Dálkově řízený člun třídy Harbor při zkouškách

Dálkově řízený člun třídy Harbor při zkouškách | foto: US Navy

Američané chtějí ozbrojené roboty i na moři. Zatím jen cvičí střelbu

  • 21
Americké námořnictvo vyzkoušelo poprvé ostrou střelbu z lodě, která se obejde bez posádky. Zatím jenom na cvičné cíle.

Bezpilotní letouny dnes zabíjí zcela běžně a ještě mnohem častěji slouží jako nepřímá podpora bojových jednotek, hlavně při průzkumu. Nyní roboti pomalu začínají dobývat i další živel, vodu. Americké námořnictvo na začátku listopadu poprvé vyzkoušelo, jak střílí lodě bez posádky.

Nejsou to zatím žádné přehnaně sofistikované stroje, v podstatě jde o dálkově řízené čluny o délce zhruba 11 metrů. Jejich operátor sedí na blízké větší lodi či na břehu. Na rozdíl od jiných "modelů" má ovšem k dispozici tlačítko, které uvede do chodu kulomet ráže 12,7 milimetru nebo vypustí jednu ze dvou malých řízených střel. Jde o upravené protiraketové rakety Spike izraelského původu (na projektu spolupracují USA a Izrael). Během prvních ostrých zkoušek lodě zasáhla loď těmito zbraněmi cíle na vzdálenost do 3,5 kilometru.

Na podobně krátké a spíše ještě kratší vzdálenosti by tyto lodě měly být používány i při operačním nasazení. Mají být totiž odpovědí na hrozbu útoků malých lodí naložených výbušninami, třeba se sebevražednou posádkou nebo výhledově i řízených na dálku, na velká válečná plavidla.

Takové útoky mohou způsobit značné poškození, jako tomu bylo třeba v případě poškození torpédoborce Cole v roce 2000. Přitom útočníky vyjdou velmi levně (tedy pokud mají dost ochotných sebevrahů). Rychlé čluny představují také velké nebezpečí v případě operací blízko břehů nepřítele.

Nenápadné plavidlo třídy Fleet v přístavu. Samozřejmě jde o neozbrojený exemplář, zachycený na pobřeží Marylandu v dubnu 2012.

V blízké budoucnosti amerického námořnictva se přitom počítá s několika třídami "robotických" lodí. Mají mít délku od tří metrů (X-Class) přes sedmimetrové nafukovací čluny (třída Harbor) a stejně velké ponorky (Snorkeler) až po třídu Fleet o délce 11 metrů.

Zástupci těchto tříd už jsou i v ověřovacím provozu, zatím však bez kulometů či raket. Počítá se s nimi především pro průzkum, boj proti ponorkám a odminování. Schopnost bojovat na hladině neměla takovou prioritu (pro milovníky vojenské hantýrky je zpráva k programu vývoje bezpilotních plavidel zde).

Časem však ponese zřejmě nějaké zbraně většina z nich. První zbraňové zkoušky provedl sice exemplář třídy Fleet, ale uvažuje se i o vyzbrojení menších "robotů" s výjimkou X-Class.

Zatím však není jasné, kdy americké námořnictvo přímo ozbrojené robotické lodě objedná nebo své stávající zbraněmi vybaví. Zdá se ovšem nevyhnutelné, že tomu tak bude. Roboti dnes do vojenského arzenálu patří a americké námořnictvo s nimi také počítá, i když v jejich zavádění do výzbroje bylo pomalejší než letectvo.

Navíc bezpilotní letouny za sebou mají delší vývoj. I v případě námořnictva platí, že schopnosti létajících robotů patrně ještě dlouho předčí schopnosti lodí bez posádky. Vždyť už za šest let by měl z letadlových lodí odstartovat neviditelný bezpilotní letoun X-47B, který za sebou má první letové zkoušky. Kolik v té době bude v námořnictvu bezpilotních lodí, či zda a čím budou vyzbrojeny, jasné zatím není.