Dnes (14. 11. 2016) si s námi v Experimentu Náhoda můžete naposledy zaházet hrací kostkou z Las Vegas na speciálním stroji. Až do pozdního odpoledne jej najdete nákupním centru Géčko v Liberci.
Pokud to máte daleko nebo se vám nechce, můžete se podívat na přímý přenos na Slow TV. Uvidíte zde i graficky znázorněné rozložení toho, jak jednotlivá čísla v v průběhu experimentu padala. Podrobnosti o experimentu zde.
Velké finále. Hrát budou ti nejlepší z nejlepších
Během celého experimentu se přihlásilo několik desítek zájemců, kteří se chtějí pokusit porazit hrací stroj ve velkém finále. Termín akce upřesníme v nejbližších dnech.
Pro účastníky bude připraveno prostředí, kde se budou moci v absolutním klidu soustředit jen a pouze na daný hod. Zvažujeme i využití takzvaného ganzfeldu, který používají parapsychologové po celém světě při prokazování telekinetických schopností subjektů.
Nejdříve šamani
Pozoruhodné schopnosti nadaných jedinců byly odedávna předmětem obdivu prostého lidu. Nepochybně šlo převážně o dovedné triky kejklířů, které ostatně můžeme obdivovat i dnes. Některé z těchto dovedností ovšem zaujaly i seriózní vědce.
Jedním z prvních byl anglický chemik a fyzik William Crookes, objevitel chemického prvku thalium. Ten už v roce 1871 uveřejnil vědeckou práci na téma „psychické síly“. Na počátku dvacátého století se řada vědců začala zabývat výzkumem psychokineze. Na takový výzkum často dávaly peníze i vlády, které chtěly s pomocí psychokineze ovlivňovat válečné konflikty. To vysvětluje zájem o tuto problematiku v bývalém Sovětském svazu.
Ale vědci se zpočátku soustředili na pouhý popis jevů, které viděli při různých spiritistických seancích a podobných příležitostech. V roce 1927 odhalil americký psycholog J.B. Rhine, že řada „médií“ jsou ve skutečnosti podvodníci, ale zájem vědců o psychokinezi neustal. Bylo jen potřeba do této oblasti zavést způsob vědeckého zkoumání, který se v té době prosazoval i v jiných oblastech.
Hlavně vyloučit podvod
Přísně kontrolované experimenty byly naplánovány tak, aby byl vyloučen jakýkoli podvod. Hrací kostka byla stále hlavním nástrojem. První pokus vyloučit fyzický vliv člověka (na rozdíl od toho psychického) spočíval v tom, že se kostka při vrhu musela odrazit od stěny. Pak šli výzkumníci ještě dále a začali konstruovat přístroje, které kostku vrhaly na příkaz „média“, ale bez přímého kontaktu. Zároveň se začalo s fotodokumentací každého hodu, aby se zabránilo pozdější manipulaci s výsledky.
V průběhu času se například zjistilo, že u běžné hrací kostky je strana s šestkou lehčí, protože je tam šest důlků. Protější strana má jenom jeden a je z celé kostky nejtěžší. S nástupem počítačů se ukázala snadnější cesta než vrhání kostky. „Média“ se nyní místo ovlivňování hodu kostky pokouší zrychlit či zpomalit skutečně náhodný děj, jakým je rozpad radioaktivního izotopu. Ten se dá poměrně snadno měřit a je to nejdokonalejší generátor náhodných čísel.
Nás celý tento problém s „ovlivnitelností náhody“ zaujal z mnoha důvodů. Astragalomancie, čili hádání osudů z kostek (původně záprstních kůstek ovcí) je disciplína stará téměř jak samo lidstvo a objevuje se v Africe i v Tibetu. V dnešní době jako by se někteří lidé vraceli k podobné víře a o to méně důvěřují vědě.
My jsme proto chtěli uskutečnit experiment, který je v souladu s vědeckými požadavky a zároveň i vizuálně přitažlivý. Každý, kdo chce, může provést vlastní analýzu získaných dat a dospět ke svým vlastním závěrům. Proto jsme navrhli a sestrojili vrhací stroj, kde je „médium“ zcela odděleno od vlastní kostky a každý hod se zaznamenává kamerou.
Odpaliště je snímáno IP kamerou Axis Q1775, aplikace rekognice od firmy Tint (jejich software je používán například na snímání SPZ vozidel) běží přímo v kameře, a tak je jejím výstupem nejen JPEG snímek vrženého čísla, ale i číselný výsledek rozpoznání čísla (pro pozdější automatickou či ruční kontrolu) a datový výstup pro statistiku. Další podrobnosti o stroji v tomto článku.
Experiment pořádá spolek Žádná věda za přispění společnosti Kooperativa.
1. listopadu 2016 |
