Ve středu 19. června došlo k prvnímu komplexnějšímu testu nového zařízení vyvíjeného pod patronátem Evropské vesmírné agentury (ESA) v továrnách společnosti Thales Alenia Space. Prototyp zařízení IXV (Intermediate eXperimental Vehicle) byl pomocí vrtulníku vynesen do výšky přibližně tři kilometry, kde se odpoutal a chvíli padal volným pádem, aby posléze přistál na padácích do moře.
IXV a PrideProjekt IXV vyvíjí a za podmínek reálného letu testuje technologie a systémy pro budoucí evropské autonomní návratové moduly. Délka IXV je 4,4 m (5 m s klapkami), výška 1,54 m, šířka 2,24 m a hmotnost 1 815 kg. Spodní část trupu chrání zhruba 30 keramických destiček. Horní část bude pokryta bílým ablativním materiálem. Navázat na něj má vývoj orbitálního prototypu "Pride", který bude zahájen v roce 2018. Zdroj:ESA |
"Je to poprvé, co jsme se v Evropě o něco takového pokusili," řekl agentuře Reuters Roberto Provera, ředitel dopravních vesmírných programů Thales Alenia Space.
Aktuální zkouška navázala na předchozí testy, které ESA prováděla se zmenšeninami IXV. Byly při nich využity různé rychlosti a úhly shozu, což mělo za účel zjistit, jaké bude nejvhodnější nastavení, aby byl dopad co nejméně náročný.
Jak uvádí ESA, nejnovější test začal vypuštěním hlavního podzvukového padáku, po kterém následovalo odhození dvou ablativních krytů chránících šňůry padáků. Následovala aktivace šestnácti neexplozivních jednotek, které uvolnily čtyři panely chránící stabilizační balóny (aby se modul nepotopil), odhození panelů, detekce dopadu na vodu, rozložení antén a následná lokalizace zařízení na moři s pomocí systému Kospas-Sarsat.
Samostatným testem dříve prošel i několikastupňový nadzvukový padák, který použije při návratu z kosmu. Vyzkoušeli ho na testovacím polygonu Yuma v Arizoně.
Evropský návratový modul
Příliš drahé raketoplány a na druhé straně potřeba mít k dipozici návratový modul donutily Evropskou kosmickou agenturu k pozastavení prací na vývoji vlastního raketoplánu Hermes a vrhnout síly na projekt jiného návratového modulu.
S raketoplánem jej spojuje v podstatě jen možnost určité úrovně manévrování při vstupu do atmosféry a především možnost opakovaného využití. Stroj jinak nemá křídla, jen malé elektromechanické klapky a čtyři pomocné raketové trysky, kterými koriguje let v atmosféře, než se mu otevře padák, na kterém přistane. Malý stroj uveze maximálně tříčlennou posádku.
Vyvíjený modul IXV má především ekonomický smysl. Protože přistává na padácích, nemusí být vybaven náročnými avionickými systémy, které musí mít raketoplán, aby přistál na klasické přistávací dráze jako letadlo. Navíc je to i méně náročné na posádku, a tím pádem i bezpečnější. Díky své konfiguraci přitom může být modul využit opakovaně.
Současné kosmické lodě ESA nemohou být jednoduše upraveny tak, aby mohly podobné úkoly plnit. Nemají takové aerodynamické vlastnosti a ani manévrovací schopnosti jako plánovaný IXV.
Hlavní směry vývoje se proto zaměřily na aerotermodynamiku, navigační systémy (GNC) a v neposlední řadě na tepelnou ochranu. ESA s IXV počítá pro novou generaci nosných raket, aby zajišťoval dopravu nákladu i lidí, ale třeba také planetární průzkum a další úkoly.
Náklady na vývoj IXV se zatím odhadují na 200 milionů eur (kolem 5 miliard korun).
Hlavní konkurencí mu patrně bude orbitální zařízení X-37B od Boeingu. To je však větší, a tím pádem i dražší. Na druhou stranu pojme větší náklad.
Kosmodrom kousek od rovníkuVelkou výhodou kosmodromu v Kourou je blízkost rovníku (pět stupňů severní šířky). Díky rotaci Země a takzvanému efektu praku (anglicky slingshot effect) se raketa při startu zdarma zrychlí. To znamená výraznou úsporu paliva. Z Kourou lze přímo létat na všechny druhy oběžných drah. |
Ve vesmíru za rok
Všechny základní testy musí proběhnout v dohledné době, protože již příští rok v srpnu se má IXV vydat do vesmíru. Vypuštěn bude na suborbitální dráhu z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně v Kourou na raketě Vega. Následně se budou testovat kritické technologie pro budoucí návrat do atmosféry.
Modul IXV po oddělení od nosné rakety zhruba ve výšce 300 kilometrů vystoupá do výšky kolem 450 km, aby se pak vrátil do atmosféry. Předtím musí dosáhnout rychlosti 7,5 km/s, podobně jako při návratu raketoplány.
Grafické znázornění letu návratového modulu IXV, který vyvíjí Evropská vesmírná agentura.
Po celou dobu přistávacího manévru bude sbírat velké množství dat, zatímco let bude kontrolován pomocnými raketami a aerodynamickými klapkami. V poslední fázi bude IXV sestupovat na padáku do Tichého oceánu, kde jej vyzvednou a poté proběhne analýza dat.
Mezitím se musí odstranit případné problémy, které může prototyp mít. Ani červnový test, kdy měl volný pád z tří kilometrů simulovat rychlost návratu z kosmické mise, se neobešel bez komplikací. Došlo totiž k blíže nespecifikované anomálii při nafukování balónů, která musí být ještě vyřešena.
