Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ztloustnete i po rajčatech. Záleží na tom, co žije ve vašich střevech

aktualizováno 
Ojedinělá studie naznačuje důvod, proč doporučované diety nemusí zabírat na každého. A také ukazuje, že cesta v boji proti obezitě či dalším civilizačním chorobám leží v tvorbě jídelníčků na míru - a to zřejmě počítačem.

obezita, nadváha, tloustnutí, jídlo, přejídání | foto: Reuters

Víme, že mezi pacienty s cukrovkou jsou velké rozdíly a musí mít dietu hodně individuální, říká obezitolog Martin Haluzík z 1. lékařské fakulty. „Ale obecné odborné přesvědčení spíše je, že zdraví lidí reagují na stejné potraviny velmi podobně.“ A v tom je možná chyba.

Některé výsledky totiž naznačují, že složení samotného jídla je jen část rovnice: roli hraje i tělo samotného jedlíka, složení bakterií v jeho střevech a další faktory. Jak jsou individuální rozdíly vlastně velké, není v současné chvíli zcela jasné, ale zanedbatelné podle všeho nebudou. Velmi sugestivně to naposledy naznačil - a prakticky poprvé také vyčíslil – výzkum izraelských vědců zveřejněný v jednom z listopadových čísel prestižního časopisu Cell.

Cukr pod dohledem

Ve svém principu byla studie velmi jednoduchá: autoři sledovali nepřetržitě hladinu krevního cukru dobrovolníků a jejich stravu, takže věděli, co s nimi konkrétní potraviny „udělají“. Takové sledování není úplně triviální a v podstatě je ve větším měřítku možné až dnes, kdy jsou drobné diagnostické přístroje dostatečně spolehlivé a levné (přesně ten důvod, proč se dnes začíná tolik mluvit o „nositelné elektronice“).

Příklady různých reakcí dvou jednotlivců ze studie na totožné potraviny. Vlevo je hladina krevního cukru dvou různých účastníků (nahoře č. 468, dole č. 663) v čase po konzumaci cukrového roztoku (červeně) a chleba (zeleně). Vpravo pak totéž se dvěma jinými účastníky (č. 445 a 644) na banány (žlutě) a sušenky (modře).

Příklady různých reakcí dvou jednotlivců ze studie na totožné potraviny. Vlevo je hladina krevního cukru dvou různých účastníků (nahoře č. 468, dole č. 663) v čase po konzumaci cukrového roztoku (červeně) a chleba (zeleně). Vpravo pak totéž se dvěma jinými účastníky (č. 445 a 644) na banány (žlutě) a sušenky (modře).

V případě izraelské studie se do sledování zapojilo 800 lidí na dobu jednoho týdne. Dobrovolníci se během této doby stravovali z velké části podle svého gusta či doporučení svých lékařů, ale každé ráno začínali přesně odměřeným jídlem s obsahem 50 gramů uhlohydrátů. Vědci tak v důsledku získali přesné údaje o reakcích dobrovolníků na zhruba 47 tisíc snídaní, obědů, svačin a večeří v reálných podmínkách, což je samozřejmě zajímavý soubor údajů.

Ukázalo se, že těla jednotlivých dobrovolníků reagují na stejná jídla velmi rozdílně. Třeba průměrná změna hladiny krevního cukru dobrovolníků po 50 gramech chleba byla 44 ± 31 mg/dl.h – což znamená, že průměrná hodnota je hodně „rozostřená“. A našly se i neuvěřitelné individuální příklady: jeden z šéfů studie Eran Segal z Weizmannova ústavu věd pro Washington Post vzpomínal na jednu ženu, dámu ve středních letech, které hladina krevního cukru „vyletěla“ vzhůru do abnormálních hodnot po konzumaci rajčat. Ta přitom žena na doporučení lékařů a odborníků na výživu jedla několikrát týdně. Výraznému zvýšení hladiny krevního cukru po jídle by se přitom podle lékařů bylo lepší jednoznačně vyhnout, protože zvyšuje například riziko onemocnění cév a srdce.

Jíme podle počítače

V dalším kole pokusu se autoři pokusili ověřit, zda dokáží předpovídat reakce jiných lidí na různá jídla podle výsledků zmíněných 800 dobrovolníků. Vybrali si tedy další skupinu stovky lidí a pokoušeli se jim sestavit na míru „dobrý“ nebo „špatný“ jídelníček. Výraz dáváme do uvozovek z opatrnosti, a abychom upozornili na jeho omezení zadání: jídelníčky měly totiž především zmenšit (ten „dobrý) nebo zvětšit („špatný“) výkyvy hladiny cukru v krvi. Takže nešlo o doporučení pro každý den a celý zbytek života, ale především pokus (byť samozřejmě jídelníčky byly sestaveny tak, aby z nich lidé neměli nějaké obtíže).

Může nás zabít sedm banánů?

Podle někoho je draslíku v banánech dokonce tolik, že může škodit. Je to pravda?

Každý, kdo vyrazil poprvé do tropů, je překvapený bohatostí odrůd banánovníku. Na snímku je sladký cavendish, tedy typ, který v posledních desetiletích ovládl západní trh a pro srovnání jeho divoký předek.  Cavendish je bez semínek a množí se pouze řízkováním. Všechny dnes pěstované rostliny jsou tedy v podstatě kopie rostliny objevené v 50. letech 20. století v botanické zahradě v Saigonu.

Samotná doporučení Segal s kolegy nechali na počítači. Podle výsledků první, osmisetčlenné skupiny sestavili poměrně obsáhlý algoritmus, který doporučoval jídlo na základě desítek parametrů od množství pohybové aktivity, přes fyziologické údaje až po rozbor jejich střevní mikroflóry (to je mimochodem další důvod, proč studie nemohla vzniknout o mnoho let dříve. Složení střevní mikroflóry se určuje na základě DNA z bakterií vyloučených stolicí a vyžaduje to citlivou metodu rozboru DNA, která během posledních několika let natolik zlevnila, že podobný projekt není až tak drahý.)

Algoritmus na základě vložených údajů skutečně předpovídal reakce pacientů dosti spolehlivě, v průměru si vedl v podstatě stejně dobře jako jídelníček doporučený odborníkem (samozřejmě u kontrolní skupiny, ne u stejné). I tak se povedlo předpovědět výsledky pacientů poměrně přesně a spolehlivě. Lidé s „dobrým“ jídelníčkem měli ve velké většině nižší výkyvy krevní cukru než před začátkem studie, lidé se „špatným“ přesně naopak. „To je unikátní výsledek“, říká český obezitolog Martin Haluzík a dodává: „Ukazuje, že dieta šitá na míru každému jednotlivému pacientovi, může být cestou k léčbě civilizačních onemocnění.“ Dodejme jen, že předpovědi algoritmu nefungovaly zcela přesně, ale ona se také glykemická reakce na stejnou potravinu liší u jedinců i den ode dne, takže nepřesnost je zřejmě nevyhnutelná.

Dodejme, že počítačem navrhovaný jídelníček často nebyl nudný a rozhodně to nebyl „jenom každý den salát“, říkají sami vědci. Někteří lidé měli v „dobrém“ jídelníčku třeba alkohol, čokoládu nebo zmrzlinu (samozřejmě v poměrně malém množství), a ten stejně fungoval. Proč to tak bylo, vědci vlastně nevědí: rozhodovací proces nenastavovali ručně, nechali ho samostatně „vytrénovat“ na základně dostupných údajů tak, aby co nejlépe plnil zadání – tedy snížení hladiny krevního cukru.

Co dál?

Pacientům se zatím počítačový jídelníček zřejmě zamlouvá, protože Segal a spol. nemají nouzi o dobrovolníky. Účastníkům nic neplatí, nikde studii neinzerují, a přesto se jim na základě doporučení od strávníků z první studie přihlásilo do jejího dalšího pokračování už zhruba čtyři tisíce dalších lidí. Obvykle jde o známé nebo rodinné příslušníky předchozích účastníků, řekl Segal pro The Atlantic.

Překvapení odpůrci

Odpůrci očkování si zaplatili studii. Dopadla však jinak, než čekali

Vakcína MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám)

Další kola výzkumu by přitom mohla být stejně zajímavá. Jedním z cílů je totiž napravit velkou slabinu námi popisovaného experimentu, tedy jeho omezené trvání. Tým už provádí studii, na které chce zjistit, zda algoritmem doporučené individuální jídelníčky v reálných podmínkách snižují riziko propuknutí cukrovky u lidí, kterým tato nemoc akutně hrozí, a zda to dělá lépe než obvyklá doporučení. Skupina se také pokusí zvýšit přesnost předpovědi nasbíráním dalších detailů o účastnících.

Velmi žádoucí by také bylo výsledky ověřit proti dnes doporučovaným dietám a ukázat, že individualizovaný jídelníček je skutečně lepší – ať už proto, že jej lidé budou ochotněji a častěji dodržovat, nebo protože skutečně funguje lépe, když se dodržuje. Martin Haluzík se třeba obává toho, že právě tady se bude lámat chléb: „To, co lze vydržet týden v rámci dobře kontrolované studie, může být obtížně až nemožné vydržet roky, měsíce nebo po celý zbytek života,“ říká na základě praxí získané skepse český lékař. Algoritmy za nás skutečně předsevzetí plnit nebudou, ale možná, že nám to základě jejich rad – třeba bez rajčat či naopak se zmrzlinou – nepůjde lépe.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.