Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

LTE má další oběť: tisíce bezdrátových mikrofonů skončí ve sběru

aktualizováno 
Budou fungovat, ale bude zakázané je používat a tak skončí na sběrných dvorech. Bezdrátové mikrofony pracující v dnes běžném pásmu 694 - 800 MHz budou další obětí ořezávání frekvenčního pásma kvůli rozšiřování LTE sítí. Zatímco televizory lze zachránit instalací set-top-boxu, mikrofony nezachrání nic.

Výměna mikrofonů čeká i mnoho koncertních produkcí. | foto: Jan SalačMF DNES

Řešit v blízké budoucnosti obměnu mikrofonů budou muset například divadla, televize, kulturní domy, ale i firmy produkující koncerty, konference a další - všichni ti, co používají bezdrátové mikrofony.

S rostoucím využitím vysokorychlostních datových sítí roste potřeba rozšiřovat šířku pásma, které tyto sítě využívají. Protože je ale vhodné spektrum v podstatě bezezbytku využito, neobejde se přidávání na jedné straně ubírání na straně druhé.

Tím, kdo ustupuje, je zejména televizní vysílání. V prvním kole (tzv. první digitální dividenda, přelom roku 2012/2013) přišlo o prvních 75 MHz a z pásma 470 - 865 MHz tak zbylo jen 470 - 790 MHz.

O dalších 100 MHz má přijít v následujících letech, takže se televizní vysílání bude muset spokojit s rozsahem 470 - 694 MHz. Aby nemusela být omezena programová nabídka, nebo snížena kvalita vysílaného obrazu a zvuku, přejde se na nový vysílací standard DVB-T2 s efektivnějším kódování HEVC. (Psali jsme o tom například zde a zde)

Zúžení pásma se však nedotkne jen televizního vysílání, zcela zásadní vliv bude mít i na provoz bezdrátových mikrofonů pracujícím v pásmu UHF. Ty totiž fungují ve stejných pásmech jako televizní vysílání, přičemž využívají prázdná okna mezi jednotlivými televizními vysílači. Problém je, že u bezdrátových mikrofonů bylo velice často využíváno právě pásmo nad 700 MHz, které bude nejspíše od 30. června 2020 pro tyto účely zakázané.

Například divadlo Kalich bude muset vyměnit mikrofonní vysílače a přijímače za zhruba 3 miliony korun.

Například divadlo Kalich bude muset vyměnit mikrofonní vysílače a přijímače za zhruba 3 miliony korun.

„Ode dne, kdy pásmo 700 MHz bude zpřístupněno pro sítě k poskytování služeb elektronických komunikací, tj. pro vysokorychlostní bezdrátové sítě, nebude možno v úseku 694 - 790 MHz nadále využívat rádiové spektrum pro bezdrátové mikrofony,“ uvedl pro redakci Technet.cz tiskový mluvčí Českého telekomunikačního úřadu, Martin Drtina. „Mikrofony, které mají možnost volby provozních kanálů, lze nadále provozovat na kanálech nespadajících do uvedeného pásma“, doplnil Drtina.

Co nastane, když někdo bude v tomto pásmu mikrofony provozovat i nadále? „Uplatní se postup jako u jiných případů rušení. Zjištěnými případy rušení se bude zabývat ČTÚ, provozovateli rušícího zařízení může být udělena pokuta,“ vysvětlil Drtina.

Milionové investice a technické těžkosti

Omezení se bude týkat všech bezdrátových mikrofonů a mikroportů, které pro přenos využívají UHF pásma nad 694 MHz. Zda je signál vysílán v analogové, nebo digitální podobě, není důležité. Většinu uživatelů či provozovatelů bezdrátových mikrofonních systémů tak nejspíše čeká jejich obměna.

Některé mikrofonní systémy bude možné upravit, u jiných to technicky možné nebude, nebo by se taková úprava nevyplatila.

„Záleží na stáří a typu, u některých mikrofonů je možné vysílače i přijímače přeladit, respektive vyměnit VF díly, antény a celý systém znovu nastavit,“ vysvětluje Ivan Kolomazník ze společnosti Panter, která distribuuje a instaluje mikrofony značky Sennheiser. Je to však poměrně nákladný úkon. „U systémů ew G3 přijde úprava na zhruba 7500 Kč na kanál, u systémů 3000/5000 to může být až 70 000 Kč na kanál,“ nastiňuje cenové relace Kolomazník.

Jak už bylo uvedeno, řešit obměnu mikrofonů budou muset například divadla, zejména ta, kde mimo činohry uvádí i muzikály.

„Našeho divadla se tato novinka dotkne přímo radikálně, protože nám nezbude, než zakoupit nové zařízení pro jiné frekvence a s tím i mikroporty a mikrofony,“ uvedl pro redakci technický ředitel Divadla Kalich Richard Kocourek. „Půjde o investici ve výši cca tři miliony korun,“ podotkl.

Střední životnost mikroportů Sennheiser se podle Ivana Kolomazníka pohybuje v rozmezí 5-15 let,  stále se tak ještě běžně používají mikroporty z let 1993-1996.

Střední životnost mikroportů Sennheiser se podle Ivana Kolomazníka pohybuje v rozmezí 5-15 let, stále se tak ještě běžně používají mikroporty z let 1993-1996.

V České televizi se na omezení provozu bezdrátových mikrofonů chystají již několik let. Tím, že digitální dividendy řeší s Českými radiokomunikacemi a ČTÚ kvůli změnám v pozemním televizním vysílání, vědí o chystaných změnách s předstihem a připravují se na ně. I tak pro ČT změna znamená milionové investice do vybavení, které by mohlo samo o sobě fungovat dál.

„Již od roku 2010 v rámci postupné obnovy nakupujeme mikroporty i s ohledem na druhou digitální dividendu. Je však třeba poznamenat, že díky odebírání části kmitočtového spektra přelaďujeme nebo budeme muset vyřadit i techniku, která by ještě několik let mohla být v provozu. Zároveň je nutné zmínit, že problematika se netýká jen bezdrátových mikrofonů, ale také zpětných radiových povelů, bez kterých se dnešní výroba TV pořadů neobejde. Lze tedy říci, že ač problematiku postupného odebírání významné části televizního spektra řešíme dlouhodobě, na obměnu technologií musíme vynakládat poměrně značné finanční částky, které bychom nemuseli v mnoha případech vynakládat, pokud by k změnám ve využívání kmitočtového spektra nedocházelo,“ uvedl pro redakci Technet.cz Ivo Ferkl, technický ředitel České televize. „Téměř všechny mikroportové soupravy, které momentálně používáme, jsou již v pásmu 470 – 690 MHz,“ doplňuje Ferkl.

Za UHF pásmo zatím není náhrada

Samozřejmě se nabízí otázka, zda by nebylo lepší vybrat mikrofony pracující v pásmech, kterých se digitální dividendy nedotýkají (a kam by neměla mířit ani ta zatím jen teoretická další), tedy do pásma kolem 2 GHz, respektive 1,8 GHz, 1,9 GHz, či 2,4 GHz.

„Mikrofony pracující v gigahertzové oblasti se hodí spíše pro poloprofesionální využití, nikoli do velkých profesionálních instalací. Omezením je jednak horší šíření signálu, protože tyto vlny hůře prochází pevnými překážkami a také nemožnost nakonfigurovat vyšší počty kanálů, přičemž například v divadlech je jich potřeba mít k dispozici desítky,“ vysvětluje Ivan Kolomazník ze společnosti Panter.

Čtěte také

Zákulisí přímých sportovních přenosů

„Až dosud jsme vybírali mikroporty z pásma UHF. Důvodem je mnohem lepší šíření signálu a také minimální vzájemné rušení na těchto frekvencích. Pásmo 2,4 GHz je pro profesionální využití prakticky nepoužitelné s ohledem na četnost dalších komunikačních zařízení, které jsou v tomto pásmu provozovány, zejména na bázi WiFi,“ doplňuje Ivo Ferkl z České televize.

Pro profesionální instalace jsou tak stále vhodnou volbou mikrofony a mikroporty pracující v UHF pásmu. Problém je, že ve stále se zužujícím pásmu je u velkých instalací stále obtížnější hledat volné kanály. A protože hlad po frekvencích využitelných pro mobilní vysokorychlostní sítě v příštích letech klesat bezesporu nebude, je otázkou, kdy dojde k další digitální dividendě a dalšímu zúžení pro televizní vysílání a bezdrátové mikrofony využitelného pásma.

„Tím, že je ohroženo i pásmo 470 – 690 MHz, se situace do budoucna výrazně komplikuje. Přechod na nové digitální technologie není stále ještě v této oblasti AV technologií ideálním řešením a způsob náhrady technologií, které již nesplňují provozní či kmitočtové požadavky, není momentálně jednoznačný,“ nastiňuje zatím nevyřešený technologický problém Ferkl.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!




Domo DO 436 BLDomo DO 436 BL

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.