Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Evropa vypustila druhou družici systému, který má hlídat Zemi

aktualizováno 
Projekt Copernicus je určen pro sledování životního prostředí a zajišťování civilní bezpečnosti. K tomu má využívat data získaná z družic Sentinel (Ochránce), které postupně putují na oběžnou dráhu. Tento týden se do vesmíru dostala druhá, která má na starosti snímkování povrchu Země.

Ilustrace rozkládání slunečních panelů na družici Sentinel-2A. | foto: ESA

Evropská kosmická agentura (ESA) tento týden vypustila družici Sentinel-2A. Z kosmické základny ve městě Kourou ve Francouzské Guyaně ji na oběžnou dráhu vynesla raketa Vega. Let trval zhruba 55 minut. Více než tunu vážící těleso má za úkol má snímat ve vysokém rozlišení povrch země v třinácti oblastech spektra včetně viditelného nebo infračerveného.

Fotogalerie

Získaná data pomohou vytvořit například mapu, která může ukázat množství vody nebo třeba chlorofylu. Navíc data z družice Sentinel-2 naleznou uplatnění při monitorování katastrof a následném řízení humanitární pomoci.

První družice řady Sentinel vyrazila do kosmu už na počátku dubna loňského roku. Letos vypustí ESA ještě Sentinel-3A, který se zaměří mimo jiné na měření teploty. V příštím roce budou následovat Sentinely 1B a 2B, které budou spolupracovat se svými dříve vypuštěnými protějšky.

Evropská unie a ESA hodlají do roku 2021 na projekt Copernicus vynaložit zhruba šest miliard eur (163 miliard Kč).

Projekt může například pomoci politikům při přípravě legislativy týkající se životního prostředí nebo usnadnit reakci na přírodní katastrofy. Družice by měly monitorovat také růst velkých měst. Získaná data budou dostupná i podnikatelům, zemědělcům či vědcům.

Copernicus je jedním ze dvou klíčových vesmírných programů Evropské unie. Cílem programu je vybudovat evropský systém pro pozorování Země z vesmíru a zlepšit monitorování klimatických změn či přírodních katastrof a pomoci chránit životní prostředí i lidské životy.

Druhým je satelitní navigační systém Galileo, jehož administrativní centrum je v Praze.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.