V pátek 1. června předal při tradičním ceremoniálu Anton Škaplerov, dosavadní velitel Expedice 55, velení nad stanicí ISS svému americkému kolegovi Feustelovi. Škaplerov se totiž se svými dvěma kolegy (Scott Tingle a Norišige Kanai) připravovali na nedělní návrat zpátky na Zemi. Všichni tři mají za sebou standardní půlroční pracovní pobyt na oběžné dráze.
Zvládli nejen technicko-provozní úkoly, ale také množství vědeckých experimentů. Do paměti se nám tato posádka ale dozajista vepsala také kuriózní historkou hned v prvních dnech svého pobytu na oběžné dráze. Přesněji řečeno její japonský člen, zástupce JAXA Norišige Kanai.
Co budeme dělat? Příliš jsem vyrostl!
Na začátku letošního ledna po pouhých třech týdnech pobytu na stanici Norišige Kanai oznámil, že vyrostl o devět centimetrů, a vyjádřil obavy, zda se při návratu vejde do anatomicky tvarované sedačky v lodi Sojuz. Běžně v podmínkách mikrogravitace, kdy se uvolňují obratle, kosmonauti „vyrostou“ v průměru o tři centimetry, ale po návratu do podmínek gravitace se vše vrátí do normálu.
Podívejte se na Zemi z ISSAniž byste podnikli náročnou kosmickou cestu, můžete se vžít do pocitů posádky Mezinárodní kosmické stanice ISS ve chvílích, kdy pozoruje zemský povrch. Aktuální záběry včetně orientační mapky přeletu stanice a mapy Země s místem momentální polohy ISS najdete na tomto odkazu. |
Ovšem devět centimetrů bylo na pováženou. Norišige měří 180 centimetrů. Přestože v Sojuzu jsou individuální sedačky s limitovanou výškou, ještě stále by i s téměř 190 centimetry splňoval příslušnou normu. Jenže co s jeho individuálně tvarovanou sedačkou? Mezi odborníky se rozpoutala diskuse, kterou přerušil sám Norišige, když s omluvami přiznal, že se při měření výšky dopustil chyby. „Vyrostl“ pouze o dva centimetry.
Návrat Sojuzu MS-07
Nakonec rusko-americko-japonská posádka přistála v tradiční oblasti v Kazachstánu v neděli třetího června ve 14:39 našeho času. Odpojení od stanice se uskutečnilo v 11:16. Zážeh brzdicího motoru a pozvolný sestup z oběžné dráhy do atmosféry nastal ve 14:17.
Trojice Feustel, Arnold a Artěmjev však neosiří v rozlehlých prostorách stanice ISS nadlouho. Již ve středu šestého června odstartuje z kosmodromu Bajkonur kosmická loď Sojuz MS-09 a dopraví na stanici novou tříčlennou posádku, na kterou čeká standardní půlroční pracovní pobyt.
Kabina kosmické lodi Sojuz po přistání v tradiční oblasti v Kazachstánu.
Start Sojuzu MS-09
Na palubě Sojuzu bude Sergej Prokopjev (Roskosmos, 1. start, 43 let.) a Serena Auñón-Chancellorová (NASA, 1. start, 42 let.). Serena letos v lednu nahradila do posádky původně zařazenou kolegyni Jeanette Jo Eppsovou. Původně byla členkou záložní posádky a do kosmu měla letět až v Sojuzu MS-11 v prosinci. Třetím „nováčkem“ je Alexander Gerst (ESA/Německo, 2. start, 42 let).Tato trojice doplní stávající posádku stanice ISS.
Gerst stanici již velmi dobře zná. V roce 2014 v ní pobýval při standardní půlroční pracovní směně. Na svém kontě má 165 dnů, 8 hodin, 1 minutu a 9 sekund kosmického letu.
Start Expedice 56/57 je plánován na středu šestého června na 13:12:41 hodin našeho času pomocí rakety Sojuz FG z rampy číslo 1. Kosmická loď nepoletí ke stanici podle zrychleného schématu. Její posádka tak prožije nepříliš pohodlný dvoudenní samostatný let, než kosmickou loď automatika připojí v pátek osmého června v 15:07 našeho času k modulu MIM-1/Rassvet na ruském segmentu stanice.
Sojuz MS-07 – Expedice ISS 54/55Shrnutí
Posádka přijala:
Posádka odbavila:
Posádka: Velitel: Anton Škaplerov (Roskosmos)
Palubní inženýr: Scott Tingle (NASA)
Letový specialista: Norišige Kanai (JAXA)
|
Pokud bude vše v pořádku, pak nejpozději kolem sedmnácté hodiny otevře nová směna přechodový otvor a vstoupí do stanice. Plánováno je 187 dnů kosmického letu.
Přímý přenos ze startu lze sledovat na stránkách Roskosmosu nebo na NASA TV.
Sledování katastrof i citlivosti na bolest
Novou směnu čeká především společná práce se současnou trojicí, kterou vede Andrew Feustel. Nezapomínejme však, že Andrew vzal tentokrát do kosmu zmenšenou postavičku populárního Krtečka, takže posádka bude vlastně sedmičlenná. Trojice Feustel, Arnold a Artěmjev ukončí svou misi v září. Již 11. října se k ISS vydá Sojuz MS-10 s rusko-americkou posádkou, aby ji nahradila.
Kromě zajištění provozu a údržby stanice bude mít nynější nová posádka Prokopjev, Auñón-Chancellorová, Gerst za úkol splnění značného množství vědeckých experimentů, které se zaměří například na fyzikální a chemické procesy v podmínkách mikrogravitace a také na pozorování vesmíru i Země.
Soustředí se na sledování lesních ekosystémů, prognostiku přírodních katastrof a mapování přírodních i člověkem způsobených katastrof s cílem jejich odstranění. Významnou roli opět sehrají lékařsko-biologické experimenty, především výzkum člověka v prostředí mikrogravitace a extrémních podmínek kosmického letu. Sem budou patřit mimo jiné studia citlivosti na bolest, kardiologická sledování, také studium vlivu nadnárodního složení posádek na interpersonální a meziskupinovou interakci, dálkové sledování psychofyziologického stavu posádky, sledování radiační situace na experimentální maketě umístěné vně i uvnitř stanice, monitorování metabolismu a jeho regulace, experimenty z kosmické biologie a Technologies a mnoho dalšího. Na některých experimentech se podílejí také studenti.
Přiletí další náklaďáky
Během léta na stanici postupně zakotví také nepilotované automatické nákladní lodě. Posádka si s nimi bude muset samozřejmě poradit. Pečlivě vyložit náklad a také připravit věci, které odveze Dragon, jediná současná nákladní loď schopná přistání zpátky na Zemi.
Dragon CRS-15 by měl k ISS odstartovat 28. června na raketě Falcon 9 Block 4. Poté bude devátého července (na Bajkonuru bude už 10. července) následovat ruský Progress MS-09, který jako jediný dokáže na oběžnou dráhu dopravit a přečerpat zásobu pohonných hmot i vody. Bude to již sedmdesátý let Progressu ke stanici ISS.
Nakonec 15. září zakončí letní zásobovací operace start japonského náklaďáku Kounotori-7 HTV-7, který na oběžnou dráhu vynese japonská raketa H-IIB. Bude to již sedmá zásobovací mise tohoto japonského náklaďáku.
EVA není jen ženské jméno
Na posádku čekají v rámci údržby a oprav stanice i dnes již běžné výstupy do vnějšího prostoru. Jak z amerického, tak z ruského segmentu. Označují se zkratkou EVA z anglického ExtraVehicular Activity. „Vycházka“ čeká již brzy také na dva členy americké posádky. Do volného kosmu se na nejméně šest hodin vydá i Andrew Feustel. Během této mise to bude již potřetí. Nejprve krátce opustil stanici po příletu na oběžnou dráhu 29. března. Podruhé pak 16. května, kdy s kolegou Ricky Arnoldem vyměňovali pomocí manipulátoru Canadarm2 a robotického ramena DEXTRE pumpu PFCS. Ta zajišťuje cirkulaci čpavku ve vnějším chladicím okruhu. Čpavek se používá jako chladicí médium, odvádí teplo do radiátorů, odkud se vyzáří do kosmického prostoru.
Při výstupu plánovaném na 14. června zkontrolují Feustel a Arnold přesnost montáže pumpy a dokončí instalaci nových a aktualizovaných komunikačních systémů, kamer a konzolí na modul Harmony, které se budou používat pro připojování již netrpělivě očekávaných soukromých kosmických lodí Crew Dragon společnosti SpaceX a Boeing CST-100 Starliner, které mají USA opět zajistit nezávislost při vysílání svých posádek na stanici ISS.
Andrew Feustel během březnové vycházky ze stanice ISS.
Co dál s ISS?
K myšlence privatizace americké části ISS po roce 2024 se vytvořila poměrně silná a především vlivná opozice amerických zákonodárců. Zatímco rozvoj vstupu soukromého sektoru do kosmického podnikání podporují, v případě stanice upozorňují na to, že vládní úřad NASA by opět přišel o jistou nezávislost a za mise svých posádek a experimenty by musel platit. Nelze přitom odhadnout výši takových částek.
Současně se objevily pochybnosti, zda by soukromý sektor dokázal provoz stanice v potřebné míře financovat, a co by se stalo, kdyby o něj ztratil zájem. Oproti tomu je stále sílící většina amerických zákonodárců nakloněna myšlence prodloužit životnost stanice za rok 2024/2025, nejméně však do roku 2024. Bylo by nepochybně škoda zbavit se skvělé vědecké laboratoře na oběžné dráze kolem Země. Šéf pilotovaných programů NASA William Gerstenmaier k tomu uvedl, že provoz stanice lze zajistit i po roce 2025 a udržovat ho do té doby, než převýší čas potřebný na údržbu a opravy nad časem pro vědecké experimenty.
Bude samozřejmě záležet i na dalších hlavních partnerech, nejen na Evropské kosmické agentuře ESA, kanadské CSA/ASC a japonské JAXA, ale především na ruském partnerovi. Ruské a americké segmenty se navzájem propojují a doplňují a jejich samostatné provozování by bylo velmi obtížné či spíše nemožné.
