Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Facebook a Google budou označovat falešné zprávy i v předvolební Francii

  19:10aktualizováno  23:27
Společnosti Facebook a Google se dohodly s předními novinářskými organizacemi ve Francii na způsobu, jakým budou odhalovat nepravdivé zprávy šířené po webu. Klíčem má být manuální kontrola a penalizace zpochybněných článků.

Sociální sítě nám dávají další způsob, jak pomocí výběru zpráv žít v naprosto odlišných světech. | foto: montáž: Pavel Kasík - Technet.czProfimedia.cz

Přední francouzské mediální domy se s americkými firmami Facebook a Google dohodly na společném způsobu, jak upozornit uživatele sociálních sítí na falešné (“zpochybněné“) zprávy, případně zprávy „satirické“. Satirické články jsou pak případně viditělně označeny (nikoli penalizovány).

Uživatelé budou moci nahlásit zprávy jako „reálné“, „falešné“ a „satirické“. Nahlášené zprávy pak ověří tým novinářů/factcheckerů.

Možnost nahlášení falešných zpráv.na Facebooku

Možnost nahlášení falešných zpráv.na Facebooku

Uživatelé ve Francii dostanou na Facebooku možnost označit (nahlásit) falešnou či satirickou zprávu. Tato zpráva poté putuje do centra, do kterého mají přístup týmy ověřovačů ze spolupracujících médií (AFP, BFM TV, L’Express, Libération, 20 Minutes a Le Monde). Pokud alespoň dva týmy označí zprávu za falešnou, dostane tato nálepku „zpochybněná“, popisuje systém Le Monde.

Ověřovači musejí ke svým závěrům přiložit podklady. Pokud tedy například označí zprávu za lživou (zpochybněnou), musí být přiloženy i odkazy na materiály, které to dokazují.

V přípravě je i projekt CrossCheck od společnosti Google, který umožní čtenářům ověřovat informace u nezávislých ověřovačů. Projektu se účastní 16 francouzských médií. Firmy také omezí možnost výdělku skrze reklamy stránkám, které šíří falešné zprávy.

„Chystáte se sdílet zpochybňovanou zprávu“

„Chystáte se sdílet zpochybňovanou zprávu,“ upozorní Facebook před jejím sdílením. I zprávu označenou jako „zpochybněnou“ lze tedy i nadále sdílet.

Systém je velmi podobný tomu, který Facebook představil v USA v prosinci 2016 a v Německu v lednu 2017. Francii čekají v dubnu a květnu tohoto roku prezidentská volby, což bylo zřejmě jedním z impulzů k zavedení tohoto systému.

Co jsou to falešné zprávy?

Možná jste v předvečer amerických prezidentských voleb zaznamenali na Facebooku zprávy jako „Papež šokoval svět, když doporučil lidem, aby volili Donalda Trumpa“, případně z opačné strany hřiště, „Trump už v roce 1998 řekl, že bude kandidovat na prezidenta jako republikán, protože republikánští voliči jsou hloupí“. Obě zprávy jsou zcela smyšlené, přesto si našly miliony příznivců, kteří je sdíleli dále. Snad právě proto, jak „jednoznačné“ byly, a mohly tedy sloužit k potvrzení a signalizování vlastního názoru.

Polarizace a sociální bubliny

Falešné zprávy nejsou jediným ani hlavním problémem při získávání zpráv ze sociálních sítí

Vlevo: Trump dostal jen 27 % hlasů. Vpravo: I když Trump nebyl váš oblíbený...

Velkou roli může hrát také polarizace způsobená názorovou shodou v rámci sociální bubliny. Tato shoda také přispívá k šíření radikálních (a někdy falešných) zpráv.

Více v našem článku

Falešné zprávy samozřejmě po internetu kolují odpradávna, společně se zprávami satirickými, parodickými nebo zavádějícími. Odborníci ukázali, že falešné zprávy byly před americkými prezidentskými volbami na vzestupu a v počtu sdílení na síti Facebook překonaly zprávy seriózní. To samozřejmě samo o sobě neznamená, že falešné zprávy významně ovlivnily nebo dokonce názor voličů.

Navíc není jednoduché najít hranici mezi „falešnou zprávou“ a například ostře formulovaným názorem autora, který selektivně zdůrazňuje kompatibilní fakta a přehlíží ta nepohodlná. Je potřeba vnímat celé toto spektrum, myslí si Vivian Shillerová, bývalá šéfka operací Twitteru. „Existují falešné zprávy, nepochybně. Třeba zpráva o tom, že papež doporučil voličům, aby volili Trumpa. Ale pak jsou zprávy, které byly zkrátka špatné, ale to neznamená, že jsou falešné. Nebo zprávy, které jsou jednostranné, chybí jim kontext a tak dále. To nejsou zprávy falešné. Podle mého by byla chyba, kdyby se sociální sítě snažily rozhodovat o tom, co je a co není falešná zpráva. To je nebezpečný precedent.“

Facebook a Google se tomuto „soudcovství“ vyhýbají právě tak, že využívají služeb factcheckerů. Ve Francii je to již zmíněná novinářská organizace, v Německu služba Correctiv a v USA dokonce řada nezávislých organizací následujících principy prestižního institutu Poynter.

Aktualizace: Upřesnili jsme metodiku ověřovačů. Doplnili jsme informace o sdílení označených zpráv.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Logo Pirate Bay
Stahujete z Pirate Bay? Zpomalí vám počítač, protože tajně těží kryptoměnu

Návštěvníci stránek torrentové sítě The Pirate Bay hlásí, že stránka jejich procesor využívá k těžbě digitálních měn.  celý článek

Homepage bankovnictví Servis24.
Uživatelé Servis24 hlásí omezení dostupnosti, nebude to prý trvat dlouho

Elektronické bankovnictví České spořitelny se dnes potýká se zhoršenou dostupností služeb pro některé klienty.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.