Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začalo to jako hackerský projekt: Předchůdce Facebooku Markovi zavařil

aktualizováno 
Firma Facebook láká zaměstnance na „hackerskou kulturu“. Z kampusu v kalifornském Menlo Parku čiší uvolněná a neformální atmosféra a nepřeberné množství zaměstnaneckých bonusů. Hlavní výhody jsou ale jinde, říkají programátoři, se kterými jsme mluvili.

Ústředí Microsoftu je na adrese 1 Microsoft Way. Apple má sídlo na 1 Infinite Loop 1. A vstup do hlavního kampusu Facebooku označuje velká cedule s nápisem 1 Hacker Way.

Před cedulí s ohromným vztyčeným palcem se každou chvíli fotí někdo z kolemjdoucích. Málokdo ale ví, že těžká betonová tabule není nová. Když se sem Facebook v roce 2011 přestěhoval, vystřídal v 23hektarovém areálu firmu Sun Microsystems, bývalého krále křemíkového údolí. Cedule původně hlásala jejich jméno. Když zakladatel Facebooku, tehdy sedmadvacetiletý Mark Zuckerberg, přestěhoval svou mladou firmu do nového areálu, nechal ceduli Sun Microsystems na místě a pouze ji otočil. Prý jako připomínku svým zaměstnancům, aby nikdy neusnuli na vavřínech.

Fotogalerie z Facebooku v kalifornském Menlo Parku

Vítejte ve Facebooku, ulice 1 Hacker Way
Odvrácená strana cedule Facebooku skrývá historickou zajímavost - původní ceduli Sun Microsystems, která areál původně obývala
Ulice Hacker Way v Menlo Parku
Mezi budovami Facebooku v Menlo Parku jsou roztroušené různé restaurace a kavárny. Náhodný kolemjdoucí by ani nepoznal, že je na pracovišti.

Vítejte ve Facebooku, ulice 1 Hacker Way. Odvrácená strana cedule Facebooku skrývá historickou zajímavost - původní ceduli Sun Microsystems, která areál původně obývala

Zobrazit fotogalerii

Naši reportáž z místa jsme doplnili informacemi z veřejně dostupných zdrojů a fotografiemi, které novinářům poskytla firma Facebook.

Programátoři v sedmém nebi

V Silicon Valley se firmy předhánějí, která nabídne svým inženýrům lepší zaměstnanecké podmínky. Kromě těch finančních (dobrý plat a případně akcie či podíly ve společnosti) jsou to také tzv. „perks“, tedy nepeněžní požitky a výhody. „Máme tu jídlo zdarma od rána do večera,“ odkazuje programátor Facebooku (nepřál si zveřejnit jméno) na různé restaurace roztroušené po kampusu. „Třeba tady vaří opravdu dobře. Jídlo od místních farmářů, spousta zeleniny. To je tady asi tak nejzdravější jídlo, jinak tu jsou samozřejmě taky hamburgery a pizzy. Když jsem nastoupil, přibral jsem během několika týdnů asi sedm kilo, ostatní programátoři na tom byli podobně. Když je to jídlo k dispozici zdarma, tak si člověk zkrátka dá.“

Mezi budovami Facebooku v Menlo Parku jsou roztroušené různé restaurace a kavárny. Náhodný kolemjdoucí by ani nepoznal, že je na pracovišti.

Mezi budovami Facebooku v Menlo Parku jsou roztroušené různé restaurace a kavárny. Náhodný kolemjdoucí by ani nepoznal, že je na pracovišti.

O programátory je ale postaráno všestranně. Facebook jim zajišťuje sportovní vyžití, kadeřníka, nadstandardní zdravotní pojištění a dovolenou pro čerstvé rodiče. Skuteční geekové, o které tu samozřejmě není nouze, ocení třeba možnost pracovat u stolu ve stoje. Je tu dokonce i hudební studio, kde si zaměstnanci mohou odpočinout od práce a zahrát si na některý z nástrojů.

Tyto výhody programátoři už dávno vnímají jako nezbytnou součást Silicon Valley: „Ale i kdyby tady žádný z těchto perků nebyl, tak by to pořád byla skvělá práce. Nejsme tu proto, že máme zadarmo jídlo,“ dodává mladík. Pro programátory je podle něj mnohem důležitější, že se podílejí na něčem, co má celosvětový dopad. „Když člověk píše písničky, chce, aby byly slyšet,“ pomáhá si přirovnáním. „A počítačový kód je od toho, aby běžel.“ Osobně má radost z toho, že se jako zaměstnanec Facebooku podílí na vývoji řady open-source projektů, včetně nástrojů pro vědecké výpočty, umělou inteligenci, webové servery nebo databázové systémy.

Hacker Way - cesta hackera

Ulice Hacker Way v Menlo Parku

Ulice Hacker Way v Menlo Parku

Nad budovami kampusu Facebooku vlaje pirátská vlajka. Neoznačuje přepadení, vzpouru nebo loupež. Připomíná programátorům Facebooku, že v téhle firmě se věci dělají trochu jinak.

„Součástí budování silné společnosti je silný důraz na tvorbu. Facebook je nejlepší místo pro schopné lidi, kteří chtějí ovlivnit svět a učit se od dalších schopných lidí,“ napsal Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, v dopise akcionářům při vstup na americkou burzu v roce 2012. „Vypěstovali jsme si za tímto účelem jedinečnou firemní kulturu a způsob managementu, které říkáme hackerská kultura (The Hacker Way).“

Hacker Square (Hackerské náměstí) na kampusu Facebooku

Hacker Square (Hackerské náměstí) na kampusu Facebooku

Slovo „hacker“ samozřejmě Zuckerberg nepoužil v mediálně zprofanovaném významu, který odkazuje na zločince pronikající do cizích počítačových systémů, ale spíše ve smyslu počítačového nadšence, kutila, kodéra. „Hackerská kultura znamená, že se při vývoji soustředíme na postupné vylepšování a drobné pokusy a iterace. Hackeři věří, že každou věc lze vždy vylepšit, a nic není hotové tak, jak je,“ vysvětluje Zuckerberg ve svém textu. „Hackování je velmi praktická disciplína. Než aby hackeři strávili několik dnů dohadováním, zda něco je nebo není možné, raději si sednou a vytvoří zkusmo prototyp, který to vyzkouší na ostro.“

Historie Facebooku

Facebook slaví desáté narozeniny. Podívejte se s námi na to nejdůležitější z jeho historie. A jak jinak, než formou facebookové zdi.

Sestavili jsme satirickou historii Facebooku ve „facebookovém“ formátu. Nebo si můžete přečíst náš rozsáhlý článek o Facebooku a jeho historii.

Už v říjnu roku 2003 devatenáctiletý Zuckerberg ukázal, že rychlé zkoušení nápadů je mu blízké. Za několik hodin tehdy naprogramoval stránku Facemash, na které jeho spolužáci hlasovali, která ze dvou fotek studentů Harvardu je atraktivnější. Fotky použil mladý Zuckerberg bez povolení univerzity. „Let the hacking begin,“ napsal tehdy na blog, než se do projektu pustil. Několik dní po spuštění nečekaně úspěšnou stránku raději sám zavřel. Když pak o čtvrt roku později spustil TheFacebook, pamatovali si jej spolužáci právě jako autora kontroverzní virální legrácky Facemash: „Doufám, že Facebook pomůže napravit mou reputaci,“ řekl v roce 2004 harvardským studentským novinám. Na jeho novou sociální síť, tehdy určenou pouze pro studenty Harvardu, se tehdy přihlásilo přes 650 uživatelů za pět dní.

Tudy ne, přátelé!

O jedenáct let později se na sociální síť Facebook denně přihlásí více než miliarda lidí (údaje z prosince 2015) a firma má po světě přes dvanáct tisíc zaměstnanců. „I tak se ale daří zachovat hackerskou kulturu překvapivě dobře,“ myslí si jeden z programátorů. Pomáhají k tomu nejen častá setkání Zuckerberga se zaměstnanci, kde se kdokoli může zeptat na cokoli, ale i relativně otevřená a neformální struktura. „Když chci něco probrat s člověkem z jiného týmu, tak nemusím požádat svého šéfa, aby dal vědět jejich šéfovi. Můžu prostě zajít za jejich inženýrem a vyřešit to s ním.“

Konferenční místnost věnovaná Járu Cimrmanovi v budově MPK 12

Konferenční místnost věnovaná Járu Cimrmanovi v budově MPK 12

Protože campus v Menlo Parku je velký – a někteří kolegové se postupně stěhují do nově postavené západní sekce – pomáhá zaměstnancům v orientaci speciální systém, který na přehledné mapě ukáže polohu jakéhokoli konkrétního člověka či místnosti. Takto může návštěvník třeba zadat „03.G.08“. Jde o konferenční místnost s názvem „Jára Cimrman“. Její jméno navrhl Stanislav Basovník a podpořili jej kolegové z Česka i Slovenska. Místnost nazvaná podle fiktivního génia je hned vedle těch nesoucí jména Alberta Einsteina nebo Leonarda da Vinci.

Rychlé prošlapávání slepých cestiček – tak, jak český velikán navrhoval – je Facebooku vlastní. Mottem vývojářů Facebooku bylo po dlouhá léta úsloví: „Move Fast and Break Things“ (volně přeloženo jako: Rychle vpřed, chybami se člověk učí), které povzbuzovalo k experimentování za pochodu. V již zmíněném dopise investorům Mark Zuckerberg zdůrazňoval, že „mají testovací platformu, aby mohli kdykoli zkoušet naráz třeba tisíc verzí Facebooku.“

A to není nutně nadsázka. Na miliardě aktivních uživatelů lze snadno provádět celou řadu nenápadných experimentů, tyto experimenty vyhodnocovat a tu lepší variantu pak nabídnout všem uživatelům. Stačí nenápadné tlačítko „nahlásit nevhodnou fotografii“ a celý následný proces vypadá tak, jak vypadá, díky sérii fascinujících experimentů datového týmu. Vývojáři a psychologové si hráli s různými formulacemi každé věty a měřili, jak se zvýší nebo sníží počet vyřešených sporů o nevhodné fotografie. Jediné slovo může znamenat rozdíl i desítek procent. U globální společnosti je pak potřeba řešit podobně pečlivě i jazykové a kulturní rozdíly.

V září 2013 spustil Facebook novou éru analýzy dat o uživatelích. Pomocí metody „deep learning“ (hloubkové učení) chtějí odborníci ve Facebooku odhalit i nevyslovené emoce uživatelů a dokonce předpovídat budoucí přání a zájmy. „Víme, že máme jen pět minut na to, abychom vás potěšili,“ připouští technologický šéf Facebooku Mike Schroepfer. Proto je podle něj důležité, aby se k vám na malou mobilní obrazovku dostalo přesně to, co se vám bude líbit.

Ne každý má pro experimentování Facebooku pochopení. Uživatelé pravidelně oplakávají změny v designu a volají po návratu starých ovládacích prvků. Další kritikové zase upozorňují, že Facebook si při experimentech na uživatelích nevyžádal souhlas, jako by to udělali například psychologové testující reakce dobrovolníků. Ve světě webových aplikací je ovšem testování různých verzí stránek na uživatelích zcela běžné, Facebook to jen dělá v mnohem větší míře (několik studií najdete zde).

Jak Facebook vybírá, co se lidem nejvíce líbí:

Platforma pro další růst

Na vývojářské konferenci F8 v dubnu 2014 sám Zuckerberg uznal, že pro sociální síť s globálním dopadem se heslo „Move Fast and Break Things“ už tak úplně nehodí. Navrhl proto nové, které je o poznání serióznější: „Move Fast With Stable Infra,“ tedy: Postupujte rychle na stabilní infrastruktuře. „Dlouho jsme říkali vývojářům, že je podstatné jít rychle kupředu a jsme ochotni tolerovat nějaké ty nedodělky. Postupem času jsme si ale uvědomili, že ty nedodělky nás budou brzdit a na rychlosti nám nepřidají,“ řekl Zuckerberg. „Není to tak chytlavé, ale pomůže nám to lépe obsloužit všechny naše uživatele.“

Své programátory pak Facebook dlouhodobě povzbuzuje k tomu, aby při vývoji služby mysleli nejen na lidi žijící v přetechnizovaném Silicon Valley, ale také v zemích s pomalým připojením k internetu nebo zastaralejší elektronikou. Na chodbě mají programátoři k dispozici třeba předpotopní PC s Windows XP, kde si můžou vyzkoušet, jak jejich stránky a vylepšení fungují lidem na starém hardware. Kromě toho si také mohou přepnout na speciální wi-fi síť, která simuluje pomalé a nespolehlivé připojení k internetu.

Článek najdete také v magazínu Index LN

Článek najdete také v magazínu Index LN

Facebook také plánuje aktivně pomáhat s internetovým pokrytím v oblastech, kde je nyní internetové připojení nedostupné. Na velké interaktivní stěně mohou zaměstnanci v reálném čase sledovat, kolik lidí využívá služby Facebooku v jednotlivých zemích po celém světě.

Zároveň Facebook dělá vše, aby nekráčel ve stopách sesazeného krále, jehož otočenou ceduli má před campusem. Skupuje konkurenční společnosti jako WhatsApp nebo Instagram, aby podchytil uživatele a získal další schopné vývojářské týmy. Do budoucna se pak Facebook chystá k aktivitám na poli virtuální reality nebo umělé inteligence, což jsou dvě oblasti, které nyní hýbou křemíkovým údolím. Programátoři Facebooku mají možnost seznámit se s platformami jako Oculus Rift (akvizice z roku 2014) a zapojit je do svých projektů. Nebude to jednoduché. Platforma s miliardou aktivních uživatelů je ale jedinečné experimentální pole.

Let the hacking begin...

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.