Na Šanghajském výstavišti, kde proběhla světová výstava Expo 2010, v těchto dnech představuje svou novou strategii v oblasti IT a zejména AI (Umělé inteligence) společnost Huawei. Firma tak ještě razantněji vstupuje na pole, kde zatím vládnou Nvidia, Qualcomm, Google a další „západní“ značky. Na domácí půdě se pak v rychle se rozvíjející kategorii AI utká s Baidu, Tencentem nebo Alibabou.
Zkratka AI se na konferenci zmiňuje snad ještě častěji než na jiných technologických veletrzích. Není to ovšem jen laciné skloňování poslední roky velmi oblíbeného klíčového slova. Celá konference je zaměřena na rozvoj AI a s tím spojené přínosy i problémy.
Podle zástupců společnosti bude do roku 2025 nějakým způsobem využívat umělou inteligenci přes 86 % podniků a organizací. Na druhou stranu, právě v tuto chvíli chybí podle místní obdoby sociální sítě LinkedIn (Maimai) jen v Číně pět milionů odborníků na AI. A to přesto, že vzdělávání v této oblasti v Číně běží několik let. I z tohoto důvodu například Huawei oznámil otevření nového speciálního vzdělávacího univerzitního programu pro budoucí AI experty.
Huawei v rámci aktuální strategie zaměřené na všudypřítomnou AI představil nové AI čipové sady řady Ascend s číselným označením 310 a 910. Určeny jsou pro IoT a všechny způsoby použití („all scenarios“). První procesor je postaven na 12nm technologii, druhý je zatím ve vývoji a bude 7nm. Oba byly založeny na architektuře Da Vinci.
Silnější čip Ascend 910 pro serverová řešení má být podle úřadujícího předsedy představenstva Erica Xu (v rámci firemní politiky nejvyšší představitelé pravidelně mění své pozice) dvakrát výkonnější než konkurenční model V100 od Nvidie. Toto prohlášení je samozřejmě nutné brát s rezervou i s ohledem na fakt, že samotný procesor ještě neexistuje a nelze jej tedy porovnat a uváděný vyšší výkon navíc nemusí podávat při všech způsobech použití.
Podle předběžné technické specifikace by měl Ascend 910 mít výkon až 256 teraFLOPS (při FP16 a 512 teraOPS) při maximální spotřebě 350 W. Pro srovnání, Nvidia Tesla V100 má maximálně 125 teraFLOPS při spotřebě 300 W, čip od Googlu TPU 2.0 dosáhne na 180 teraFLOPS.
Huawei navíc chystá výkon procesoru využít pro distribuci strojového učení (deep learning). Firma oznámila Ascend Cluster, který kombinuje 1024 čipů Ascend 910 pro vytvoření „učícího stroje“ s výkonem až 256 petaFLOPS. Jak samotný čip, tak i sestavený cluster by měly být uvedeny na trh v druhém čtvrtletí 2019. V rámci svých cloudových služeb (Cloud Enterprise Intelligence) bude Huawei nabízet nástroje a platformy pro vývojáře, aby mohli zjednodušit celý pracovní proces s nasazováním AI (tj. od modelů pro strojové učení až po spuštění systémů na lokálních strojích).
Specifikace čipu Ascend 310
Nízkoenergetický model 310 (SoC - System on Chip) je určen pro nositelnou elektroniku jako jsou chytré hodinky nebo sluchátka. Využití najde i v mobilních datacentrech, která jako „centrální mozek“ slouží pro zpracování informací v autonomních automobilech. Na Huawei Connect firma představila DMC 600, mobilní datacentrum osazené osmi procesory Ascend 310. Mezi prvními jej vyzkoušela automobilka Audi, která s Huawei dlouhodobě spolupracuje. Prototyp sestavy představila na modelu Audi Q7.
Systém je plně škálovatelný a v současnosti je schopen autonomního řízení na úrovních 3 a 4, přičemž stupeň 5 označuje již plně autonomní vůz do jakéhokoliv provozu. Stupeň 3 umožňuje řízení bez řidiče pouze v přesně vymezeném území (například firemní kampus, atd.) za výrobcem jasně daných podmínek.
Audi Q7 s autonomním systémem řízení na úrovni L3 až L4.
Mobilní datové centrum MDC 600 osazené čipy Ascend 310 použité pro autonomní řízení.
Dodejme, že plně autonomní auta by měla mimo jiné výrazně snížit počet nehod, protože za většinu nebezpečných situacích na silnici může řidič. Obřím přínosem by pak měl být uspořený čas pro řidiče i posádku, kteří se budou moci při jízdě věnovat prakticky čemukoliv. Huawei s mírnou nadsázkou nazývá takto získaný čas „dvacátou pátou hodinou pro člověka“.
Dohledová kamera vybavená čipem Ascend 310
Procesory Ascend 310 však firma montuje i do dohledových kamer, které tak mohou díky samoučícímu systému provádět analýzu obrazu rovnou a rychleji. Rozpoznají nejen věk zachycených lidí, ale další parametry jako je délka vlasů, typ postavy, oblečení, zda člověk něco drží v ruce, jak rychle se pohybuje. Centralizovaný systém pak dokáže každého jednotlivce na záběrech z různých kamer rozpoznat a sledovat odkudkoliv a kamkoliv.
Urychlí dopravu i příchod do práce
Bezpečnostní kamery jsou v Číně zejména ve velkých městech doslova všudypřítomné. Výkladní skříní společnosti Huawei je v tomto ohledu dvanáctimilionové město Šen-čen. Právě na něm Huawei předvádí své úspěchy. Jako jeden z příkladů výhod dohledu s pomocí umělé inteligence bývá marketingem firmy uváděn případ únosu holčičky, která byla vypátrána během pouhého dne a bez nutnosti výjezdu bezpečnostních složek. Vše se odehrálo jen před monitory bezpečnostních kamer, které únosce sledovaly - více v článku Policie ani nevyjela a unesené dítě našla.
Právě v Šen-čenu a ve městě Guandong nasadil Huawei AI v kombinaci se 4K dohledovými kamerami. Ve druhém jmenovaném městě kamery sledují provoz na vybraných 36 křižovatkách.
V daných místech se pak díky analýze dat (zaznamenané nehody, potenciálně rizikové situace, atd.) a následné optimalizaci řízení světelné signalizace snížil počet nehod o 15 % a doba potřebná k projetí dané křižovatky klesla o 24 %. Systém například sleduje počet chodců u přechodů na jednotlivých stranách křižovatky a podle toho reguluje semafory.
Nasazení AI v řízení dopravy pak podle Huawei přinese nejen úsporu času pro řidiče, ale i ve výsledku bude nutné i pro snížení ekologické zátěže velkoměst, kterou automobilová doprava pro aglomerace znamená. Počítá se například se sdílením plně autonomních aut, které povede ke snížení počtu vozů ve městě a tím i k lepší průjezdnosti.
Huawei testuje nasazení umělé inteligence i na letištích. Firma vyhodnotila přes 20 různých scénářů, pro které lze AI kamerové a další systémy nasadit v rámci urychlení bezpečnostních procesů, ale třeba i ve VIP salóncích pro identifikace konkrétních cestujících s různými stupni oprávnění pro vstup. AI čipy míří také do firemních kampusů, kde chytré kamery nahradí čipové systémy. Příchod do práce tak nebude zpomalen průchodem turniketu, ale systém rozpoznávání obličejů jednoduše informuje ostrahu pouze v případě, že se v davu bude blížit nepovolaný člověk. Následkem implementace AI firmy teoreticky ušetří například na zaměstnancích v ostraze.
Cenu čipů firma pochopitelně neoznámila, neplánuje je však ani samostatně prodávat třetím stranám. Lze ovšem očekávat, že v rámci kompletních řešení osazených novými čipsety nasadí takovou cenu, aby měla šanci dobýt trh.
Výrobce bude nabízet například akcelerační moduly a karty (Atlas 200, respektive 300) i již zmíněné mobilní datové centrum (MDC 600). V této souvislosti také zmiňme, že do roku 2025 chce Čína do 40 % mobilních telefonů místní výroby dodávat pouze vlastní čipy. Za tímto účelem stát investuje v přepočtu miliardy dolarů. Co to znamená pro stávající výrobce čipů, je zřejmé.
