Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Evropa vypustila druhou družici systému, který má hlídat Zemi

aktualizováno 
Projekt Copernicus je určen pro sledování životního prostředí a zajišťování civilní bezpečnosti. K tomu má využívat data získaná z družic Sentinel (Ochránce), které postupně putují na oběžnou dráhu. Tento týden se do vesmíru dostala druhá, která má na starosti snímkování povrchu Země.

Ilustrace rozkládání slunečních panelů na družici Sentinel-2A. | foto: ESA

Evropská kosmická agentura (ESA) tento týden vypustila družici Sentinel-2A. Z kosmické základny ve městě Kourou ve Francouzské Guyaně ji na oběžnou dráhu vynesla raketa Vega. Let trval zhruba 55 minut. Více než tunu vážící těleso má za úkol má snímat ve vysokém rozlišení povrch země v třinácti oblastech spektra včetně viditelného nebo infračerveného.

Fotogalerie

Získaná data pomohou vytvořit například mapu, která může ukázat množství vody nebo třeba chlorofylu. Navíc data z družice Sentinel-2 naleznou uplatnění při monitorování katastrof a následném řízení humanitární pomoci.

První družice řady Sentinel vyrazila do kosmu už na počátku dubna loňského roku. Letos vypustí ESA ještě Sentinel-3A, který se zaměří mimo jiné na měření teploty. V příštím roce budou následovat Sentinely 1B a 2B, které budou spolupracovat se svými dříve vypuštěnými protějšky.

Evropská unie a ESA hodlají do roku 2021 na projekt Copernicus vynaložit zhruba šest miliard eur (163 miliard Kč).

Projekt může například pomoci politikům při přípravě legislativy týkající se životního prostředí nebo usnadnit reakci na přírodní katastrofy. Družice by měly monitorovat také růst velkých měst. Získaná data budou dostupná i podnikatelům, zemědělcům či vědcům.

Copernicus je jedním ze dvou klíčových vesmírných programů Evropské unie. Cílem programu je vybudovat evropský systém pro pozorování Země z vesmíru a zlepšit monitorování klimatických změn či přírodních katastrof a pomoci chránit životní prostředí i lidské životy.

Druhým je satelitní navigační systém Galileo, jehož administrativní centrum je v Praze.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zážeh při stratu rakety Sojuz-FG na kazašském kosmodromu Bajkonur.
Na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazila za šest hodin nová posádka

Ve středu večer odstartovala z Bajkonuru kosmická loď Sojuz-FG, která za šest hodin dovezla novou posádku k ISS.  celý článek

Ilustrace sondy Cassini mířící do meziprostoru mezi Saturnem a jeho prstenci.
Sonda Cassini po 20 letech služby shořela v atmosféře Saturnu

Vesmírná sonda Cassini dnes ve 13 hodin 57 minut ukončila svou dvacetiletou výzkumnou misi. Sedm let jí trvala cesta k Saturnu, odkud pak posílala vědcům...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.