Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vytvořili jste vir? Pykejte

aktualizováno 
Tvůrci virů nejsou žádní beránci. Chtějí ovládnout váš počítač a dělat si s ním, co chtějí. Tato se skupina se začíná profesionalizovat a dokáže prostřednictvím šíření virů i něco vydělat. Několik z nich však již neuniklo kolu spravedlnosti.
Několik z nich však již neuniklo kolu spravedlnosti. Ačkoliv by se mohlo zdát, že především v rannějších dobách měla produkce virů romantický nádech, nyní už tomu rozhodně tak není. První programátoři virů si možná jen chtěli dokázat, že něco umějí, nyní se dá prostřednictvím virů i vydělávat.

Viry tak způsobují množství škod a není se co divit, že jsou jejich tvůrci na černé listině příslušných orgánů. Co se stalo s těmi programátory, kteří byli dopadeni?

FBI honí Melissu

Jedna z největších kauz s programátory počítačových virů se týkala viru Melissa, který se začal šířit v roce 1999. Uživatelům počítače připojených k internetu přišly e-maily s přiloženým souborem List.doc, v němž byly nabízeny adresy pornografických serverů - to už se ale začala Mellisa rozesílat. Během několika hodin zcela vyřadila stovky poštovních serverů. Později bylo dokázáno, že vir napadl minimálně 100 000 počítačů ve více než 300 společnostech. Jeho zásah však byl rozhodně větší.

Tvůrce tohoto viru 34letý David L. Smith z amerického New Jersey (vystupoval pod přezdívkou VicodinES) byl však poměrně rychle dopaden. Trvalo to jen asi pět dnů. Smith si totiž nedal pozor při vytváření souboru List.doc. Do každého dokumentu ve Wordu se totiž přidává speciální kód, který souvisí se sériovým číslem produktu. Právě tento jednoznačně identifikační znak se také objevil v první verzi viru šířeného přes skupinu alt.sex. Navíc se na internetových diskusích chvástal tím, že virus stvořil.

Každopádně David L. Smith čelil žalobě, která jej vinila z narušení veřejných komunikací, spiknutí a zcizení počítačových služeb. Obžaloba požadovala trest odnětí svobody na 48 let a pokutu až do 480 000 dolarů. To i přesto, že makrovir Melissa neměl žádné destrukční účinky a v podstatě měl jen zahltit množství poštovních serverů.

Finální rozsudek byl vynesen 3. května 2002 a zněl 20 měsíců vězení a tříletý podmíněný trest. Původně měl být odsouzen k pěti letům, ale díky spolupráci s policií, kdy pomohl neutralizovat některé své kolegy, byl trest snížen.

Různé viry, různé tresty

Poměrně populární byl svého času i vir, který využíval tehdejšího věhlasu známé ruské tenistky. Vir Anna Kurnikova zasáhl značné množství počítačů, kde však nezpůsobil žádné větší škody, vyjma zahlcení několika poštovních serverů. Také tento tvůrce byl vystopován a dopaden. Jednalo se o dvacetiletého Nizozemce Jan de Wita, který se sám přihlásil policii. V roce 2001 si pak od soudu odnesl povinnost vykonat 150 hodin veřejně prospěšných prací. Hrozily mu však 4 roky vězení a pokuta přes 200 000 USD.

Pyká až ten druhý

Poměrně velká epidemie viru Blaster/LovSan zamotala hlavu nejednomu správci počítačové sítě. Schopnosti tohoto viru však fascinovaly některé virové začátečníky, že se jej pokoušeli napodobit.

Osmnáctiletý mladík Jeffrey Lee Parson se tedy pokusil o vytvoření mutace tohoto viru Blaster.B. I když ji úspěšně dokončil a vypustil, nešířila se tak rychle jako původní vir a zasáhla pouze necelých 10 000 počítačů.

Zanedlouho však na Parsonovy dveře zaklepali agenti FBI. Odborníci z firmy Microsoft vystopovali Parsona podle toho, že do kódu viru zadal, aby napadené počítače kontaktovaly jeho osobní stránky www.t33kid.com. Státní zástupce následně obvinil Parsona ve dvanáctistránkovém spisu z útoku na počítače firmy Microsoft a další subjekty. Federální soud v Minnesotě vydal předběžné opatření na Parsonovo domácí vězení. Mladý útočník měl také zakázaný přístup k internetu a k počítačům.

Někde se dá spravedlnosti utéci

Odhalení viroví tvůrci se však nevždy dočkali odsouzení. Když se podařilo například vystopovat tvůrce viru LoveLetter, unikl spravedlnosti. Student vysoké školy v Manile totiž nikdy nebyl odsouzen. Důvodem bylo, že filipínské zákony nepamatovaly na případy elektronického zločinu.

Odměna za dopadení tvůrce virů

Zhruba před rokem Bill Gates vypsal odměny v celkové výši 5 000 000 USD na dopadení tvůrců viru a podobných programů, které poškozují programy či stránky společnosti Microsoft. Důvodem bylo především dopadení autorů virů Blaster (MSBlast.A) a Sobig. I díky této akci byl v květnu tohoto roku odhalen programátor viru Sasser, který napadl milióny počítačů s Windows 2k i XP.

Spekuluje se však, že nyní 19letý Sven Jaschan z Německa se udal sám pomocí prostředníka, aby získal část vypsané odměnu. V Německu jsou totiž osoby do 21 let považovány většinou za mladistvé a hrozí jim tresty v řádu několika měsíců. Navíc rodiče tohoto mladíka prodali autorská práva na „příběh autora Sasseru“ ještě v době, kdy byl ve vazbě. Spíše marketingovým tahem se také jeví nabídka práce tomuto programátorovi od bezpečnostní společnosti Securepoint. Sven nyní čeká na soud, který má proběhnout v lednu 2005.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

První nativní 4K UHD Blu-ray na českém trhu.
Ochrana 4K Ultra HD Blu-ray podlehla. Nový program ji dokáže odstranit

Ochrana označovaná jako AACS 2.0 byla prolomena a už se objevil i program, který ji dokáže obejít a stáhnout video z 4K Blu-ray disků.  celý článek

Tipy a triky pro Windows 10
Tipy pro Windows 10: automatické zapínání wi-fi či vyšší zabezpečení

Ruční deaktivace wi-fi připojení a její automatická aktivace po určité době zajistí, že vás nikdo v tuto chvíli nebude rušit. Ukážeme také, jak v oznamovací...  celý článek

Chraňte včas své elektronické zařízení.
Chraňte svůj tablet před viry a hackery a za odměnu si zahrajte

Bezpečnostní rizika dnes číhají i na majitele mobilních zařízení, takže jsme do dnešního přehledu zařadili i antivirovou aplikaci, která se postará i o ochranu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.