Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Před 1010 lety oblohu rozzářila nejjasnější supernova

Před 1010 lety si někteří lidé všimli, že se na obloze objevila úplně „nová hvězda“. Rozzářila se v místech, kde se na současných mapách nachází souhvězdí Vlka, poblíž jeho hranic s Kentaurem. Svědkové nevěděli, jak velké štěstí při tomto pozorování vlastně měli.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P31e89t63r 94L19i36d11m90i65l80a 2377622260

Už by to chtělo dát nový článek

0/0
12.8.2016 3:10

J42i48ř92í 65F33r23o65l80e71c 7145754252127

Nejslabší pouhým okem pozorovatelné hvězdy za nejlepších pozorovacích podmínek mají +6 magnitudu

Zdroj: http://technet.idnes.cz/pred-1010-lety-oblohu-rozzarila-nejjasnejsi-supernova-pcp-/veda.aspx?c=A160530_142509_veda_mla

Nemají. Mají k 8 mag!

0/−2
12.7.2016 7:43

P71e98t94r 30L30u36k85e90š 6283251

Jiří, +8 mag u nás prostým okem bohužel nehrozí. To musí být hodně daleko od civilizace, nejlépe v horách a chladném vzduchu. Ve střední Evropě je problém i +6 mag.

0/0
3.8.2016 16:51

J51i20ř55í 63F81r46o46l19e43c 7185754222367

Tak já nepíšu že 8 mag u nás :-) A neříká to ani článek, v článku se to píše obecně že max je +6 a to je samozřejmě špatně. Na vrcholu Havajských sopek nebo u VLT v Chile jsou podmínky samozřejmě mnohem lepší. Ale k tomu ČR. Já sám jsem to nezažil a nevím jaký je rekord, ale minimálně 7 mag v ČR jde, viz např:

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1249501099

0/0
4.8.2016 7:24

T17o76m13á43š 90Z53e26m23á48n92e46k 5360168696456

Ještě před Hubbleovým teleskopem se říkalo, že výzkum Vesmíru se rozděluje do dvou skupin. Na Krabí mlhovinu a to ostatní.

0/0
2.6.2016 20:49

O53n51d70ř96e27j 96Š81v20á69b40í29k 1447619692676

Dobrý den, dle mých informací je supernova Ia jediná supernova, která při svém výbuchu rozmetá veškerý materiál do okolí. Neutronové hvězdy, černé díry a další stadia(hypotetické kvarkové, hyperionove) vznikají při výbuchu supernov Ib, Ic a II. Pokud se pletu, tak předem děkuji za upřesnění.

0/0
31.5.2016 19:06

O48n88d44ř91e27j 27Š85i44n41d73l14e75r 2587738286565

https://en.wikipedia.org/wiki/Pair-instability_supernova

0/0
31.5.2016 21:19

P21e10t91r 66H72a20m58ž25í54k 7961173712233

Když budeme mít štěstí, možná již brzy uvidíme tu největší supernovu v historii. Podle všeho již existující a vybuchlá supernova Betelgeuze (Orion beta), jejíž záře k nám zatím nedolétla (je vzdálená cca 600 světelných let) bude pravděpodobně několik týdnů výrazně viditelná i ve dne. Ovšem, pokud budeme mít pech a Země se bude nacházet v ose pólů této hvězdy, bude to to poslední, co uvidíme. Chápu, že to zní, jako konspirační teorie, ale přijde mi legrační, jak astronomové, kteří ani nedokážou odhadnout, jak přesně je tato nebezpečná hvězda blízko... se 100% jistotou prohlašují, že určitě nejsme ve směru jejích pólů, ze kterých se při výbuchu uvolnilo smrtelné množství vysokoenerg. částic (především gama záření).

+1/0
31.5.2016 8:45

J56a90r55o55m98í13r 11K44r88á51l 4580199204959

Zajímavé. Z čeho jste usoudil, že už vybuchla ? ;-D

+4/0
31.5.2016 8:57

J91i50r47i 17D91o22b28r29ý 9528949963

Tipnul bych protoze se p Hamzik predpoklada, ze vodik uz "spalila" a jede na termonulkearni rekci helia. A ja znamo tento proces konci u zeleza, jakmiile se dostane k zelezu tak konec.

Osobne bych si tipoval ze exploze k zemi dorazi 31.5.2018 19:47:15 CET. V kazdem pripade to bude nejjasnejsi objekt na nocni obloze (jasnejsi nez Mesic). Viditelny i za bileho dne. Uz se tesim. Tedy az na to ze ten odhad ma presnost +- 1000000 let a mozna i vic. :-P

+6/0
31.5.2016 10:12

P56a89v73e89l 94D19o55b72r87o50v27o58l76n55ý 1718821676694

Děkuji za časové údaje, už jsem si to zaznamenal do kalendář Outlooku.:-)

+5/0
31.5.2016 10:27

J50a82n 56M75i27t17l76e47n14e94r 4521938141943

Tolerance -1000000 let to asi nebude ;-)

+5/0
31.5.2016 10:44

J58i97r18i 38D21o49b78r95ý 9858309683

Detailisto! Treba uz je to davno pryc, ale nikdo si toho nevsiml. ;-)

+1/0
31.5.2016 11:01

P77e43t73r 91H44a18m53ž58í77k 7681483312393

To je jednoduché, Jaromíre :-) Jelikož hvězda, kterou teď vidíme, je ve naprosto finální fázi svého života (a pozor, astronomové výbuch odhadují v rozmezí jednotek, desítek, max. sta let), tak existuje pravděpodobnost hraničící s jistotou, že místo Betelgeuze je už supernova. Protože, to co vidíme teď a tady se tam stalo již před cca 600 lety. Rozumíme? :-P

+3/−1
31.5.2016 11:15

J82i95r52i 89D23o12b77r83ý 9558689603

Privedte me seriozniho astononoma, ktery bude tvrdit s jistotou, ze Betlegeuse vybuchne do max 100let.

Serioznejsi odhad je neco mezi ted az milion let. Nemame nejmensi predstavu, kolik materialu ceka na "spaleni" na zelezo, pripadne ani to, ze uz to nezacalo. Jiste je, ze to bude hodne brzo, ale ne z lidskeho, ale astronomickeho merika.

+5/0
31.5.2016 11:41

P67e26t60r 43H88a72m64ž61í86k 7961833432843

Nebudu se s vámi samozřejmě přít. Nikdo to pochopitelně neví 100% přesně, protože jsme takový úkaz ještě v podstatě nepozorovali. Nicméně, dle urychleného zvětšování v poslední letech se obecně uvažuje o hranici spíše pod 100 let. Jistě, že to může být klidně ale i 1000 let :-). Třeba ještě asi před 7 lety byla vzdálenost Betelgeuze odhadnuta na 1300ly, pak na 300ly... Takže odhady se prostě mění, zpřesňují. Bohužel nemohu dohledat zdroj na krásnou asi rok starou přednášku a následnou diskuzi, která byla celá o Betelgeuze (myslím od p. Kulhánka), kde se všechny tyto aspekty probíraly.

+2/0
31.5.2016 12:56

J12i95r51i 92K26o44s55t36k67a 2358422686592

ta prednaska je tady, mimochodem velmi poutava. pan Kulhanek tam myslim zminil 500 let.

https://www.youtube.com/watch?v=hNbJCWqyP1Y

+1/0
31.5.2016 14:28

J64i92r18i 46K23o18s81t15k75a 2838742646842

ted az milion let neni seriozni odhad. astronomove sami uvadeji stovky max tisice let.

0/0
31.5.2016 14:25

J22o16s60e34f 54H48á21j49e92k 6718180609482

...áha, takže konec světa +- 1 000 let. Sakra. To je poněkud víc, než je trvanlivost masových konzerv... Ach jo:-)

+1/0
31.5.2016 21:02

J98i42r91i 41K83o90s82t33k79a 2558252736872

myslite nase "masove" konzervy bez masa? ;-) trvanlivosti bych se nebal, je v nich tolik chemikalii, ze to prezije i konec slunecni soustavy.

+1/0
1.6.2016 7:04

J11o37s19e27f 31H86á18j13e37k 6938120239852

...po 100 ... ... 000 letech kdesi v hlubokém vesmíru:

Dvojice mimozemšťanů studuje plechovku s nápisem Hamé.

"Queeku, co se tam píše?"

"Píše se tady... moment: Receptura, která vám chutná!"

"Hm, to je divné."

"Co?"

"Tady v archivu čtu, že tohle pozemšťanům moc nechutnalo... alespoň to tvrdili v internetových diskusích... divné."

Oba se na sebe chvíli hloubavě dívají.

Nakonec Queek zasněně pronese:"Ach ti pozemšťané, nikdy se nenabažím těch jejich dvojsmyslných jinotajů..."

Trochu fabuluju, ale kdo ví? Možná jednou budeme slavní...:-)

+2/0
1.6.2016 8:18

K30a28r65e91l 83V56o97h24n75o89u73t 4908919900407

Zdroj?

0/0
31.5.2016 9:04

R15a65d90e86k 45H53o21l12e32c71e84k 3106570208141

Pri vzdálenosti 600 světelných let je pravděpodobnost, že budeme v ose asi 0,00000000000000000000000...000001 %. Proto ta jistota.

+2/−2
31.5.2016 9:28

P40e78t54r 62H72a26m40ž94í98k 7271583212213

A na to jste přišel jak?

0/0
31.5.2016 11:16

J63i27ř35í 39P55a12u46l 3456175657682

Na základě těch tří teček mezi nulami usuzuji, že kvalifikovaným odhadem.

+2/0
31.5.2016 11:52

J74i28r95i 93D17o82b98r86ý 9208459213

protoze ta osa je primka. Z pohledu Betlegeuse je zeme uhlove naprosto nepatrna, nasimi soucasnymi prostredky o nekolik radu pod hranici zjistitelnosti. Takze pravdepodobnost, ze jsme presne v ose je v postate nula. Realy vytrisk ovsem nebude primka, ale obecne je pravdepodobnost ze nas zasahne pomerem 2*(prostorovy uhel vytrysku v radianech) / 4*pi

Nevim jesli to p Holecen neprehnal s poctem nula, ale i tak je to hodne malo

PS: pro cisou osu jako primku je ten vypocet 2*(prostorovy uhel, ktery predstavuje zeme z pohledu Bethegeuse v radianech) / 4*pi. = prakticky nula, proto jsem to v predchozim vypoctu zanedbal.

+2/−1
31.5.2016 11:58

J28i37r29i 74K98o19s66t73k38a 2348422566842

ten minus je tam proc? sance, ze zemi zasahne gamma paprsek ze supernovy betelgeuze je prakticky nulova - asi jako kdyz vyhrajete kazdy den od narozeni do smrti sportku, zatimco do vas denne mlati blesky.

+1/0
1.6.2016 7:07

T96o42m39á97š 20Z73e95m73á19n78e44k 5750318336216

;-D

0/0
2.6.2016 20:58

K10a40r48e75l 98V44o88h15n63o55u91t 4798719770417

Ta pravděpodobnost není zas tak malá. Ta osa není úplně přímka, je to úzký kužel. Například pokud by šlo o jeden čtverečný stupeň (Měsíc při pohledu ze Země zabírá asi 0,2 čtverečného stupně), ta pravděpodobnost by byla asi 0,005 %.

Ale hlavně by Betelgeuze musel mít dipólové magnetické pole, což zřejmě nemá.

0/0
1.6.2016 9:59

R36a27d42i98m 61S76v84o87b22o23d70a 9113499926522

Btelgeuze neni nahodou Alfa Orion?

jinak proc by astronomove nevedeli, jak je tato hvezda daleko? cekate, ze vam reknou, ze je vzdalena 613.4ly? nebo jak si to predstavujete.

jinak bude asi kapanek slozitejsi urcit presne vzdalenost hvezdy, ktera meni svoji magnitudu

0/0
31.5.2016 9:31

P52e75t97r 66H43a88m58ž42í22k 7941903772823

Omlouvám se, máte pravdu, není to beta. Však já toto nezpochybňuji, ale vzdálenosti se v nedávné minulosti měnily řádově! Vím, jak se měří vzdálenost a chápu i proč je to tak složité a nepřesné. Proto mě překvapuje ta jistota, že Země nemůže být ve směru osy pólů. Nicméně, 600ly je extrémně nebezpečná blízkost!

+1/0
31.5.2016 11:19

K15a40r12e28l 42J82a60n11k76ů 1694556357214

Hm, to jsem se zrovna nekoukal.

0/0
31.5.2016 8:37

J27a34k14u97b 94Š95a61f21a78n93d23a 7375877821931

Jen poznámka, nejjasnější hvězdou na obloze je Slunce, ne Sirius.:-)

+8/−4
31.5.2016 8:00
Foto

J15a47n 17Š83k92o79d57a 9195948382281

Ale ne na noční obloze ;-)

+5/0
31.5.2016 11:56

J87a90k75u82b 29M71a55t25o64u53š 3435272982383

A jak se tedy povedlo přistát Rusům na Slunci?:-P

0/0
31.5.2016 16:26

M65i14r20e26k 74G39a59j87e55r 5631686849610

Mohl by mne nekdo zodpovedet tri dotazy? (To byl prvni.) Druhy dotaz je pro ceske jazykovedce, proc mame nazev Tychonova supernova a nikoliv Tychova supernova. A treti dotaz je pro astronomy. Rychlost rozpinani obalky supernovy z roku 1006 je necele 1% rychlosti svetla. Pri teto rychlosti by byl prumer te obalky dnes mensi nez 1000x0.01x2 = 20 svetelnych let. Jenze v clanku je uvedeno pres 60 svetelnych let. To znamena, ze zpocatku byla rychlost rozpinani mnohem vetsi nez v soucasnosti. A proto se ptam, co tolik zbrzdilo pohyb te hmoty? Pokud gravitace, tak to znamena, ze tam muselo zustat v centru porad neco hodne hmotneho. Vedecky vypocet by jiste dokazal z toho spocitat, jaka je hmotnost te cerne diry nebo neutronove hvezdy jako pozustatku supernovy.

0/0
31.5.2016 1:29
Foto

O55n62d18ř39e74j 79B17a14r85t38o58š 7314667216337

No a právě ta černá díra nebo neutronová hvězda je něco to hodně hmotného... Ale vzhledem k tomu, že se (pravděpodobně) jednalo o supernovu I.A, tak hmotnost při výbuchu byla jen 1,44 hmotnosti Slunce a to stačí jen na tu neutronovou hvězdu... A brzdit ten vyvržený plyn bude pravděpodobně i mezihvězdné prostředí, a možná víc, než ta gravitace...

+3/0
31.5.2016 2:54

R38a59d87e47k 78H27o88l68e41c44e65k 3786390418361

K třetí otázce: Je to proto, že ta supernova nebouchla v roce 1006, ale v roce 1006-vzdálenost ve světelných rocích.

+2/−2
31.5.2016 7:11

J16a96n 67M26i91t17l34e78n63e19r 4931528371543

Chtěl jsem dát + .

Otázka je, jestli těch 65 l.y. se bere jako předpokládaný skutečný stav, nebo stav pozorovaný ze Země.

+1/0
31.5.2016 8:22

J88a58r62o15m30í38r 66K25r89á67l 4710859314729

A jste si jistý, že někdo tam daleko měří čas na roky ? :-)

0/0
31.5.2016 9:13

R73a95d49e74k 76H79o40l90e15c74e14k 3986590948771

Vaši otázku jsem nepochopil.

0/0
31.5.2016 9:23

M52a35r89t44i79n 81K81r59a57l 7103730203257

Myslim, ze ne. Nemůžeme sledovat cokoli, co se stalo "pred" vybuchem dle casu v naší vztazne soustavě. Obal sledujeme v "nasem" case. V case te supernovy samozřejmě vypadá jinak.

+2/0
31.5.2016 9:27

R38a94d40e70k 43H60o81l23e44c26e71k 3956620828831

Když víme, jak je ta supernova daleko, tak i víme, jak vypadá ten obal v čase supernovy.

0/0
31.5.2016 9:35

M57a16r70t42i88n 72K63r77a37l 7153490903237

Vy vychazite z toho, že čas ve všech vztaznych soustavach plyne jako reka o konstantní rychlosti. O čase v okolí toho hmotného tělesa můžeme říci velmi málo. Všechna naše pozorování mají smysl jenom v naší vztazne soustavě.

+2/0
31.5.2016 10:04

J47a49k10u66b 63Š12a95f74a13n70d47a 7765817421351

Jako datum výbuchu si dosaďte skutečné datum, ne to, kdy to bylo pozorovatelné. Tedy dalších 7100 let.

0/0
31.5.2016 7:59

K63a92r81e95l 96R34y53s 9863679840479

Jenomže velikost těch pozůstatků je také vlastně v době před 7100 lety, jen jejich obraz k nám doletěl až teď.

+9/0
31.5.2016 8:04

J61a60r67o34m31í51r 46K44r73á44l 4590189934659

A co je to "skutečné datum" ? To, platné na Zemi, v krabí mlhovině, nebo úplně jinde ? ;-)

0/0
31.5.2016 9:01

J18a80k86u67b 92Š60a55f46a10n83d54a 7185517661681

To datum je všude stejné (pomiňme relativitu). Jen ten přenos na Zemi prostě chvíli trval. Nemůžete tedy vycházet z toho, kdy jste se o tom dozvěděl ale kdy se to stalo.

+1/0
31.5.2016 9:38

M60a80r24t28i12n 50K38r49a80l 7283100423177

Pomiňme relativitu? To nejde. Dva pozorovatelé v různých vztaznych soustavach se neshodnou na okamziku, kdy udalost nastala. Relativita neni o konečné rychlosti šíření informace, nýbrž o důsledcích.

0/0
31.5.2016 9:46

J97a75r54o97m25í87r 25K47r85á92l 4160389114609

Jenomže ten čas stejný není. Nelze pominout jiné vlivy, které na tuto vzdálenost mohou být hodně významné.

0/0
1.6.2016 9:16







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.