Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Před 1010 lety oblohu rozzářila nejjasnější supernova

Před 1010 lety si někteří lidé všimli, že se na obloze objevila úplně „nová hvězda“. Rozzářila se v místech, kde se na současných mapách nachází souhvězdí Vlka, poblíž jeho hranic s Kentaurem. Svědkové nevěděli, jak velké štěstí při tomto pozorování vlastně měli.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P95e70t64r 55L41i66d50m22i73l88a 2547222590

Už by to chtělo dát nový článek

0/0
12.8.2016 3:10

J23i88ř88í 16F10r53o38l44e79c 7575814212707

Nejslabší pouhým okem pozorovatelné hvězdy za nejlepších pozorovacích podmínek mají +6 magnitudu

Zdroj: http://technet.idnes.cz/pred-1010-lety-oblohu-rozzarila-nejjasnejsi-supernova-pcp-/veda.aspx?c=A160530_142509_veda_mla

Nemají. Mají k 8 mag!

0/−2
12.7.2016 7:43

P12e93t36r 86L38u87k73e19š 6493691

Jiří, +8 mag u nás prostým okem bohužel nehrozí. To musí být hodně daleko od civilizace, nejlépe v horách a chladném vzduchu. Ve střední Evropě je problém i +6 mag.

0/0
3.8.2016 16:51

J49i42ř51í 76F89r70o19l66e83c 7345484942487

Tak já nepíšu že 8 mag u nás :-) A neříká to ani článek, v článku se to píše obecně že max je +6 a to je samozřejmě špatně. Na vrcholu Havajských sopek nebo u VLT v Chile jsou podmínky samozřejmě mnohem lepší. Ale k tomu ČR. Já sám jsem to nezažil a nevím jaký je rekord, ale minimálně 7 mag v ČR jde, viz např:

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1249501099

0/0
4.8.2016 7:24

T93o57m32á90š 89Z29e83m98á62n61e15k 5780218346106

Ještě před Hubbleovým teleskopem se říkalo, že výzkum Vesmíru se rozděluje do dvou skupin. Na Krabí mlhovinu a to ostatní.

0/0
2.6.2016 20:49

O78n14d52ř20e79j 46Š21v26á38b44í71k 1607559182866

Dobrý den, dle mých informací je supernova Ia jediná supernova, která při svém výbuchu rozmetá veškerý materiál do okolí. Neutronové hvězdy, černé díry a další stadia(hypotetické kvarkové, hyperionove) vznikají při výbuchu supernov Ib, Ic a II. Pokud se pletu, tak předem děkuji za upřesnění.

0/0
31.5.2016 19:06

O71n76d54ř71e44j 96Š18i13n73d56l87e63r 2697308266755

https://en.wikipedia.org/wiki/Pair-instability_supernova

0/0
31.5.2016 21:19

P20e65t66r 55H13a86m36ž78í20k 7581843712443

Když budeme mít štěstí, možná již brzy uvidíme tu největší supernovu v historii. Podle všeho již existující a vybuchlá supernova Betelgeuze (Orion beta), jejíž záře k nám zatím nedolétla (je vzdálená cca 600 světelných let) bude pravděpodobně několik týdnů výrazně viditelná i ve dne. Ovšem, pokud budeme mít pech a Země se bude nacházet v ose pólů této hvězdy, bude to to poslední, co uvidíme. Chápu, že to zní, jako konspirační teorie, ale přijde mi legrační, jak astronomové, kteří ani nedokážou odhadnout, jak přesně je tato nebezpečná hvězda blízko... se 100% jistotou prohlašují, že určitě nejsme ve směru jejích pólů, ze kterých se při výbuchu uvolnilo smrtelné množství vysokoenerg. částic (především gama záření).

+1/0
31.5.2016 8:45

J80a42r21o32m18í88r 69K81r12á31l 4360329264879

Zajímavé. Z čeho jste usoudil, že už vybuchla ? ;-D

+4/0
31.5.2016 8:57

J50i59r30i 45D15o71b77r26ý 9568689813

Tipnul bych protoze se p Hamzik predpoklada, ze vodik uz "spalila" a jede na termonulkearni rekci helia. A ja znamo tento proces konci u zeleza, jakmiile se dostane k zelezu tak konec.

Osobne bych si tipoval ze exploze k zemi dorazi 31.5.2018 19:47:15 CET. V kazdem pripade to bude nejjasnejsi objekt na nocni obloze (jasnejsi nez Mesic). Viditelny i za bileho dne. Uz se tesim. Tedy az na to ze ten odhad ma presnost +- 1000000 let a mozna i vic. :-P

+6/0
31.5.2016 10:12

P17a61v27e68l 10D10o26b75r90o51v48o97l92n86ý 1278941496874

Děkuji za časové údaje, už jsem si to zaznamenal do kalendář Outlooku.:-)

+5/0
31.5.2016 10:27

J49a77n 14M53i66t90l73e47n80e68r 4241758971353

Tolerance -1000000 let to asi nebude ;-)

+5/0
31.5.2016 10:44

J59i14r48i 88D69o65b36r40ý 9838829273

Detailisto! Treba uz je to davno pryc, ale nikdo si toho nevsiml. ;-)

+1/0
31.5.2016 11:01

P94e63t41r 35H94a26m32ž98í21k 7131113892433

To je jednoduché, Jaromíre :-) Jelikož hvězda, kterou teď vidíme, je ve naprosto finální fázi svého života (a pozor, astronomové výbuch odhadují v rozmezí jednotek, desítek, max. sta let), tak existuje pravděpodobnost hraničící s jistotou, že místo Betelgeuze je už supernova. Protože, to co vidíme teď a tady se tam stalo již před cca 600 lety. Rozumíme? :-P

+3/−1
31.5.2016 11:15

J24i45r98i 84D33o27b49r41ý 9468989193

Privedte me seriozniho astononoma, ktery bude tvrdit s jistotou, ze Betlegeuse vybuchne do max 100let.

Serioznejsi odhad je neco mezi ted az milion let. Nemame nejmensi predstavu, kolik materialu ceka na "spaleni" na zelezo, pripadne ani to, ze uz to nezacalo. Jiste je, ze to bude hodne brzo, ale ne z lidskeho, ale astronomickeho merika.

+5/0
31.5.2016 11:41

P32e31t89r 64H64a14m32ž81í50k 7221413952563

Nebudu se s vámi samozřejmě přít. Nikdo to pochopitelně neví 100% přesně, protože jsme takový úkaz ještě v podstatě nepozorovali. Nicméně, dle urychleného zvětšování v poslední letech se obecně uvažuje o hranici spíše pod 100 let. Jistě, že to může být klidně ale i 1000 let :-). Třeba ještě asi před 7 lety byla vzdálenost Betelgeuze odhadnuta na 1300ly, pak na 300ly... Takže odhady se prostě mění, zpřesňují. Bohužel nemohu dohledat zdroj na krásnou asi rok starou přednášku a následnou diskuzi, která byla celá o Betelgeuze (myslím od p. Kulhánka), kde se všechny tyto aspekty probíraly.

+2/0
31.5.2016 12:56

J24i80r56i 20K73o18s90t44k68a 2498132466472

ta prednaska je tady, mimochodem velmi poutava. pan Kulhanek tam myslim zminil 500 let.

https://www.youtube.com/watch?v=hNbJCWqyP1Y

+1/0
31.5.2016 14:28

J86i97r47i 83K17o71s41t50k69a 2398222986272

ted az milion let neni seriozni odhad. astronomove sami uvadeji stovky max tisice let.

0/0
31.5.2016 14:25

J70o90s69e93f 86H98á63j52e73k 6588180579952

...áha, takže konec světa +- 1 000 let. Sakra. To je poněkud víc, než je trvanlivost masových konzerv... Ach jo:-)

+1/0
31.5.2016 21:02

J77i59r15i 85K82o13s65t27k30a 2248202186702

myslite nase "masove" konzervy bez masa? ;-) trvanlivosti bych se nebal, je v nich tolik chemikalii, ze to prezije i konec slunecni soustavy.

+1/0
1.6.2016 7:04

J70o66s43e24f 63H85á29j14e24k 6148440149962

...po 100 ... ... 000 letech kdesi v hlubokém vesmíru:

Dvojice mimozemšťanů studuje plechovku s nápisem Hamé.

"Queeku, co se tam píše?"

"Píše se tady... moment: Receptura, která vám chutná!"

"Hm, to je divné."

"Co?"

"Tady v archivu čtu, že tohle pozemšťanům moc nechutnalo... alespoň to tvrdili v internetových diskusích... divné."

Oba se na sebe chvíli hloubavě dívají.

Nakonec Queek zasněně pronese:"Ach ti pozemšťané, nikdy se nenabažím těch jejich dvojsmyslných jinotajů..."

Trochu fabuluju, ale kdo ví? Možná jednou budeme slavní...:-)

+2/0
1.6.2016 8:18

K39a86r38e38l 12V69o33h12n84o58u46t 4148229900847

Zdroj?

0/0
31.5.2016 9:04

R17a61d29e98k 37H52o83l10e66c54e54k 3936520608721

Pri vzdálenosti 600 světelných let je pravděpodobnost, že budeme v ose asi 0,00000000000000000000000...000001 %. Proto ta jistota.

+2/−2
31.5.2016 9:28

P62e75t98r 53H74a62m56ž96í22k 7341593342653

A na to jste přišel jak?

0/0
31.5.2016 11:16

J54i52ř39í 56P33a98u15l 3856615607132

Na základě těch tří teček mezi nulami usuzuji, že kvalifikovaným odhadem.

+2/0
31.5.2016 11:52

J40i83r42i 44D84o50b95r70ý 9358859143

protoze ta osa je primka. Z pohledu Betlegeuse je zeme uhlove naprosto nepatrna, nasimi soucasnymi prostredky o nekolik radu pod hranici zjistitelnosti. Takze pravdepodobnost, ze jsme presne v ose je v postate nula. Realy vytrisk ovsem nebude primka, ale obecne je pravdepodobnost ze nas zasahne pomerem 2*(prostorovy uhel vytrysku v radianech) / 4*pi

Nevim jesli to p Holecen neprehnal s poctem nula, ale i tak je to hodne malo

PS: pro cisou osu jako primku je ten vypocet 2*(prostorovy uhel, ktery predstavuje zeme z pohledu Bethegeuse v radianech) / 4*pi. = prakticky nula, proto jsem to v predchozim vypoctu zanedbal.

+2/−1
31.5.2016 11:58

J71i51r64i 93K71o81s12t94k42a 2828982546522

ten minus je tam proc? sance, ze zemi zasahne gamma paprsek ze supernovy betelgeuze je prakticky nulova - asi jako kdyz vyhrajete kazdy den od narozeni do smrti sportku, zatimco do vas denne mlati blesky.

+1/0
1.6.2016 7:07

T42o54m49á18š 90Z10e69m32á90n65e19k 5880218606356

;-D

0/0
2.6.2016 20:58

K85a47r54e62l 24V88o57h66n74o30u14t 4718139610157

Ta pravděpodobnost není zas tak malá. Ta osa není úplně přímka, je to úzký kužel. Například pokud by šlo o jeden čtverečný stupeň (Měsíc při pohledu ze Země zabírá asi 0,2 čtverečného stupně), ta pravděpodobnost by byla asi 0,005 %.

Ale hlavně by Betelgeuze musel mít dipólové magnetické pole, což zřejmě nemá.

0/0
1.6.2016 9:59

R59a96d39i92m 36S93v50o36b48o43d29a 9943819396142

Btelgeuze neni nahodou Alfa Orion?

jinak proc by astronomove nevedeli, jak je tato hvezda daleko? cekate, ze vam reknou, ze je vzdalena 613.4ly? nebo jak si to predstavujete.

jinak bude asi kapanek slozitejsi urcit presne vzdalenost hvezdy, ktera meni svoji magnitudu

0/0
31.5.2016 9:31

P67e85t43r 56H42a28m92ž50í86k 7771223502763

Omlouvám se, máte pravdu, není to beta. Však já toto nezpochybňuji, ale vzdálenosti se v nedávné minulosti měnily řádově! Vím, jak se měří vzdálenost a chápu i proč je to tak složité a nepřesné. Proto mě překvapuje ta jistota, že Země nemůže být ve směru osy pólů. Nicméně, 600ly je extrémně nebezpečná blízkost!

+1/0
31.5.2016 11:19

K14a38r93e19l 34J61a72n82k94ů 1704336867514

Hm, to jsem se zrovna nekoukal.

0/0
31.5.2016 8:37

J28a59k79u84b 84Š89a80f40a73n70d53a 7205217281811

Jen poznámka, nejjasnější hvězdou na obloze je Slunce, ne Sirius.:-)

+8/−4
31.5.2016 8:00
Foto

J84a87n 25Š31k65o55d27a 9235818552211

Ale ne na noční obloze ;-)

+5/0
31.5.2016 11:56

J86a67k79u80b 43M25a95t61o42u17š 3605162472473

A jak se tedy povedlo přistát Rusům na Slunci?:-P

0/0
31.5.2016 16:26

M78i33r92e27k 75G37a49j73e56r 5601396259160

Mohl by mne nekdo zodpovedet tri dotazy? (To byl prvni.) Druhy dotaz je pro ceske jazykovedce, proc mame nazev Tychonova supernova a nikoliv Tychova supernova. A treti dotaz je pro astronomy. Rychlost rozpinani obalky supernovy z roku 1006 je necele 1% rychlosti svetla. Pri teto rychlosti by byl prumer te obalky dnes mensi nez 1000x0.01x2 = 20 svetelnych let. Jenze v clanku je uvedeno pres 60 svetelnych let. To znamena, ze zpocatku byla rychlost rozpinani mnohem vetsi nez v soucasnosti. A proto se ptam, co tolik zbrzdilo pohyb te hmoty? Pokud gravitace, tak to znamena, ze tam muselo zustat v centru porad neco hodne hmotneho. Vedecky vypocet by jiste dokazal z toho spocitat, jaka je hmotnost te cerne diry nebo neutronove hvezdy jako pozustatku supernovy.

0/0
31.5.2016 1:29
Foto

O73n69d71ř48e91j 26B15a18r47t24o76š 7184207126597

No a právě ta černá díra nebo neutronová hvězda je něco to hodně hmotného... Ale vzhledem k tomu, že se (pravděpodobně) jednalo o supernovu I.A, tak hmotnost při výbuchu byla jen 1,44 hmotnosti Slunce a to stačí jen na tu neutronovou hvězdu... A brzdit ten vyvržený plyn bude pravděpodobně i mezihvězdné prostředí, a možná víc, než ta gravitace...

+3/0
31.5.2016 2:54

R22a43d46e18k 91H38o47l78e88c72e18k 3976590578521

K třetí otázce: Je to proto, že ta supernova nebouchla v roce 1006, ale v roce 1006-vzdálenost ve světelných rocích.

+2/−2
31.5.2016 7:11

J72a16n 72M52i57t69l25e12n51e67r 4321698691223

Chtěl jsem dát + .

Otázka je, jestli těch 65 l.y. se bere jako předpokládaný skutečný stav, nebo stav pozorovaný ze Země.

+1/0
31.5.2016 8:22

J90a66r63o92m13í64r 64K32r90á45l 4260109614729

A jste si jistý, že někdo tam daleko měří čas na roky ? :-)

0/0
31.5.2016 9:13

R87a44d73e41k 11H73o71l29e48c93e98k 3176530218751

Vaši otázku jsem nepochopil.

0/0
31.5.2016 9:23

M47a79r46t80i25n 95K69r53a43l 7373660163557

Myslim, ze ne. Nemůžeme sledovat cokoli, co se stalo "pred" vybuchem dle casu v naší vztazne soustavě. Obal sledujeme v "nasem" case. V case te supernovy samozřejmě vypadá jinak.

+2/0
31.5.2016 9:27

R16a21d79e68k 34H51o70l50e92c60e50k 3306270908591

Když víme, jak je ta supernova daleko, tak i víme, jak vypadá ten obal v čase supernovy.

0/0
31.5.2016 9:35

M20a81r36t26i84n 84K20r30a30l 7403170393607

Vy vychazite z toho, že čas ve všech vztaznych soustavach plyne jako reka o konstantní rychlosti. O čase v okolí toho hmotného tělesa můžeme říci velmi málo. Všechna naše pozorování mají smysl jenom v naší vztazne soustavě.

+2/0
31.5.2016 10:04

J77a67k84u94b 62Š90a59f24a52n38d66a 7595597351271

Jako datum výbuchu si dosaďte skutečné datum, ne to, kdy to bylo pozorovatelné. Tedy dalších 7100 let.

0/0
31.5.2016 7:59

K61a55r30e14l 23R43y36s 9583519560849

Jenomže velikost těch pozůstatků je také vlastně v době před 7100 lety, jen jejich obraz k nám doletěl až teď.

+9/0
31.5.2016 8:04

J34a74r13o50m18í56r 82K84r54á40l 4680899164749

A co je to "skutečné datum" ? To, platné na Zemi, v krabí mlhovině, nebo úplně jinde ? ;-)

0/0
31.5.2016 9:01

J62a92k59u31b 11Š98a33f39a88n25d16a 7965807791181

To datum je všude stejné (pomiňme relativitu). Jen ten přenos na Zemi prostě chvíli trval. Nemůžete tedy vycházet z toho, kdy jste se o tom dozvěděl ale kdy se to stalo.

+1/0
31.5.2016 9:38

M30a81r59t29i58n 50K50r66a68l 7523210293897

Pomiňme relativitu? To nejde. Dva pozorovatelé v různých vztaznych soustavach se neshodnou na okamziku, kdy udalost nastala. Relativita neni o konečné rychlosti šíření informace, nýbrž o důsledcích.

0/0
31.5.2016 9:46

J44a20r85o92m37í54r 90K41r37á35l 4220669684289

Jenomže ten čas stejný není. Nelze pominout jiné vlivy, které na tuto vzdálenost mohou být hodně významné.

0/0
1.6.2016 9:16







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.