Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Úpadek britského námořnictva: bez protilodních střel a bojových letounů

aktualizováno 
Námořnictvo Jejího veličenstva dnes trpí akutním nedostatkem plavidel. Mnohé úkoly jsou již nad síly kdysi nejmocnějšího loďstva všech oceánů.

HMS Dragon, torpédoborec Type 45 | foto: Open Government Licence v3.0

Dva roky prázdnin a minimálních bojových kapacit

Dnešní Královské námořnictvo (Royal Navy) s celkovým počtem 77 lodí je jen stínem své někdejší slávy. Pouze 19 lodí lze přitom klasifikovat jako hladinové válečné lodě. Je to šest moderních torpédoborců Type 45 (třída Daring) a 13 stárnoucích fregat Type 23 (třída Duke).

Flotilu doplňuje 12 jaderných ponorek v podobě čtyř zástupců raketonosné třídy Vanguard, tří starších útočných ponorek třídy Trafalgar a tří novějších útočných ponorek třídy Astute.

Vzhledem k tomu, že minimálně 50 % plavidel se nachází vždy v docích, je Royal Navy na absolutní hranici schopnosti plnit úkoly deklarované v Národní bezpečnostní strategii 2015.

Nízký počet lodí ovšem není jediný problém. Britská admiralita musí od roku 2018 překlenout minimálně dvouleté období, během kterého bude námořnictvo postrádat dvě kritické platformy. Vrtulníkové výsadkové/letadlové lodě a protilodní střely.

Vrtulníková výsadková loď HMS Ocean byla do služby zavedena v roce 1998 a v současnosti jde o vlajkovou loď britského námořnictva. V letech 2013-14 prošla modernizací za 68 milionů liber (dvě miliardy korun) a hned na to byl oznámen plán pro její vyřazení ze služby v roce 2018 z důvodu úsporných opatření.

Video: HMS Ocean

I když jde při dnešní nutnosti námořnictva bojovat o každou libru o ne zcela nerozumný krok, načasování nemohlo být horší.

Po vyřazení zůstanou Královskému námořnictvu jen dvě výsadkové lodě třídy Albion, které však pojmou maximálně dva až tři vrtulníky. V Royal Fleet Auxiliary, podpůrné složce Královského námořnictva, pak zůstanou ještě tři výsadkové dokové lodě třídy Bay (jeden až dva vrtulníky).

Historicky největší letadlová loď královského námořnictva, HMS Queen Elizabeth, bude do aktivní služby uvedena až v roce 2020, což vytváří minimálně dvouleté okno, během kterého bude Spojené království připraveno o letecký prvek svých námořních sil.

Otazník se také vznáší nad zavedením očekávaných víceúčelových letounů F-35B, které mají z HMS Queen Elizabeth operovat.

Každá ze dvou plánovaných lodí stejnojmenné třídy (druhou bude HMS Prince of Wales) má mít na palubě pouze 12 až 24 kusů F-35B, i když loď podobné velikosti (výtlak 70 600 tun) má kapacitu až pro 48 letadel.

Prvních 42 strojů F-35B vstoupí do Royal Navy do roku 2023, takže do skutečně operačního stavu se britské letadlové lodě mohou dostat až v polovině dvacátých let.

Video: Letadlová loď HMS Queen Elizabeth

Druhým a možná ještě vážnějším nedostatkem, je vypršení životnosti protilodních střel GWS 60 Harpoon Block 1C v roce 2018 a lehkých protilodních vrtulníkových střel Sea Skua v březnu letošního roku. Ač to může znít neuvěřitelně, královské námořnictvo nebude mít až do roku 2020 schopnost boje proti hladinovým plavidlům na střední až delší vzdálenost a bude moci spoléhat jen na námořní kanony ráže 113 mm s dosahem 27,5 km.

Až v roce 2020 budou zavedeny lehké protilodní střely Sea Venom (30 kg hlavice a dosah 20 km) a Martlet (3 kg hlavice a dosah 5 km), obě odpalované z vrtulníků. Námořnictvo však bude stále postrádat těžší protilodní střely.

Mezi potenciální adepty na nové střely patří například norská NSM (Naval Strike Missile) s 410kg hlavicí a 185km dosahem. V březnu 2017 začaly Spojené království a Francie s programem FC/ASW (Future Cruise/Anti-Ship Weapon), který však konkrétní produkt nabídne až v roce 2030.

Zajímavou možností by mohla být i nová americká protilodní střela AGM-158C LRASM (Long Range Anti-Ship Missle). S cenou až milion dolarů za kus bude LRASM pravděpodobně mimo rozpočtové možností královského námořnictva.

Právě rozpočtové škrty jsou hlavní příčinou potíží, se kterými se admiralita řadu let potýká. Zatímco v roce 1988 dávala Velká Británie na obranu 4,1 % HDP, v roce 2016 šlo o 2 % a někteří navíc tvrdí (například think tank International Institute for Strategic Studies), že tomu tak bylo jen díky „kreativnímu“ účetnictví ministerstva obrany.

I přes to, že Velká Británie disponuje pátým největším obranným rozpočtem ze všech zemí a v roce 2016 šlo o 44,8 miliardy liber (1,3 bilionu korun), zdá se, že vynaložené peníze mají jen malý efekt. Konkrétně námořnictvo (a nejen to) je zmítané nedostatkem personálu, lodí, munice a náhradních dílů. V souvislosti s nízkým počtem plavidel jde o nepříjemnou kombinaci znemožňující plné nasazení.

Kvůli probíhajícím opravám na začátku roku 2017 například na moři celý jeden týden nebyla jediná britská útočná ponorka. Velkou výzvou bude i vytvoření eskortní flotily pro letadlové lodě, která by se měla skládat ze tří až čtyř fregat či torpédoborců, ponorky a zásobovacích lodí. Pokud budeme počítat s tím, že necelá polovina (devět plavidel) britských válečných lodí bude v docích a k dispozici bude deset lodí, eskortní flotila bude tvořit 30 až 40 % všech hladinových válečných lodí.

Další příklad ukazující tristní situaci britských námořních sil je z roku 2014. Loď ruského námořnictva se přiblížila na 30 mil od skotských břehů a nejbližší dostupná britská válečná loď se nacházela až na jihu Anglie v Portsmouthu. Trvalo 24 hodin, než se dostala k ruské lodi a eskortovala ji z britských vod.

Ještě horší situace nastala v jižním Atlantiku na přelomu let 2015 a 2016. Poprvé za 34 let nebyla v regionu kvůli nedostatku námořníků jediná britská válečná loď, která by chránila Falklandské ostrovy.

Nejistá budoucnost

Reakcí na rostoucí nejistotu kolem budoucnosti námořnictva bylo vydání dokumentu National Shipbuilding Strategy, který se snaží oslovit problém nedostatku válečných lodí. Kromě potvrzení nákupu osmi fregat Type 26 chce admiralita prosadit vývoj a stavbu pěti lehčích plavidel skrývajících se pod označením Type 31.

Má jít o lehce vyzbrojené fregaty či korvety, které budou hlídkovat na námořních trasách, kde není potřeba přítomnosti těžce vyzbrojených fregat a torpédoborců. Konkrétní design nových lodí nebyl rozhodnut.

Fotogalerie

Vzhledem k šibeničnímu termínu jejich zavedení do služby (2023) a nízké ceně 230 milionů liber (6,7 miliardy korun) existuje mezi odborníky skepse o tom, zda se tyto parametry skutečně podaří naplnit.

Z předchozích řádků vyplývá, že královskému námořnictvu chybí především dostatečně průbojné vedení, které by dokázalo odolat politickým tlakům na snižování rozpočtu a stejně tak má značný problém se středně a dlouhodobým plánováním. Kombinace těchto faktorů způsobuje, že námořnictvo bude minimálně dva roky postrádat kritické kapacity v podobě vrtulníkových výsadkových/letadlových lodí a protilodních střel.

Jestli se námořním lordům a účetním ve Whitehallu podaří zvrátit úpadek kdysi nejmocnějšího světového námořnictva, je však nejisté, i když současné koncepční dokumenty britské vlády slibují zastavení dalších rozpočtových škrtů.

Zda tento sentiment zůstane zachován i během budoucích jednání o brexitu, které se nepochybně dotknou i britské ekonomiky, bude zásadním faktorem rozhodujícím o budoucnosti Royal Navy.

Zdroj: Jane´s, UK Defence Journal, Reuters

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Jak Jindra bombardoval ruského generála a ten ho za to ještě pochválil

Letec Otto Jindra v pilotním kokpitu pozorovacího letounu

S výročím vzniku Československa si zpravidla připomínáme legionáře, kteří bojovali za svou budoucí vlast. Nesmíme však...

Zatkl prvního válečného zločince, exhumoval tisíce těl. Náš člověk v Haagu

Vladimír Dzuro, kriminalista a vyšetřovatel válečných zločinů spáchaných během...

Vladimír Dzuro byl od druhé světové války prvním kriminalistou na světě, který musel řešit proces zatýkání válečného...

Co všechno špioni pro pražskou rozvědku Američanům ukradli, dodnes nevíme

(ilustrační snímek)

Ještě rok před sametovou revolucí dodával agent Richard československé rozvědce ty nejtajnější informace nejen o...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.