Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Video „šikanovaného“ robota naznačuje, že revoluce možná není daleko

  0:10aktualizováno  0:10
Výrobce humanoidních robotů v nové upoutávce chce předvést, jak robustní a odolné tyto stroje dnes jsou. A dobře k tomu posloužilo násilí. Pokud podobné schopnosti stroje předvedou i mimo laboratoře, bude to velká změna.

Fakt, že roboty (a časem i roboti) přebírají celou řadu lidských rolí a činností, je nezpochybnitelný. Že se mezi ně zařadí i role oběti „šikany“, jsme však tak brzy nečekali.

Roboti vs. roboty

Pod označením robot se v češtině skrývají jak dnes existující automaty neschopné samostatného rozhodování, tak (nakonec) myslící stroje v původním Čapkově významu slova. Rozlišuje se mezi nimi i gramaticky: robot myslící je životný (mn. č. roboti), ti dnešní nesamostatní jsou neživotní (mn. č. roboty).

Rozdíl mezi oběma významy ilustruje Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český příklady, které mluví za vše: zatímco neživotné kuchyňské roboty nám jen "ulehčily vaření", životní roboti tvoří dějiny. Vybraný příklad totiž praví: Hodní a zlí roboti svedli velkou bitvu o budoucnost lidstva.

Firma Boston Dynamics ve své prezentaci nové, vylepšené verze humanoidního robotu Atlas předvádí dovednosti stroje s pomocí figuranta, který ho trápí - z videa můžete sami posoudit, že termín je výstižný. Samozřejmě, nejde o bezúčelnou demonstraci, ale jen doklad přizpůsobivosti a robustnosti technologie firmy. (Fakt, že je těžké ubránit personifikaci vztahu technika na videu a „šikanovaného“ robota, by mohl být zajímavý a trochu varovný signál toho, jak se budeme bavit o roli pokročilých strojů tohoto typu strojů ve společnosti. A to je důležitá debata, která nás v poměrně brzké době s největší pravděpodobností čeká.)

Dodejme jen, že Boston Dynamics už vzbudil (dost možná vědomě) podobně silné podvědomé reakce videem z minulého roku, ve kterém inženýr kope do čtyřnohého „psího“ robota nazývaného Spot. I v tomto případě měla demonstrace za úkol jen ukázat, jak robustní technologie (alespoň na videu) už je. První verze robotického „psa“ určeného pro dopravu nákladu malým armádním jednotkám v náročném terénu měly občas potíže udržet rovnováhu i bez „nápomocného“ kopance. Spot už by si měl poradit nejen s terénem, ale evidentně i s úplně nečekanými vnějšími vlivy.

Pokud se i Atlas skutečně dočkal tak významného vylepšení, slibuje to minimálně zajímavější průběhu letošního kola soutěže vojenské agentury DARPA o „robotického záchranáře“., tzv. DARPA Robotic Challenge. Atlas je totiž populární platforma pro výzkum v oblasti robotiky a loňského kola se zúčastnilo hned několika robotů tohoto typu z různých institucí. Jak ukazuje i tento kompilát menších i větších selhání těchto - stále ještě dálkově ovládaných! - strojů, v soutěži jim přesně stabilita mnohokrát chyběla. A vstát ze země s elegancí a efektivitou vylepšeného Atlasu nedokázal žádný ani náhodou.

Na druhou stranu jak ukázal příklad soutěže robotických aut, který probíhal také z pobídky DARPA (tzv. DARPA Grand Challenge), pokrok může být v oblasti automatizace až nečekaně rychlý. V roce 2004 trať dlouhou 240 kilometrů nedojel žádný vůz a nejdelší dojetá vzdálenost byla jen necelých 12 kilometrů, v roce 2005 už celou trať úspěšně projelo 18 z 23 přihlášených vozů.

Robotický závod v minulém roce skončil z hlediska laického diváka naprostým neúspěchem, viz video výše. Nakonec nejúspěšnější robot, jihokorejský DRC-Hubo, strávil na závodní dráze 45 minut, a za to dobu v podstatě dokázal vystoupit z auta a otevřít dveře od budovy. Na jejich otevření se připravoval doslova několik minut. Úroveň předvedených dovedností s malou mírou nadsázky dosahovala tak úrovně batolete, které se právě ten den naučilo chodit. Vylepšený ATLAS možná naznačuje, že letos by to mohla být přece jen o něco zajímavější a rychlejší soutěž.

Ne, že bychom předvídali bleskové rozšíření technologie mimo závodní dráhu. Na to jsou ceny podobných strojů (ATLAS vyjde na více než milion dolarů) stále příliš vysoké a jejich schopnosti příliš omezené. Ale tak tomu rozhodně nebude věčně.




Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Má po světě 76 pomníků. V ČR je ale „Osvoboditel sedláků“ neznámý

Před 100 lety zemřel Osvoboditel sedláků Hans Kudlich

7. října 1848 byl rakouským Říšským sněmem schválen zákon o zrušení roboty, jehož návrh v červenci téhož roku podal...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Revoluce v ČSA: letadlo, které vyjíždělo z dráhy a přistávalo s padákem

TU-104 A ČSA ve zbarvení po roce 1960.

Před 60 lety v Praze poprvé přistál proudový letoun s československou imatrikulací. Slavné TU-104 vstoupilo do služeb...

Šifrování je podle FBI obrovský problém. Do poloviny telefonů se nedostane

„Obyčejná“ funkce ve Facebook Messengeru dokáže zamotat hlavu i FBI.

Zatímco pro uživatele je šifrování vítaným zvýšením bezpečnosti osobních dat či důvěrné konverzace, pro vyšetřovatele...

Největší problém umělé inteligence: nelze zjistit, „proč“ se rozhodla

Technický ředitel společnosti Fujitsu, Dr. Joseph Reger

Umělá inteligence a strojové učení jsou budoucností průmyslu. Přináší však s sebou problémy, které zatím v oblasti...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.