Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Letadla z celého světa si dala sraz v Paříži

aktualizováno 
Uvnitř Fotogalerie - Letadla, vrtulníky a řada dalších samohybů byla k vidění na prestižním 47. ročníku Pařížského aerosalonu. A že bylo na co se dívat dokazuje i tento článek.

Ve vzduchu i na ploše se pořád něco dělo, a tak si návštěvníci během tří dnů vyhrazených pro veřejnost přišli na své | foto: MARTIN SALAJKA

Asi nejznámější a společně s přehlídkou v britském Farnborough, se kterou se střídá, nejvýznamnější evropský svátek především civilního letectví se uskutečnil poprvé v roce 1907 v Grand Palais v centru Paříže jako přehlídka tehdy nového oboru lidské činnosti.

Tím, že se aerosalon od roku 1953 přestěhoval na letiště Le Bourget, si pořadatelé nemusejí lámat hlavy s prostorem, a tak se letos především odborníkům představilo na 2000 firem ze 42 zemí, mezi exponáty bylo 140 letadel a čtyři desítky z nich účinkovaly v každodenním letovém programu.

Boeing C-17 Globemaster III

Když už jsme u těch čísel, veletrh navštívilo na 160 000 odborníků, kteří si mohli zakoupit jak jednodenní vstupenku, tak permanentku na celý týden, a během posledních tří dnů, tradičně vyhrazených pro veřejnost, více než 400 000 diváků. Tradičním průvodním jevem bylo, že v Paříži nebyla ani jedna postel volná, ačkoliv hotely zvedly ceny na dvojnásobek, a že návštěvníci se k domovům šinuli v obrovských kolonách i několik hodin.

Tatra s moderním izraelským raketometem

Francouzské chlubítko

Aerosalon byl – i přes výraznou mezinárodní účast – díky zázemí domácích firem pořadateli tradičně koncipován jako přehlídka úspěchů francouzského leteckého a kosmického průmyslu. Svědčí o tom nejen množství exponátů a letový program, ale také to, že výstavu zahájil francouzský premiér François Fillon a že v sobotu si ji – navzdory nabitému programu – nenechal ujít ani prezident Nicolas Sarkozy.

Vrtulník Super Puma Model mezinárodní vesmírné stanice ISS

Největším předváděným exponátem byl dvoupodlažní čtyřmotorový dopravní Airbus A380, sice de facto evropský, ale komentátory představován a většinou diváků vnímán především jako francouzský. Zatímco na předchozím ročníku aerosalonu měl premiéru, letos měl ukázat, že krize, která vznikla zdržením dodávek sériových strojů A380 zákazníkům a opožděním vývoje nového A350, byla restrukturalizací společnosti zažehnána.

Airbus A380 Airbus A380

To se ostatně zračilo i v množství objednávek nových strojů, pečlivě projednaných předem, ale halasně zveřejněných právě v době médii bedlivě sledované přehlídky. Původní předpovědi dávaly v souboji Airbus – Boeing, chápaném jako souboj Evropa (rozuměj Francie) versus USA, větší šance americkému výrobci, jehož připravovaný Dreamliner s 584 objednávkami se stal nejvíce žádaným novým širokotrupým dopravním letadlem v historii letectví. Celkové součty však nakonec přiřkly za 425 nových objednávek prvenství firmě Airbus, která navíc oznámila, že na A380 již přijala od 14 zákazníků objednávky na 160 letadel.

Francouzský vojenský letoun Mirage 2000 vzlétá přes pojíždějící dopravní letadlo A380

Těsné spojení letectví s kosmonautikou na letišti demonstroval další Airbus, létající laboratoř A300 Zero G. Speciálně upravený velkokapacitní dopravní letoun v této podobě místo dvou až tří stovek pasažérů vozí jen 40 cestujících, kterým však umožňuje během letu po parabolické křivce zažít stav beztíže. Sice při jednom „skoku“ trvá pouze 22 sekund, ale zato jej během letu mohou například i budoucí astronauti zažít až třicetkrát. Letadlo používá jak evropská kosmická agentura ESA, tak francouzské středisko letových testů CEV a národní středisko kosmického výzkumu CNES.

A300 Zero G

S patřičnou národní hrdostí byly francouzskými firmami vystaveny, za letu předváděny a návštěvníky přijímány také čistě domácí bojové proudové stroje, zejména Mirage 2000 a nejnovější Rafale, ale také postarší Mirage F1CT ilustrující modernizační program ASTRAC strojů dodaných kdysi Maroku.

francouzský letoun Rafale B

Dopravní letadla

Ani ve stínu každý den v letu předváděného Airbusu A380 nedostatkem zájmu nestrádal téměř stejně velký Boeing 777-300ER ve zbarvení největší soukromé indické letecké společnosti Jet Airways. V jeho trupu je osm přepážkami oddělitelných „apartmá“ pro cestující první třídy, tři desítky sedadel třídy business a 274 v ekonomické třídě. Díky velkému doletu bude B777-300ER, objednaný Jet Airways zatím v počtu deset kusů, nasazen na velmi vytížené lince Mumbai-Londýn.

Motor GE90-115B pro Boeing B777-300ER  Boeing B777-300ER a ocas Airbusu A380

Stále početnější kategorii obchodních letadel zastupoval například Dassault Falcon 7X domácího původu. Letoun dalekého doletu, který je poháněný trojicí motorů a opatřený mimo jiné elektroimpulsním řízením (fly-by-wire), poskytuje dostatek komfortu dvoučlenné osádce a až 19 cestujícím.

Dassault Falcon 7X připravený pro prvního zákazníka

Do Le Bourget přiletěl bez mezipřistání z montážního závodu firmy Dassault v arkansaském Little Rocku. V Paříži měl sice prototyp premiéru před dvěma roky, ale letos byl představen první stroj předaný zákazníkovi, společnosti Chagoury Group, která si jej objednala v roce 2001. Výrobce již má na letadlo 165 objednávek a bude je plnit tempem dvacet, později čtyřicet strojů ročně.

Dassault Falcon 7X

Odborníci ocenili také premiéru malého dopravního letadla Antonov 148 pro krátké a střední tratě do 4600 km, poháněného dvěma proudovými motory. Zrodilo se za mezinárodní spolupráce firem z 13 zemí, včetně například USA a Švýcarska. Je nabízeno jako dopravní stroj pro 68 až 85 cestujících, ale také ve VIP úpravě pro 10 až 18 osob s doletem až 11 000 km a opatřené sklopnou nákladní rampou jako An-148C k dopravě standardních kontejnerů a palet.

Antonov 148

Něco mezi

Spojnicí mezi klasickými letadly a vrtulníky je konvertoplán, čili letadlo s překlopnými rotory, které vzlétá jako vrtulník (potřebuje málo prostoru), ale po překlopení pohonných jednotek s velkými vrtulemi létá jako letadlo, tedy rychleji než vrtulník. Téměř třicet let po pokusném stroji Bell XV-15 pokročil rozvoj technologií natolik, že měl v Le Bourget světovou premiéru americko-italský stroj Bell/Agusta 609, přesněji řečeno druhý italský prototyp.

Světovou premiéru měl v Le Bourget americko-italský konvertoplán Bell/Agusta BA609

Větší stroj stejného uspořádání, Bell/Boeing V-22 Osprey, byl nedávno po dlouhých letech vývoje konečně zaveden do výzbroje. Když Boeing z civilní větve společného výzkumu odstoupil, začal Bell spolupracovat s italskými konstruktéry na vývoji obchodního letounu, který má zlevnit leteckou dopravu na krátké tratě a přenést ji tam, kam klasické stroje nemohou. Jejich BA609 pro devět cestujících zatím existuje jen ve dvou prototypech, je ve stádiu zkoušek a zákazníci si budou muset na první z objednaných 70 strojů ještě několik let počkat.

Víceúčelová bojová letadla

Stíhačky vždy nesly hlavní tíhu leteckých bojů a aby v této roli obstály, musely být v každém ohledu nej – nejrychlejší, nejobratnější, nejlépe vyzbrojené, s největším doletem, ovládané nejlepšími muži… Dnes už nejsou ani pouze jednomístné, ani výhradně jednomotorové a vlastně ani stíhací. Stále větší důraz je již léta kladen na jejich víceúčelovost, na schopnost nejen rychlým útokem zastavit ve vzduchu protivníka, ale také – nejlépe bez jakékoliv úpravy – obstát v roli bitevníku, bombardovat či plnit průzkumné úkoly.

F-16  F/A-18F Super Hornet MiG-29OVT

Vyvíjet takové stroje mohou jen velmoci (ať již hospodářské, či politické), a tak lze hlavní hybatele v oboru celkem snadno spočítat. Ačkoliv se o vlastní vývoj snaží například Čína, Jižní Korea, Tchaj-wan či Indie, jsou hlavními hráči především Američané (F-16, F/A-18 a nejnověji F-22 či F-35), Rusové (MiG-29/33 a Suchoj Su-29/33), evropský Typhoon II, výrobci z Francie (Mirage 2000, Rafale) a švédský SAAB (Gripen).

 MiG-29OVT Typhoon II

Odborníci odhadují, že v nejbližších letech budou vojáci potřebovat na 2500 nových „stíhaček“, deset procent trhu by chtěl získat švédský SAAB pro svůj Gripen, první stroj čtvrté generace v řadové službě, na jehož vývoji i prodeji se podílí britská společnost BAE Systems.

Jak na veletrhu uvedl generální ředitel Gripen International Johan Lehander, příští rok bude představen nový zkušební stroj, na němž budou ověřovány nové technologie a změny připravované pro budoucí variantu Gripen G. Asi nejvýznamnějšími změnami bude instalace motoru F414 (dva pohání například americké dvoumotorové F/A-18) místo dosud používaného GE/Volvo Aero RM12, zvýšení vzletové hmotnosti na 16 tun a přesunutím podvozku získaný další prostor pro palivové nádrže (zásoba vzroste o 40 %). Firma SAAB také pracuje na novém radaru a je pravděpodobné, že změny se dotknou rovněž komunikačního systému a výzbroje. Na modernizačním programu se finančně podílí Norsko, které se bude pro nový bojový letoun rozhodovat kolem roku 2015.

Uživateli Gripenů jsou v tuto chvíli kromě Švédska také Česko, Jihoafrická republika a Maďarsko. Zájem projevily také letectva Švýcarska, Bulharska, Chorvatska, Dánska, Řecka, Indie a Brazílie, díky připravovaným změnám se zvyšují i šance na úspěch v Norsku.

Létající cisterny

Letadla pro doplňování paliva za letu nebývají na aerosalonech příliš často předváděna už z toho důvodu, že okruh zájemců je poměrně omezený a dodané stroje, obvykle přestavované z běžných dopravných letadel, slouží beze změn desítky let. Letošní rok byl svým způsobem mimořádný, neboť na letišti i nad ním byly předvedeny dva dvoumotorové tankery – Airbus A310 MRTT odvozený z dopravního A310-300 a větší A330 MRTT, který vychází z typu A330-200.

A310 MRTT  Ráhno pro doplňování paliva za letu na Airbusu A330 MRTT pro australské vojenské letectvo si velikostí nezadá s malým sportovním letadlem

První z nich, nesoucí pod křídlem dva kontejnery s hadicovým tankovacím systém, si v počtu šest kusů objednala německá Luftwaffe a čtyři přestaví společnost EADS z letadel používaných kanadským vojenským letectvem.

Předností A330 MRTT je nosnost – kromě nádrží o objemu 111 tun paliva v křídle může převážet v trupu 272 cestujících a v nákladním prostoru ještě například vojenský materiál do hmotnosti 43 tun. Pro pět letadel této verze se rozhodlo jak britské Královské letectvo (RAF), tak australské vojenské letectvo. Zatímco stroje pro RAF budou používat jen „evropský“ hadicový tankovací systém, australské stroje jsou podle požadavků odběratele vybaveny i tankovacím ráhnem na konci trupu. Dalším vážným zájemcem o větší tanker je americké letectvo, pro které budou letadla ve spolupráci s firmou Northrop Grumman stavěna jako KC-30 v novém montážním závodu ve městě Mobile (stát Alabama).

C-27J Spartan K prvním zákazníkům, kteří si koupili taktický transportní letoun C-27J, patří Litva

Průzkumníci

S určitou nadsázkou lze říci, že nejdražší částí bojového letadla je nákladně a dlouhá léta cvičený pilot. Aby se tento slabý článek odstranil, stále více výrobců připravuje a zavádí do služby bezpilotní létající prostředky (UAV). V jejich vývoji jsou na špici Američané a s třiceti léty vývoje za zády Izraelci, ale svá želízka v ohni mají desítky dalších států. Počet používaných nebo vyvíjených „průzkumníků“ ovládaných piloty rádiovou aparaturou bezpečně ze země dosahuje stovky. Existují miniaturní „mouchy“, jež lze použít jako průzkumný prostředek jednotlivce při pouličních bojích nebo k průzkumu budov, létající terče sloužící při výcviku leteckých soubojů, ale i obří letadla (americký RQ-4 Global Hawk o rozpětí 37 metrů a vzletové hmotnosti 12 tun), nasávající nad bojištěm desítky hodin ve výšce 20 kilometrů všechny dostupné informace.

Sky-Y společnosti Alenia  Bezpilotní průzkumný prostředek Shard Tracker UAV (ve Francii označovaný DRAC)

Původně vojenské technologie velmi výrazně pronikají do civilního sektoru a stále častěji se objevují sportovní či turistická letadla nesoucí „průzkumné“ vybavení, dokonce se stavějí bezpilotní průzkumné prostředky například pro kontrolu ropovodů či jiných sítí, k monitorování znečištění životního prostředí, řízení dopravy, ale i třeba ke kontrole rybolovu.

I-view 250 AN-1 AeroQuad

Rakouská letadla firmy Daimond, „obyčejná“ letadla pro výcvik a turistiku, jsou oblíbena pro komfort a kvalitní zpracování, nicméně osud, či spíše výrobci, jim přisoudili také novou roli. V různých expozicích, v několika verzích a s vybavením mnoha firem byly na veletrhu představeny původně čtyřmístné stroje Diamond DA42 Twin Star s dovětkem MPP (Multi Pupose Platform) jako nosiče speciálního sledovacího zařízení.

Diamond DA42 Twin Star

Letadlo může být vybaveno například velkoformátovým digitálním fotoaparátem Microsoft UlraCam X, ze kterého jsou data přenášena do záznamového zařízení v pilotní kabině, monochromatickým, multispektrálním lineárním skenerem, laserovým skenerem, pro fotogrammetrii radarem se syntetickou aperturou, stabilizovanou televizní kamerou s vysokým rozlišením nebo vícesenzorovou stabilizovanou kamerou pro sledování změn životního prostředí.

Speciální úpravu nabízí sám rakouský výrobce, Izraelci šli vlastní cestou a verzi Air Gard opatřili jak otočnou věžičkou pod přídí, tak radarem v pouzdře pod trupem. Díky velikosti senzorů, či spíše díky jejich miniaturizaci, už není třeba používat jako jejich nosiče velká letadla, ba k amatérskému „výzkumu“ už lze použít třeba běžně prodávaný rádiem řízený model. Protože však všechny dobře míněné vynálezy zatím vždycky byly zneužity, možná není daleko doba, kdy nám pokrok přestane být příjemný.

Podněty amatérů

Nebuďme však pesimisty. Aerosalon je tradičně nejen přehlídkou nových letadel a pokrokových technologií, ale nabízí rovněž prostor různým vynálezcům a snílkům, kteří mohou do oboru přinést trochu odlehčení, případně nové podněty.

 Miniaturní vozítko KR 200

Výročí přitahují pozornost, a tak letos diváci viděli například repliku prvního „ultralajtu“, se kterým v roce 1907 vzlétl v Paříži Brazilec Santos Dumont, nebo kopii prvního vrtulníku, s nímž ve stejném roce vzlétl Paul Cornu.

Repliks prvního „ultralajtu

Po stopách Vernova hrdiny Philease Fogga se chce vydat na cestu kolem světa za 80 dní francouzský konstruktér a nadšenec pro paragliding Jean-Louis Jacquot z vesnice Rothau. Ovšem k putování přes Paříž, Řím, Istanbul, Káhiru. Bombaj, Peking, Vladivostok, San Francisko a New York si postavil nezvyklý dopravní prostředek, buggy Bugxt'air opatřenou padákovým křídlem o ploše 42 m2.

Francouzský konstruktér Jean-Louis Jacquot vychvaluje přednosti své létající buggy, se kterou se chystá na cestu kolem světa

Automobilová část je poháněna čtyřdobým motorem o zdvihovém objemu 150 cm3, letecká dvoudobým motorem Rotax 582 s dvoulistou dřevěnou vrtulí v tlačném uspořádání. Ve vzduchu i na zemi má jeho vozítko dosahovat rychlosti 65, respektive 62 km/h.

Místo závěru

Aerosalon v Paříži byl jako každý druhý rok místem, kde jedni představovali novinky, druzí se chlubili dosaženými výsledky a slibovali jejich překonání, jiní uzavírali obchody a někteří kopírovali nápady konkurence. Asi nebylo v silách nikoho projít na letišti Le Bourget všechny expozice, zastavit se u každého exponátu a zkontrolovat, co je kde nového. Proto je i tento příspěvek jen letmým, výběrovým a nesystematickým nahlédnutím do světa letadel. K některým tématům však není na škodu se časem vrátit.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Testovací dodávku StreetScooter německé pošty poznáte zejména podle...
Nová poštovní dodávka nepotřebuje řidiče. Svezli jsme se, nepřejela nás

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Autonomní poštovní dodávku, která může bez řidiče za volantem popojíždět po městě, nyní testuje společnost Deutsche Post. V rámci ukázkových jízd na konferenci...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Senior Business Consultant

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 70 000 - 80 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.