ODPOVĚĎ:
Nejsem sběhlý v historii, ale nepamatuji si na žádné takové zprávy. Zatmění Měsíce je daleko běžnější úkaz a probíhá zvolna, takže nebudilo takové překvapení ba hrůzu, jako když za jasného dne se začne náhle stmívat a srpek Slunce se náhle rychle zmenšuje, a při úplném zatmění je Slunce černé a kolem něho svítí podivuhodná svatozář.
2.3.2007 15:06
ODPOVĚĎ:
Pro pozorování dalekohledem se nejlépe hodí fáze kolem první čtvrti Měsíce, kdy jsou podrobnosti na jeho povrchu osvětleny Sluncem zešikma a proto plasticky vynikají. Pokud si ovšem přivstanete, tak stejně výhodná je třetí čtvrť Měsíce, z téhož důvodu plastického dojmu z pozorování. Nejméně příznivé je pozorování v úplňku, tehdy lze na povrchu Měsíce dobře vidět jen světlé paprsky vybíhající z některých kraterů, ale jinak je Měsíc přesvětlený a "plochý".
2.3.2007 15:09
ODPOVĚĎ:
Začátek úplného zatmění bude ve 23:44 SEČ a konec v 00:58 h.
2.3.2007 15:13
ODPOVĚĎ:
To je dáno okamžitou polohou Měsíce vůči ideální spojnici Slunce-Země. Zatmění je nejdelší tehdy, když se střed kotouče Měsíce přesně trefí do této spojnice. Většinou se přirozeně netrefí, a čím větší je tato odchylka tím kratší je fáze úplného zatmění. Ta netrefa souvisí s tím, že rovina dráhy Měsíce je vůči rovině oběhu Země kolem Slunce skloněná. Kromě toho je dráha Měsíce kolem Země eliptická a podobně i dráha Země vůči Slunci, takže úhlové rozměry Země a Měsíce se fakticky neustále mění a tím i rozměry zemského stínu.
2.3.2007 15:18
ODPOVĚĎ:
Teoreticky je možné, že při pozorování Měsíce lze na neosvětlené straně vidět záblesk takové srážky, protože k takovým srážkám určitě dochází, jenže se nedají předvídat. Ve skutečnosti se ani jedno hlášení pozorovatelů z historie nedalo ověřit. Teprve v r. 2001 při meteorickém dešti Leonid bylo několik nárazu meteoroidů z tohoto roje na neosvětlenou stranu Měsíce pozorováno televizními kamerami ve spojení s astronomickými dalekoledy. Šlo ovšem o srážky nepatrných těles o hmotnostech desítek gramů.
Neexistuje žádná předpověď takových srážek. Jinak na zajímavá očekávaná pozorování na obloze upozorňuje webová stránka České astronomická společnosti: www.astro.cz
2.3.2007 15:22
ODPOVĚĎ:
Měsíční podvod (hoax) je oblíbené téma dokonce i v USA. Fakticky je to ovšem naprostá pitomost. Český klub skeptiků Sisyfos o tom před časem v Praze měl veřejnou přednášku, kde tyhle názory přesvědčivě vyvrátili naši odborníci na kosmonautiku Ing. Tomáš Přibyl a Milan Halousek, viz též: http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1154863668
2.3.2007 15:27
ODPOVĚĎ:
Myslím, že jeho výjimečnost spočívá v mimořádné délce úplného zatmění cca 74 min. Patří tedy k nejdelším zatměním XXI. stol. Intervaly mezi měsíčními zatměními pozorovanými u nás jsou náhodné a popravdě nikterak dlouhé v porovnání s daleko vzácnějšími zatměními Slunce.
Výhoda zatmění Měsíce spočívá v tom, že je vidět z celé přivrácené polokoule Země, kdežto zatmění Slunce je z mnohem omezenějších "nudlí" na zemském povrchu a úplná zatmění jen z nudle o šířce řekněme 100-300 km a délce několika tisíc km.
2.3.2007 15:32
ODPOVĚĎ:
To by se dalo asi nalistovat na internetu, ale rozdíly proti údajům pro průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky nebudou významné.
2.3.2007 15:33
ODPOVĚĎ:
Nepřipravuji se vůbec, protože v Praze bude asi během zatmění zataženo. Pokud by se vyjasnilo, podívám se na zatmění z balkonu očima čistě z estetických důvodů, je to pěkný přírodní úkaz, ale nějaká věda se dělat z balkonu nedá.
Zatmění Měsíce je naprosto přesně předvídatelný úkaz, kde už nezbývá mnoho prostoru pro odborné sledování s vědeckým významem. Je to však velmi působivý úkaz, zvláště když si připomeneme, jakou důležitou úlohu sehrál ve starověku při rozvoji tehdejší astronomie a jak se hodí pro ověřování historických událostí, spjatých s pozorováním zatmění v daném místě na zeměkouli.
Vědecký smysl má pouze určování tmavosti a barvy Měsíce během úplného zatmění, protože z toho se dá odvodit okamžitý stav zaprášení zemské atmosféry po celém obvodu zeměkoule.
Ohyb světla v gravitačním poli, který předpověděla obecná teorie relativity, se dá změřit jen při úplném zatmění Slunce, nikoliv Měsíce.¨
2.3.2007 15:39
ODPOVĚĎ:
To je mnoho otázek naráz. Má skepse vyplývá především z tzv. Fermiho paradoxu: "Pokud mimozemšťané existují, tak kde - k čertu - jsou?"
Jelikož pozemská technika se rychle zlepšuje, z analogie by mělo vyplývat, že pro mimozemšťany jen o pár tisíc roků starší než pozemská civilizace by mělo být hračkou přiletět k nám např. skrz ty červí díry. Zatím tu však žádní mimozemšťani nepřistáli a ani mi neťukají na rameno.
2.3.2007 15:44
ODPOVĚĎ:
To je, jak říkají matematici, nutná podmínka pro výskyt úplného zatmění, ale není to podmínka postačující. Většinou při úplňku Měsíc poněkud mine kuželovitý stín vržený Zemí a jen někdy se do toho stínu zčásti či úplně strefí.
2.3.2007 15:45
ODPOVĚĎ:
Nedovedu si představit žádný vliv zatmění Měsíce na lidskou psychiku, který by stál za řeč. Pochopitelně je to pro vnímavého diváka pozoruhodný a dosti vzácný (hlavně kvůli špatnému počasí, kdy nám zatmění proklouzne) úkaz, který ani otrlého astronoma nenechá chladným.
2.3.2007 15:47
Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat
ODPOVĚĎ:
Velikost přílivu a odlivu na moři souvisí se vzájemným postavením Slunce, Měsíce a Země tak, že silové působení se nejvíce sčítá, když je Měsíc v novu, popř. v úplňku. Zda přitom dochází k zatměním (Slunce, popř. Měsíce) je z hlediska velikosti přílivu zanedbatelné.
2.3.2007 15:56
ODPOVĚĎ:
To je různé, intervaly nejsou pravidelné, jak se můžeme přesvědčit nahlédnutím do tabulek, např.
http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/lunar.html
2.3.2007 15:57
ODPOVĚĎ:
Na Měsíc jel spolek českých a slovenských astronomů Ebicykl ( www.ebicykl.cz ): Při prázdninových spanilých jízdách na bicyklech jsme vždy délku každé etapy vynásobili počtem ebicyklistů a sečetli za celý týden. Takto získané ebikilometry jsme pak sčítali tak dlouho, až nám to dalo vzdálenost Měsíce od Země (384 400 km). Doporučuji podobný algoritmus a uvidíte, kam dojedete.
2.3.2007 16:01
ODPOVĚĎ:
Možné je jistě skoro všechno, ale zatím je to vše pouhá spekulace. Zatímco spekulování je zábavné, vědecké poznání vyžaduje tvrdou práci. Zkuste se mne optat v příštím století.
2.3.2007 16:02
ODPOVĚĎ:
To je velmi rafinovaná otázka. Doporučuji spis australského fyzika Prof.Paula Daviese: O čase, ktera vyšla v r. 2001 ve slovenském překladu v nakl. Motýl.
2.3.2007 16:04
ODPOVĚĎ:
Ano, zalezi to jen na pocasi, viditelnost zatmění po celé Evropě je prakticky stejná.
2.3.2007 16:05
ODPOVĚĎ:
Těžká otázka. Bylo to zhruba před 4,5 miliardami let, kdy se Měsic utvořil v blízkosti Země, takže zatmění byla daleko delší a tmavější než dnes. Jenže tehdejší baktérie nám o tom nezanechaly žádné písemné památky.
2.3.2007 16:07
ODPOVĚĎ:
Podrobný popis je v tiskovém prohlášení České astronomické společnosti:
http://www.astro.cz/clanek/2687
2.3.2007 16:09
ODPOVĚĎ:
Podívejte se na www stránku Českého hydrometerologického ústavu, např.
http://www.chmu.cz/meteo/om/cr/pre_o_cr.html
2.3.2007 16:11
ODPOVĚĎ:
Ztemnění Měsíce při úplném zatmění se prakticky nedá předpovědět, protože závisí na okamžitém stavu zemské atmosféry. Jsou případy, kdy Měsíc při zatmění prakticky zmizel a jindy je naopak dosti jasný. Chce to udělat sérii expozic, a pokud máte digitální fotoaparát s ručně ovládanou uzávěrkou, pak snadno vyberete správnou expozici. Času je dost, zatmění trvá 74 minut.
2.3.2007 16:14
ODPOVĚĎ:
Myslím, že naše vzájemná náklonnost je všeobecně známá. Stačí, když si nalistujete webovou stránku doc. Ing. Antonína Baudyše, CSc., či jeho syna a vyhledáte si tam mé jméno. O mé přízni k těmto odborníkům svědčí četné bludné balvany Sisyfa, které už od našeho Českého klubu skeptiků za své mimořádné výkony v oblasti matení české veřejnosti a rozvoje blátivého způsobu myšlení dostali.
Lituji, že v této chvíli se musím se čtenáři této rubriky rozloučit kvůli svým jiným povinnostem. Pokud mi vyjde chvilka (např. při čekání na vyjasnění dnes v noci), tak bych ještě rád odpověděl na některé nové dotazy. V řadě případů však můžete najít odpovědi na své otázky už v rámci mých předešlých odpovědí na podobné otázky. Někdy také postačí lehké pátrání po internetu pomocí jakéhokoliv hledače (kokrétní časy a data zatmění apod.)
Děkuji všem tazatelům a čtenářům tohoto chatu za otázky i zájem a přeji všem, aby se jim dnes přesně o půlnoci na hodinu vyjasnilo; můžete třikrát hádat, proč.
Jiří Grygar
3.3.2007 15:14
ODPOVĚĎ:
Naprostá většina astronomů je na tom stejně jako laická veřejnost. Jde pouze o estetický, nikoliv pracovní zážitek. Na světě je dnes jen několik málo specialistů, kteří potřebují pozorovat každé zatmění Měsíce kvůli měření jeho ztmavění a barvy během zatmění. Ti se nacházejí na observatořích, kde je pravděpodobnost jasného počasí vysoká. My ostatní budeme mít pravděpodobně dnes v noci smůlu a nic s tím nenaděláme.
3.3.2007 15:26
ODPOVĚĎ:
Není na světě šprochu... Když jsem bydlel na vysoké škole v Praze v koleji, ptali se mne kolegové fyzici, bydlící se mnou v koleji, zda umím dělat horoskopy. Řekl jsem, že samozřejmě, že to se astronomové učí hned v prvním semestru. Tak se mne ptali dál, zda bych jim mohl horoskop udělat? Řekl jsem, že ano, ale že to nebude zadarmo. Trochu se zarazili; tak jsem jim vysvětlil, že mám rád štrúdl, a že za každý horoskop chci štrúdl. Horoskopy jsem pak dělal před jejich očima tak, že jsem si vzal Hvězdářskou ročenku na běžný rok, ačkoliv mi uváděli svá data narození minimálně o 20 let dřívější. Chvíli jsem v Ročence naoko listoval a dělal si poznámky a po takových třech minutách jsem jim sepsal specifický horoskop, tj. jak dopadnou u nejbližší zkoušky. Jelikož díky bydlení v koleji jsem měl dobrý přehled, jak se kdo učí, tak jsem měl téměř stoprocentní úspěšnost; dokonce jsem většinou správně trefil i známku, kterou u zkoušky dostanou. Tím můj věhlas rychle vzrůstal a za chvíli jsem se mohl štrúdly doslova živit. K mému úžasu nikoho nenapadlo, že těžko určím polohy planet před 20 lety pomocí ročenky na běžný rok. Jestliže jde tak snadno ošálit studenty fyziky, tak se nedivím, že dodnes berou horoskopy vážně miliony lidí a platí za to podstatně dráž než jedním štrúdlem.
3.3.2007 16:00
ODPOVĚĎ:
V Evropě bude nejlbižší částečné zatmění Slunce pozorovatelné 1. srpna 2008. Bude vidět jako úplné v severní Kanadě, Grónsku, na Sibiři, v Mongolsku a Číně.
3.3.2007 16:03
ODPOVĚĎ:
Upozornění na svá veřejná vystoupení (přednášky, relace v rozhlasu a popř. v televizi) uveřejňuji na této adrese: http://www.astro.cz/~grygar/actual.htm
Po skončení TV seriálu "Okna vesmíru dokořán" v r. 1992 jsem natočil pro Slovenskou televizi nový seriál "Vesmírne laboratorium", který se již několikrát reprízoval na Slovensku. Pro Českou televizi jsem natočil v r. 1999 seriál "Zlaté století astronomie", který však divácky neuspěl.
3.3.2007 16:11
ODPOVĚĎ:
Teplota povrchu Měsíce na přivrácené straně ke Slunci dosahuje hodnot 100 - 120 st. Celsia, kdežto na odvrácené straně klesá před východem Slunce až na cca -180 st. Celsia. Během zatmění klesá teplota zastíněné části povrchu pod bod mrazu - konkrétni hodnota závisí na temnotě konkrétního zatmění.
3.3.2007 16:21
ODPOVĚĎ:
Terminologicky vzato zatmění Země je vidět z Měsíce tehdy, když je Měsíc uvnitř spojnice Slunce - Země. Tehdy může Měsíčňan na straně Měsíce přivrácené k Zemi vidět vržený stín a polostín Měsíce na zemském povrchu. Jeví se mu jako mírné zeslabení jasnosti té části Země, která je v polostínu a jako poměrně sytou černou skvrnu s neostrými okraji uvnitř polostínu. Zároveň pozorují pozemšťané úplné zatmění Slunce.
Naopak v době, kdy pozemšťané vidí zatmění Měsíce, tak Měsíčňan vidí na té části povrchu Měsíce, zasažené stínem Země, úplné zatmění Slunce. Vinou zemské atmosféry však zdaleka nejde o tak dramatický úkaz, jakým se můžeme těšit pozorováním sluneční koróny při zatmění, protože zemská atmosféra vytváří kolem zakrytého Slunce zářící prsten, který korónu přesvítí. Navíc je Země na Měsíci úhlově větší než Slunce, takže být Měsíčňanem, pořádal bych raději výpravy za slunečními zatměními na Zemi.
3.3.2007 16:36
ODPOVĚĎ:
Chaldejci dávno před počátkem našeho letopočtu zjistili, že měsíční zatmění se dají předvídat, neboť se na daném místě zemského povrchu opakují v periodě 54 roků a 1 měsíc. Když se pak porozhlédli po okolních zemích, zjistili, že zatmění se opakují dokonce již po 18 letech a 11 dnech. Tuto zhruba osmnáctiletou periodu nazvali "saros" a brzy zjistili, že podobně lze předvídat i mnohem vzácnější zatmění Slunce.
Jelikož má Země atmosféru, tak sluneční paprsky se při průchodu atmosférou ohýbají směrem dovnitř vrženého stínu Země a poněkud tak osvětlují Měsíc i během úplného zatmění.
4.3.2007 10:01
ODPOVĚĎ:
Jasně viditelné vnější planety jsou pouze Mars, Jupiter a Saturn a pokud jsou zakrývány Měsícem, tak takový úkaz není viditelný na celé přivrácené polokouli Země, jako je tomu u úplných zatmění Měsíce. Příslušný výpočet proto navíc závisí i na konkrétním pozorovacím stanovišti. Můžete to zkusit za domácí cvičení, když si na internetu nalistujete seznam měsíčních zatmění řekněme za půlstoletí a porovnáte se seznamem zákrytů zmíněných planet Měsícem. Odhadem bych si troufal tvrdit, že najdete nanejvýš jeden takový případ.
4.3.2007 10:19
ODPOVĚĎ:
Jak známo, Měsíc při svém oběhu kolem Země natáčí k Zemi prakticky stále stejnou polokouli, čemuž se odborně říká vázaná nebo též synchronní rotace. Podobně se chová i řada dalších přirozených družic (měsíců) ve sluneční soustavě vůči planetám, kolem kterých obíhají. Jde například o 4 velké (Galileovy) družice Jupiteru nebo o družici Pluta, zvanou Charon. Příčina tohoto úkazu je vždy stejná: při dostatečně malé vzdálenosti družice od planety (v jednotkách velikosti té planety) se výrazně uplatňují tzv. slapové síly - ty např. působí příliv a odliv v pozemských mořích a oceánech. Příčina slapů spočívá v tom, že podle gravitačního zákona klesá přitažlivá síla s druhou mocninou vzdálenosti, a u takto blízkých těles nelze proto zanedbat jejich vlastní rozměry, když počítáme přitažlivou sílu pro přivrácenou a odvrácenou stranu jejich partnerů - slapové síly jsou ovšem vzájemné. Jelikož vzdouvání se týká nejenom vody na Zemi, ale i hornin na obou tělesech, a jelikož toto vzdouvání se poněkud opožďuje vlivem setrvačnosti, v důsledku to způsobí brzdění rotace obou těles. Jelikož družice planet jsou méně hmotné než mateřské planety, ubrzdí se mnohem dříve do stabilní situace, kdy rotace družice kolem osy trvá stejně dlouho jako její oběh kolem planety. Výjimkou (jako ostatně ve všem) je příliš málo hmotný Pluto, který se již také zbrzdil do synchronismu, takže Pluto i Charon k sobe navzájem stále natáčejí jednu polokouli a obě tělesa rotují kolem své osy za 6,4 dne, a v téže době oběhne Charon kolem Pluta. Také rotace naší Země se vinou měsíčních slapů brzdí, ale zatím to zdaleka není tak velký efekt. Při vzniku Měsíce rotovala Země kolem své osy zhruba za 8 h. Dnes o 4,5 mld. let později jí to - jak známo - trvá 24 h, kdežto Měsíci trvá rotace i oběh kolem Země zhruba měsíc.
4.3.2007 10:35
ODPOVĚĎ:
Bez nákresu geometrické situace se to dá těžko názorně objasnit. Docela dobrý diagram a výklad najdete např. na této adrese: http://www.es.flinders.edu.au/~mattom/science+society/lectures/illustrations/lecture10/aristarchus.html
4.3.2007 10:43
ODPOVĚĎ:
Děkuji za důležitou otázku na závěr. Čeští astronomové se snaží přesvědčit veřejnost, že pro astronomy přátelské veřejné osvětlení má i celou řadu dalších výhod zejména pokud jde o značnou úsporu elektřinu a lepší osvětlení chodníků i silnic. To by dokonce zvýšilo bezpečnost nočního provozu jak pro chodce tak pro řidiče, protože by se omezilo nebezpečné oslňování, jak jsme často svědky. Je to však běh na dlouhou trať, protože některé předsudky zakořeněné ve veřejnosti odolávají logickým argumentům. Jako obvykle to dopadne tak, že nás jiné země v tomto snažení o ekonomické a nevtíravé osvětlení předeženou - a pak to s velkou slávou zavedeme také u nás.
Děkuji také všem tazatelům. Zbývají mi sice ještě nezodpovězené otázky, které však se do značné míry překrývají s těmi, které jsem už v jiném kontextu zodpověděl, anebo které vybočují příliš daleko od tématu. Pokud jde o astronomii, hodně se dá zjistit na stránkách České astronomické společnosti: www.astro.cz, resp. Instantních astronomických novin: www.ian.cz Otázky vztahu vědy a náboženské víry probírá rovněž celá řada serverů, např. www.vira.cz (tématická oblast: věda a víra) Nashledanou při některém dalším zatmění se těší Jiří Grygar
4.3.2007 10:55
