Hubbleův teleskop objevil na měsíci Europa stopy obřích vodních gejzírů

  16:40aktualizováno  21:34
Hubbleův teleskop s velkou pravděpodobností objevil velké vodní gejzíry tryskající z povrchu Jupiterova měsíce Europa. Zdá se, že tak znovu potvrzuje přítomnost tekuté vody, nejspíše oceánu. Objev také naznačuje, že bychom mohli toto záhadné prostředí prozkoumat i bez vrtání přes kilometry ledu.

Výzkumná agentura NASA svolala na 26. září tiskovou konferenci, jejíž název probudil velký zájem. Měla se totiž týkat „překvapivé aktivity“ na Jupiterově měsíci Europa. Šestý měsíc Jupitera je jedním z nejzajímavějších těles v naší soustavě. Je poměrně dobře viditelný (byl objeven také už v 17. století), protože jeho povrch tvoří vrstva vodního ledu.

Vědce i laiky proto v posledních desetiletích velmi dráždila otázka, co se pod vrstvou ledu skrývá. Je velmi pravděpodobné, že by to mohlo být celé moře tekuté vody. Naznačují to některá pozorování a dává to smysl také teoreticky (třeba v tom, že gravitace Jupitera by mohla dodávat dostatek tepla, aby se voda udržela v tekutém stavu i na tak malém měsíci). Možná přítomnost tekuté vody pak samozřejmě jitří i představy o existenci života, kterému dal podobu třeba A. C. Clarke ve Druhé vesmírné odyseji. Naděje o oznámení objevu života na Europě ovšem NASA zchladila už před tiskovkou dovětkem, že nepůjde o „mimozemšťany“.

A skutečně, oznámený objev má přece jen menší vědecký dopad. Jak se ukázalo, Hubbleův teleskop objevil stopy jakýchsi „oblaků“ kolem měsíce. Tým pracující na pozorováních se domnívá, že jde o výtrysky vody z ledového povrchu měsíce. Existence takových velmi řídkých gejzírů sahajících do výšek stovek kilometrů je doložena na malém měsíci planety Saturn, Enceladu. Na Europě už byly podobné útvary zachyceny také, ale jen v ojedinělých pozorováních. Nové výsledky tedy jsou pro potvrzení velmi důležité.

Všechny tři zaznamenané „události“, které ukazují na přítomnost gejzírů vody...

Všechny tři zaznamenané „události“, které ukazují na přítomnost gejzírů vody tryskajících z povrchu Europy. Všimněte si, že snímky pochází z roku 2014. Protože ale použitá technologie snímání obrazu je poměrně složitá a vědci měli s interpretací výsledků poměrně málo zkušeností, vývoj vhodných metod k jejich interpretaci a ověřování trvaly roky.

Pro planetární vědce je to poměrně zajímavá informace, protože naznačuje, že by mohlo být možné nahlédnout pod záhadný povrch Europy i bez obtížného (či spíše dnes nepředstavitelného) vrtání přes zřejmě desítky kilometry silnou vrstvu ledu na povrchu tohoto měsíce.

Gejzíry na Europě (dole v blízkosti jižního pólu), jak vidí UV nástroj...

Gejzíry na Europě (dole v blízkosti jižního pólu), jak vidí UV nástroj Hubbleova teleskopu. Obrázek Europy je do snímku uměle vložený, ten je pořízen na vlnové délkách pozorovatelných lidským okem.

Uveďme rovnou, že dnes přesně nevíme, jak silná je vrstva ledu na povrchu Europy a zda voda v gejzírech pochází přímo z předpokládaného oceánu pod ledovým příkrovem, nebo vzniká někde blízko povrchu ledové vrstvy (i to je fyzikálně představitelné), ale i tak je to lepší než opačná možnost, totiž že by se podobné gejzíry na měsíci vůbec nevyskytovaly.

Bohužel na podrobnější analýzu si budeme muset počkat. Hubbleův teleskop v tomto případě pracuje na hranici svých omezených možností. Jeho detektor UV záření STIS dokáže zjistit pouze to, že „v zachyceném obraze“ jsou látky, které pohlcují UV spektrum, ale ani neumí přesně zjistit, jaké to jsou. Vzhledem k dřívějším pozorováním a známému složení Europy však s největší pravděpodobností jde právě o vodu.

Srovnání geologie (tedy předpokládané) a povrchu měsíců Europa a Enceladus,...

Srovnání geologie (tedy předpokládané) a povrchu měsíců Europa a Enceladus, tedy dvou těles, na kterých jsme zachytili přítomnost velkých vodních gejzírů. Na Enceladu tryskají z tzv. „tygřích pruhů“ v blízkosti jižního pólu. Na povrchu Europy je celá řada útvarů, které by také mohly být zdrojem takových výtrysků.

Na oběžné dráze Jupiteru je dnes sonda Juno, ale ta se ani nedostane do blízkosti Europy. A hlavní důvod je kupodivu ten, že vědci nechtějí riskovat, aby byl měsíc kontaminován mikroorganismy. Jsou dobré důvody, proč to považovat za přehnanou opatrnost, na druhou stranu je ovšem pochopitelná - taková událost by mohla mít kolosální a nenapravitelné důsledky.

Více informací tedy nejspíše přinese až v tuto chvíli poměrně vzdálená budoucnost, především výzkumná mise NASA Europa, jejíž start je plánován na rok po roce 2020. Ta by měla na palubě nést dostatek přístrojů na to, aby mohla určit, zda na Europě jsou podmínky vhodné pro vznik života (nedokáže ovšem nejspíš zjistit, zda je přítomen samotný život).

Měla by například přesně určit místa, kudy voda proniká na povrch, jak silný je led na povrchu měsíce, kolik vody v oceánu pod ledem je a jak je slaná (na základě měření magnetického pole). Také by mohla spolehlivě určit složení gejzírů, včetně možná přítomnosti jiných prvků, než jsou obligátní vodík a kyslík.

Informace: Článek chybně uváděl, že Enceladus je měsíc Jupiteru. Ve skutečnosti jde o šestý největší měsíc Saturnu. Za chybu se omlouváme.

Aktualizace 26. 9. 21:30: Do článku jsme doplnili informace z tiskové konference a odpovídajícím způsobem jsme změnili titulek.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Grafika snů: podrobné srovnání RTX 2080 s GTX 1080Ti

Porovnání grafických karet s čipem Nvidia GeForce RTX 2080 a GTX 1080Ti (vpravo)

Porovnali jsme novou grafickou kartu RTX 2080 s předchozí špičkou GTX 1080Ti. Výsledky jsou zajímavé a ačkoli v mnoha...

Další z rubriky

Co čeká vesmír a lidstvo? Projděte si dalekou budoucnost a zanechte vzkaz

Budoucnost

Díky práci vědců a výzkumníků můžeme předpovídat, co čeká vesmír v daleké budoucnosti. Kromě toho se podíváme i na...

Mnichov s odstupem 80 let: co vedlo k okleštění Československa

Československá veřejnost demonstruje v září 1938 odhodlání k obraně vlasti.

Přesně před osmdesáti lety byla podepsána mnichovská dohoda. Události, které nám mohou přinést poučení i dnes. Přečtěte...

Začínal v krabičkách od krému na boty. Kardiostimulátor pomáhá už 60 let

Dva „otcové“ prvního kardiostimulátoru. Zleva: primář Ăke Senning, který vedl...

Před šedesáti lety implantovali ve Švédsku první kardiostimulátor, tedy přístroj odstraňující poruchy srdečního rytmu....



Najdete na iDNES.cz