Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

  9:09aktualizováno  9:09
Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo přímo pozorovat tzv. kilonovu a ověřit, jak vzniká většina zlata a dalších těžkých prvků ve vesmíru.

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění) | foto: ESOProfimedia.cz

Je to asi trochu nespravedlivé, ale v posledních dvou letech zprávám z astronomie vévodí gravitační vlny. Teoretici o jejich existenci spekulují zhruba sto let, ale až v roce 2015 se je podařilo poprvé zachytit. Letos díky tomu tři klíčoví lidé z příslušného experimentu získali Nobelovu cenu.

Nebylo to žádné překvapení, zachycení gravitačních vln nám otevřelo doslova nové okno do vesmíru. Díky nim jsme konečně získali možnost alespoň v omezené míře přímo pozorovat jevy, které jinak „nevidíme“, například černé díry. Můžeme se tak snad těšit na zcela nové objevy.

V pondělí 16. října jsme také získali první konkrétní příklad toho, jak nám gravitační astronomie rozšíří obzory. V celkem pěti špičkových vědeckých časopisech vyšlo na třicet vědeckých prací, které ze všech možných hledisek popisují jedinou událost: srážku dvou neutronových hvězd o průměru kolem 30 kilometrů a hmotnosti Slunce zhruba 130 milionů světelných let od nás. Podobnou událost jsme nikdy předtím pozorovat nedokázali.

Pozorování úkazu Hubblovým teleskopem (22. - 28. srpna 2017)

Pozorování úkazu Hubblovým teleskopem (22. - 28. srpna 2017)

Při dramatické srážce obou hvězd vzniklé gravitační vlny doslova (ale neznatelně) napínající prostor kolem nás dorazily k Zemi 18. srpna ve 13:21 světového času (tj. 15:21 našeho času). A poprvé v historii na ně čekala tři zařízení, která je mohla zachytit. Dvě patří k Nobelovou cenou ověnčenému experimentu LIGO v USA, třetí je pak evropské Virgo v Itálii, které bylo po upgradu uvedeno do provozu na začátku letošního srpna.

Signál v první chvíli úspěšně interpretoval software pouze jedné části LIGO, konkrétně jeho „pobočky“ u Livingstonu v Louisianě, řekli zástupci týmu pro časopis Nature. V několik tisíc kilometrů kilometrů vzdáleném Hanfordu kupodivu automat nic nezaznamenal. Až „ruční“ kontrola odhalila, že signál nebyl úplně čistý, objevila se v něm nezvyklá „špička“, kvůli které ho software ignoroval. Za oceánem, u detektoru Virgo, se situace z Hanfordu do jisté míry opakovala. I tady signál původně zapadl a potvrdit jeho existenci trvalo vědcům zhruba 40 minut (shodou okolností totiž šla vlna ze směru, ve kterém je měření obtížné). Podrobnější údaje, které umožnily určit polohu zdroje, byly k dispozici zhruba o další čtyři hodiny později.

V té době už měli odborníci další signál, že došlo ke skutečně zajímavé události. Kolem Země obíhající satelitní observatoř Fermi zachytila zhruba 1,7 sekundy po detekci gravitačních vln slabý gama záblesk. Gama záblesky jsou doslova nadpozemsky silné gama signály, které zřejmě produkují extrémně masivní objekty typu obřích černých děr a podobně (v tomto případě byl signál slabý hlavně proto, že většina gama záření jednoduše nesměřovala k Zemi).

Galaxie NGC 4993 v souhvězdí Hydry

Galaxie NGC 4993 v souhvězdí Hydry

Fotografie galaxie NGC 4993 (VIMOS, ESO)

Fotografie galaxie NGC 4993 (VIMOS, ESO)

Něco se dělo, a my jsme poprvé věděli, kde zhruba by to mohlo být. Spolupráce tří gravitačních detektorů umožňuje konečně přesněji určit, ve které části oblohy by se mohl zdroj nacházet. Dodejme rovnou, že přesnost procesu zatím není nijak ohromná a místo bylo vyznačeno jen velmi přibližně: vědělo se, že zdroj by měl ležet na jižní obloze v rozsáhlé oblasti o ploše asi 35 čtverečních stupňů, do které by se úplněk Měsíce vešel několiksetkrát a kde se nacházejí miliony hvězd. Ale do „honu“ se na druhou stranu zapojila celá armáda teleskopů na Zemi a dokonce i na oběžné dráze (celkem zhruba 70).

Zdroj se nakonec nacházel poblíž NGC 4993, 130 milionů světelných let vzdálené galaxie v souhvězdí Hydry. A když ho astronomové našli, nebyli zklamáni. V hledáčku během následujících hodin a dnů poprvé zachytili objekt, který teoretici předpověděli zhruba před třemi desítkami let, ale nikdy předtím ho neviděli - tzv. kilonovu. Jde o objekt zhruba tisíckrát jasnější než supernova, který je samozřejmě také podstatně vzácnější.

Na pozorování se podílela řada různých teleskopů. Tento nákres ukazuje, jak...

Na pozorování se podílela řada různých teleskopů, tento nákres ukazuje, jak pokryly rozsah pozorovaných vlnových délek

Průběh jasu na jednotlivých vlnových délkách. Horizontální osa ukazuje dny od...

Průběh jasu na jednotlivých vlnových délkách, horizontální osa ukazuje dny od chvíle, kdy detektory LIGO a Virgo upozornily na neobvyklý jev.

Měření ale ukázala, že naše představy o kilonovách byly i tak velmi blízké skutečnosti, tedy že fyzikální modely jsou v tomto ohledu dost přesné. Například v tom, že během několika dnů po události se světlo kilonovy měnilo z modré na temně červenou, a to mnohem rychleji, než je pozorováno u jakékoliv jiné hvězdné exploze.

A kde se vezmou protony?

V diskusi pod minulým článkem, kde jsme popisovali mechanismus vzniku těžkých prvků při srážkách neutronových hvězd, se objevila správná otázka, kde se v takové situaci vezmou protony nutné k vytvoření stabilních jader. Odpověď je překvapivě jednoduchá: z neutronů.

V jádrech prvků totiž dochází k tzv. beta rozpadu neutronů, při kterém z neutronu vznikne proton, elektron a elektronové antineutrino. Rovnováha tedy zůstává zachována a my zpětně děkujeme čtenářům za připomínku.

Spektroskopy, tedy přístroje, které dokážou zachytit přítomnost jednotlivých chemických prvků, také jasně ukázaly, že oblak hmoty vyvržené při srážce je skutečně velmi bohatý na těžké prvky jako zlato, platina či uran. Při srážce obou objektů se v krátké době uvolní tolik volných neutronů, že se „přebytečné“ neutrony hromadí v jádrech atomů v okolí a ty rychle ztěžknou. V „neutronové lázni“ (tzv. r-procesu) vznikají i jádra extrémně těžkých prvků, výrazně těžších než uran, které se postupně rozpadnou na stabilnější prvky a doslova rozlétnou do okolí. S trochou štěstí a dostatkem času pak mohou skončit třeba i v nějaké měně.

Výsledky měření kilonovy u NGC 4993 se zdají potvrzovat poměrně nový teoretický předpoklad, že právě srážky neutronových hvězd jsou statisticky řečeno hlavním procesem vzniku těchto těžkých prvků. Zřejmě důležitějším než exploze supernov, které byly dlouho považovány za dominantní zdroj.

Nové „okno do vesmíru“ tedy začíná pomalu a polehoučku naplňovat svůj vědecký potenciál. Dokořán se bude moci otevřít až s využitím jiných detektorů, než jsou LIGO a Virgo. Ideálně vesmírných, protože u těch se může odstranit řada rušivých pozemských vlivů, které komplikují přesnost měření.

Aktualizace: Původní agenturní text jsme nahradili redakčním.

Autoři: ,



Nejčtenější

Ve SpaceX zřejmě udělali malou chybu, auto skutečně doletí skoro k Marsu

Tesla Rodadster Elona Muska ve vesmíru

Elektromobil Tesla Roadster, který miliardář Elon Musk poslal do vesmíru na raketě Falcon Heavy, zřejmě přece jen...

Neznali morseovku a zřítili se v ČSR. Tři týdny je komunisti zapírali

Zajatému pilotovi Krausovi byl na prohlídku zapůjčený nepříliš padnoucí civilní...

Měl to být obyčejný zkušební let. Němečtí piloti však kvůli špatné znalosti morseovky a neuvěřitelné shodě náhod...



Nejšťastnější americká stíhačka. Pilot ji opustil, a tak přistála sama

Convair F-106A Delta Dart

Před téměř půlstoletím se stal v americké Montaně zázrak. Z nebe se snesl na pšeničné pole proudový letoun, který byl...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

Apple HomePod ničí dřevěný nábytek. Dávejte ho jinam, radí výrobce

Takto dopadl povrch dřevěného nábytku při testu HomePodu magazínem Wirecutter.

S prvními zahraničními recenzemi a s prvními aktivními uživateli chytrého reproduktoru HomePod se ukázal jeden nečekaný...

Další z rubriky

Američané budou chtít privatizovat Mezinárodní vesmírnou stanici

Od roku 1997 se lze amerických voleb účastnit i z  vesmíru.

Po roce 2025 již Američané nebudou chtít platit náklady na provoz Mezinárodní vesmírné stanice.

Co bude dál? SpaceX triumfuje, ale na záda se jí tlačí konkurence

Umělecké znázornění kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX

Úspěšný start Falconu Heavy ohromil celý svět. Ale co se nejen ve SpaceX chystá dál? Máme pro vás přehled nejbližších...

Ve SpaceX zřejmě udělali malou chybu, auto skutečně doletí skoro k Marsu

Tesla Rodadster Elona Muska ve vesmíru

Elektromobil Tesla Roadster, který miliardář Elon Musk poslal do vesmíru na raketě Falcon Heavy, zřejmě přece jen...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz