Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Antonín Holý by slavil 80 let. Jeho práce léčí miliony, vynáší miliardy

  7:05aktualizováno  8:06
Prvního září uplynulo přesně 80 let od narození Antonína Holého. Práce jeho týmu z pražských Dejvic výrazně změnila medicínu, především léčbu nemoci AIDS.

Světoznámý chemik Antonín Holý se svými asistenty na snímku z února 2003 | foto:  David Neff, MAFRA

Kariéra zřejmě nejznámějšího českého vědce druhé poloviny 20. století Antonína Holého začala šťastným neúspěchem. Vystudoval s červeným diplomem chemii na Univerzitě Karlově, ale místo tam pro něj nebylo. V jeho prospěch hrál kýžený dělnický původ, někdo však udal, že se nesouhlasně vyjádřil k zásahu Sovětů proti maďarské revoluci v roce 1956.

Muž, který by se prvního září 2016 dožil 80 let, se díky tomu rychle dostal na místo, kde strávil vlastně celou svou kariéru - do Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), kde pracoval až do své smrti. Holého nadřízený z dejvického ústavu František Šorm naštěstí na politiku do té míry nedbal.

Cílevědomý, pracovitý a až nepříjemně náročný Holý si v ústavu vybudoval malé „království“, ze kterého začaly vycházet zajímavé výsledky. V roce 1976 se Holému podařilo navázat velmi úspěšnou spolupráci s belgickým virologem Erikem de Clercqem z univerzity v Lovani, která nikdy neskončila a vedla k objevu celé skupiny látek účinných proti virům (o nich jsme podrobněji psali v našem starším článku).

Rozsah tohoto úspěchu a tedy Holého odkaz je mimořádný nejen v českém měřítku. Jen tenofovir používají na celém světě miliony lidí v lécích proti HIV a žloutence typu B. Za licenční poplatky a patenty, které jsou výsledkem práce profesora Holého a jeho týmu, získává Holého domovský ústav od společnosti Gilead téměř dvě miliardy korun ročně - a celkově to bylo za posledních deset let více než deset miliard.

Patenty na léčebné využití dnes nejvýnosnější látky, tedy již zmíněného tenofoviru, vyprší sice už příští rok, ale i tak by měly licenční příjmy stále být zřejmě v řádu miliard. I proto, že ve Spojených státech byl nedávno schválen k prodeji lék s novou látkou odvozenou od tenofoviru.

Mimochodem část peněz směřovala i přímo k Antonínu Holému, jak upozornil před časem měsíčník Reportér. Nenápadný milionář ale podle spolupracovníků i rodiny existenci těchto peněz na svém účtu až do své smrti v létě roku 2012 nebral na vědomí.

Co nového se „vaří“ v Dejvicích

Ústav, kde býval Holý ředitelem, už několik let vede Zdeněk Hostomský, který do čela ústavu přišel po čtvrt století práce ve farmaceutických firmách (např. deset v managementu Pfizeru). Přesto má práce Antonína Holého a jeho původního týmu na dnešní podobu a chod ústavu samozřejmě rozhodující vliv.

Prostředky pomohly ústav významně rozšířit a nabrat významné vědce nejen z tuzemska. To vše by mohlo představovat zásobárnu nápadů - a možná i zajímavých zdrojů příjmů do budoucna. „Nejdůležitějším posláním našeho ústavu je základní výzkum. Přesto ale máme nyní asi devět programů, o kterých si myslíme, že povedou k zajímavým aplikacím. Nejdál jsme s chemicky modifikovanými peptidy, které by mohly fungovat při léčbě obezity a diabetu druhého typu. Zatím jsou přesvědčivě aktivní u zvířat, jak dopadnou u lidí, to se teprve ukáže,“ řekl ředitel ústavu Zdeněk Hostomský před pár dny.

Nadějně podle něj vypadají i neuroprotektivní látky a protoléčiva, například proti nádorovým či zánětlivým onemocněním, která ústav vyvíjí ve spolupráci s Johns Hopkins University v USA. Ústav má také program pro praktické využití vlastních velmi citlivých diagnostických metod. Nikdo nemůže racionálně předpokládat, že by se podařilo úspěch Holého skupiny zopakovat se vším všudy. Ale na druhou stranu, kdo by se odvážil říct, že se rozhodně nemůže opakovat?

Byl to obyčejný člověk, vzpomínají na Holého kolegové:

Oprava: Předchozí verze článku chybně uváděla fakultu prof. Holého.

Autoři: ,



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Jak ulovit patnáctku. Američané nabídli sto tisíc dolarů a marně čekali

MiG-15bis, se kterým ulétl severokorejský stíhač No Kum-sok do Jižní Koreje,...

Během korejské války chtěli Američané vypsáním vysoké finanční odměny zlákat některého z pilotů MiGu-15 k úletu na svou...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Další z rubriky

Dinosaurus „zrozený z exploze“ má jméno ekrixinatosaurus

Porovnání velikosti ekrixinatosaura a dospělého člověka. Tento rod patřil mezi...

Jižní kontinenty v období střední jury až nejsvrchnější křídy obývala zvláštní skupina dravých dinosaurů Aabelisauridní...

Trump zakázal slova „založeno na vědě“, „transgender“ nebo „diverzita“

Z rozpočtu CDC má prý zmizet spojení „založeno na vědě“

Trumpova administrativa předala americkému Centru pro kontrolu a prevenci chorob seznam zakázaných slov, která se...

Naši předci se za dob dinosaurů odvažovali ven jen v noci

Pohled na primáta tamarína vousatého (Saguinus imperator), opice z čeledi...

Nová studie potvrdila teorii, že druhohorní savci ožívali hlavně v noci. Až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy se...

Najdete na iDNES.cz