Čínská televize oznámila, že sonda Čchang-e 4 (Chang’e-4) se dotkla povrchu Měsíce ve 10:26 tamního času. Jde o první „kontrolované přistání“ na straně Měsíce, která je kvůli rotaci této oběžnice vždy odvrácena od Země.
Přistání s rozmyslem
Čchang-e 4, pojmenovaná podle bohyně Měsíce z čínské mytologie, odstartovala z kosmodromu Si-čchang 7. prosince. O pět dní později dorazila na oběžnou dráhu Měsíce, kde několik týdnů obíhala.
Už v květnu 2018 se na místo vydala komunikační družice Queqiao, která má v popisu práce zprostředkovat komunikaci mezi sondou na odvrácené straně Měsíce a Zemí. Přímé rádiové spojení je nemožné.
Číňané proto vyslali „komunikační“ sondu do speciálního „libračního bodu L2“, respektive na orbitu kolem tohoto bodu. Tak má sonda na dohled neustále jak odvrácenou stranu Měsíce, tak Zemi. Může tedy zprostředkovat komunikaci mezi oběma body.
Mise Čchang-e 4 navazuje na sondu Čchang-e 3, která v roce 2013 přistála na povrchu Měsíce.
Zpráva čínské státní televize o přistání (anglicky):
Minerální i biologický výzkum
Sonda Čchang-e 4 bude zkoumat strukturu a minerální složení terénu. Mezi hlavní cíle mise patří astronomický výzkum nízkofrekvenčních signálů zachytitelných z odvrácené strany Měsíce nebo povrchový minerální výzkum oblasti. Sonda pro tyto účely dopravila na Měsíc vozítko. Analýzu minerálů provede přímo na místě.
Na palubě sondy jsou podle dřívějších zpráv i semínka rostlin. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřením prostředí v podmínkách nízké gravitace.
Bioexperiment navrhlo 28 čínských univerzit. Sestává z hliníkového válce, který obsahuje vodu, výživné látky a vzduch. Výzkumníci budou na dálku sledovat, zda v tomto prostředí na Měsíci vzejdou semínka.
„Budeme udržovat teplotu v rozmezí 1 až 30 stupňů Celsia a máme pod dohledem i vlhkost. Pomocí trubice zavádíme do válce přirozené sluneční světlo,“ uvedli autoři experimentu pro čínskou státní tiskovou agenturu v dubnu 2018.
Čína chce být velkým hráčem ve vesmírném programu
Průkopnické přistání demonstruje čínské ambice na poli vesmírného průzkumu. V roce 2013 se sonda Čchang-e 3 stala první, která přistála na Měsíci od sovětské Luny 24 v roce 1976.
Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.
V porovnání s americkou vesmírnou agenturou NASA nebo evropskou ESA jsou Číňané obvykle ve svých vyjádřeních o chystaných projektech relativně struční. O řadě projektů se tak veřejnost dozvídá až zpětně po jejich završení, úspěšném či neúspěšném.
Čína je velmi aktivní i v dalších oblastech vesmírného programu. V roce 2018 Čínská vesmírná agentura vyslala na oběžnou dráhu 38 raket. Poprvé tak překonala Spojené státy, které minulý rok vyslaly na orbitu 30 raket.
Technicky obtížné přistání na odvrácené straně Měsíce tak může pro Čínu sloužit jako další symbolický milník. „Tato vesmírná mise ukazuje, že Čína už v oblasti vesmírných letů dosáhla světové úrovně,“ uvedl Zhu Menghua z Macau University of Science and Technology, který na čínském programu spolupracuje. „My Číňané jsme dokázali něco, co se Američané ani neodvážili zkusit.“
Takto vypadá první fotografie z povrchu odvrácené strany Měsíce:
Aktualizace: Do článku jsme doplnili podrobnosti o výzkumných cílech a o čínském vesmírném programu. Doplnili jsme fotografie a popsali rádiovou komunikaci. Rozšířili jsme popis mise a její historie. Doplnili jsme citace a video.