Totální otevřenost mezi partnery není vhodná pro každého, varuje IBM

aktualizováno  17:47
Blockchain je známý především jako technologie, na které běží kryptoměny jako bitcoin a ethereum. Řada firem ale hledá, jak využít sdílené transparentní databáze v úplně jiných odvětvích, například v mezinárodní dopravě. O výhodách a nevýhodách blockchainu jsme se bavili s Jasonem Kelleym ze společnosti IBM.
Jason Kelley na přednášce v rámci konference IBM Think Prague v říjnu 2018

Jason Kelley na přednášce v rámci konference IBM Think Prague v říjnu 2018

„Vždycky, když přednáším, někdo mě vyfotí s tím snímkem,“ směje se Jason Kelley, a publikum se směje s ním. „Všem přijde ohromě vtipné, že já jako šéf blockchainových technologií IBM mám za sebou přeškrtnuté slovo Blockchain. Ale podle mne je důležité to říci: očekávání kolem blockchainu jsou šíleně přehnaná.“

Odkazuje tak třeba na fakt, že americkým společnostem stačilo, aby do svého jména přidaly slovo blockchain, a jejich hodnota na burze rázem vzrostla o desítky nebo dokonce stovky procent. Šlo to tak daleko, že počátkem roku 2018 americká Komise pro kontrolu cenných papírů SEC vydala neformální varování před firmami, které se tváří, že „dělají blockchain“, ale jde jen o kosmetickou úpravu bez skutečného technologického zázemí.

Co je to blockchain?

Blockchain je sdílená databáze (“ledger“), která je díky využití kryptografie dokonale transparentní. Nikdo nemůže zpětně přepsat část databáze, aniž by se o tom ostatní nedozvěděli. Nelze tedy například zpětně falšovat údaje o již proběhlých transakcích. Databáze je uložena v řadě na sebe navazujících „bloků“, které ověřeny a poté nevratně zapojeny do „řetězu“.

Blockchain se dostal do popředí zájmu především díky úspěchu bitcoinu a dalších kryptoměn. Řada odborníků se ale domnívá, že kryptoměny a tokeny jsou jen jednou z mnoha aplikací technologie blockchain. Patří mezi ně i Jason Kelley, se kterým jsme se bavili především o tom, jak funguje neveřejný blockchain.

Blockchain je hype, ale může být užitečný

O blockchainu se často mluví jen teoreticky. Proč existuje tak málo příkladů, na kterých se dá ukázat užitečnost blockchainu? Nebo proč je lidé neznají?
To je dobrá otázka. Novou technologii často předcházejí přehnaná očekávání, humbuk, hype. Já radím lidem, aby se snažili dohlédnout za tato přehnaná očekávání. Kdybych se vás zeptal, jestli znáte pět firem, které se zabývají umělou inteligencí, které byste jmenoval?

Jason Kelley

General Manager, Blockchain Services at IBM

Jason Kelley

Řekl bych, že by stačilo vyjmenovat pět největších softwarových firem, každá má nějaké své AI projekty.
A úplně stejně je to s blockchainem. Všechny technologické firmy mluví o tom, jak se zabývají IoT, AI, RPA (robotická automatizace výrobního procesu, pozn. red.) a do značné míry je to marketing. Ne vždycky to ale je jenom marketing. Máme více než pět stovek klientů, se kterými jsme konzultovali, jak mohou zapojit blockchain ve svůj prospěch.

Většinou se mne klient ptá: Kde v tom blockchainu najdu výsledky, které pro mne mají reálnou hodnotu? Jak mi blockchain pomůže? To je ta základní otázka. Zároveň tu panují určité obavy, protože věci jdou kupředu opravdu rychle, asi třikrát rychleji než v případě komercionalizace internetu.

Proto si myslím, že firmy docela tlačí na pilu. Chtějí zůstat konkurenceschopné. To má na ta přehnaná očekávání také vliv.

Všiml jsem si, že prakticky vůbec nemluvíte o bitcoinu a jen výjimečně o tokenech a kryptoměnách. Je v tom záměr? Snažíte se v představách publika odvázat blockchain od bitcoinu?
Ano, tak trochu. To, o čem mluvím, je „permission blockchain“ (neveřejný blockchain), a tak nechci zabředávat do veřejného blockchainu. Chci se soustředit na to, co je důležité pro firmy a jejich růst, a tak se obvykle vyhýbám debatě o kryptoměnách, protože to je úplně jiná debata.

Tokenizace, což je podstatou kryptoměn, je samozřejmě nesmírně zajímavá a slibná technologie. Má cenu se o tom bavit. Ale pro řadu lidí jsou kryptoměny to jediné, co si spojí s blockchainem. Proto se snažím spíše ukázat možnosti blockchainu jako takového. Chci, aby lidé rozuměli blockchainu. Bitcoin je pak jedno konkrétní využití blockchainové technologie.

IBM zdůrazňuje, že Bitcoin je jen jedna z aplikací blockchainu:

Osobní důvěra na globální úrovni

Jak byste definoval blockchain? Co je jeho samotná podstata?
Důvěryhodné ověřitelné transakce zapsané do sdílené databáze (shared ledger). Co to znamená, že je transakce důvěryhodná? Co to vůbec je důvěra?

Nejlepší je představit si, že existují jen dva lidé. Vy a já, dva sousedé. Já chovám kuřata a vy máte včelí úl. Nemáme problém spolu obchodovat, plně si věříme. Nemám pochybnost o tom, že když vám dám pět kuřat, dostanu za to od vás odpovídající množství medu. A vy nemáte pochyby o tom, že moje kuřata jsou kvalitní a zdravá. Teď si představme, že už nejsme sami, ale žijeme ve městě. Najednou je obtížné mít obchodní vztahy založené jen na sousedské důvěře. A teď si představte, že chcete obchodovat mezinárodně, globálně. Jak zajistit, abychom si i na globální úrovni mohli věřit tak, jako si věří dva sousedé?

Zapomeňme teď na technologické řešení. Zkusme si představit, že existuje ohromná kniha, které všichni věříme a kterou nikdo nemůže falešně upravit. Myslím, že pokud bychom té knize mohli věřit, tak bychom si mohli věřit navzájem, jako si věří sousedé.

Takže teď jde jen o to, jak vytvořit takovou knihu (ledger). V realitě to samozřejmě nemůže být fyzická kniha, ale kniha digitální. Sdílená databáze, které říkáme blockchain. Ta zajišťuje, že si můžeme věřit.

Mluvím teď o neveřejném blockchainu. Nelze do něj tedy přistupovat anonymně. Přistupují do něj jen pozvané, známé entity. Tak je zachována důvěra ve sdílená data. A nyní můžeme sdílet informace po celé zeměkouli, jako kdybychom bydleli v jedné ulici, a se stejnou nebo podobnou mírou důvěryhodnosti.

Před tím, než se na scéně objevil blockchain, se tato důvěra řešila prostřednictvím nějaké centrální autority, třeba banky, státu nebo profesní organizace. Prostředníka, kterému všechny strany důvěřovaly. V čem je tedy výhoda blockchainu oproti takovému prostředníkovi?
Problém s prostředníky je, že se brzy začnou množit. Možná začnete jedním prostředníkem, ale brzy budete potřebovat další. Třeba obchodujete s nějakým zbožím, které podléhá certifikaci, musíte řešit clo, regulace, daně, pojišťovny, půjčky a než se nadějete, máte deset prostředníků, všude právníky, a musíte vždy zajistit, že si navzájem věří tito prostředníci. Je to nesmírně náročné na byrokracii.

Nadšení, ale i kritika

IBM není jediná firma, která se pokouší o zapojení blockchainu do mezinárodní dopravy, je ale rozhodně nejznámější. Konečně očividně smysluplné využití blockchainu. Některými sliby, například „zkrácením cesty až o 40 % času“, si ale vysloužili kritiku odborníků z oboru.

„Nepochybuji o tom, že to, co dělají IBM a Maersk, bude dlouhodobě úspěšné,“ říká Brian Glick ze společnosti Chain.io. Ale je tu podle něj nebezpečí, že se z jednoho pečlivě vybraného příkladu dělá obecný trend nebo průměr, což zbytečně nadsazuje očekávání zákazníků. „I desetiprocentní nebo dvacetiprocentní úspora by byl úžasný úspěch.“

Příkladem může být blockchainové řešení TradeLens, které jsme vyzkoušeli s dopravní společností Maersk a do kterého jsme zapojili desítky dalších organizací. Ukážeme si to na příkladu zásilky sazenic z Keni do Rotterdamu. Taková jedna zásilka obvykle znamená 200 papírových dokumentů od desítek různých firem a institucí: obchodníci, dopravci, celníci, regulátoři, přístavy atd. Nám se to díky blockchainovému řešení, do kterého měli přístup všichni klíčoví aktéři, podařilo ten počet snížit na dvacet dokumentů. O devadesát procent méně papíru. A tam nejde jen o ty papírové dokumenty, ale i o tu lidskou práci, která je za nimi. Tam je ohromná příležitost.

Společný projekt IBM a Maersk využil blockchainovou technologii v dopravě:

Permissioned blockchain

V tzv. neveřejném blockchainu neexistuje anonymita, pouze ověření a neanonymní (permissioned) uživatelé mohou přidávat záznamy do sdílené databáze.

Blockchainová technologie ale zajišťuje, že nikdo nemůže databázi upravit bez vědomí ostatních.

Každá transakce či změna databáze je navždy zaznamenána, protože je součástí knihy (ledger) a nemůže být zpětně změněna nebo smazána.

Proč je důležité, aby měl do blockchainu přístup jen někdo? Proč to musí být neveřejný blockchain?
Pro některé aplikace nemusí, ale jinde je to klíčové. Třeba některé firmy chtějí jednat jen s konkrétními prověřenými firmami a autoritami. V tom je krása toho neveřejného blockchainu (permissioned blockchain), vzájemné povědomí o ostatních účastnících. Vzájemná znalost a vzájemná shoda, která pramení z důvěry, ale také z transparence.

V tomto neveřejném blockchainu nelze udělat nějakou transakci anonymně. Každá transakce má svého autora, kterého ostatní znají. A blockchain zajistí, že nikdo nemůže něco upravit nebo smazat, aniž by nebylo možné dohledat, kdo to udělal a kdy.

V tom je síla tohoto řešení. Nikdo nemůže smazat nějaký záznam a předstírat, že tam nikdy nebyl. Všichni, kdo se účastní této výměny informací v rámci neveřejného blockchainu, se mohou podívat na historii všech změn.

Takže naprostá transparence. Není to pro některé společnosti nepřijatelné? Vždyť firmy si často chtějí zachovat nějaké obchodní tajemství nebo třeba jen chtějí skrýt nějaké své omyly. Stane se vám, že když si firma uvědomí, jak transparentní blockchain ze své podstaty je, tak po něm přestane toužit? Je pro někoho blockchain nevhodný právě proto, že má co skrývat?
Nemohu říci, že jsem to zažil u konkrétních klientů. Ale jsou některá odvětví, která si přesně toto uvědomila. Že třeba skupina firem zjistí, že vlastně nemají zájem na tom, aby byla výměna informací úplná a transparentní. To je realita.

Považuji to za součást toho dobrodružství. Myslím si totiž, že i takové úvahy jsou potřebné. Je lepší zjistit hned na začátku, že pro vás blockchain není to správné řešení, než to zjistit poté, co jste vynaložili čas na jeho implementaci.

Jaké jsou vaše oblíbené příklady využití neveřejného blockchainu?
Obvykle nejčastěji cituji we.trade, Maersk a Walmart, protože jsou to velké a známé firmy. A také je na nich pěkně vidět, o jaká odvětví jde, o finance, distribuci, mezinárodní obchod. Tam jsou ty úspory a výhody na první pohled zřejmé.

Takto využívá řetězec Walmart blockchain ke kontrole původu jídla:

V USA a Asii se také často setkáváme s tím, že se o blockchain zajímají mediální společnosti, především v rámci ochrany autorských práv. Hledají, jak ochránit digitální média a prokázat jejich autentičnost. Jak zajistit ochranu práv tvůrců ve světě, kde kdokoli může tvořit obsah, na který zase navazuje další obsah. Pokud by bylo možné tento obsah proměnit ve zboží a původní autoři by mohli být za svou práci odměněni automaticky, byla by to velká věc.

Řeší se to hlavně u hudby, ale týká se to veškerého digitálního obsahu. Je tam velký potenciál. Možnost mikroplateb za zhlédnutí, možností sdílení nákladů, možnost rozdělení odměny mezi různé tvůrce. Je to nesmírně lákavé. Existují statky, které se velmi těžké dělí, ale blockchain by umožnil sdílení nákladů i zisků z těchto statků.

Blockchain se přímo nabízí pro uchovávání informací vzešlých z různých IoT zařízení. Jaká byla teplota v tomto kamionu včera v 11:30? Kde se v tu dobu ten kamion nacházel? Kdo ověřil, že to jídlo, které kamion přepravuje, odpovídá normám? Všude se můžete přes konkrétní data dostat až na dřeň.

Ten příklad s dopravou je výmluvný. Hned mě ale napadlo, že digitální stopa se nemusí shodovat s realitou. Pokud všichni po cestě potvrdí, že jsou v bedně sazenice tulipánů, aniž tu bednu otevřou, tak mohou být informace sice chráněné proti neautorizované změně, ale co je to platné, když jsou ty informace chybné? Pořád můžete lhát.
Ale na té lži by se museli podílet všichni účastníci toho neveřejného blockchainu.

Ne nezbytně. Lhát může jen někdo na začátku, a ostatní už pak některá data nemají možnost ověřit. Třeba teplotu při přepravě nebo původ diamantu. Prostě ten diamant na začátku někdo zamění za jiný a další účastníci už nemají šanci to zjistit.
Řekl bych, že je to jako se vším. Pokud je tam lidský faktor, tak je tam příležitost pro podvody. Vždy lze najít skulinu v systému důvěry. Jestli nějakému systému bezmezně důvěřujete, budete mít vždycky problém. Hledat 100% bezpečný systém je utopie. Místo toho vždy hledáme, jak udělat systém bezpečnější, jak postavit jeho základy tak, aby byl důvěryhodnější.

Jason Kelley

Jason Kelley varuje, že firmy často hledají, jak blockchain zapojit, aniž mají jasno v tom, co by jim vlastně blockchain mohl přinést nebo jak vůbec v principu funguje jejich podnikání...

Aby bylo možné pochopit, kde jsou slabiny systému, je napřed potřeba porozumět principům jeho fungování. Když někdo říká, že nějaký systém nelze hacknout, tak mu zjevně nerozumí a čeká jej nepříjemné překvapení. Proto já říkám, že neveřejný blockchain je bezpečnější a transparentnější než jakékoli jiné dosud dostupné řešení. Ale stále se chceme zlepšovat.

Co musíte klientům, kteří mají o blockchain zájem, nejčastěji vysvětlovat?
Nejčastěji se ptají, jak mohou blockchain implementovat do svého podnikání. Jak začít. Kde začít. Ale podle mého to není ideální otázka. Spíše je vedu k tomu, abychom se zamýšleli nad tím, jaký to může mít dopad na jejich činnost, na jejich podnikání. Co může skutečně proměnit vaše podnikání?

Rád jsem u těch momentů, kdy si klient uvědomí: „Aha, já sice nabízím hypotéky, ale v podstatě jsem společnost pracující s daty. Mým zbožím jsou data.“ V tu chvíli se můžeme někam dostat, můžeme hledat technologii, která jim pomůže docílit toho, o co v jejich odvětví skutečně jde.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili video.


Autor:

Nejčtenější

První mezihvězdné těleso může být sluneční plachetnicí

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První objekt od jiné hvězdy zachycený pozemskými teleskopy by podle naměřených parametrů mohl být sluneční plachetnicí,...

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Další z rubriky

Proč Češi nečtou? Většina si dělá názor bez znalosti faktů, ukázala studie

Proč lidé (ne)čtou

Nová studie ukazuje, že lidé, především mladí lidé, už téměř nečtou. Ale to jim nebrání v tom, aby se na sociálních...

Čína unesla část mezinárodního internetového provozu, chybou Nigerijců

Čínská vlajka před budovou firmy Google v Pekingu

V noci na dnešek se řada uživatelů ve Spojených státech i jinde musela vypořádat se nebývalým zpožděním služeb od...

Tipy na weby: ke správné češtině zábavnou formou či informace o jídle

Ilustrační foto

Web Moječeština.cz je tu pro všechny, kteří se nejen chtějí mateřský jazyk nabiflovat, ale především ho pochopit....

Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova
Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova

Paní Jana si ve svém životě prožila mnoho těžkých chvil. Příběh dvakrát rozvedené samoživitelky tří dětí by vydal na několikadílný román. Ačkoliv poslední rok nebyl pro paní Janu jednoduchý, potkalo ji i štěstí splnil se jí její velký sen. V soutěži společnosti Wüstenrot totiž vyhrála hlavní cenu – novou kuchyni v hodnotě 150 000 Kč. Konečně to tedy vypadá, že už se blýská na lepší časy. A že to bylo potřeba…

Najdete na iDNES.cz