byl pojmenován MPEG1 Audio Layer3, původní příponu souboru .bit byla na základě ankety v rámci týmu nahrazena příponou .mp3. Jako „CD kvalita“ byl stanoven datový tok 128 kbit/s, kdy má MP3 oproti nekomprimovanému WAV se stejnými parametry zhruba jedenáctinový datový tok, výsledný soubor je tak zhruba 11x menší. Místo například 600 MB tak má celé album zhruba 55 MB.
Digitální muzika do kapsy
Díky tomu se hudba v akceptovatelné kvalitě vešla na tehdejší pevné disky a dala vzniknout kapesním přehrávačům s elektronickou pamětí, pro které se vžil název MP3 přehrávač. Prvním takovým byl Rio PMP300 od společnosti Diamond. Dodával se s 32 MB vestavěné paměti a slotem pro Smart Media karty. Ve vzpomínce mám i svůj první MP3 přehrávač - Thomson Lyra s 64MB Compact Flash kartou. Na ni se hudební soubory přenášely pomocí čtečky k počítači připojené paralelním rozhraním. Asi netřeba připomínat, že naplnit kartu trvalo desítky minut.
Redakční testHudební přehrávač do kapsy za 59 990 Kč  Přehrávač pro milionáře a zhýralé audiofily. AK-240 hraje skvěle |
Prodeje MP3 přehrávačů začaly oslabovat s rozšířením chytrých telefonů, které funkci přehrávače zastanou (hůře či lépe) také. Pohodlnost jediného zařízení tak nakonec empétrojky zcela převálcovala, podle průzkumu agentury NMS market Research používá svůj telefon k přehrávání hudby 88 procent náctiletých. Dnes se tak prodávají zejména přehrávače, které mají oproti chytrým telefonům specifické výhody.
„Kvůli tomu, že klasické přehrávače pomalu z trhu vytlačují veškerá multifunkční zařízení v čele s telefony, dostávají se do popředí zájmu především netradiční nebo specializovanější přehrávače,“ uvedla obsahová manažerka vyhledávače Heureka Alexandra Čermáková. „Nejoblíbenějším produktem minulého roku byl přehrávač Sony NWZ-273.“ Jde o vodotěsný přehrávač vestavěný ve sluchátkách, takže je vhodný na plavání, běh nebo jiné sporty. Jeho recenzi si můžete přečíst na serveru Rungo.cz.
Je čas jít dál
Je dobré si uvědomit, že v dnešní době pevných disků s kapacitami v řádech terabytů, elektronické paměti s desítkami gigabytů a vysokorychlostním internetem již není pro ztrátovou kompresi vážnější důvod. Takzvané bezztrátové komprese, například FLAC nebo ALAC, nabízí mnohem vyšší kvalitu zvuku při dnes snadno akceptovatelných datových objemech.
Výjimkou může být streamování hudby na chytré telefony přes mobilní sítě, kde by se u bezztrátové komprese rychle spotřeboval datový limit. Některé z nich však již nestreamují ve formátu MP3, ale pokročilejšímu AAC.
