Při hledání mimozemského života se noříme do hlubokého vesmíru, přitom by mohl být možná v naší sluneční soustavě, konkrétně na Saturnově měsíci Enceladu. Ten splňuje všechny předpoklady a astronomové aktuálně žijí objevem, když byl ve výtrysku ledu z Encelada detekována složitější organická hmota.
Šestý největší měsíc Saturnu měřící v průměru pět set kilometrů je pokryt jasnou vrstvou ledu. Krusta odráží většinu slunečního světla a na povrchu kvůli tomu panují extrémně nízké teploty kolem minus 180 °C.
Objev byl uskutečnen na základě analýzy dat ze sondy Cassini, která zkoumala měsíc od roku 2005 a zaměřovala se i na takzvaný kryovulkanismus. Jde o projevy energie podobné zemskému vulkanismu, ale vyvrhují se látky o nízkých teplotách. Na Enceladu je to směs ledu, vody a plynu. Právě v jedné z těchto erupcí zachytila Cassini vzorky.
Mimozemský oceán
Nutno zdůraznit, že veteránka Cassini, která loni v září skončila svou pouť v atmosféře Saturnu, objevila organickou hmotu již dříve. Byly to však jednoduché látky s nízkým obsahem uhlíku. Vzorky, jejichž analýza byla nyní zveřejněna, obsahují makromolekulární sloučeniny s řetězy o stovkách atomů. Když k tomu připočteme předpoklad vědců, že na měsíci je až třicet kilometrů hluboký kapalný oceán, máme „ideální“ místo pro život.
Na měsíci Saturnu je obří oceán. Je skrytý pod zmrzlým povrchem |
„Komplexní organické molekuly v kapalném oceánu činí z Encelada jediné známé místo mimo Zemi, které splňuje základní předpoklady pro život, jaký známe,“ říká geofyzik Christopher Glein.
Kromě vody a energie byste tu našli i možnosti k „výrobě potravy“. Loni jsme psali o tom, že vodík na Enceladu zřejmě vzniká kontaktem železitých silikátů s vodou. Takto vznikající vodík v zásaditém prostředí je častou potravou mikroorganismů žijících v oceánech, které ho mění na methan.
Milionová otázka zůstává s otazníkem
Ačkoli je povrch měsíce extrémně studený, na oceánském dně pravděpodobně existují horké prameny, které zapříčiňují i výtrysky hmoty. Teplo kolem těchto průduchů mohou organismy využít k tzv. chemosyntéze. I na Zemi tento proces využívají například bakterie, které nemají přístup ke slunečnímu světlu a nemohou proto fotosyntetizovat. Energii si berou z chemických reakcí poblíž tepelného zdroje.
Vhodné prostředí, voda, potrava - tyto indície naznačovaly, že život na Enceladu by nebyl žádné sci-fi. Ani nový objev ovšem záruku života nepřináší, stále může jít jen o výsledek chemické činnosti.
„S jistotou se zde odehrává komplexní organická chemie. Ale milionovou otázku, zda je na Enceladu skutečně život, ještě stále nezodpovíme,“ uzavírá v časopise Nature výzkumník Frank Postberg.
